Nečas se v Coloradu může stát superhvězdou. Analýza, co umí i co mu chybí

Když si ho piplal majitel brněnské Komety Libor Zábranský vedle zkušeného Martina Erata, čekalo se, že se z Martina Nečase může stát klasický střední útočník z úspěšných časů českého hokeje. Centr, který si se vším poradí. Najde řešení, řídí ostatní, z maléru nějak vybruslí.

Byl rok 2017, když David Pastrňák vyhrál poprvé Zlatou hokejku. A tehdy na přímý dotaz, jestli už zachytil Martina Nečase, kterému bylo čerstvě osmnáct, odvětil: „Koukal jsem na něj na dvacítkách. Líbil se mi i v Kometě, navíc je to praváček, ty my máme rádi…“ Centr s držením hokejky napravo byl i David Krejčí, kterého Pastrňák vedle sebe zbožňoval. „Bral bych Nečiho v Bostonu,“ zubil se tehdy.

Carolina ale Nečasovi ušila jinou roli. Od začátku bylo vidět, že má defenzivní hendikep. Takže aby svůj potenciál rozbalil naplno, začal na pravém křídle s tím, že se postupně uvidí. Klubu se zdálo, že kdyby hrál ve středu útoku, vznikalo by za ním až moc defenzivních děr.

Nečas nakonec napravo už zůstal. Ve 26 letech je rychlým útočníkem, který se hodí do prvních dvou formací. Útočný potenciál v sobě nese velmi slušný. Jeho maximem je 71 bodů ze sezony 2022/23. Teď po vítězném mistrovství světa, kde českému publiku naplno ukázal svůj talent, prožívá ještě lepší sezonu. A pokud udrží současné tempo, míří někam k hranici 92 bodů, což je meta, kde se v posledních dvou letech pohybuje kanadská hvězda Sidney Crosby.

Důkaz, jak je tahle hranice výjimečná? Za posledních 20 let se přes 90 bodů dostali jen dva Češi. Dvakrát Jaromír Jágr (2006 a 2007) a třikrát David Pastrňák (2020, 2023 a 2024).

Dlouho Nečasův ofenzivní potenciál brzdila. Až v současné sezoně dostal stejný čas na přesilovce jako kapitán Sebastian Aho a stal se klíčovým útočníkem pro početní výhodu. Celkově ale odehrál průměrně „jen“ 18:05 minut na zápas. Na to, že přestupoval do Colorada jako dvanáctý nejproduktivnější hráč celé ligy, se jednalo o opravdu nízké číslo.

Superhvězdy jako David Pastrňák, Connor McDavid nebo Nathan MacKinnon odehrají každý večer průměrně o dvě až pět minut víc. Pokud se tahle porce vynásobí 82 zápasy (kompletní sezonou), tak by v Carolině hrál o 160–400 minut méně než největší esa ligy, která bodově nahání.

Důvod, proč mu Carolina nenaložila větší porci minut, najdete v analytických datech. Směrem dopředu je Martin Nečas ve hře pět na pět dobrý, ale ne tak dominantní jako nejlepší hráči v lize. Hodně hrál v přesilovkách, při rovnovážném počtu hráčů na ledě méně.

V minulé sezoně hodně zakončoval na hraně brankoviště při hře pět na pět. Teď se v Carolině tak blízko gólmanovi nedostával. Čím je barva na obrázku teplejší (žlutá, červená), tím víc se z konkrétního místa Nečas dostával ke střelbě.

Útočník musí být v útoku buď extrémně efektivní a neustále hrozit soupeři, aby trenér neřešil slabší defenzivní část. Nebo musí zvládat přepínat dopředu i dozadu stejně. Pak se hráč dostane nad 20 minut pravidelně. Carolina ho takhle neviděla. Může také být, že Nečasovi neseděl styl, kdy jeho bývalý klub hodně nahazoval puky.

