Hlavní obsah

Stříbro z Kanady. Junioři ale vezou něco důležitějšího než medaili

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Čeští junioři slaví vítězství nad Švédy v semifinále MSJ v kanadském Halifaxu. Ve finále potrápili Kanadu, ale prohráli 2:3 po prodloužení.

Úspěch mladých českých hokejistů v Halifaxu je dobrou zprávou i pro „velký“ český hokej. Zkušenosti z podobného úspěchu před 22 lety ukazují, co se může s hokejem stát vzápětí.

Článek

Elitní obránce českých juniorů David Jiříček už nemusí říkat, že je z generace, která na úspěch čeká. Jeden z lídrů hokejového týmu na šampionátu v Halifaxu, narozený až pět let po Naganu, si přál, aby někdo znovu pobláznil Česko hokejem.

Povedlo se.

Češi sice ve finálovém zápase turnaje prohráli s Kanadou 3:2 po prodloužení, ale stříbrné medaile přinesly dlouho nevídanou radost příznivcům této hry. A také opatrný optimismus do příštích let.

Vyrostla šikovná generace kluků, kteří umí vítězit v Čechy tak obdivovaném sportu, jemuž však začalo v posledních letech ubývat očitých svědků zlaté éry.

Jiříček, Kulich, Šapovaliv, Šalé, Suchánek, Špaček, Svozil, ale třeba i Marcel Marcel, kterého teď mnozí znají už nejen kvůli neobvyklé shodě jména a příjmení, ale také jako silového hokejistu, který se ničeho a nikoho nebojí. Stejně jako celý tým sestavený trenérem Radimem Rulíkem, který se do finále světového šampionátu dostal po dlouhých 22 letech.

Češi sice finále s Kanadou prohráli, ale úspěch Rulíkových hochů může mít dvojí efekt. Dnešní mladíci mohou relativně brzy doplnit dospělou českou reprezentaci, už osvědčené opory Davida Pastrňáka, Tomáše Hertla, Martina Nečase, Dominika Kubalíka. Během pár let může trenér seniorské reprezentace odjíždět na mistrovství světa tak, jak to bylo na přelomu tisíciletí normální: tedy pro zlato, v nejhorším případě pro medaili.

Zadruhé: úspěch „dvacítky“ v Halifaxu může pozitivně nakopnout celý systém a další mladé hokejisty.

„Stoprocentně může a věřím, že to tak bude,“ předpovídá bývalý reprezentant a účastník zlatého MSJ 2001 v Moskvě Radim Vrbata. „Co se týče dospělé reprezentace, tak v tom, že po Jiříčkovi budou určitě mezi seniory dostávat brzy šanci i další. A co se týče přínosu pro celý český hokej, tak turnaj má velkou sledovanost. Tím, jak ten tým postupoval, tak se zvedal i mediální zájem. A to všechno se, věřím, přenáší na mládežníky ve všech českých klubech. Vidím to na vlastní oči u třídy, kterou trénuji. Jak tím kluci žijí, jak zápasy sledují, baví se o nich,“ zdůrazňuje Vrbata.

Samozřejmě. Neplatí žádná přímá úměra mezi medailí z Halifaxu a příštími šancemi v dospělé kategorii. Ale naděje tu je, a ne malá. Když v letech 2000 a 2001 vyhráli čeští mladíci MS U20, čtyři roky nato přišlo zlato na MS ve Vídni a hned další rok stříbro v Rize. Spojené nádoby mezi juniory a dospělými fungují.

Kdo ze zlatých hochů uspěl?

Je poučné nahlédnout do sestavy vítězného zlatého českého týmu juniorů z roku 2001. Tomáš Plekanec, Martin Erat, Radim Vrbata nebo Rostislav Klesla se stali globálními hokejovými hvězdami nebo aspoň velmi kvalitními hráči v NHL, kde každý odehrál kolem 15 sezon. Vesměs se stali v nějakém údobí i oporami reprezentace.

Pak byla v týmu druhá vlna, například Sparťan Michal Sivek. Kvalitní kluci, kteří odehráli přes deset regulérních sezon v domácí lize, mezitím to aspoň zkusili i za oceánem nebo v KHL. Z nich právě jen Sivek se ale objevil v dospělé reprezentaci, kde odehrál pár utkání.

A pak byl zbytek těch, kteří zůstali nějaký čas u hokeje, nakoukli do extraligy, zkoušeli to v zahraničí, ale relativně brzy – z pohledu seniorské reprezentace – zapadli.

Zajímavou postavou byl tehdy určitě olomoucký odchovanec Pavel Brendl, který je mnohými znalci označován za promarněný talent. Na MSJ v Moskvě 2001 byl absolutní hvězdou – členem All stars týmu, nejlepším útočníkem a nejproduktivnějším hráčem. Po šampionátu to zkoušel bez úspěchu několik sezon v NHL, ale vždy brzy dohrál na farmách AHL. Až se v sezoně 2009/10 stal v dresu Torpeda Nižnij Novgorod v KHL účastníkem utkání hvězd a nejlepší střelcem.

I z toho je vidět, že na místě je střízlivý optimismus. Z tehdejší reprezentační 22 „jen“ čtyři hráči opravdu úspěšně prorazili do nejlepší světové ligy a do reprezentace. Ale jejich role byla nesmírně důležitá.

I nyní juniorská dvacítka ukázala, že je mimořádným týmem s několika mimořádnými hráči. Ti mohou být stejně jako ona „Velká čtyřka“ z roku 2001 příslibem pro dospělou reprezentaci i oživení českého hokeje, kterému třeba dnes akutně chybí výborní obránci.

Současná juniorka s obrannými řadami problém rozhodně nemá. Nový „Marek Židlický“ David Jiříček, nebo Stanislav Svozil se stali hvězdami šampionátu. Stejně jako útočníci Jiří Kulich a Matyáš Šapovaliv nebo talentovaný brankář Tomáš Suchánek.

Připomeňme si, co před časem v rozhovoru pro Seznam Zprávy říkal David Jiříček: „Jsem z generace, která na úspěch čeká, a doufám, že se to co nevidět změní. Pro malé kluky, kteří s hokejem teprve začínají, je to strašně důležité. Přál bych si, aby se nám zase podařilo zbláznit Česko do hokeje a malé děti se v nás viděly. Bavily se o nás ve škole i doma, viděly na vlastní oči impulz, který jim potvrdí, že hrát hokej stojí za to.“

„Každý takový úspěch, jako byl loni bronz na MS, teď stříbrná medaile na MSJ, může motivovat rodiče, aby dali své děti na hokej. A děti, které už hrají, aby na sobě pracovaly ještě víc,“ uzavírá Radim Vrbata.

Doporučované