Obr zápasí s krizí. Klíčové otázky kolem Pardubic, dost může udělat i Dědek

Rozpočtem jdou výš každý rok. Pardubice staví každou sezonu lepší a dražší mužstvo, aby došly poprvé od sezony 2011/2012 k titulu. Majitel Petr Dědek v každém ročníku vyhlásí útok na všechny trofeje, které jsou ve hře. Druhý rok po sobě se chystal plán na ovládnutí Ligy mistrů, vánočního Spengler Cupu ve Švýcarsku a extraligy.

Před rokem Dynamo došlo na Spengler Cupu i v české nejvyšší soutěži do finále. Důležitý pohár, který by se blýskal ve skříni, nemá žádný.

Vítězství v základní části (2023 a 2024) nefunguje ani jako náplast.

Jenže i když je v aktuálním ročníku Dynamo největší a zaručeně nejdražší, herní projev je nejhorší za poslední tři sezony, kdy má Petr Dědek ambice ovládnout českou hokejovou mapu.

Před sezonou na tiskové konferenci mluvil o rozpočtu 300 milionů, který ale musel vyskočit o další náklady, protože během sezony klub přiváděl nové hráče i trenéry.

Dynamo mocně touží po úspěchu, o čemž svědčí i příchod Nicka Jonese ze Žiliny těsně před přestupovou uzávěrkou. Zdroje Seznam Zpráv mluví o tom, že jeho vyvázání z kontraktu mělo stát až 150 tisíc eur, což znamená, že se mohlo šplhat až ke čtyřem milionům korun.

Bohatého obra ale na konci základní části sžírá extrémní výsledková nepohoda. Stále drží druhé místo, ovšem v tabulce, která ukazuje aktuální formu za posledních 20 zápasů, je Dynamo až desáté.

Seznam Zprávy nabízejí odpovědi na základní otázky kolem ambiciózního klubu.

Faktorů je víc. Jeden se táhne už od léta, mužstvo se neskládalo typologicky úplně dobře. Neustále se pak „vylepšovalo“, zasahovalo se do něj, měnili se trenéři. Blíží se 50. kolo a pořád nemáte pocit, že by vznikl tým. Je to sestava velmi dobrých hokejistů, ale týmem se pořád ještě nestala.

Není zase tak velkým uměním nakoupit kvalitní hráče typu Romana Červenky, Jakuba Zbořila, Jáchyma Kondelíka, Miloše Kelemena a spol. Umění je hráče skládat k sobě tak, aby pohromadě fungovali lépe než doteď.

A to je právě problém.

Cílem Pardubic se v jednu chvíli stalo vystavět obrovský tým, ze kterého jde strach. Jenže už od léta se začalo narážet na problém, že jediný Peter Čerešňák dokázal být z obránců silný při hře s pukem. Hráči se tak museli roubovat do rolí, které jim neseděly. Situaci měl spasit Jakub Zbořil, jenže v útočné fázi není tak silný, aby jeho vyvážení puku předčilo nedostatky v defenzivní hře.

Další problém: Velký tým nehraje jako velký tým. Prohrává souboje, od začátku sezony má problém se souboji ve vlastní třetině, nepůsobí dominantně ani před bránou soupeře. V týmu je 12 hráčů, kteří měří 190 centimetrů a víc, ale respekt vysoké postavy vzbuzují jen na rozbruslení, při hře ne.

Dál vyniká, jak extrémně je tým závislý na Lukáši Sedlákovi. Jakmile chybí kapitán, výkon hodně padá dolů. Pardubice hrály celkem 58 soutěžních zápasů, Sedlák zasáhl do 30. Ani on není spasitel, v minulosti taky figuroval u velkých porážek v play-off s Třincem. Ale celek funguje výrazně lépe, když je na ledě.

Problém je, že pokud vypadne, není v kádru další kreativní centr. Je třeba vidět, že klub neodhadl potenciál Michaela Špačka. O návrat svého odchovance tolik nestál, tak si hráč vybral Spartu. S Chlapíkem a Romanem Horákem vytvořili nejnebezpečnější formaci ligy.

Zato Pardubice točí na pozicích v prvních formacích hráče typu Jaspera Weatherbyho, Jáchyma Kondelík a Mateje Pauloviče, kteří jsou platnější na úplně jiných postech a tohle není jejich přirozené místo.

Další věcí je, že nikomu nepomůže, když se neustále něco mění v trenérském štábu. Miloslav Hořava je třetím hlavním koučem v sezoně. Tím se vyznačují neúspěšné celky, ne stabilní organizace.