Naopak v Coloradu se Nečas probil do jedné z nejlepších pětek v celé NHL vedle megastar Nathana MacKinnona. A jeho formace působí jinak než pojetí Caroliny. Víc se drží na kotouči, čemuž pomáhá i jeden z nejlepších obránců světa Cale Makar. Pokud by se český útočník udržel vedle MacKinnona, může svoji hru rozvinout na vyšší úroveň. Mimochodem, už ve svém druhém zápase na ledě Rangers si český útočník připsal dvě asistence.

Nečasovou hlavní zbraní je rychlost a přechodová fáze. Tedy dokáže dostat kotouč do útočné třetiny, kde těží z chytrosti i dobrého bruslení.

A co mu zatím chybí, aby byl na úrovni Pastrňáka nebo McDavida? Dominance v útočné třetině. Nečas se dá brát za ofenzivního turbo hráče, ale zatím nevybalil disciplínu, která by soupeře pravidelně děsila. Pastrňákovou silnou stránkou je zakončení. McDavidovou kreativita a vytváření šancí. Mikko Rantanen, který za Nečase putoval do Caroliny, je o něco horší bruslař, ale jedná se o daleko lepšího střelce.

Všechno je pak dobře vidět v číslech, když se zaměříte na hru pět proti pěti a hráči se zprůměrují do úseku, kolik sledované činnosti předvedou za 60 minut čisté hry.

Pokud sledujete individuální střelecké příležitosti (počítají se sem všechny střely, ze kterých může dát hráč gól), Nečas je na 10,2 střely, McDavid na 15,2 a Pastrňák na 14,5. McDavid s Pastrňákem pak mají úspěšnost střelby kolem 15 procent, Nečas je pod deseti procenty.

Data pak ukazují, že s Nečasem na ledě má Carolina víc puk pod kontrolou. Minusem byl poměr velkých šancí soupeře, které týmu hrozí s hráčem a bez něj. Když byl na ledě, měl tým negativní bilanci.

Detaily, které Nečasovi chybí do elitní kategorie, jsou dobře patrné v následující tabulce, která porovnává jeho a Leona Draisaitla. Opora Edmontonu je v hierarchii Oilers až číslo dva za McDavidem, ale je jasně vidět, že má větší vliv na týmová čísla při hře pět na pět, než měl Nečas v Carolině.

Jednoduchá odpověď zní, že ještě mnohem víc, než čekáte. Když se řeší nejrychlejší hráči NHL, automaticky padají jména jako Connor McDavid nebo Nečasův nový spoluhráč Nathan MacKinnon. Rychlí jsou hodně, ale české křídlo je lepší. Takže: Nejrychlejším hráčem soutěže je aktuálně Martin Nečas.

Liga už pár let využívá na měření dat čipy a podle údajů český útočník vytáhl svoji maximální rychlost bruslení na 39,4 km/h. Pro představu, je to zhruba stejné, jako když sprintuje pes. Atlet Usain Bolt ovšem dokázal vyvinout ještě větší absolutní rychlost, v roce 2009 posunul maximum na 44,72 km/h.

Když se vrátíme zpátky do NHL, druhý za Nečasem je útočník Mattias Janmark (39,2 km/h) z Edmontonu. McDavid je sedmý s hodnotou 38,6 km/h a MacKinnon desátý za 38,4 km/h.

Ale důležité také je, jak často maximální rychlost dokážete použít. NHL počítá, kolik hráči udělají sprintů s rychlostí 35,4 km/h a vyšší. Tady je Nečas až třetí. MacKinnon jich vytasil 57, McDavid 48 a nová posila Colorada Nečas 33.

Obecně platí, že maximální rychlost je hodně důležitá, ale ne úplně nejdůležitější. V první řadě musíte bruslit tak rychle, abyste dokázali ovládat i ruce, tedy puk. V tom jsou McDavid a MacKinnon absolutní mistři. Pak je také zásadní rychlost prodat v klíčovou chvíli, aby vedla ke gólu. Prohnat se například jen podél mantinelu je fajn. Ale ve výsledku turbo pak nic neřeší.

