Jak Wout van Aert ukradl show. Největší momenty Tour de France 2022

Byla to jiná Tour, než jsme dosud byli zvyklí. Neskutečně bojovná a měla hned několik obrovských osobností - vítěze Dána Jonase Vingegaarda, korunního prince Slovince Tadeje Pogačara a muže pro všechno, novodobého Eddy Merckxe - Belgičana Wouta van Aerta. Jela se neskutečně rychle a dominovala jí jediná stáj. Už ne INEOS Grenadiers, ale nizozemský tým Jumbo-Visma. Sice postupně ztrácel jednoho domestika za druhým, ale stejně si nakonec poradil a zcela zastínil ostatní. Sesbíral všechny trikoty s výjimkou bílého pro nejlepšího mladého jezdce (získal ho Pogačar).

Dlouho to celé bylo hlavně o obří bitvě mezi oběma favority na celkové pořadí. Jenže letošní Tour má ještě jednoho a možná největšího vítěze. Je jím fenomenální 27letý Belgičan Wout van Aert. Byl nejvýraznější osobností pelotonu. Na Tour tahle „Zelená příšera“ ukázala, že umí všechno – časovky, sprinty, velké kopce, prakticky nemá slabinu. Suverénně vyhrál bodovací dres, 3 etapy, v dalších 4 etapách byl druhý a celkově získal ocenění za bojovnost. A to ještě není všechno. Představil se i jako výborný spolujezdec, superdomestik, který umí zamíchat kartami pro svého lídra. Jakoby neměl limit. Když chtěl, tak zaútočil a všichni ostatní se museli třást. Na Hautacamu to byl on, kdo nakonec odpáral Pogačara. Nebylo s nadsázkou etapy, aby v ní chvíli nezazářil nebo aspoň neúřadoval.

Všichni si kladou otázku co se stane, až shodí 5 kg. Bude on tím největším jezdcem na celkové pořadí?

Největší bitva o prvenství na Tour za poslední roky. Nejprve vedl o pár desítek sekund hlavní favorit a obhájce vítězství Pogačar. Vingegaard mu byl ale důstojným soupeřem a pořád mu jel v patách. Pak si Slovinec vybral v přetěžké 11. etapě na Col du Granon Serre Chevalier slabší chvilku a najednou byl 2,5 minuty za Dánem. Bitva pokračovala v dalších etapách v Alpách i v Pyrenejích, ale Pogačarovi se už nepodařilo Vingegaarda zlomit. Ve výjezdu na Peyragudes sice ještě těsně vyhrál, v následující 18. etapě na bájný pyrenejský Hautacam ale znovu ztratil. Nepomohlo mu už vůbec nic, přitom spolu soupeřili v každé horské etapě. Slovinec prohrál s Dánem i v závěrečné časovce. Ačkoli už potřetí v řadě vyhrál na Tour 3 etapy, tentokrát to stačilo „jen“ na druhé místo.

Dosud věčně druhý Vingegaard, který ještě před 5 lety brigádničil v rybím skladu v Dánsku, tak má první velké vítězství kariéry a rovnou to největší. K tomu dvě vítězství v klíčových horských etapách.

Ale ještě jedna věc je důležitá. Tohle nebyl souboj dvou nesmiřitelných testosteronových soupeřů. Byl to střet ouboj nové generace mladých jezdců gentlemanů. Příklad? Když Pogačar ve sjezdu z Col de Spandelles v etapě na Hautacam spadl, Dán na něj počkal, Slovinec mu poděkoval, chytli se na vteřinu za ruce a pak pokračovali spolu.

Covid udeřil, když už ho nikdo nečekal a udeřil nebývale. Začalo to už na přípravném závodu Kolem Švýcarska, kde dojela jen polovina jezdců. Tady to taková katastrofa nebyla, ale každý druhý den musel některý ze závodníků odstoupit. Favorité, vítězové etap, hvězdy závodu včetně na začátku výborného Dána Magnuse Corta. Také Chrise Frooma, který se letos vrátil jako plnohodnotný konkurenční jezdec - dojel 3. na královské etapě na Alpe d´ Huez a když musel odstoupit kvůli nemoci, držel 26. celkové místo. Nebo Enrica Mase, který byl po Hautacamu 11. celkově.