Nakonec Pardubice zatím nevydělaly ani na trejdu Tomáše Zohorny za Jáchyma Kondelíka. Zohorna pomohl nakopnout Motor, taky díky němu České Budějovice mají znamenitý finiš základní části. Kondelík se pořád nepřiblížil své špičkové výkonnosti z posledního play-off.

Objektivním problémem je taky marodka. Každému někdo chybí, což je normální. Ale tím, jak si Pardubice poskládaly kádr, tak třeba při absenci brankáře Romana Willa měly jen Tomáše Vomáčku, tedy jednoho dalšího gólmana s extraligovou výkonností. Sedlák na marodce znamená pohromu. Vážné zdravotní trable koply hodně zpátky Lukáše Radila, teď do konce sezony vypadl klíčový střelec Martin Kaut.

Pokud se spojí pár velkých věcí (ne maličkostí), tak ano, pořád mají šanci vyhrát. Zásadní úlohu může sehrát samotný majitel. On platí, on káže, on určuje pravidla, takže si samozřejmě bude dělat, co chce. Jeho klub, jeho cesta. Ale faktem zkrátka je, že svojí horlivostí dokáže poznamenat procesy v kabině, do kterých by úspěšný majitel v NHL nezasahoval, což si pořád nechce připustit.

Samozřejmě nemá rád, když mu o tom někdo přednáší.

Ale ničemu by neuškodilo, kdyby platila teze, že sport má opravdu na starosti Petr Sýkora jako sportovní ředitel. A kdyby s hráči, potažmo trenéry, nepřicházel do kontaktu ani boss Petr Dědek, ani spolumajitel klubu a šéf představenstva Ondřej Heřman. Šedá eminence klubu, která musí vědět o všem.

Příklady od úspěšných celků ukazují, že přesně tudy vede chodník k úspěchu. Boss se trefí do lidí, kteří vedou jeho klub, a on si pak dá spokojeně doutník.

Majitel Floridy Vincent Viola při posledním tažení Panthers za Stanley Cupem nebyl blízko týmu. Ján Moder z Třince postupně taky pochopil, že není dobré odkládat zápasy extraligy proto, že má narozeniny. Ve fotbale taky vzal Daniel Křetínský ve Spartě postupně zpátečku. A vypadá to, že princip, jak se chovat jako majitel sportovního klubu, ve Slavii okamžitě pochopil i Pavel Tykač.

V porovnání s výše zmíněným? Nedávný rozhovor Petra Dědka pro deník Sport, kde rozebral neduhy svého souboru, byl svojí kritičností až skandální. O to víc, když v něm nepřipustil jedinou chybu sportovního úseku.

Sport se nemá točit kolem lidí ve vedení. Když je boss silný, udrží se. Majitelé si dokážou sehnat čísla na hráče, ale nevolají jim, nepotkávají se s nimi, nejsou vidět. V NHL to platí v Bostonu, v Tampě, všude.

Petr Dědek samozřejmě může být s Ondřejem Heřmanem po dlouhé době první, kdo opačným přístupem dotlačí klub k velkému výsledku. Nicméně zatím se jejich aktivní způsob angažování spíš jeví jako kontraproduktivní.

Najali si Miloslava Hořavu, což je jeden z předních českých trenérů. Pokud s ním příště promluví až po play-off, udělají pro sportovní výsledek velkou službu. Nicméně Petr Dědek vše financuje, příliš nemusí, když ho někdo poučuje.

A další body? Pokud dostane Hořava prostor, může dokázat, jak hokeji rozumí a jak dokáže svůj tým připravit.

Kádr je pořád dostatečně kvalitní, aby vyhrával série play-off. Jen je potřeba trefit ideálně chemii v lajnách. Stavět možná půjde na progresu Roberta Kousala, který se dostává do nejlepší pohody v sezoně. Pro úspěch ale bude zásadní návrat Lukáše Sedláka, aby se dal dohromady. A taky aby brankář Roman Will předvedl svoje nejlepší číslo od návratu z Ruska.

Tohle všechno spojte a Pardubice mají šanci vyhrát titul. Ne úplně velkou, lépe vypadá Sparta, Kometa, zlepšuje se Třinec.

Velký progres udělal klub na poli marketingu a komunikace, tam dělá každý rok krok nahoru. Vlastní prezentaci zvládá lépe a lépe.

Ale tady jde předně o hokej. Na posledních čtyřech sezonách je dobře vidět, jak se Pardubice mění. Každý rok šly zatím nahoru. Nejdřív čtvrtfinále, pak semifinále, před rokem finále. Řada by měla pokračovat titulem, nicméně v tuhle chvíli to nevypadá jako úplně pravděpodobný výstup.

