Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Věřme, že nám pomůže i teď na mistrovství světa,“ říká Petrovický se startem šampionátu v Praze a Ostravě.
Na úvod turnaje to nevyšlo, ač se rozhodně nedá napsat, že by dvacetiletý urostlý útočník s číslem 20 v páteční podvečer nebyl na vítkovickém ledě vidět. Ostatně z Montréalu dorazil jako jedna z největších hvězd šampionátu. Připsal si dvě asistence a byl vyhlášen první hvězdou týmu, leč když přebíral ocenění, smutně si prohrábl pramínek havraních vlasů padající do očí. Porážku 4:6 s Německem neodvrátil.
Očekávání Slováků leží hlavně na jeho bedrech, ač to může být vzhledem k věku poněkud nespravedlivé. Jenže když jste první slovenská jednička v historii draftu NHL a ještě navíc v kanadském Montréalu, kde je hokej náboženstvím, dostane vaše vnímání tlaku zcela jiný rozměr.
Košický rodák se z kritiky ani očekávání nesype, jinak by to mohl rovnou zabalit. Ve své druhé sezoně v nejlepší hokejové soutěži planety posbíral tuze solidních 50 kanadských bodů za 20 gólů a 30 asistencí. „Je to mladý, šikovný chalan, má za sebou dvě sezony v NHL, v poslední se neskutečně zlepšil. Předvádí parádní výkony, věřím, že se bude ještě dál zlepšovat,“ říká pro Seznam Zprávy slovenský brankář Branislav Konrád.
Zjevení z olympiády
Samozřejmě se najdou kritici, kterým to není dost dobré. Pravda, Slafkovský se rozjížděl pozvolna, body začal sbírat od druhé části sezony s tím, jak rostl jeho čas na ledě. Už nebruslil ve čtvrté brázdě, ale v elitní.
A na přesilovce je jeho parketa.
„Je to hráč na přesilovky, o tom i přesvědčil,“ kývne Konrád, který se Slafkovským slavil před dvěma lety olympijský bronz z Pekingu. „Nejdůležitější je, aby dostával prostor na ledě. Když ho bude mít, prosadí se,“ nepochybuje.
Český tým v úvodu šampionátu čekal těžký soupeř, výběr Finska.
Finská obrana měla s Čechy co dělat hned od prvních minut utkání.
Češi od začátku tlačili Finy do defenzivy.
Česká reprezentace hrála útočněji, ale gól ne a ne padnout.
Diváci nepřestávali fandit ani na okamžik.
O2 arena byla na úvodní zápas šampionátu vyprodaná.
Po první třetině byl stav vyrovnaný 0:0.
Další z tuctů vypjatých momentů při úvodním střetu s finskou reprezentací.
Rasmus Rissanen (Fin s číslem 2) dostal dvouminutový trest za podrážení.
Naděje vysvitla ve druhé třetině, kdy Ondřej Palát vstřelil gól. Sudí jej ale nakonec neuznal.
Jedna z několika gólových šancí Čechů.
Střet hráčů Davida Tomáška a Valtteriho Puustinena.
Souboj o puk hráčů Innaly a Krejčíka.
Nervy pracovaly, ale za první dvě třetiny neviděli diváci jedinou (platnou) branku.
David Kämpf nakonec neproměnil.
Hráči Lukáš Sedlák a Pekka Jormakka.
Finskému gólmanovi nachystal český útok horké chvíle.
Na zápase nechyběli ani maskoti.
Čechy dorazili podpořit i fandové z Olbramovic.
Zápas v základní hrací době skončil bez branky.
Šlo se do prodloužení.
I přes masivní podporu českých fanoušků ale gól nepadl.
O vítězi tak musely rozhodnout až samostatné nájezdy.
Prvním zástupcem českého výběru byl David Kaše. Ten pohotovým blafákem do bekhendu překonal finského gólmana.
Finové recept na skvěle chytajícího Lukáše Dostála nenašli.
Ani jeden z čtveřice hráčů nedokázal českou jedničku překonat.
A když český kapitán Roman Červenka proměnil svoji šanci, bylo jasno.
Češi porazili Finsko 1:0 po samostatných nájezdech.
Získali tak cenné dva body s těžkým soupeřem.
Hvězdami zápasu se stali oba brankáři. Lukáši Dostálovi předal ocenění Jaromír Jágr.
Fanoušci se začali scházet a popíjet před pražskou O2 arenou v Libni dlouho před utkáním s Finy.
Dobrou náladu před hokejovým zápasem mohlo zkazit jen jediné: Organizátoři varují před falešnými vstupenkami.
Celou akci hlídala policie.
Důvod k radosti měl i fanoušek Švýcarska: Jeho tým porazil Norsko 5:2.
A další švýcarská radost.
Někdo přišel fandit v hokejové šále, někdo v obleku i s parukou.
Fanoušci volají po světovém míru i pivu zdarma.
Do Prahy dorazila i početná skupina podporovatelů výběru z Finska.
Je libo puk jako suvenýr?
Nebo hokejového králíka z klobouku?
Čeští fanoušci mají jasno.
Ani pivo za 110 korun fanoušky neodradilo.
První zápas českého výběru se blíží.
A očekávání jsou velká.
Přeci jen poslední mistrovství světa v hokeji se v Česku hrálo naposledy v roce 2015.
Češi!
Na úvod šampionátu přicestovaly do Ostravy tisíce slovenských fanoušků.
Jenže ve fanzóně na obrazovkách nejdřív běžel pražský zápas Švýcarsko–Norsko.
Fandové byli rozladění, mnozí opouštěli prostor před halou.
Část fanzóny zůstala prázdná.
Až po sedmi minutách hry se objevil žádaný zápas.
