Pastrňák míří na vrchol, ale Boston jde dolů. Hvězdu čekají těžší roky

Bodovat sedmnáct zápasů v řadě je v NHL velká věc. David Pastrňák tím nastavil nový český rekord a překonal Jaromíra Jágra s Robertem Langem. Autor vítězné trefy z posledního finále mistrovství světa přichází do nejlepších let kariéry. Pastrňákovi je osmadvacet, v Bostonu mu běží kontrakt snů, který mu zaručuje přes 11 milionů dolarů na sezonu. Dál sype góly, rozhoduje zápasy. Baví i válí.

Exkluzivně pro Seznam Zprávy ho popsal i Tomáš Plekanec, dnes jeden z trenérů reprezentace. Celkově jeden z nejrespektovanějších Čechů, kteří kdy hráli NHL.

Jen všechno zase tak růžové není. Útočníka z Havířova čekají u Bruins složitější časy. Klub tlačí okolnosti do přestavby, jež vždycky trvá roky. Boston na jeho gólech bude viset, aby fanoušci nepropadali do deprese. Ale co se týká ambicí, vezme zpátečku.

Dobře už v Bostonu bylo.

Teď jen záleží, jak dlouho šedivá éra změn bude trvat a kdy ji oficiálně klub spustí. Vždycky se jedná o náročnou dobu. Vyskakuje hodně signálů, že nepopulární chvíle přichází.

A ano, zrovna ve chvíli, kdy je David Pastrňák na vrcholu sil a může hrát svůj nejlepší hokej v životě. Má pořád hodně energie, nepadá mu rychlost, ale získal už dost zkušeností. Prodává je, platí za jednu z největších hvězd celé NHL.

„Ne, mě to vůbec nepřekvapuje,“ roztáhl ústa k upřímnému úsměvu obránce Pardubic Jakub Zbořil, když měl pro Seznam Zprávy komentovat rozjetého Pastrňáka. V organizaci Bruins strávil šest a půl roku, dobře zná schopnost praváka s okouzlujícím úsměvem. „Měl třeba trochu pomalejší začátek do sezony, ale bylo jen otázkou času, než dá pár gólů, chytne slinu a zase to tam rozbombí,“ je i na dálku cítit, jak Zbořil Pastrňákovi přeje.

Pravé křídlo Bostonu se brzy stane i třetím nejproduktivnějším Čechem historie NHL. Za chvíli předběhne Jakuba Voráčka, nad ním se budou houpat už jen bodové nástřely Patrika Eliáše s Jaromírem Jágrem.

Zatím si drží průměr 1,09 bodu na zápas. Teď ještě vyroste, kolem pětatřiceti začne postupně klesat. V NHL by mohl odehrát ještě 700 zápasů, celkově by mu průměr mohl pak klesnout na 0,82 bodu na zápas. Tím pádem by klidně jednou mohl atakovat cifru kolem 1 300 bodů. Nebo letět na 1 500? Proč ne?

Velké počty. Ale pak jsou tady ještě jedny, důležitější, které jsou hlavním motorem hokejisty za mořem. A ne, nejsou to peníze. Tady už má David Pastrňák taky vystaráno. S kontraktem 11,25 milionu dolarů, který vyprší v roce 2031, se mu bude žít dobře. Dobré peníze si uhrál a vysoký standard potvrzuje dál. Nikdo ani nepípne, že dostává moc. Jeho hlavním motorem je a bude Stanley Cup. A tady se dráha začíná komplikovat.

Hokej není běh na 100 m, takže mít eso v životní formě nestačí, aby tým došel k triumfu v lize. Boston vyhrál NHL v roce 2011, o trofej se pak pokoušel každý rok. Dvakrát se dostal do finále, ale od té doby o poháru jen sní.

Organizace se vyšťavila. Pouštěla drafty i mladé hráče za posily před play off, aby se ve městě znovu slavilo. Nepodařilo se. Koloběh NHL je pak krutý. Když je okno na Stanley Cup otevřené, hráči se zlepšují, tím pádem se i prodražují. Kvůli platovému stropu si je nemůže organizace nechat, takže je nucená měnit tvář. Blíží se čas, kdy Boston oficiálně zahájí přestavbu.

Na první pohled to nevypadá, protože hlavní hvězda v každé řadě se nachází v nejlepším věku. Boston má brankáře Jeremyho Swaymana (26 let), obránce Charlieho McAvoye (27 let) a Davida Pastrňáka (28 let), což je trio, které má sílu.