2021/2022: vůně úspěchu

Životní sezonu zažil s 27 góly Robert Říčka, nadchl Jan Košťálek, kterého Pardubice sebraly Spartě. Jedničkou na dlouhé roky dopředu se měl stát Dominik Frodl. Velký nákup? Adam Musil, toho chtěli všichni mocní, power forvarda vyhrály Pardubice.

Tým měl i silné jádro vlastních hráčů. Konflikt kapitána Jakuba Nakládala v kabině s členem představenstva Ondřejem Heřmanem se jevil jako taková drobnost, která se občas stává. Pod Richardem Králem tým vyletěl do čtyřky, ale měl špatný závěr sezony, neudržel ji. Po výbuchu ve čtvrtfinále majitel Petr Dědek hledal nového trenéra.

2022/2023: vzestup

Bitva s Třincem, která bolela. Radim Rulík do Pardubic nahustil ofenzivní hokej, ale Třinec jeho tým zalil do svého dokonalého betonu. Ubránil se, postoupil v sedmém zápase. V Pardubicích fanoušci plakali, byla to jedna z nejsilnějších scén po prohraném zápase, která se dala vidět.

Majitel Dědek pak zatoužil po Václavu Varaďovi, tak Rulíka vyhodil. Majitel taky hned zasekl, když se vraceli hráči z KHL. Ulovil hvězdy Sedláka, Willa, Hyku. Koupil Čerešňáka, stáhl domů Radila se Zohornou a z Varů přilákal kapitána Vondráčka. Sezona velkých nákupů!

2023/2024: vrchol

Akce s Václavem Varaďou se vůbec nepovedla. Míněno tedy vztahově, protože se rozbořilo úplně všechno, kouč skončil po Novém roce. Ještě teď se s klubem soudí. Dědek mu vyčítal armádní šikanu, trenér chce zpátky peníze, navíc žaluje klub za pomluvu.

Ale sportovně? Nejsilnější Pardubice v éře Petra Dědka. Tým převzal Marek Zadina, přísný režim trochu uvolnil a Pardubice z pohledu celé sezony nejlépe plnily zadání a přání svého majitele. Vyhrávat a bavit. Základní část skončily s bodovým rekordem, ve finále je dělil gól od titulu. Ale v prodloužení sedmého zápasu ho dal Třinec. Bombou byl návrat Martina Kauta z NHL.

2024/2025: hledání

Dominantní tým se rozpadl. V play-off šéfa Dědka zklamali Hyka s Košťálkem, tak museli pryč. Potvrdil se akcent na výběr velkých hráčů. Přišli postupně Smejkal, Šustr, Kondelík, Kelemen, Weatherby. Ale hlavní pecka přistála v létě, ze Švýcarska Pardubice vykoupily Romana Červenku.

Jen výkonnostní křivka začala padat. Tým vyhrával spíš na kvalitu kádru, že někdo vždycky nakonec dal gól, sestava nedominovala, jak by se čekalo. Marek Zadina na začátku sezony z pozice hlavního kouče odstoupil, nečekaně ho nahradil manažer béčka Václav Baďouček. Pak ho nečekaně doplnil Jan Ludvig. Ti zase skončili a mužstvo v koncovce vede Miloslav Hořava s nečekaným asistentem Zadinou. Překvapení bylo hodně, personální blázinec se na základní části podepsal.

Pokud zůstane cíl „vyhrávat za každou cenu“? Tak budoucnost bude hodně drahá. Kdyby teď Pardubice nezískaly titul, patrně se rozjedou další velké změny, protože se nedá čekat, že starším hráčům poroste výkonnost. Ohroženi by tím pádem mohli být Lukáš Radil a Robert Kousal, kterým je 34 let. Parťák Tomáš Zohorna už šel jako první.

Ale sehnat za ně náhradu? Na extraligu se stále jedná o nadstandardní borce. Daniel Herčík se posune v hierarchii výš. Ovšem jinak Pardubice dalšího hotového hráče na skladě nemají.

Takže jak Petr Dědek nastavil na trhu ceny, Dynamo bude potřebovat sehnat dva až tři útočníky s platem kolem 700 tisíc a výš. Skončí nejspíš i Matej Paulovič a Michal Houdek. Do obrany stoprocentně přijde reprezentant Daniel Gazda, hotový má být i Ondřej Mikliš ze Sparty.

Co se týká gólmana, Pardubice zabrousí v NHL, kde je hodně českých brankářů na farmě, nebo na pomezí prvního týmu a AHL. Tématem by klidně mohl být Vítek Vaněček, který patří San Jose a končí mu smlouva. On je přesně typ hráče, po kterých Pardubice poslední dobou jdou.

Velmi živo může být tradičně i kolem trenérského štábu.