Lyžování v Saúdské Arábii? Za čtyři roky chtějí první zimní středisko

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco v sobotu začíná v rakouském Söldenu světový pohár v lyžování 2022/2023, odborníci na zimní sporty s úžasem studují podrobnosti o chystaných prvních zimních sportovních hrách v Perském zálivu.

Zimní olympiádu v Pekingu jsme skousli, stejně jako fotbalový šampionát světa v Kataru. Tohle ale vypadá jako největší šílenost na světě. Zkuste si představit titulek: Vítězem obřího slalomu v Saúdské Arábii se stal…

Jenže pozor, opravdu to není vtip. Saúdská Arábie skutečně získala právo pořádat Asijské zimní hry 2029. A třeba soutěže v lyžování se nebudou konat v žádné umělé hale, ale v horách. Kde, ptáte se, když teploty v pouštním království stoupají v létě i přes 50 stupňů?

Pojďme se na megalomanský projekt Neom za stovky miliard dolarů podívat podrobněji. Ano, pochopili jste, peníze v tom budou hrát naprosto klíčovou roli.

Saúdská Arábie je obrovskou zemí, 12. největší na světě. Česko by se do ní vešlo 28krát. A není tvořena jen horkými pouštěmi. Zmíněná Trojena má být vybudována v horách Hidžáz, které jsou součástí gigantického pohoří Saravát, jež se táhne podél Rudého moře od jordánských hranic až do Jemenu. Nejvyšší hora Džabal al-Lawz dosahuje 2 580 m n. m., tedy skoro jako slovenský Gerlach. Zní to neuvěřitelně, ale v této části země v lednu skutečně takřka pravidelně padá sníh a Saúdové i cizinci sem jezdí i zdaleka užívat si pravou zimní atmosféru.

Saúdská královská rodina, která se zamilovala do západního stylu života, se rozhodla, že právě v této oblasti nechá vybudovat celoroční luxusní horské středisko, kde se v zimě bude i lyžovat. Generální ředitel projektu Neom, Nadhmi Al-Nasr, uvedl, že místo bude mít vhodnou infrastrukturu pro vytvoření zimní atmosféry v srdci pouště.

Turistická destinace bude mít první venkovní lyžařské středisko v Perském zálivu, umělé sladkovodní jezero a plánuje se, že vše budou pohánět obnovitelné zdroje energie. Na horách bude sice i přírodní sníh, ale hlavně se tu bude uměle zasněžovat, podobně jako tomu bylo v Pekingu.

Pokud si někdo myslí, že teploty pro výrobu umělého sněhu nemusí být dostatečné, může mít pravdu. Jenže i to se dá vymyslet. Díky technologii Snowfactory je dnes už možné vyrábět sníh i za plusových teplot. U nás se takto připravuje první umělý sníh na Monínci a v mnohem rozsáhlejším měřítku technologii využívají například v „horském“ středisku Winterberg uprostřed Německa.

Sami sportovci jsou zatím z megalomanského projektu spíš v šoku. Olympijská vítězka ve sjezdu z roku 2018 Sofia Goggiaová řekla, že z informace úplně oněměla. „Snažíme se jít udržitelnou cestou a oni staví v poušti takovouto katedrálu. To je něco neskutečného,“ řekla Italka agentuře AP.

Její kolegyně, čtyřnásobná celková vítězka Světového poháru Mikaela Shiffrinová, k tomu dodala, že smysl dává soutěžit v místech, která mají určitou úroveň infrastruktury a přírodní zdroje, což toto zjevně nemá.

Francouzská lyžařská federace, starostové horských středisek a lyžařští instruktoři pak ve společném prohlášení uvedli, že rozhodnutí jde proti tomu, co je žádoucí pro planetu.

Celý Neom připomíná futuristický projekt jakési nové šťastné ekologické civilizace. Propojení Silicon Valley s obří rekreační a udržitelnou zónou. Tak aspoň to popisují příslušníci saúdské královské rodiny. Horská Trojena přitom má být jen jednou ze tří součástí nového území. Přidejte přímořské středisko Oxagon a obří ekologické město The Line, dohromady území o rozloze 26 500 km2 (větší než Kuvajt nebo Izrael). Saúdové na projekt vyčleňují 500 miliard dolarů a najímají odborníky z celého světa.

Megaprojekt Neom je financován saúdskoarabským nástrojem státního bohatství, Public Investment Fund. Abyste si vůbec uměli představit kolik 500 miliard dolarů vlastně je, stačí se podívat na to, kolik stála Čínu zimní olympiáda v Pekingu 2022. Bylo to 38,5 miliardy dolarů, tedy více než desetkrát méně.

Neom o sobě tvrdí, že je projektem zítřka, kterým lidstvo míří bez kompromisů za zdravím planety. Jde prý o součást plánu Saúdské Arábie Vision 2030 odstavit zemi do roku 2060 od ropy – průmyslu, díky kterému zbohatla. Neom, jak navíc tvrdí jeho vývojáři, má existovat zcela mimo hranice současného saúdského soudního systému. Má být řízen autonomním právním systémem, který bude vytvořen investory.

Ali Shihabi, bývalý bankéř působící nyní v poradním sboru Neom, říká, že toto megaúzemí bude zahrnovat 170 km dlouhé město s názvem The Line, které bude procházet v přímé linii pouští. Bude se stavět postupně, blok po bloku. „Lidé říkají, že je to nějaký bláznivý projekt, který bude stát miliony milionů, ale bude se stavět modul po modulu způsobem, který uspokojí poptávku,“ vysvětluje.

Neom se má stát zároveň nejvíce soběstačným městem na světě v oblasti potravin. Má vizi vybudovat systém vertikálního zemědělství a skleníků, něco absolutně revolučního pro zemi, která v současnosti dováží asi 80 % potravin. Lze to ale udělat udržitelně? A není to celé příliš krásné na to, aby to byla pravda?

Zimní středisko v saúdských horách za pomoci obrovských finančních nákladů asi vybudovat lze, to už ukázal Peking. Spíš je otázkou, zda to celé dává vůbec smysl. Kritici obviňují saúdského korunního prince Mohammeda Bin Salmana, který je hybnou silou Neom, z greenwashingu – velkolepých slibů o životním prostředí, které odvádějí pozornost od reality. Například ve skutečnosti z neochoty snižovat postupně těžbu ropy nebo z hrubého nedodržování lidských práv.