Generační talent raketově vlétl do NHL. „Zavře“ i českou bránu na šampionátu?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jako první se Martinu Pruskovi vybaví, jak ten klidný chlapec v brance deptal kanadské hvězdičky ve čtvrtfinále mistrovství světa hokejistů do 18 let v Rusku. „Bylo to o něm, zavřel to,“ uznale kývne.

Češi tehdy díky fantastickému výkonu Lukáše Dostála, jehož světový šampion Prusek cepoval jako kouč gólmanů, porazili výběr javorových listů 2:1, což je počin, který pokaždé zasvítí. Agenti zbystřili, dělali si poznámky o hbitě bruslícím maskovaném mládenci z Brna. „Odchytal výborný turnaj,“ dodává Prusek, ač z toho medaile nakonec nebyla.

Coby trenér brankářů působil také u seniorské reprezentace a sám to dotáhl až do NHL. Vytušil, že má co do činění s generačním talentem. „Šlo vidět, že to má před sebou, že půjde o nadstandardního gólmana. Je to jeden z top brankářů, které jsem vedl,“ pokračuje Prusek, na něhož Dostál zapůsobil i vyzrálostí mimo brankoviště. „Klidný, komunikativní kluk. Žádný extrovert, co na sebe upoutává pozornost. Už tehdy byl velmi vyspělý mentálně, věděl, co chce dokázat.“

Potvrdil to záhy ve finském Ilvesu, v roce 2020 obdržel trofej Urpo Ylönena pro nejlepšího brankáře soutěže, což se povedlo z Čechů jen Petru Břízovi.

Ale pojďme do současnosti.

Až v páteční večer vyjedou čeští hokejisté na domácím mistrovství světa k premiéře proti Finům, Dostál, působící třetím rokem v NHL v organizaci Kačerů z Anaheimu, bude u toho. „Pokaždé mám zájem o reprezentaci. Loni jsem neměl smlouvu, bylo složitější se zúčastnit šampionátu, ale když tu možnost mám, vždy moc rád pojedu,“ vyprávěl na setkání s novináři.

Z mistrovství v roce 2022 má bronz. Nyní se očekává, že se v základní skupině popere o místo jedničky se zkušenějším Petrem Mrázkem z Chicaga. Třetí do party z brankářské palety z NHL, Karel Vejmelka z Arizony, jim bude krýt záda a dodávat pohodu.

„Myslím si, že začne Petr Mrázek a bude se s Lukášem Dostálem střídat. Zápasů ve skupině je sedm v krátké době, uvidí se, kdo bude v lepší formě,“ přemítá Prusek. „V bráně by být problém neměl. Brankář musí podržet mužstvo, ale mužstvo musí podržet brankáře, aby nebyly dorážky do prázdné, hráči před brankou musí dobře pracovat.“

Je nadšený z toho, jak se Dostál raketově prosadil do NHL, byť z vlastní zkušenosti ví, že vyhráno zdaleka nemá. Sám patřil v Ottawě k nejlepším dvojkám v lize, leč Patricka Lalimea s lepší smlouvu štípal z kasy jen těžko. „Také Gibson má jiné postavení v týmu Ducks, co si budeme povídat, rozhoduje i smlouva,“ zmíní třicetiletou jedničku. „Že Lukáš chytá NHL, je pro něho velké plus po tak krátké době, co tam je. Výborný výkon. Někdy to trvá dlouho, než se tam člověk prosadí.“

Ovšem 44 startů je po dvou otrkávacích letech převážně na farmě v AHL v San Diegu solidní vytíženost, jistý průlom. „Strávil jsem v prvním týmu celou dobu. Byla to obrovská zkušenost, užil jsem si to. Před sezonou jsem vůbec nepočítal, že bych mohl dostat až takový prostor. Byl jsem za to strašně rád,“ kvitoval Dostál.

