„To prší švédské slzy.“ České hokejisty hnala do finále narvaná fanzóna

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už po poledni fanzónou vedle O2 areny, která kromě piva a dalšího občerstvení pomáhá hokejovým příznivcům zkrátit si čas soutěžemi nebo nákupy v oficiálním fanshopu, proudily davy.

Užít si atmosféru přišla i řada těch šťastných, kterým se podařilo sehnat vstupenky přímo do arény. Třeba manželům Vlaďce a Pavlovi z Hradce Králové, kteří na první pohled zaujali zejména Pavlovou helmou na hašení žízně.

Lístky na semifinále si prý už na začátku předprodeje koupili takzvaně na blind, protože českému týmu věřili.

Letošní mistrovsví je pro ně už několikáté. „Byli jsme už na minulém šampionátu v Praze, ale i v Dánsku nebo na Slovensku. Švýcarsko nám kvůli covidu zrušili a pak se nám narodil syn, kterému jsou teď tři roky,“ vysvětluje Vlaďka fanouškovskou pauzu.

Příští rok si už ale Pavel slibuje, že na mistrovství pojedou i se synem. „Plánujeme takhle jezdit už do konce života. Jsme oba velcí fandové. Jezdíme i na extraligu, manželka je sparťanka, já fandím Mountfieldu,“ popisuje a vyhrnuje si český národní dres - má pod ním klubové tričko hradeckého klubu.

Z Prahy a Kladna dorazili do fanzóny i Tomáš s přítelkyní Martinou a kamarádkou Simonou. A u velkoplošných obrazovek před arénou budou i zůstávat. „V aréně jsme byli jen na jednom zápase, na všechny ostatní ale chodíme sem. Jednoznačně kvůli atmosféře,“ říká Simona, zatímco usrkává ledovou kávu.

Atmosféru si pochvaluje i Tomáš, kterému se líbí, že do fanzóny přicházejí na hokej často i fanoušci ostatních týmů. Stačí se rozhlédnout kolem - v záplavě českých a švédských dresů jsou k vidění třeba i fanoušci Finska nebo Norska, jejichž týmy už jsou ze hry venku.

„Často sem přišli z dopoledních zápasů a většinou samozřejmě fandili Česku. Dneska se mi ale zdá, že cizinců je tady o hodně víc,“ rozhlédne se kolem sebe.

U strany fanshopu postává skupina starších Švýcarů, kteří se přišli do fanzóny rozehřát před jejich podvečerním zápasem s Kanadou. Znalecky hodnotí třeba zákroky českého obránce Radko Gudase.

„Je to dobrý zápas, moc hezký hokej. A je tu skvělá atmosféra,“ říká šedovlasý šedesátník. Koho by do případného finále měli za svého soupeře radši? „Nepředbíhejme, ještě nás čeká Kanada,“ rozesměje se.

Jednoznačně nejpočetnější zahraniční skupinou jsou Švédové. Část z nich se přesune na stadion, hodně jich ale zůstane ve fanzóně.

Mezi ty, kteří budou porážku svého týmu sledovat od ledu, jsou Švédky Tina a Tina. Přijely s partnery, kteří ale při našem hovoru spíš jen přikyvují a nezapojují se. Společnou selfie s Čechy si ale s úsměvem udělají.

„Určitě vyhrajeme!“ přesvědčují mě s úsměvem dvě zkušené harcovnice. Za hokejem prý jezdí každý rok. „Nejezdili jsme jen do Ruska, tohle rozhodnutí ale padlo už před spoustou let, se současným stavem to nemá nic společného,“ vysvětluje mi zrzavá Tina.

Její hnědovlasá jmenovkyně dodává, že z ostatních šampionátů už mají i hodně přátel mezi fanoušky z ostatních zemí, se kterými se rádi každý rok setkávají. „Určitě jsou mezi nimi i Češi. A letos jsme potkali i další nové přátele. Fanoušci jsou tady opravdu skvělí,“ říká, když se loučíme.

Část jejich krajanů, kterým se nepodařilo sehnat lístky, zůstává ve fanzóně, kde si udělali ležení u stolků před velkoplošnou obrazovkou.

„Je tady prima atmosféra, i když Češi nás tedy vždycky překřičí,“ říká třicátník Nils, který s kamarády postává opodál. Kolemstojící Češi postupně rozjíždějí chorály. Nechybí ani tradiční „kdo neskáče, není Čech“, které řadě lidí namačkaných v davu, včetně autorky této reportáže, zajistí pivem zlitá záda a nohy.

Jak góly do švédské sítě přibývají, čeští fanoušci se dostávají do varu, Švédové statečně trpí. Z plochy jich část nakonec vyžene průtrž, která se strhne ve chvíli, kdy Češi skórují posedmé.

Konec zápasu tak celá řada fandů dokoukává na mobilech v útrobách všech dostupných stanů. Na radosti jim to ale neubírá. „To prší švédské slzy,“ rozesměje k prasknutí nacpanou nálevnu na kost promočený fanda, který hledání suchého azylu vzdal.

Švédské slzy ale k vidění ani nejsou, Seveřané nesou prohru statečně. Řada z nich Čechům s úsměvem gratuluje i ve voze metra, kterým vyrážejí do centra porážku zapít.