Hlavní obsah

Rulíkova pravidla. Plekanec nastínil, jak chce český výběr obhájit zlato na MS

Foto: Profimedia.cz

Tomáš Plekanec (nahoře uprostřed) právě rozebírá s Radimem Rulíkem, čeho si při hře všimli.

Stačí chvíli sledovat přípravu hokejové reprezentace a rychle praští do očí akcent na maličkosti. Tomáš Plekanec pro Seznam Zprávy rozebral detaily, které trenéři hustí do útočníků. Obr Zohorna nebo malý Kodýtek? Musí si poradit.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S nadsázkou se dá říct, že sranda v neděli skončila. Euro Hockey Tour před sebou bude mít ještě jeden podnik těsně před mistrovstvím světa, ale tam už půjde výhradně o ladění detailů, boj o místa a nakonec i šperkování sestavy pro velký turnaj. Třikrát se mohlo testovat, vymýšlet a ladit. Česko se hezky svezlo na pozitivní vlně z posledního MS v Praze. Sedm výher z devíti možností je luxusní výsledek.

Pro květnový turnaj, který bude vrcholit ve Stockholmu a přitáhne v Česku statisíce lidí k televizi, neznamená tahle bilance nic. Žádná výhoda se nekoná. Smysl ovšem má, protože slouží jako důkaz, že reprezentace nastoupila jasný směr. Funguje, zlepšuje si v systému zavedená jména, objevuje nová.

Do schématu s názvem „Rulíkova pravidla“ patří i akcent na co nejmenší detaily. Tady je hlavní kouč pedant. Vyloženě chce a vyžívá se ve zpětné vazbě od svého realizačního týmu.

Stačí chvilku poslouchat Tomáše Plekance a bleskově vám dojde, proč si svého asistenta Radim Rulík tak považuje.

Neděje se tak moc často, ale pokud vás někdo z trenérského týmu nechá nahlédnout do svých plánů, spatříte baterii malých informací, které se postupně nabalují. Kdo informace správně uchopí, může je brát jako malý domácí úkol. Příště třeba znovu na shledanou…

Plekanec v trenérském štábu není jen pro skvělou hráčskou minulost a aby vyprávěl historky z Montrealu a NHL, což je poznat z toho, jak přemýšlí a na co upozorňuje své hráče.

Pro Seznam Zprávy naznačil pár požadavků na hru středních útočníků. Jedná se o klíčový post, který spojuje celou hru, vyplňuje případné díry, statisticky z téhle pozice ovlivníte hru úplně nejvíc. Už jen malým soubojem, jestli získáte puk na vhazování, nebo ne. Kdyby Pavel Patera nevyhrál jedno obyčejné buly v Naganu, těžko by Petr Svoboda vypálil svoji zlatou ránu. Kdyby na posledním MS v Praze nezískal Pavel Zacha puk, David Pastrňák by asi v gólovém rauši neklouzal po kolenou ke středu O2 areny.

Ve Švédsku měl národní tým o víkendu téměř dvoumetrové centry Radima Zohornu s Vojtěchem Hradcem, nejmenšího středního útočníka v reprezentační historii Petra Kodýtka (168 cm) nebo drobnějšího Matyáše Filipa (180 cm). K tomu z Německa dorazil Kristian Reichel, z Budějovic Filip Přikryl. V kostce, reprezentační akce pravidelně objíždí pracant Kodýtek. Zohorna si zahrál NHL, ale zatím nepatří k osvědčeným lídrům národního týmu. Celkově se spíš jednalo o test, jak kdo obstojí.

Jakmile bráním, je hokejka na ledě, když jdu do souboje, vezmu ji do obou rukou a jsem silnější.
Tomáš Plekanec pro Seznam Zprávy

První volbou jsou pro reprezentaci z Evropy teď Lukáš Sedlák, David Tomášek a Jáchym Kondelík. To jsou pro Rulíka osvědčené varianty, pak následuje skupinka s Michaelem Špačkem a Michalem Kovařčíkem a Radimem Zohornou. Zbytek o místa bojuje, a učí se.

Požadavky trenérského štábu? Zvykněte si na naši cestu, musíte. „Týmový systém je stejný. Nejde hrát jinak, když jde na led menší hráč. Menší kluci musí být chytřejší, ne se chodit někam přetlačovat a jezdit do soubojů silově, ale chytře hokejkou. Potřebují mít hůl na ledě, což je základ,“ rozjíždí se Plekanec.