„Chytal polovinu základní časti. Jeden rok to ale v NHL vypadá, že je to výborné, jenže musíte to potvrdit v další sezoně. Musí ukázat, že je brankář, na kterém mohou stavět i jako na jedničce,“ zdůrazní Prusek. „Každý Lukášovi přeje, aby byl jedničkou v NHL, ale to je těžká věc, zase o level výš. Musí potvrdit výkony v další sezoně.“

To si Dostál uvědomuje: „Je pro mě těžké říct, zda jsem definitivně hráčem NHL. Jsem pořád mladý kluk, budu se snažit, aby to tak bylo.“

Naznačil, že je na něj spoleh. Třebaže v průměru inkasoval tři branky na zápas, udržel si úspěšnost zákroků nad sledovanou hranicí 90 procent. Svědčí to o tom, že v týmu, který prochází přestavbou, byl pod sprškou střel.

Do startu šampionátu zbývají už jen desítky hodin:

„Tam se zákroky počítají jinak než v Evropě. U nás se počítá i nahození ze středního pásma, v zámoří to musí být opravdu střela, jasný zákrok. Nad 90 procent je velmi slušné číslo,“ zdůrazní Prusek. „Je to o týmu, Anaheim nebyl v horních patrech, brankář má hodně zákroků. Procenta vždycky nevypovídají o tom, jak chytal, ale udržel se v prvním mužstvu, má hodně zápasů, je vidět, že mu věřili.“

Dostála nejvíce zajímají vítězství, těch zapsal 14. „Je mi upřímně jedno, když dostanu pět gólů, hlavní je, když vyhrajeme,“ prohodí. „Jsme v přestavbě, ale věřím, že tým půjde jen nahoru.“

Zámořští experti vyzdvihují, že vlastně nepůsobí ani jako nováček. Znovu nasadil klidný výraz, ať už realita pod maskou je jakákoli. „Klid v brance je jeho největší přednost, to je vidět doteď. Nedělá zbytečné pohyby navíc, velmi dobře čte hru. Je v pravý čas na místě, kde má být,“ oceňuje Prusek. „Když hráči vidí, že to z gólmana nevypadává, má klidný styl, dovolí si pak i víc do útoku. Věří mu, mužstvu to hrozně pomáhá.“

Dostál na začátku ročníku v říjnu vyfoukl Connoru Bedardovi z Chicaga cenu pro nejlepšího nováčka měsíce. Bacha si dával na velkou lopatu Leona Draisaitla z Edmontonu. Když zastavil i rány Austona Matthewse, místní list Toronto Sun psal, že domácí proti „no name brankáři“ urvali výhru až v prodloužení.

Obletovanému mládenci Jacku Hughesovi z New Jersey, další jedničce draftu, lapil i trestné střílení dvě vteřiny před koncem, a uhájil tak těsnou výhru. Pochvaloval si, že na tréninku má dobrou školu, neboť se proti němu řítí Trevor Zegras nebo Mason McTavish. Při své nátuře pak neřeší, když obrátky ve středním pásmu nabírá nestárnoucí Sidney Crosby z Pittsburghu, což většinou značí blížící se nebezpečí.

V Anaheimu si krajana vzal pod ochranná křídla vlídný drsňák Radko Gudas se svou milou rodinou. Mezi mimohokejové zážitky počítá i účinkování v reklamním šotu s americkou punkrockovou skupinou The Offspring.

Další velké dobrodružství se blíží v Praze. Rovněž Pruskovi, světovému šampionovi z norského Lillehammeru z roku 1999 a dvojnásobnému majiteli bronzu, ožívají před prvním buly sledovaného domácího turnaje vzpomínky nejen na řinčení mezi mantinely. „I na věci kolem, které lidé nevidí – na přípravu na zápasy, co se děje po nich. Na to se nezapomíná, když je úspěch, to máte navždycky,“ drží pěsti svým následovníkům a speciálně Dostálovi. „Těším se, jsem zvědavý.“

Stejně jako celý hokejový národ. Tlak i očekávání sílí a na betony brankářů dopadají obzvlášť. To se kliďas v brance, co nedělá zbytečné pohyby, hodí. Ač je mu stále jen 23 let, vychytal už lecjaké hvězdičky i hvězdy světového hokeje.