Článek
Ať se podíváte na kterékoli sportovní odvětví, ruští sportovci nikde nikomu moc nechybí. Poté, co před rokem zahájila Moskva invazi proti Ukrajině, vyvstaly obavy, že embargo může být ze sportovního hlediska hodně kontraproduktivní.
Dnes, téměř dva roky od vpádu ruských vojsk, už to vlastně nikoho nezajímá. Ruské sportovce na světové scéně nikdo moc nepostrádá s jedinou výjimkou. Samotného Ruska. A budou to právě ruští sportovci, komu bude kriticky chybět kontakt se světem.
Je to vlastně horší než všechny pesimistické předpovědi. A poučení z toho je hned trojí. Rusko už dlouho není onou obávanou velmocí, která útočila při velkých soutěžích na medaile na všech frontách. Zadruhé se ukazuje, že v dnešním sportovním světě je tak velká konkurence, že výpadek země, jejíž sportovci se dlouhodobě pohybují pouze v jistém nadprůměru, nikoho netrápí. A zatřetí platí i ono kruté rčení – sejde z očí, sejde z mysli.
Navíc zákaz pro ruské sportovce platí v různých odvětvích jinak, lépe řečeno někde vůbec neplatí. Tam, kde se Rusům (a také Bělorusům) obzvláště daří, tam vlastně žádnému embargu nečelí.
Dva příklady za všechny. Ruský hokej a tenis. Nejlepší ruští hokejisté dál hrají nejlepší hokejovou ligu NHL. V první stovce nejlépe bodujících hokejistů jich napočítáte pouhých sedm. Jen pro srovnání, zástupci Česka jsou tam čtyři.
Podobně Rusové hrají spokojeně a navíc dobře i vrcholový tenis. Mužů bylo v okamžiku psaní článku v první padesátce šest, žen také šest plus dvě výborné hráčky Běloruska (Sabalenková a Azarenková).
To, že se ruský národní hokejový tým neúčastní MS v hokeji, neznamená sportovní úpadek vrcholné soutěže. Za posledních deset let Rusové vyhráli MS jen jednou a jednou byli druzí. Jistě, to není špatné, ale ani ohromující. Že dnes chybějí, je škoda, ale i bez nich je konkurence tak velká, že se vlastně nic neděje.
Nikdo příliš nepostrádá ruské sportovce ani ve většině dalších olympijských sportů – atlety, vzpěrače, zápasníky… A tak možná jedinými výjimkami jsou krasobruslení žen sportovních dvojic a moderní gymnastika. Můžete ještě přidat sportovní gymnastiku a běh na lyžích mužů. Ale jen v prvních třech sportech Rusové skutečně dominovali a navíc udávali trend.
Navíc účast ruských sportovců v posledních 20 letech až příliš často zaváněla porušováním dopingových pravidel. Rusové neměli snahu se zásadně očistit. Takže – upřímně řečeno – mnoho jejich soupeřů i organizátorů soutěží nakonec uvítalo, když na dané soutěži vůbec nebyli. Protože to vždycky hrozilo průšvihem. Přepisování výsledků a tabulek, odebírání medailí a jejich předávání sportovcům, kteří se neprovinili, i po deseti letech už všechny unavovaly.
Takže teď na většině sportovních soutěží Rusy nenajdete. A vlastně to skoro nikomu nevadí.