Jenže celkově nastává pád. Klubové legendy zestárly a skončily. Zmizel Zdeno Chára, pak odchod do penze vyhlásili Patrice Bergeron a David Krejčí. Bradu Marchandovi je 36 let. Tvrdí, že by kariéru chtěl dohrát v Bostonu. Ale lepší už nebude. Možná i Bruins najedou na linii, že vztahy jsou fajn, ale důležitější je byznys. A poslední opravdové eso ze staré party zkusí vyměnit za budoucnost, jíž se klub vzdával, když chtěl útočit na Stanley Cup.

O to víc vyniká, jaký se z Pastrňáka stal hokejista. „On je TOP hráč NHL, který dovede zlepšovat všechny kolem sebe. Zvládne tvořit, nahrát puk. Je dobrý bruslař, který umí velké věci,“ vypočítává dnes trenér Tomáš Plekanec a dříve Pastrňákův soupeř z NHL i spoluhráč z reprezentace.

Pastrňák se drží v první desítce bodování NHL bez toho, aby měl u sebe elitního centra. Nic proti Pavlu Zachovi, je velmi dobrý spoluhráč. Vypracoval se do silné role, kdy dovede podpořit útok a dávat ofenzivnějším hráčům klid na práci. Hraje se s ním dobře.

Ale není typem prvního centra, z něhož se soupeři automaticky tupí brusle. Dobrý hráč, ale ne dominantní, kolem kterého skáčou body samy. Většina výjimečných a produktivních křídel v lize vedle sebe někoho takového má. Střední útočník je většinou nejvíc na puku, řídí hru. „Jsou i další křídla v NHL, které mají takovou schopnost jako Pasta, že zvedají kluky kolem sebe. Zpravidla to dělá ale většinou centr, to je pravda,“ přikývne Plekanec.

Boston se tady totiž netrefil. Plánoval, že se z Eliase Lindholma stane první střední útočník a Pavel Zacha bude hodně nadstandardním druhým centrem. Ovšem plán zkrachoval u Lindholma, jemuž se po třicítce kariéra spíš láme do bojovníka na oslabení. Rozhodně není kreativním borcem, který by vyráběl góly pro Pastrňáka.

Tohle musí dělat Zacha. „Variantou je, že k takhle silným křídlům můžete dát hráče, který je spíš bránící, ale o to lepší prostor vytváří prostor pro křídla, která jsou schopná obstarat útočnou fázi sama,“ přibližuje aktuální variantu Plekanec.

Historicky je právě zde vidět změna.

Dřív měl Pastrňák v Bostonu k ruce Patrice Bergerona, případně Davida Krejčího, v tu chvíli byl i tým nejsilnější. Oba v sobě měli disciplínu tahat dozadu a bránit. Ale současně patřili i k nejkreativnějším hráčům v lize. Mít k ruce takové parťáky teď, dalo by se vsadit i poměrně dost peněz, že Pastrňák třeba ve třech z pěti příštích sezon nastřílí 60 a víc gólů.

Takhle si bude muset hodně práce zařídit sám, protože Bostonu došly hvězdy. Tím pádem i soupeři snáz upletou defenzivní past formaci, kde se pohybuje Pastrňák. Od nikoho jiného z celého kádru nehrozí takové nebezpečí.

Na levém křídle u Zachy s Pastrňákem nejlépe vypadá lup, který se vedení Bostonu povedl v létě 2023. Seattle nenabídl smlouvu Morganu Geekiemu, Bruins ano. Ani nestál moc, pouze dva miliony ročně. Nakonec se ukázalo, že se nejvíc hodí k české dvojici. „Je extrémně dobrý v tom, že dovede prohodit puk přes obránce. Já se pak v tu chvíli jen snažím, abych puk neminul,“ líčil Geekie před pár dny, když mu Pastrňák nachystal gól.

Jenže tohle není síla, která pro Bruins vyhraje Stanley Cup. Dál se totiž vepředu není moc o koho opřít. „Historicky jsme byli velmi agresivní, náš tým byl na dobré pozici,“ přikývl generální manažer Bruins Don Sweeney pro server The Athletic, že hrál na trhu poslední dobou all-in.

Není to chyba. Když cítí klub šanci na pohár, má smysl šlapat na plyn. Jen je klíčové poznat, kdy je vhodné přestat a začít si chystat další útok na pohár. Ne o něm jen mluvit, že tým má pořád sílu, aby se uklidnila veřejnost.

K tomu je potřeba buď dobře draftovat, nebo vyměnit své hotové hráče za mladší borce s potenciálem, případně zase za drafty.

Zní to jednoduše a kolikrát se i fanoušci nechají rychle nalákat, že se věci rychle dávají do pohybu. Jenže tenhle scénář trvá. Trvá dlouho.

