Článek
Fakta jsou jasná: brazilský útočník Neymar má bolavé lýtko a nemůže trénovat. Lékaři varují, že nemusí stihnout premiéru na mistrovství světa, protože potřebuje ještě dva týdny na uzdravení.
Na víkendovou přípravu s Panamou (6:2) se jenom díval, přesto byl legendární stadion v Maracaná v Riu rozpumpovaný jeho příběhem. Jakmile skončil zápas, soupeři se prakticky nechtěli fotit s nikým jiným. Fanoušci sborově zpívali jeho jméno. Pak se přeli, jak moc Brazílii vlastně chybí, jestli by měl mít kapitánskou pásku a jak by ho trenér Carlo Ancelotti případně využil, kdyby hrát mohl.
„V Brazílii neexistuje větší superstar. Neymar je každodenní téma. Je neoddiskutovatelné, že může pomoct k šestému titulu. Ten mančaft má fakt sílu a kvalitu nejen opticky. Ovšem ještě potřebuje zdravého Neymara,“ říká Joe Borbély, exmanažer a přítel fotbalového krále Pelého.

Pozor, přistává mesiáš!
Rodák ze Slovenska, který střídavě žije v New Yorku a Brazílii, má vyloženě blízko k městu Santos, odkud pocházel Pelé i jeho fotbalový následovník Neymar. Rozezná klepy od reality, má kontakty na důležitých fotbalových místech. A když se třeba celý svět v půlce května dohadoval, proč Neymar odstoupil z posledního ligového utkání s Coritibou, Borbély napsal okamžitě: „I když vznikl šílený chaos při jeho střídání, nic vážného se mu nestalo. Šel ven z preventivních důvodů. Jenže hned se vyrojily konspirace, že Neymar nebude v nominaci na mistrovství světa.“
Ale divili byste se, kdyby italský trenér Carlo Ancelotti extrémně nadaného útočníka s pochroumaným zdravím vynechal? Mohl si to vůbec dovolit?
The whole Panama team wanted a photo with Neymar 📸
— B/R Football (@brfootball) June 1, 2026
(via @tvglobo) pic.twitter.com/o2Nr0qgpmf
V reprezentaci, kterou převzal právě před rokem, Neymara nikdy neměl. Ostatně slavná brazilská desítka oblékla dres s kanárkovou barvou naposledy v říjnu 2023, kdy si ošklivě potrhala kolenní vazy. Od té doby utrum.
Když se jeho jméno objevilo v nominaci, Neymar se po chvilce u televize rozbrečel. Jako už tolikrát. Dojímá ho hymna před zápasy, emotivní televizní příběhy nebo důležité góly, po kterých pokleká a děkuje Bohu za vstřícnost.
„Je to strašně dobrý a přátelský člověk. Nesmírně emotivní, takže málokdy něco předstírá. Být ve výběru pro mistrovství světa pro něj v tu chvíli znamenalo úplně všechno. Kdyby o nominaci přišel kvůli zranění na poslední chvíli, zhroutil by se mu svět. Možná by seknul s fotbalem úplně,“ líčil zpětně Borbély, co se odehrávalo před třemi týdny.
U supermoderního Musea do Amanhã v Riu se kvůli nominační tiskové konference rozproudil festival žluto-zelené barvy. Tisíc hostů, desetitisíce fanoušků u velkoplošných obrazovek a Neymar seděl ve sportovním klubu na gauči. S kamarády a šarmantní partnerkou Brunou Biancardi. Na sobě kšiltovku a sluneční brýle. Jakmile padlo jeho jméno, které ve skutečnosti zní Neymar da Silva Santos Júnior, vytryskly nad ním konfety.