Nečas je dvanáctým nejproduktivnějším hráčem NHL, což svědčí o tom, že se svoji zbraň postupně učí ovládat. Záleží, jak ji vedle MacKinnona ještě zdokonalí. Představa, že v extrémní rychlosti dokážou spolu kombinovat, je lákavá (pokud jim fandíte) i děsivá (jestli jste obránce, který je má chytat).

Vzhledem k poměru cena/výkon je Martin Nečas poklad. V létě podepsal novou dvouletou smlouvu, která z platového stropu Colorada odkrojuje 6,5 milionu dolarů. To znamená, že platově v něm klub má hráče ze začátku druhé stovky. Ale pokud se týká bodové produkce, má schopnosti, aby se držel v první dvacítce.

Drží si průměr 1,12 bodu na zápas. Stejné peníze jako on dostávají třeba Chris Kreider (0,43 bodu na zápas) nebo Brayden Schenn (0,59 bodu na zápas).

Nízké peníze Nečas podepsal jako tzv. bridge deal. Další kontrakt podepíše v 28 letech, a pokud z nastavené výkonnosti nespadne, dostane určitě smlouvu na šest až sedm let, která může začínat na deseti milionech dolarů ročně.

Z pohledu ambicí je Colorado jinde než Carolina. Kluby NHL se musí řídit platovým stropem a daní za úspěch jsou vždycky vyšší smlouvy. Avalanche vyhráli Stanley Cup v roce 2022, což také přispělo k tomu, že hráčům v nejlepších letech cenovka vyskočila. Až do roku 2027 bude Colorado patřit mezi širší okruh kandidátů, ale nikdy ho nevyslovíte jako první na řadě. Právě proto, že platí smlouvy hvězdám Makarovi s MacKinnonem, kolem kterých se všechno točí.

Carolina vsadila trejdem Nečase na akci, že chce pohár urvat teď. Získala skvělého střelce Rantanena a veterána Taylora Halla. Nečas na svém vrcholu ještě není, proto si klub vyhodnotil, že ho radši pustí. Cítí, že se mu otevřelo okno získat pohár.

Důležité je, aby se Martinu Nečasovi povedlo zůstat vedle Nathana MacKinnona, tedy na pravém křídle první formace. Lídr Colorada chodí na led hodně, je středobodem týmu. Je to šílenec do zdravé stravy a kondiční přípravy.

Zároveň Avalanche nemají žádného dalšího útočníka, který by se MacKinnonovi kvalitou blížil. Nečas by ve 26 letech měl přicházet do věku, kdy začne naplno ukazovat, co opravdu umí. Musí mířit do první formace, pak se z něho může stát i hráč, který dělá přes 100 bodů.

Konkurentem mu bude ruský potížista Valerij Ničuškin, který je zatím na marodce. Umí dávat góly, jedná se o velkého chlapa, který má dobrý střelecký instinkt. Ale pravidelně vyrábí i maléry, při play-off 2023 z jeho pokoje jednou odváželi intoxikovanou ženu. O rok později ho klub vyškrtl ze soupisky, protože podle zámořských médií neprošel testem na drogy.

Jen dvakrát v kariéře odehrál Ničuškin přes 60 zápasů. Martin Nečas žádné skandály nepřivolává, zůstává většinou zdravý. Pokud se MacKinnonovi s ním bude hrát dobře, existuje poměrně velký předpoklad, že místo v první formaci zůstane jeho.

Odpověď na otázku tedy zní: ano. V Coloradu může kariéru nakopnout ještě do vyšší sféry, než se mu to povedlo v Carolině. Tam už narazil na svůj strop a nezlepšoval by se. Nedostal by k sobě lepší spoluhráče, nevypadalo to, že se někdy počítalo s variantou, že si napevno zahraje s prvním centrem Sebastianem Ahem. V Coloradu tuhle pozici má blízko a MacKinnon je lepší hráč než Aho. Jen si s ním Nečas musí vyhovět.