Mick Junior kráčí krok za krokem ve stopách velkého Schumachera

Dvaadvacetiletý německý pilot bude pro sezonu 2022 náhradním jezdcem slavné italské stáje. Ne že by F1 pro něj byla novinkou: má už za sebou loňskou premiérovou sezonu a nejlepším výsledkem bylo 12. místo. Ona premiéra se však odehrávala ve stáji Haas, posledním týmu poháru konstruktérů 2021. Ferrari bude úplně jiná liga.

O pozici rezervního jezdce ve Ferrari se Mick Schumacher podělí s 28letým Italem Antoniem Giovinazzim. V příštím roce bude závodit hlavně ve formuli E. Ve dvanácti Velkých cenách formule 1 však bude krýt záda stálým jezdcům Ferrari Charlesu Leclercovi a Carlosu Sainzovi, kdyby z jakéhokoli důvodu nemohli startovat.

Mladý Schumacher to nemohl mít a také neměl lehké. Jen si to představte: syn mnohonásobného mistra světa F1, který si navíc jako svého největšího koníčka vybere právě závodní auta. 29. prosince 2013 při krásné dovolené na lyžích ve Francii pak byl ve 14 letech svědkem vážné nehody svého otce. Celé rodině zdánlivě banální pád na lyžích převrátil život úplně naruby, ale Micka to nesrazilo. Tohle všechno mladého kluka formovalo a tak je dnes tam, kde je. Na prahu velké kariéry jezdce F1, ve stopách svého otce.

Ale pojďme pěkně popořádku podívat se, jak Mick Schumacher stoupal vzhůru, jak prošel motokárami, akademií Ferrari, aby pak ovládl šampionát formule 3 a 2.

Narodil se v roce 1999, kdy měl jeho otec za sebou už dvě výhry (z celkových sedmi) ve světových šampionátech F1 a také těžkou nehodu v Silverstonu. Velmi brzy se začal motat kolem závodních aut. Nikdo mu v tom nebránil, otec ho naopak podporoval.

Rodina si ale záhy uvědomila, jaký tlak to na mladého kluka vyvine. A proto ho zpočátku hlásila na sportovní akce pod příjmením Betsch, to bylo dívčí jméno matky Corinny Schumacherové. Samozřejmě že jako ochrana to mohlo fungovat jen chvíli – i kvůli tomu, že Schumacherův syn se pořád lepšil. Brzy se proto z Micka Betsche musel stát „Mick Junior“.

V kritickém roce 2013, po otcově nehodě, se Mick na svůj oblíbený sport nevykašlal. Jezdil tehdy motokáry a vydržel u nich ještě dvě sezony. Až v roce 2015 opustil svět „malých autíček“ a debutoval v německé formuli 4. Po velmi dobré nováčkovské sezoně obsadil jak v německé, tak i v italské sérii F4 výborné druhé místo. A to ho posunulo do soutěže, která se tehdy nazývala evropskou F3.

Mick Schumacher zlepšoval závodnické umění, ale zároveň se hlavně s pomocí matky vědomě vyhýbal přílišné propagaci svého příjmení. První sezonu v F3 proto přežil v relativním klidu a nakonec si připsal celkové 12. místo. V dalším roce už se ale neměl jak skrývat. Po tvrdé bitvě se stejně starým Britem Danem Ticktumem vyhrál titul a ukázal naplno své kvality.

V roce 2019 přišel další mezník. Mladý Schumacher přestoupil do formule 2 a podepsal klíčovou smlouvu s Ferrari Driver Academy pro mladé talentované jezdce. První testovací jízdu v F1 absolvoval v Bahrajnu uprostřed závodní sezony pro Scuderii a zákaznický tým Alfa Romeo. Zajel povzbudivé časy a skončil druhý hned za Maxem Verstappenem, přestože byl v testech jediným nováčkem.

Ten rok vybojoval i první vítězství ve formuli 2 při závodu ve sprintu v Maďarsku. V nedělním hlavním závodě skončil osmý a celkově vybojoval v šampionátu 12. místo. Ve druhé sezoně už celkově vyhrál, když získal i prvenství v Monze a v Soči. Ve finále v Bahrajnu svedl památný boj o titul s Britem Callumem Ilottem. Oba jezdci ale kvůli prasklým pneumatikám nedokončili a Schumacher si tak zajistil titul o 14 bodů.

Rok 2020 mohl být pro Micka významný ještě v něčem. Ferrari mu chtělo umožnit první jízdu v oficiálním tréninku F1 na Nurburgringu v monopostu týmu Alfa Romeo. Všechno ale zhatily špatné povětrnostní podmínky.

Loni pak přišel debut v F1 s monopostem týmu Haase, těžká havárie v tréninku na Velkou cenu Maďarska bez následků. Rok 2022 se může stát v životě Micka dalším mezníkem. Jak uvedl nedávno v dokumentu pro Netflix, snaží se hodně řídit radou svého otce: „Pokud se ti líbí to, co děláš, pak to děláš dobře.“