Článek
27leté Američance Shiffrinové scházejí k překonání nenápadného 66letého Švéda Ingemara Stenmarka už jen dvě vítězství. Ona se stane nesmrtelnou, nejlepší lyžařkou historie.
Stenmark ale dál zůstane legendou.
Protože sbíral vítězství už v letech 1974 až 1989, ne každý ví, co všechno vlastně dokázal a jak změnil pohled planety na závodní lyžování. Ingemar Stenmark udělal ze sjezdového sportu, který do té doby provozovala malinká část zeměkoule, globální záležitost.
S tenistou Björnem Borgem byl národní ikonou a oba se stali na dlouhá léta nejslavnějšími Švédy moderní doby. Když šel Stenmark po ulici, pohlíželi na něj jako na filmovou hvězdu. Lidé ho zastavovali a oslovovali. Když jel závod, země se úplně zastavila. Bývalo běžné, že se dělaly přestávky na pracovištích, do škol se kupovaly televizory, ve městech se lidé shromažďovali před obchody s obrazovkami. A všichni, stejně jako poslanci v parlamentu, sledovali Stenmarkův koncert mezi brankami.
Ukázal také, že talenty pro alpské disciplíny se nemusejí rodit zdaleka jen v Alpách a Skalistých horách, ale prakticky všude tam, kde padá sníh – třeba v Česku, Slovensku, Polsku, Bulharsku, Andoře, Španělsku nebo v celé Skandinávii.
Na rozdíl od Shiffrinové dosáhl oněch 86 vítězství pouze ve dvou disciplínách – obřím slalomu (46) a slalomu (40). V paralelu byl „jen“ jednou druhý a v kombinaci třetí.
V rychlostních disciplínách soutěžil zřídka. V září 1979 při tréninku sjezdu v jihotyrolském Schnalstalu spadl a utrpěl vážný otřes mozku. Brzy se vrátil v perfektní formě, ale sjezdy už prakticky nejezdil. Na legendární sjezdovku Streif v Kitzbühelu si troufl jedinkrát v životě, když chtěl v lednu 1981 bodovat v kombinaci. Sjezd tehdy absolvoval o 10,72 sekundy pomaleji než vítězný Kanaďan Steve Podborski a obsadil 34. místo.
Navzdory obřímu úspěchu ho moc nepřitahovala záře reflektorů. Zůstal skromný, gentlemanský, neokázalý. Taky férový, dodnes je věrný lyžařské firmě Elan, na jejíchž lyžích závodil a nikdy je nevyměnil.
Od ukončení zářné kariéry se překonání jeho rekordu zdálo dlouho absolutně nereálné. Na dosah se k němu přiblížila až Američanka Lindsey Vonnová. Ale zastavila se na čísle 82 (mezi lety 2000–2019). Víc toho kvůli zranění a opotřebení organizmu nezvládla. Nejbližším mužem byl pak geniální rakouský slalomář poslední doby Marcel Hirscher. Mezi lety 2007–2019 zvládl 67 vítězství. Další byl Hermann Maier (54 vítězství) a Alberto Tomba (50).
Myslím, že Shiffrinová vyhraje víc než 100 závodů. Zaslouží si to. A nebudu z toho vůbec smutný.
„Myslím, že Shiffrinová vyhraje víc než 100 závodů. Zaslouží si to. A nebudu z toho vůbec smutný. Myslel jsem na rekordy, když jsem závodil. Když jsem skončil, už to pro mne nic neznamenalo,“ řekl Stenmark před pár týdny.
Podívejme se ještě trochu podrobněji na pár jeho závratných čísel. Na podiu ve světovém poháru stál 155krát a třikrát vyhrál celkové pořadí a 16krát malý globus za celkové pořadí v jedné disciplíně. Z olympiád má 2 zlaté a 1 bronzovou. Z mistrovství světa 3 zlaté a jednu stříbrnou. Jeho nejšílenějším přetrvávajícím rekordem je ale největší vítězný náskok v závodě světového poháru: 4. února 1979 v Jasné porazil druhého Bojana Križaje o 4,06 sekundy. Mimochodem proslul jako muž druhého kola, kdy byl schopen vítězit i po nepříliš povedeném kole prvním.
Stenmark se stal předvojem několika slavných generací skandinávských sjezdařů. Až po něm přišli Lasse Kujs, Kjetil Andre Aamodt, Anja Personová, Daniel Myhrer, Aksel Lund Svindal, Kjetil Jansrud či dnešní hvězdy Alexander Aamodt Kilde, Lucas Braaten, Sara Hectorová či Anna Swenn Larssonová.
Paradoxně jeho tehdejší odměny se nedají měřit s příjmy dnešních sjezdařských hvězd. Byla jiná doba, nebyly žádné prize money. Ze začátku dostával od lyžařské firmy Elan na sezonu jen čtvery lyže – dva páry na slalom a dva na „obřák“.
Elanky Češi milovali
To, co však jeho úspěchy firmě z tehdejší Jugoslávie nakonec přinesly, se skoro nedá spočítat. Značka Elan ze slovinského Begunje se stala díky přímým přenosům nesmírně populární i v socialistickém Československu. Její lyže se daly v pár obchodech sehnat. Stály dva průměrné měsíční platy, a kdo měl „elanky“, tomu ostatní záviděli. Mimochodem dostaly se dokonce i do bondovky Vyhlídka na vraždu z roku 1985.