Zatímco stáje prováděly intenzivní a pravidelné testování, hlavní organizátor ASO jakoby se bál, že mu covid může zkazit show. Podle mnoha svědků testoval laxně a nedůsledně. Nakonec se Tour odjela, ale chvílemi to nevypadalo vůbec dobře.

Vedro bylo velké, jedno z největších v historii. Bylo rekordní? Těžko. Někteří závodníci to ale nezvládali. Doplatil na to například dvorní rozjížděč týmu Quick Step Alpha Vinyl Michael Morkov. Možná v klíčové etapě na Col du Granon Serre Chevalier i favorit Pogačar. Jiní jezdci si ale nestěžovali a tvrdili, že to patří k Tour. Přesto mnohé překvapilo, že organizátoři nepodnikli proti horku žádná zásadní opatření. Neposunuli starty, nezkrátili některé etapy, jen zvýšili limit pro dojetí některých etap. Evidentně hájili byznysové zájmy „Staré dámy“. Každou etapou projíždí i velká kolona sponzorů, zkrátit ji znamená připravit sponzory o prezentaci. Posunutí startu pak také nevyhovuje sponzorům, protože ve hře jsou hlavní vysílací časy.

Tour poprvé zavítala do Dánska a hlavního města Kodaně. Nikdy v historii se nejela severněji. Atmosféra, krásná krajina, fanoušci i sami dánští jezdci ukázali, že to byl „výlet“ naprosto oprávněný a zasloužený. Diváci v této zemi cyklistiky a cyklistů přišli ve statisících a byli nesmírně ukáznění. Dánští závodníci pak hýřili aktivitou a nebylo to zdaleka jen symbolické. Vybojovali žlutý dres v celkovém pořadí, puntíkatý dres nejlepšího vrchaře, 4 etapová vítězství a další místa na pódiu. Stali se další cyklistickou mocností Tour.

Ti dva Nizozemci připravili neobyčejný příběh v samotném začátku Tour. Oba jsou aktéry známé a málem tragické srážky ve finiši etapy na závodu Kolem Polska v roce 2020. Dylan Groenewegen tam srazil před cílem Fabia Jakobsena a ten málem přišel o život. Jakobsen bojoval o život, pak o zdraví a nakonec o návrat do profesionálního pelotonu. Groenewegen byl na 9 měsíců suspendován, skončil ve svém týmu a dostával výhrůžné dopisy od fanoušků. Oba se ale vrátili ve vrcholné formě. Nejprve hned ve druhé etapě vyhrál ve finiši Jakobsen. O den později Groenewegen.

Tenhle stále ještě 22letý závodník důrazně zaklepal na dveře. Ukázal, jak už je dobrý a univerzální cyklista. Olympijský vítěz v horských kolech z Tokia 2021, Mistr světa v cyklokrosu 2022, vítěz klasiky Brabantský šíp 2021 na Tour de France vyhrál královskou etapu do Alpe d´Huez a dlouho jezdil v první desítce celkového pořadí. A je showman. V cíli horké etapy se s ničím nepáral a šel se zchladit do městské kašny. Bude nástupcem Wouta van Aerta?

To už se nikdy nedozvíme. Muž, který loni vyhrál 4 etapy, tu teď nebyl (tým Quick Step Alpha Vinyl ho nezařadil do sestavy) a byla z toho kontroverze. Může ho Fabio Jakobsen nahradit? Hned na začátku to vypadalo, že může. Pak ale začaly růst otazníky. Způsobila to i trať. Jak se během závodu zjistilo, měla málo typicky sprinterských etap. Navíc, kde mohl, tam vykrádal sprinterům umístění Wout van Aert.

Těch zajímavých momentů bylo samozřejmě víc. Třeba představení nezdolného Brita Chrise Frooma, čtyřnásobného vítěze Tour. Ve 12. královské etapě se vzepjal poprvé od těžkého zranění ke skvělému výkonu a dojel 3. Ukázal, že může jít ještě výš.

Nebo nečekané znovuzrození Kolumbijce Naira Quintany. Překvapivé první místo Belgičana Yvese Lampaerta v úvodní časovce. Vítězství Australana Michaela Matthewse po mnoha letech druhých a čtvrtých míst. Triumf Francouze Chrise Laporta v jedné z posledních etap. Zachránilo to Francii, jinak by neměla jediné etapové vítězství. Mimochodem i tuto výhru vlastně zařídil jeho týmový parťák van Aert.

Byla to hodně dobrá Tour. Vzrušující.