Nečekal a napálil puk k tyči. Hokejový šikula zachránil Česku zlatý hattrick

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se řekne „zlatý hattrick“, vybaví si každý český hokejový fanoušek hlavně gól Davida Moravce v prodloužení finále, který tuhle unikátní sbírku tří zlatých medailí na MS v řadě završil. Není divu, tenhle okamžik rozhodně patří mezi ikonické. Ale nebýt životního zápasu Viktora Ujčíka o den dříve, nikdy by k němu nedošlo…

Viktor Ujčík byl ve své době neuvěřitelně šikovný hokejista a rozený střelec, což dokazoval ve všech týmech, kde nastupoval. Jako úplný mladíček se podílel na posledním titulu své mateřské Jihlavy a od mládí pálil i v nejvyšší soutěži přesně.

A jinak tomu nebylo ani později, když své střelecké schopnosti znovu a znovu prokazoval ve Slavii a posléze i v Třinci a dalších týmech. Tento fakt ostatně jasně prokazuje i jeho gólová bilance – 410 branek v české a československé nejvyšší soutěži! Více než on dali v historii naší elitní ligy jen Vladimír Růžička a Milan Nový.

Extraliga byla v devadesátých letech nesmírně kvalitní, v čele statistik produktivity se střídala jména současných legend. Ale vždy jste tam našli i jméno Viktor Ujčík. V roce 1996 byl s 37 góly nejlepším střelcem české nejvyšší soutěže. Nebylo divu, že se v tom roce dokázal prodrat i do týmu, který ve Vídni vyhrál první titul pro samostatné Česko.

V neskutečné tehdejší konkurenci pak s výjimkou olympijského Nagana a světového šampionátu v roce 2000 nechyběl na žádné velké akci. V roce 1999 tak slavil svůj druhý světový titul a jeho schopnosti demonstruje třeba i fakt, že mezi borci, jako byli Výborný, Patera, Procházka, Ručinský, Sýkora, Vlasák, Čaloun nebo Dvořák, byl na tehdejším turnaji se šesti góly nejlepším českým střelcem.

Když v roce 2001 odjel český tým do Německa pokusit se o unikátní zisk třetího zlata na světovém šampionátu v řadě, což do té doby zvládla jen Kanada a Sovětský svaz, ale ještě na turnajích, kde se nehrál play-off systém, nemohl u toho Viktor Ujčík chybět. A znovu na mistrovství předváděl své výjimečné střelecké nadání. Gól dal ve skupině Německu i Švýcarsku, hned dva nasypal Itálii, ale ten nejdůležitější si schoval na semifinálovou bitvu.

Češi tehdy ve čtvrtfinále zdolali 2:0 silné Slovensko s Chárou, Hossou, Gáboríkem a dalšími hvězdami. Co to ale bylo proti soupeři, který na ně čekal. Švédsko bylo na prahu zrození zlaté generace, která pro něj vybojovala zlaté úspěchy na světovém i olympijském fóru v roce 2006. Vedle brankáře Sala, který už vychytal Švédsku zlato z OH 1994, nechyběly v týmu ani další legendy, jako byli bratři Sedinové, Alfredsson, Renberg, Zetterberg či Modin. Před semifinálovou bitvou navíc přijela i hvězda největší – z Toronta, které vypadlo v boji o Stanley Cup, dorazil legendární Mats Sundin. Tři korunky chtěly titul.

Samotné semifinále ale lépe začali Češi, protože už po 20 sekundách prostřelil Sala Reichel. To švédský tým zaskočilo, ale postupně se severská kvalita začala projevovat. Hned po přestávce projel Sundin obranou, obkroužil branku a našel přesně Modina, který nedal Hniličkovi šanci. Bylo srovnáno.

Ne tak v počtu šancí a střel. Švédové totiž rozjeli útočný kolotoč, kterému Hnilička čelil jen s největšími obtížemi. Nakonec musel v zápase předvést 35 úspěšných zásahů, ale na přesilovkovou bombu Andrease Johanssona do šibenice ve 46. minutě neměl nárok. Vzhledem k tomu, že nápor Švédů neustával, vidina zlatého hattricku se pomalu rozplývala…

V tu chvíli se ale vložil do hry borec, který otočil kolem hokejových dějin. Trenér Augusta přeřadil Viktora Ujčíka společně s Petrem Čajánkem do útoku Jiřího Dopity. A tenhle tah se povedl. V době, kdy zbývalo do konce třetí třetiny osm minut a pět sekund, vypálil Čajánek, Salo puk jen vyrazil a první u něj byl – Viktor Ujčík. A tenhle střelec rozhodně věděl, jak si v takové situaci poradit. Podobný kousek si také v semifinále a také proti Švédsku připravil v roce 2010 i Karel Rachůnek, ale drama protahoval ještě o poznání déle…

Viktor Ujčík ale nezůstal jen u samotného vyrovnání. Když rozhodnutí nepřineslo ani desetiminutové prodloužení, došel dramatický zápas až do nájezdů. Jako první proměnil Jörgen Jönsson. Naštěstí hned vzápětí předvedl svůj bekhendový blafák Martin Procházka a bylo srovnáno. Dál už byli střelci neúspěšní, a to přitom nájezd jeli takoví hokejoví mágové jako Alfredsson, Reichel nebo Sundin. Ve čtvrté sérii se k nájezdu postavil Ujčík, Salo od šikovného borce čekal možná nějakou kličku, jenže Ujčík na nic nečekal a napálil puk prudce k tyči. Gól!

Následovala Modinova střela do břevna, což znamenalo jediné. Češi byli potřetí v řadě ve finále mistrovství světa. A jak to dopadlo tam, si pamatují dobře všichni, kteří někdy viděli dlouhou kličku Davida Moravce doprovázenou křikem Roberta Záruby. Zlatý hattrick, jediný vybojovaný v play-off, dodnes dokázali získat jen Češi.