Jedna věc je posbírat talent, hráče, kterým je osmnáct. Druhá, že je třeba se opravdu trefit do jejich potenciálu, počkat tak čtyři roky, možná pět, než opravdu zvládnou dominovat. No a taková fáze u Bostonu ještě ani nenastala, teenageři přicházet zatím nezačali. Takže je dobré si dát ještě rok rezervu i na případný omyl v odhadu potenciálu.

Než se z Bostonu stane znovu silný kandidát na Stanley Cup, může to být klidně v roce 2031. Tedy v posledním roce velkého kontraktu, který Pastrňák podepsal.

Dokonalým případem, co se stane, když vedení neodhadne, kdy se potenciál týmu vyčerpal, bylo San Jose. Tomáš Hertl v něm zažil roli Davida Pastrňáka.

Parta starých hvězd s Joem Thorntonem, Patrickem Marleauem a Joem Pavelskim (jako Bergeron, Krejčí a Marchand) došla do finále Stanley Cupu 2016. Jenže pak Sharks doufali, že neskončili. Nevýhodně podepisovali hotové hráče, postupně vystříleli veškerý potenciál za posily.

Tak dlouho se kádr vylepšoval, až v klubu zůstali jen Hertl a Logan Couture. Tým spadl na úplné dno. Hertl podepsal zhruba ve stejném věku jako Pastrňák svoji vysněnou smlouvu (bylo mu 28 let, Pastrňákovi 27) na víc než 8 milionů dolarů.

Nikdy to naplno neřekl, ale bylo vidět, jak se trápil, že má sílu, chce vyhrávat a přichází do nejlepší fáze kariéry. Místo toho prohrává a prohrává. Roky, kdy má sílu, by prošuměly. Nakonec ho vysvobodil trejd do Vegas, kde nyní hraje druhou sezonu.

San Jose teď začíná vypadat slušně, už je cítit, že talent, který klub získal na draftu, někam míří. Jen tedy klub pět let nebyl v play off a teď přidá šestý. A protože dobu netrefil, ještě tak tři roky může trvat, než se o poháru znovu u Sharks začne vůbec mluvit. Přestavba celkově může zabrat přes deset let. A ani skupina talentovaného mládí nezaručuje boj o pohár. Důležití jsou i vhodní lídři.

Takhle děsivou éru Boston zažít nemusí. Stačí, když správně trefí dobu, kdy se začne měnit.

Pokud Bruins rozjedou transformaci už teď, nemusí se dostat pod takovou deku, kam se zahrabalo San Jose. Daní za to je, že pro Davida Pastrňáka na nějakou dobu padne možnost, že by hrál o Stanley Cup.

Jeho role se změní postupně v lídra. Na něm bude, aby nikdy nerezignoval, každý večer hrál svůj nejlepší hokej a učil ostatní stejné věci, které jeho učili Chára, Krejčí, Bergeron a Marchand. Aby on předával „bostonskou kulturu“.

Plekanec si hodně užívá, kam se Pastrňák posunul. Když v reprezentaci končil, Pastrňák začínal. „Podle mě byl hodně podobný,“ nevidí zásadní rozdíl mezi talentem Pastrňáka v roce 2017, kdy spolu hráli na MS v Paříži v jedné formaci, a Pastrňákem 2025. „Jen teď je zkušenější, má toho za sebou už hodně. Tehdy třeba nepřemýšlel nad tím, že je někdy lepší si puk hodit do třetiny a proč. Pomohly mu těžké zápasy, které ho posunuly,“ popisuje vývoj hvězdy Bostonu.

Na posledním MS vedl Plekanec Pastrňáka už jako kouč ve štábu Radima Rulíka. „Vidí hru lépe než předtím, talent měl ohromný už tenkrát, což vycítíte rychle. Ale pokud do sebe dovede ještě dostat herní věci, kterými si projde, je to znát. Talent jedině rozvinete,“ říká Tomáš Plekanec.

Nabízí se varianta, že by na MS mohl jezdit David Pastrňák v příštích letech poměrně pravidelně. Jen musí být fit. Z dobrého hráče se stal dominantní borec. Do Prahy na jaře dorazil dost pomlácený, ale hodně si chtěl doma zahrát. Teď trenér Radim Rulík už avizoval, že příliš s Pastrňákem počítat nemůže, ani kdyby byli Bruins mimo play off.

Eso potřebuje volné léto, dát dohromady tělo. Ale s jeho vztahem k národnímu týmu se dá čekat, že pokud Boston vypadne ze hry o Stanley Cup, vždycky rád dorazí. Může se z toho stát pravidlo. Nejdřív maximální práce za mořem a než se nachystá tým na velké výhry, tak ještě šichta za Česko na MS. Tak může vypadat pravidelný program hvězdy Bostonu.