Článek
Vyhrát Dakar dvakrát není náhoda, třikrát je obrovské umění i velká porce štěstí. Čtyřikrát už hraničí se zázrakem. „Byl to pro nás neuvěřitelný Dakar. Pro mne i pro spolujezdce Matthieu Baumela,“ radoval se Katařan Násir Al-Attíja.
Chlapík z bohatého arabského emirátu v něčem připomíná Ester Ledeckou. Je totiž pověstným obojživelníkem, který svou sportovní přízeň dělí mezi dvě naprosto odlišné disciplíny: motorsport a střelbu.
Na olympiádě v Londýně v roce 2012 ve skeetu vybojoval bronzovou medaili. Mimochodem, kdo si myslí, že byl tehdy nejslavnějším Katařanem, je na omylu. Druhou bronzovou vybojoval v mnohem sledovanějším skoku do výšky jeho krajan a pozdější mistr světa Mutaz Essa Baršim.
V elitních patrech sportu se Al-Attíja pohybuje už skoro 30 let. A pořád ho to baví. Ve skeetu má za sebou šest olympiád, začal v roce 1996 v Atlantě (bylo mu 26 let) a skončil tam 15. Do světa rallye na nejvyšší úrovni vyrazil o něco později. Na rallye Blízkého východu (MERC) začal v roce 2003 a zaznamenal celkem 65 etapových vítězství a 13 titulů. O rok později už závodil ve světové kategorii PCWRC (produkční vozy) a v roce 2006 ji vyhrál.
V roce 2014 ovládl Katařan mistrovství světa WRC 2 (2015 titul obhájil) a za rok už poprvé vyhrál i Rallye Dakar. Ostatně bilanci na Dakaru má úctyhodnou. Letos jel po 19. a od roku 2004 ani jednou nevynechal. Kromě čtyř vítězství stál ještě šestkrát na pódiu a jen pětkrát nedojel. Vyzkoušel vozy Mitsubishi Pajero, BMW, VW, Hummer, Demon Jefferies, Mini a posledních šest ročníků pilotoval Toyotu Hilux v barvách týmu Gazoo Racing Team.
V Kataru nesmírně populární muž považuje kombinaci střelby a rallye za velmi prospěšnou, protože v obou sportech hraje klíčovou roli vysoká soustředěnost. Rozhodování při skeetu i za volantem se odehrává v pár desetinách sekundy. Hodně běhá a kvůli střelbě trénuje soustředěnost i na lezecké stěně. Několikrát zavítal i do České republiky, kde trénoval skeet na brněnské střelnici. Zná se také s českými skeetaři.
Při řízení je pověstný velkou koncentrací, ale i schopností riskovat, udržet nohu na plynu do posledního okamžiku před kritickým místem.
Tahle „bestie s věčným úsměvem“, jak se mu někdy také říká, ale už několikrát v kariéře dokázala, že má i velké srdce. Naposledy to bylo právě při nedávném Dakaru, kdy hned na začátku pomohl Alexandre Pescimu, kterému shořel prototyp DXX RD Limited.
Když se to Al-Attíja dozvěděl, půjčil soupeři svou závodní Toyotu Hilux, s níž vyhrál Dakar v roce 2019 a kterou plánoval dát do muzea v katarském Dauhá.