Naštvaným fandům nicméně trvalo, než se rozproudili.
Pak si zápas užívali i po boku německých fandů. Konečný výsledek ale Slováky nepotěšil. Na úvod prohráli 4:6.
Na hrách byl zjevením, úkazem, kometou. Jen pro připomenutí: V sedmnácti jako nejmladší hokejista na olympiádě byl se sedmi góly nejlepším střelcem. Stal se prvním sedmnáctiletým hráčem, který skóroval na olympijských hrách od roku 1984, kdy se to povedlo Eddiemu Olczykovi. Převzal ocenění i pro nejužitečnějšího hráče celého turnaje.
Na přepisování milníků je zvyklý. Když debutoval v sedmnácti letech a 22 dnech za slovenský národní tým, trumfl Mariána Gáboríka. Toho záhy překonal znovu, jakmile se stal nejvýše draftovaným slovenským hokejistou.
Aby se však vyrovnal zářivé kariéře rychlíka Gáboríka, musí ujít ještě kus cesty. Těch vzletných srovnání, co už slyšel. Nový Marián Hossa. „Takový silový styl hokeje měl skutečně Marián Hossa. Doufáme, že ho napodobí,“ přidává se Konrád. „Všichni mu držíme palce. Pro nás Slováky by bylo výborné mít opět hráče jako Hossa, Gáborík, Šatan, Demitra.“
„Blbost, Jágr je jinde i v padesáti“
Samozřejmě i díky postavě vysoké 192 centimetrů a váze 112 kilogramů tu (ne)máme dalšího Jaromíra Jágra, což před lety Slafkovský komentoval s nadhledem: „Blbost, Jágr je v padesáti pořád někde jinde než já v sedmnácti.“
Petrovický, který se rovněž jako hráč prosadil v NHL, však zdůrazňuje: „Má všechny předpoklady pro to, aby byl velmi kvalitní hráč. Ukázal už hodně věcí na mezinárodní půdě – na olympiádě, na mistrovství světa. Montréal, to není jednoduché město, kde hrát hokej. Chvíli trvá, než si zvyknete. Rozbíhá se, zlepšuje. O tom to je, aby se z něj stal kompletní hráč.“
Už teď má předností více než nedostatků. A tak se hledají spíše detaily. Jak ještě zdokonalit bruslařský skluz, třebaže rychlost dokáže nabrat působivou. „Na to, jak je velký, má výborné bruslení, je silný, má rychlou střelu, pohotovou,“ vypráví Konrád z vlastní zkušenosti, když krotil Slafkovského petardy na tréninku.
„Má výborné parametry, nevadí mu fyzická hra. Bude zlepšovat své dovednosti. Než pochopíte všechny věci v hokeji, trvá to ještě pár roků i v seniorské kategorii. Až kolem 24. roku pochopíte hokej po všech stránkách – herně i mentálně. Do NHL se chodí stále později, Juraj byl jedna z výjimek, co se tam dostala hned po draftu. Musí být trpělivý,“ nabádá Petrovický, který se rovněž vydal na dobrodružnou zámořskou misi ještě jako náctiletý.
„V juniorce dělal proti o dva roky starším soupeřům dva body na zápas. V TPS Turku mnozí říkali, že se mu nedařilo, ale když nedostanete prostor, těžko něco vytvoříte. Po olympiádě si prostor vysloužil a od té doby dělal skoro bod na zápas ve finské lize v osmnácti letech,“ připomíná Konrád. „Není to náhoda, když jel v sedmnácti na mistrovství světa a pak na olympiádu. Je velký, silný, navíc i neskutečně bruslí. Na to, že má sto kilo, má fakt nejvíc energie.“
Odkud se vzalo největší překvapení hokejové nominace
Jeho jméno na soupisce hokejové reprezentace před nadcházejícím světovým šampionátem v Praze a Ostravě nečekal asi nikdo. Vlastně ani on sám. Přesto Jáchym Kondelík do výběru proklouzl, na rozdíl od řady zvučnějších jmen.
Slafkovský dospěl dříve než vrstevníci. Už ve čtrnácti vyrazil z Košic do rakouského klubu EC Red Bull Salcburk. Sice našel lepší zázemí, jenže tamní soutěž kvalitou zklamala. A tak se Hradec Králové může pyšnit, že v dorostu se podílel na vývoji mimořádně nadaného hráče. Zářil, stačil rok a odešel do Finska. Už bez rodiny.
„Kdo nechce hrát hokej jen pro zábavu, musí se mu věnovat celý rok,“ vyprávěla jeho máma Gabriela Slafkovská, jež vrcholově plavala. „Má to v hlavě srovnané. Musí se o sebe postarat. A jako cizinec mít něco navíc. Jako třeba Pastrňák, když byl ve Švédsku,“ srovnává Konrád.
Teď se zázračné dítě slovenského hokeje nestará už jen samo o sebe, nýbrž o to, aby si zapsalo s národním týmem další pronikavý úspěch. I kdyby se to však nepovedlo, nevadí, času dost.
Jen trpělivost, prosím, jak moudře nabádá Petrovický.
Nosiči ledu
- Autor: Tomáš Kučera
- Editor: Pavel Vondra
- Hudba: Martin Hůla
- Sound design: David Kaiser
Podcastová série Seznam Zpráv, ve které Tomáš Kučera přibližuje nejzajímavější okamžiky naší bohaté hokejové historie a zpovídá ty, kteří byli u těch největších úspěchů osobně.
Každý čtvrtek – od 21. 3. – k poslechu jako bonusová epizoda spřízněného podcastu Nosiči vody na Podcasty.cz, Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.
Zpětná vazba vítána na e-mailové adrese audio@sz.cz.
Nosiči ledu