Za to všechno mohl onen „Tichý Švéd“, který se narodil v miniosadě Joesjö ve švédském Laponsku u hranic s Norskem. I když už byl slavný po celém světě, dělat s ním rozhovor býval pro novináře téměř horor. Proslul sice zdvořilými, ale ukrutně krátkými odpověďmi. Dnes už se přeci jen trochu vylepšil.
Když mu byly čtyři, rodina se přestěhoval do nedalekého Tärnaby pod horou Laxfjället, kde vstoupil do lyžařského klubu. Toto ve světě málo známé místo zrodilo mimochodem víc švédských lyžařských hvězd zejména v technických disciplínách – třeba Anju Pärsonovou, Stiga Stranda nebo Jense Byggmarka.
Stenmark začal závodit v sedmi, ale prý moc netrénoval a jezdil hlavně pro zábavu. Když mu bylo devět, dostali ve škole dotazník, kde vyplňovali, čím by chtěli v životě být. Napsal, že bude závodníkem na lyžích. Rozesmálo to celou třídu.
Až někdy v patnácti začal trénovat pořádně. Ale neměl žádné speciální metody. Jezdil podle toho, jak to sám cítil. První odborník, který si všiml jeho skutečného potenciálu, byl Ermanno Nogler, bývalý italský šampion z Val Gardeny. Švédsko udělalo dobře, že ho najalo jako týmového trenéra.
Na olympiádu 1984 ho nepustili
Stenmark naskočil do světového poháru jako sedmnáctiletý 8. prosince 1973. V obřím slalomu ve Val d’Isere startoval jako poslední s číslem 73 a obsadil 46. místo. O rok a devět dnů později si v italské Madonně di Campiglio už připsal první vítězství.
Když jako „pan Nikdo“ vstupoval do světového poháru, zástupci renomovaných firem si spojovali Švédsko převážně s klasickým lyžováním a švédský slalomář pro ně nebyl ničím zajímavý. Až v relativně neznámém výrobci jménem Elan našel Stenmark oporu a také dodavatele lyží.
Během bohaté kariéry toho zažil hodně. Jednou mu třeba na druhé kolo obřího slalomu servisman donesl slalomové lyže. Měřily „jen“ 205 cm, byly mnohem kratší než „obřačky“, a jely tudíž pomaleji. Už to nešlo vyměnit. Tak na nich jel, ale prostě nevyhrál.
Stenmarka potkala i dost nemilá kontroverze. Před olympiádou 1984 v Sarajevu nesplnil tehdejší přísné amatérské požadavky Mezinárodní lyžařské federace (FIS). Ta mu zakázala účast za to, že přijímal propagační platby přímo, a ne prostřednictvím národní lyžařské federace.
Měsíc před koncem porazil Tombu
Vrátil se až na olympiádu v roce 1988 v Calgary, ale medaili tam už nezískal. Ačkoli ke konci kariéry nebyl dominantní jako za starých časů, dokázal při svém poslední vítězství v únoru 1989 v Aspenu porazit Girardelliho i Tombu. Po skončení sezony v březnu 1989 odešel do sportovního důchodu, dva dny před 33. narozeninami.
Vždy byl respektovanou osobností. Když vyšlo například najevo, že během tréninku chodí po laně nebo jezdí na jednokolce, ostatní závodníci to ihned zařazovali do své přípravy. Švéd později přiznal, že to pro něj byla jen zábava a rozptýlení.
Zajímavé bylo, co se dělo, když skončil. Uzavřel prostě jednu éru a téměř se odstřihl od závodů. Žil v Monaku kvůli nižším daním, hrál golf, cestoval, ale málokdy sledoval světový pohár na místě. Dlouho odmítal i setkání se sportovci moderní doby. Jednu výjimku udělal s Lindsey Vonnovou, když to vypadalo, že by mohla překonat jeho rekord.
Ještě za kariéry se oženil s letuškou Lufthansy Ann Uvhagenovou, s níž měl dceru. Manželství však vydrželo pouhé tři roky. Dnes žije na ostrově Vaxholm nedaleko Stockholmu se svou druhou manželkou Finkou Tarjou, se kterou se oženil v roce 2016. Mají spolu dcerku Izu. Nadále spolupracuje s firmou Elan a je partnerem švédské značky Spektrum na výrobu lyžařských a slunečních brýlí.
V roce 2004 přežil během dovolené vlnu tsunami, která zasáhla po zemětřesení pobřeží Thajska a Srí Lanky. Život si zachránil tím, že tehdy vyběhl co nejrychleji na nejvyšší možné místo.
V průběhu desetiletí se přeci jen občas podíval do společnosti. V roce 2015 byl například slavným tanečníkem na Let's Dance, kde se spojil s profesionální tanečnicí Cecilií Ehrlingovou. A rád se občas ochomýtá i kolem závodních aut.
Dnes už téměř výhradně běhá na lyžích, chodí na procházky nebo jezdí na kole. Ale snaží se hýbat denně a udržovat se v kondici. Na sjezdovky se postaví jednou za rok, když má jeho mladší dcera prázdniny. Jak přiznal, jsou dnes jeho lyže o 35 cm kratší, než bývaly ty závodní.
Celosvětovou Stenmarkovu popularitu dokazují často až bizarní detaily. Dostal se například na poštovní známku v tak nelyžařské a vzdálené jihoamerické zemi, jakou je Paraguay.
Aktualizace: Opravili jsme v textu dějiště zimních olympijských her 1988. Za původní nepřesnost se onlouváme. Redakce