Jsem tam! Neymar se právě dozvěděl, že ho trenér Ancelotti připsal do brazilské nominace.
V Brazílii se bleskem roznesla zpráva, že sám americký prezident Donald Trump sledoval vývoj kolem Neymara, aby velký šampionát nepřišel o chlapa z plakátů. Lionel Messi je totiž pro Američany příliš velký introvert a ani jeho angažmá v Miami na tom nic nezměnilo. Cristiano Ronaldo je zase vnímaný jako konzervativní slušňák a není s ním legrace. Neymar je živel, kterého Amerika potřebuje.
Nejslavnější jména na MS | Sport SZ
Lionel Messi. Před čtyřmi lety se dočkal a vrátil Argentinu poprvé od roku 1986 na trůn. Ve finále dal hattrick Francouzům a zvažoval, že skončí reprezentační kariéru. Přemluvili ho, ať počká. V Miami nehraje nejkvalitnější ligu, ale pořád vyčnívá. Chybí mu dva starty do 200. Během turnaje oslaví 39. narozeniny.
Cristiano Ronaldo. Stejně jako Messi jede i pošesté na velký mundial. Poprvé nebude mít pozici nepostradatelného. Je mu 41 a v portugalském týmu má obrovskou konkurenci. Nepomáhá mu slabší liga v Arábii, ale pořád umí. Pozor, v předposledním duelu kvalifikace ho vyloučili a dostal třízápasový trest. Třetinu vymazal, teď je v podmínce.
Jasně, v celém příběhu se skrývá velká dávka teatrálnosti i živelnosti, která k Neymarovi odjakživa patří. Vyčítají mu nafilmované pády, dětinskou mimiku i gesta uraženosti. Ale zároveň je to chlap, který dalece přesahuje hranice sportu. Reklamní trhák, magnet na miliardové kontrakty. A jako fotbalista, je-li fit, dokáže být geniální i nepolapitelný.
Nebo aspoň takový býval, když ho před dvanácti lety vykupovala Barcelona ze Santosu. Paříž z něj pak v létě 2017 udělala nejdražšího fotbalistu všech dob, vyplatila astronomickou výstupní klauzuli ve výši 222 milionů eur.
The moment that Neymar found out he was included in the Brazil squad. 🔝🇧🇷pic.twitter.com/JrHRKdWgh3
— World Cup HQ (@WorldCup26HQ) May 20, 2026
Jakmile se po promaroděném angažmá v Saúdské Arábii v lednu 2025 vrátil do milovaného Santosu, přicházejí o něm do Evropy jen strohé zprávy. Suše statisticky: v aktuální sezoně odehrál 15 soutěžních zápasů a dal šest gólů.
„Měli byste vidět, že je pořád nedostižný,“ rozplývá se Borbély, mimo jiné manažer týmu legend, které jezdí po světě s názvem Brasil Masters. Nejfotbalovější národ světa poznal zevnitř, tak si může dovolit posuzovat a komentovat: „Jakmile některý trenér dříve v nominaci vynechal největší hvězdy typu Ronaldinha nebo Kaká, ztratil veškeré alibi pro případ nezdaru. Carlo Ancelotti je dost mazaný na to, aby takovou chybu neudělal. Neymar se mu bude hodit.“
Pokud by byl Neymar zdravý, dost možná by zamířil rovnou do základní sestavy a od pařížského stopera Marquinhose by si vzal kapitánskou pásku. Takhle se bude netrpělivě čekat, jestli se jeho lýtko umoudří. Ošidnou premiéru proti Maroku (14. června) by podle lékařů stihnout neměl.
To není ideální zpráva pro Brazílii, která se světového grálu nedotkla už téměř čtvrt století. Během Pelého nebeské éry ovládla šampionáty 1958, 1962 a 1970. V nejlepších časech střelců Romária s Bebetem vyhrála 1994, svatá trojité „R“ (Ronaldo, Ronaldinho, Rivaldo) pomohla ke zlatu 2002. Ještě dvakrát k tomu skončila Brazílie druhá, což se ve vášnivé zemi vnímá jako neúspěch.

V Brazílii sotva najdete město, ve kterém by neměli Neymarovo graffiti.
Jenže posledních pět turnajů je to vyloženě bída. Čtyřikrát čtvrtfinále, jednou čtvrté místo. Měl to být Neymar, kdo Brazílii vrátí na Pelého úroveň. Zatím nic. Leda záchvěvy, které pokaždé vystřídalo těžké zklamání. Už třikrát se postavil do čela fotbalových tanečníků, za třináct zápasů na světových šampionátech nasbíral osm gólů a čtyři asistence, ale svou zemi nikdy nerozjásal.
Ve čtyřiatřiceti si při jeho chatrném zdraví můžeme rovnou říct, že má poslední příležitost.
Nejblíž ke zlatu byl v roce 2014, na domácích stadionech a v nejlepších letech. Nejde zapomenout, jaká neymarmánie tehdy pohltila Brazílii. Když dostal volno, taky létal vrtulníkem. Rozebíral se každý jeho krok, každá přihrávka. Zapnuli jste televizi a všude Neymar, nebo aspoň zmínka o něm. Nesnesitelný tlak zvládal, už už to vypadalo, že se dočká fotbalového blahořečení. Jenže ve čtvrtfinále ho kolumbijský drtič Zúňiga kopl do zad a zlomil mu bederní obratel.
I tehdy byl nejsledovanějším marodem šampionátu, který se pro Brazilce nakonec proměnil v noční můru, protože bez Neymara dostali v semifinále nařezáno 1:7 od Němců. Jaké to bude teď?














