Článek
Změnilo se něco v českém hokeji, máme být do budoucnosti optimističtí?
To je velká otázka a my jsme na ni nenašli zcela jednoznačnou odpověď. Odborníci se shodují v tom, že Češi opět zanechali pozitivní dojem a je důležité, že se to opakuje.
Asistent trenéra národního týmu Robert Reichel ocenil, že hráči chtějí reprezentovat, přijíždějí z Kanady, ze zahraničí a mají sami dobrý pocit z toho, že reprezentují. „Je vidět, že ta parta funguje,“ řekl ještě před ziskem bronzové medaile.
Pavel Geffert, šéf mládežnických akademií na hokejovém svazu, pokrok našich oceňuje, ale zároveň je střízlivý. „Ty výsledky jsou veselejší. Povedlo se loňské MSJ, letošní, povedly se osmnáctky. Je to hezké a těší nás, že na vrcholných soutěžích nejsme v pozici otloukánků. Ale na druhé straně, tohle není rekreační sport. Tady se na ty výsledky kouká a vrcholem je vyhrát. To se nám zatím nepodařilo. Myslím, že o zásadní změně můžeme mluvit, až to bude trvalejší,“ hodnotí opatrně poslední úspěch.
Je pravdou, že tentokrát český výkon nebyl od začátku zcela přesvědčivý. Postoupili jsme ze skupiny až ze třetího místa. V prvním utkání nás rozcupovali Slováci. Výjimečně jsme pak zahráli proti supersilné Kanadě. Měli jsme i trochu štěstí. A znovu jsme pak ukázali sílu proti Finům, kdy se nám podařil otočit velmi nepříznivý stav 2:5.
„Loni jsme měli několik skvělých individuálních výkonů, které vyčnívaly v rámci celého mistrovství. Letos to bylo spíš o disciplíně a obětavosti. Skvělou práci odvedli trenéři, co se týče taktiky. To je můj subjektivní dojem,“ srovnává Geffert. „Mám i možnost sledovat, jak trenéři pracují, že zajišťují pro hráče neuvěřitelný servis. Nenaučí je už bruslit, ale připraví je takticky a mentálně. V tom si myslím, ať to byl předešlý tým nebo letošní, že odvedli skvělou práci.“
Otázkou je, nakolik z toho vyvozovat případnou změnu trendu, zvonění na lepší časy i v dospělém hokeji. Odborníci zdůrazňují, že tou hlavní indikací je stále počet draftovaných hráčů nejlepší ligou světa NHL. Za poslední čtyřleté období draftovaly týmy NHL 32 Čechů. Je to málo, obrovský rozdíl proti Švédům, kteří nás shodou okolností smetli v semifinále 5:2. Švédů draftovala NHL více než třikrát tolik (107).
„Netroufám si odhadnout, co bude. Celosvětovým měřítkem je kromě výsledků na MS počet hráčů draftovaných NHL. A v tom se zatím moc plácat po zádech nemůžeme,“ potvrzuje Geffert.
„Znovu říkám, že naším cílem je vozit medaile pravidelně. Dva roky nestačí na to určit zásadní trend. Ale něco je určitě patrné, dřív jsme nebyli schopni s některými týmy hrát vyrovnané zápasy, teď už ano, tam posun je,“ vrací se český činovník k mládežnickému hokeji.
Jak je to vůbec s hokejovou základnou? „Máme dost kluků, kteří mají slušný potenciál. Ale nezáleží vždy jen na jejich talentu a píli, ale také na tom, jak jsou je kluby ochotné zařazovat do nejvyšší soutěže. Měli bychom umět ovlivnit, že nebude tolik hráčů odcházet do zahraničí. Když uvidí šanci doma,“ zdůrazňuje Geffert.
Zmiňuje tím palčivý problém českého hokeje, který mnozí laičtí fanouškové až tolik nevidí. Odchody mladíků do zahraničí nejsou až takové terno, protože doma jich tolik nemáme.
„Musím se na to dívat z pozice svazového činovníka, to je to, co nás nejvíc trápí. Podle mě má smysl, když odjede hráč, který podepíše s NHL. Já se ale nemůžu dívat pozitivně na to, když odcházejí mladí kluci.“
Pokusme se jeho slova přeložit: máme teď výjimečnou generaci mladíků, výborné realizační týmy. A něco se mění. Ale aby se mohl český hokej měnit zásadně, musí se změnit ještě víc. Nejnovější bronzová medaile může být dalším pozitivním impulzem.
„Vezměte si Tour de France, Wimbledon – oslavují se vždy jen vítězové. Sport se dělá proto, abychom vylezli až na vrchol… Proto potřebujeme přivézt jednou, pokud možno brzy i titul,“ uzavírá Geffert.
