Změna pro hokejové Pardubice, továrna na příběhy se vypnula

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pomalu nebyl týden, aby pardubický hokej neplnil titulky sportovních webů. Nebo kolem něj nebylo minimálně živo na sociálních sítích. Nakupoval nové hvězdy, měnil hráče, měnil trenéry, nakupoval nové hvězdy, znovu měnil trenéry, majitel Petr Dědek kritizoval veřejně své hráče. Všechno vrcholilo pokutou pro tým na konci základní části. Ale se startem play off jako kdyby se továrna na příběhy vypnula.

Poslední výrazná patálie klubu ve výsledku možná i pomohla. Pardubice šly do play off po devíti porážkách z jedenácti zápasů. Nešlo mluvit o smůle, tým nešlapal, ztrácel zápasy. Tím pádem jako kdyby klub s nabitou sestavou tak trochu vypadl z největších diskuzí o tom, kdo vyhraje extraligu.

Pořád to být může, přes čtvrtfinále Dynamo proletělo suverénně 4:0 na zápasy. Hodně ho držel brankář Roman Will, zářil útočník Jan Mandát, zoufale vypadaly přesilovky. Ve výsledku se vždycky podařilo nějak zvládnout koncovku. Žádné téma se kolem Pardubic ani vytvořit nestihlo.

Bývalá hvězda NHL Jakub Voráček si sem tam pro zábavu zahlásí hokejové dění na svůj profil na sociální síti X. Všiml si dění v Dynamu. Při čtvrtfinále vypálil myšlenku, že Pardubice letí kvůli mizérii v závěru základní části totálně pod radarem, což je pro ně stěžejní.

Mediální prostor zaplnila přes čtvrtfinále hlavně velká série Sparty s Třincem. Pardubice jako kdyby nikoho moc netankovaly. Asi poprvé v sezoně. „Jo? Mně teda nepřijde,“ usmál se útočník Lukáš Radil zmínce, že kolem jeho klubu nastal nebývalý klid.

Myšlenka, že Pardubice odehrály čtvrtfinále za nečekaného ticha, se ale zamlouvala kouči Miloslavu Hořavovi: „Asi to tak bylo, což je pro náš tým dobré.“

V čem? Ve čtvrtek 3. dubna jeho týmu začne semifinále proti Hradci. Za posledních 30 dní tým odehrál jen čtyři zápasy, dostal velkou šanci se srovnat a v klidu pracovat. Takový luxus od startu sezony nedostal. Plánoval se totiž úspěch v Lize mistrů a po Vánocích útok na Spengler Cup. Klub musel sbírat různé předehrávky a dohrávky.

Celou sezonu se držel ve špičce, výsledkový výbuch nastal až s koncem základní části. Opravdu velký prostor na pilování systémových věcí Dynamo nemělo nikdy. „Říkali jsme si, že dobrý tým najde cestu a my ji našli. Nečekali jsme, že sérii uděláme v poměru 4:0, ale samozřejmě za to jsme strašně rádi,“ pronesl Radil. „Dalo nám to sebedůvěru, půjdeme do další fáze nabití,“ dodal útočník.

Za zdánlivě hladkým výsledkem vězí tři extrémně silné individuální výkony.

Brankář Roman Will vytasil nejlepší práci mezi všemi brankáři v play off. Úspěšnost zákroků 95,8 % je extrémně vysoké číslo. Potvrzují ho i analytická data. Dle nich chytil téměř 4 góly nad očekávání, což znamená, že Pardubice měly dostat zhruba o čtyři góly víc. Žádný jiný brankář neměl zatím na hru svého týmu v play off takový vliv.

Do nejlepšího období sezony se rozjel obránce Libor Hájek. Jako kdyby nahodil model z posledního mistrovství světa, prodával svůj dobrý pohyb. Když se objevil na ledě, proti Pardubicím se moc neútočilo. Velkým bonusem jsou jeho tři góly.

Jan Mandát připomínal vichřici. U Pardubic v sezoně převládal pocit, že jste málokdy poznali hvězdné hráče na první pohled. Neměli několik dominantních střídání po sobě. Mandát byl silný v celém čtvrtfinále, vypálil 14 střel na bránu, dal dva góly. Klíčový byl ten v posledním zápase, kdy v prodloužení rozhodl na ledě Motoru o postupu Pardubic.

„Strašně nás podržel Wilda, který chytal skvěle. A zlepšili jsme se v obraně, dělali jsme tam dobré věci. Hráli jsme play off hokej a dělali, co jsme si řekli,“ zmínil důležité fragmenty z postupového zápasu Radil.

Ale potíže tým ve čtvrtfinále taky měl. „Jsou věci, které jsme si museli vyříkat. Beru, že se hraje play off a emoce tam jsou, ale disciplína v pořádku nebyla. Někdy se k vám přikloní štěstí. A když si vezmu čtvrtý zápas, tak se přiklonilo,“ štvala Hořavu nedisciplinovanost, kdy třeba v posledním čtvrtém utkání série hráči posbírali osm dvouminutových trestů.

Pardubice se navíc dost trápí s činností, která by jim dle hvězdné soupisky měla jít excelentně. Jenže přesilovky vypadají spíš děsivě. Když došlo na rotace, byly často předvídatelné. Puk pak nelétal tak rychle, aby střílející hráč mohl pálit do odkryté brány.

Hořava přitom může vybírat ze silných ofenzivních borců. Většinou hraje na jednoho obránce, kde padá volba na Petera Čerešňáka nebo Jakuba Zbořila. Mezi útočníky se točí Roman Červenka, Lukáš Sedlák, Lukáš Radil, Jáchym Kondelík, Jiří Smejkal, Robert Kousal, Nick Jones a Jasper Weatherby. Výsledkem jsou dva čtvrtfinálové góly při početní výhodě a úspěšnost využití 12,5 %.

Útěchou tady pro Dynamo je, že semifinálový sok Mountfield HK vykazuje úplně stejnou (ne)úspěšnost. A že i s takhle tragickou přesilovkou se dá extraliga vyhrát. Naposledy se to povedlo Plzni v sezoně 2012/2013, když taky hvězdná ofenzivní rota kolem Martina Straky, Jana Kováře nebo Tomáše Vlasáka měla v přesilovkách trable. Titul vyhrála s úspěšností 13,4 %, pod 15 % žádný jiný vítěz nespadl, spíš se drželi nad 20 %.

„Bavil jsem se o tom s klukama, kteří v Pardubicích pracují celý rok, já jenom chvíli. A je to téma celý rok, přesilovka nejde celou dobu. Takže s tím samozřejmě pokračujeme. Ale jestli s tím hneme?“ po svém zahlásil Hořava.

V semifinále už jen tedy jeho tým pod radarem rozhodně nepoletí. Podle soupisky půjde do série jako favorit, bylo by to tak s každým soupeřem kromě Sparty. Velká rivalita s Hradcem by měla extralize dělat velkou reklamu, už stejnou jako druhá série Sparty s Kometou.