Následně spouští body hokejové bible, které se po středních útočnících vyžadují: „Jakmile bráním, je hokejka na ledě, když jdu do souboje, vezmu ji do obou rukou a jsem silnější. To jsou detaily pro centry, které musí dostat pod kůži. Samozřejmě se taková věc nestane hned, nepřijde to za pár dní tady na reprezentačním kempu. Ale kluci tyhle drobnosti potřebují slyšet, aby v soubojích byli chytřejší.“

Když „pan profesor“ mluví, má smysl naslouchat, kývat a dělat si poznámky. Plekanec odehrál na pozici středního útočníka přes tisíc zápasů v NHL, kde se maličkosti řeší i díky početným trenérským a analytickým štábům. Dokáže vysvětlit, proč je potřeba se tak koncentrovat na hůl na ledě: „Jsme zvyklí, že když nemáme puk, držíme hokejky nahoře. Pak ale kotouče létají kolem bruslí, což je na mezinárodní úrovni pro soupeře výhoda. Mají víc místa na nahrávku, aby vytvořili šance. Pár centimetrů navíc tady hraje roli.“

Směrem k mistrovství světa je potřeba uvažovat o zásadním aspektu. MS ve Švédsku se bude dohrávat na největším možném hřišti s rozměry 60 metrů na délku a 30 metrů na šířku. Tým si ho teď ve Stockholmu vyzkoušel. Zásadní rozdíl spočívá v šířce, která je za mořem standardně 26 metrů.

Tam mají hráči daleko blíž od mantinelu k bráně, zmenší se prostor na manévrování, zkrátí se čas, než se na útočníka nalepí obránce.

Pro MS trenéři národního týmu budou uvažovat o centrech z NHL, kde se o všem i kvůli velké rychlosti a užšímu kluzišti hraje jinak. „Jak je v Evropě hřiště větší, víc se hraje jeden na jednoho, za mořem se brání častěji zónově. Centr tam musí víc číst hru, tady jde víc po hráči.“ Rozdíl spočívá i v založení útoku. Dovednosti obránců jsou dnes tak vysoké, že je těžší a těžší zajet s pukem na hokejce do útočného pásma.

Hlava nahoře, míchání pukem, trojnožka (dvě brusle a hokejka) dnes zní jako pravěk. Věc vhodná leda na exhibice veteránů.

Na širším kluzišti je šance na přímý průjezd k soupeři s kotoučem na holi vyšší, ale stejně: Jedná se o čím dál tím složitější disciplínu. „Hráč musí vyhodnotit ideální variantu. Pokud má prostor, nikdo po něm nechce, aby tečoval puky do pásma nebo nahazoval. Zásadní je mít puk pod kontrolou,“ zdůrazňuje Plekanec, jak přemýšlejí čeští trenéři.

„Takže hráč potřebuje rychle vyhodnotit, jestli šanci projet do pásma vůbec má, jestli není lepší kotouč hodit a dojet si ho. V tom je právě třeba obrovská síla,“ pousměje se Plekanec. „Když si hodíte puk o mantinel tři čtyři metry za modrou, dojedete si ho, soupeř se dostane pod ohromný tlak. Pro obránce je extrémně náročné něčemu podobnému čelit, hodně je to unaví, což se projeví ve třetí třetině,“ zmiňuje jeden z taktických českých prvků.

Tahle varianta bývá u reprezentace vidět často. Někdo ťukne puk o mantinel, aby projel za modrou čáru. V tu chvíli startují torpéda a beky soupeře napadají. Znovu. A zase. Až jednou přijde chyba, otevře se díra a přijde šance. Tady je jedno, jestli na ledě válčí Sedlák nebo Kodýtek. Noty se nemění.

Predikovat, kteří střední útočníci pojedou Česko reprezentovat na MS, je nyní brzy. Ale dá se tušit, že Rulík půjde hlavně po vynikajících bruslařích. Tím pádem Lukáš Sedlák s Davidem Tomáškem by měli mít pozici jistou, pokud budou fit.

Posily ze zámoří půjdou odhadnout po uzávěrce přestupů v NHL, která je 7. března, což se týká i hráčů na farmách.

Doporučované