Článek
Keňská pověst fantastických běžců, kteří to „mají od boha“, je v troskách. Počítejte s námi. Za pouhých deset říjnových dní spadla klec nad šesti keňskými atlety.
20. října dostal za porušení dopingu tříletý zákaz závodění maratonec Marius Kipserem, dvojnásobný vítěz Rotterdamského maratonu. Jen o dva dny dříve byli kvůli dopingu, zatím dočasně, suspendováni další dva Keňští běžci – Ibrahim Mukunga Wachira a Keneth Kiprop Renju. Že je vám druhé jméno nějak povědomé? Ano, Renju je ten chlapík, který letos vyhrál Pražský půlmaraton. Kromě toho se stal v dubnu i mistrem Keni na 10 000 m, vyhrál další půlmaraton v Lisabonu a silniční závod na 10 km v Lille.
14. října byly dočasně suspendovány za doping keňská vítězka Bostonského maratonu z roku 2021 Diana Kipyokeiová a její krajanka Betty Wilson Lempusová. Obě byly obviněny z maření vyšetřování úřadu Atletické etické jednotky (AIU) poskytnutím nepravdivých informací nebo dokumentace.
10. října pak dostal stopku na tři roky další maratonec Philemon Kacheran. Třicetiletý muž byl v dubnu pozitivní na testosteron exogenního původu, tedy testosteron, který mu musel být podán dodatečně.
Už před nimi spadl do pasti antidopingových kontrol Lawrence Cherono, který v roce 2019 vyhrál maratony v Bostonu i v Chicagu.
Není to pochopitelně nic nového, jen se to v posledním období nějak obzvlášť kumuluje. Letos AIU suspendovala 16 sportovců z východoafrické země za řadu porušení pravidel. Dalších osm Keňanů bylo suspendováno dočasně, přičemž se čeká na podrobné výsledky jejich případů.
Od roku 2017 je do dopingových případů zapleteno přes 200 Keňanů. Není proto divu, že jejich země se ocitla v nejvyšší rizikové kategorii seznamu zemí sledovaných organizací Světové antidopingové agentury. Podle antidopingových opatření, která vstoupila v platnost v roce 2019, musejí sportovci ze států, jejichž atletické federace jsou klasifikovány jako „kategorie A“, podstoupit alespoň tři testy během 10 měsíců před velkou akcí, aby na ní mohli soutěžit. Keňa se tak ocitla v nejrizikovější sedmičce zemí, kam patří z afrických zemí ještě Etiopie, Maroko a Nigérie.
Národní ostuda
Pro Keňu je to obrovská národní ostuda. Atletika byla dosud jednou z mála „vývozních komodit“ a tuto východoafrickou zemi proslavovala po celém světě. Teď začínají být Keňané místo za hrdiny považováni za notorické podvodníky.
Ve hře je doslova hromada nedovolených dopingových substancí. 34letému Kipseremovi zjistili v srpnu přítomnost zakázané látky erytropoetin (EPO). Kipserem nejdříve dvakrát popřel, že by dopoval, než se nakonec 11. října přiznal. EPO je umělou verzí přírodního erytropoetinu a zlepšuje sportovní výkon tím, že stimuluje tvorbu většího množství červených krvinek.
Dalším dvěma zmíněným hříšníkům kontroly objevily zakázanou látku metasteron (Renju), respektive norandosteron (Wachira). Zatímco metasteron je anabolický androgenní steroid, norandrosteron je odvozený od nandrolonu, což je něco velmi podobného.
Obě atletky pak měly pozitivní test na triamcinolon acetonid, což je zase syntetický kortikosteroid. Mimochodem zřejmě další oblíbený preparát keňských běžců. Od roku 2021 mělo pozitivní test na tuto látku hned 10 keňských sportovců.
Další keňský maratonec Mark Kangogo si může ještě fandit. Trest ho sice minul, ale AIU mu minulý týden „jen“ zakázala na tři roky užívání norandosteronu a triamcinolon acetonidu. Poslední substance je klasifikována jako glukokortikoid, který se běžně používá jako lék. Jeho užití je ale povoleno jen tehdy, pokud mohou sportovci předložit výjimku nebo důkaz, že podávání neprobíhá zakázanou cestou.
AIU upozornila, že případy jsou součástí trendu v keňské atletice. Přitom je nesporné, že je dopingem doslova prorostlá a není zdaleka věcí jednotlivců. Začíná to celé připomínat státem řízený doping ruských sportovců či nechvalně známou cyklistickou dopingovou kampaň Operacion Puerto, při níž byl odhalen doping u desítek profesionálních cyklistů.
V Keni je vrcholový sport, hlavně vytrvalostní běh, jednou z mála možností, jak zbohatnout. Podařilo se to už stovkám atletů. V zemi je jen několik tréninkových středisek v nadmořské výšce kolem 2 500 m, kam se soustřeďuje většina běžců. Ty hlavní jsou v blízkosti města Eldoret. Mnoho z atletů je ze stejných nebo vedlejších vesnic. Proto lze tušit, jak snadno se tam doping šíří.
Keňským běžcům teď hrozí, že kvůli naprosté ztrátě důvěry nebudou už tak hojně zváni na maratony nebo atletické mítinky.
