Článek
Po zlatých hodech přelomu tisíciletí přišlo pár neúspěšných pokusů o dobytí nejvyšších met na světových šampionátech i olympijských hrách, ale všechno změnil rok 2005.
Výluka v NHL tehdy trvala celou sezonu, a k dispozici tak byly poprvé v historii světových šampionátů všechny hokejové hvězdy světa, šlo o nejkvalitněji obsazené mistrovství světa v historii, které už zřejmě nikdy nebude mít obdoby.
Ve skupině se Švýcary, Kazachy a Němci Češi jen splnili povinnost a jedinou ztrátou byl zlomený malíček Jaromíra Jágra. V nadstavbové skupině pak naši hokejisté ztratili jen s Ruskem (1:2) a ze druhého místa šli ve čtvrtfinále na USA. Rok předtím na domácím turnaji v Praze překazila poprvé v historii českých šampionátů medailovou radost nečekaná prohra právě s Američany v této fázi, a to až na nájezdy. Historie se tentokrát zopakovala, ale zrcadlově. Na nájezdy tentokrát postoupili Češi, když rozhodující trefu obstaral Martin Ručinský.
V semifinále se Švédy to byl opět šíleně vyrovnaný boj. Po výsledku 2:2 vše rozsekl v prodloužení svým jediným gólem na turnaji Radek Dvořák. Ve finále čekala Kanada připravená vyhrát třetí mistrovství světa v řadě. Jenže Vokoun byl toho dne naprosto neprůstřelný a trefy Václava Prospala (který podobně jako Dvořák hrál celý rok jen druhou nejvyšší českou soutěž), Martina Ručinského a Josefa Vašíčka znamenaly zlato. Vzteklým Kanaďanům, kteří hokejkami v závěru div nerozsekali brusle beka Jiřího Fischera, navzdory. Jedenácté světové zlato v historii putovalo do Česka!
Zázrak v Kolíně
Rok 2010 už byl od zlatých let docela vzdálený. Češi už nějaký čas nejezdili na mistrovství jako favoriti na zlato. Tím spíš, když opět jednou vyhlédnuté posily nedorazily, vesměs kvůli mnoha zraněním. Kouč Růžička měl sice k dispozici už osmatřicetiletého veterána Jágra a v brance zkušeného Vokouna, ale jinak byl jeho výběr spíš podceňovaný.
Historky z historie hokeje
.
Seznam Zprávy připravily seriál článků o historii hokejových šampionátů. Kde se rodila hokejová vášeň, kdy byli Češi šampiony? Neznámé historky z dějin tohoto sportu.
- 1. díl (1911) – Češi byli šampiony dřív, než vznikl jejich stát
- 2. díl (1920) – Dali jeden gól a brali bronz, vychytal ho podvodník
- 3. díl (1933) – Svět poprvé v Praze, hokej jako rozhlasový fenomén
- 4. díl (1938) – Bronz nacistům navzdory, radost sebrala válka
- 5. díl (1947) - První titul a rekord, který ani Pastrňák nepřekoná
- 6. díl (1949) – Největší tragédie československého hokeje
- 7. díl (1954) – Den, kdy se navždy změnil světový hokej
- 8. díl (1961) – Smrt trenéra a první výhra nad rudou mašinou
- 9. díl (1969) – Rusové poraženi. A dlažební kostky létaly vzduchem
- 10. díl (1972–1977) – Mistra světa zavřeli do blázince
- 11. díl (1999–2001) – Vítej, zlatý hattricku. Neporazitelní Češi
- 12. díl (2005, 2010) – Ještě dva zlaté večírky pro český tým
A nebylo divu, vždyť ve skupině porazilo Čechy poprvé v historii i Norsko (2:3) a v nadstavbě bylo nad české síly i Švýcarsko (2:3). Hrozilo, že poprvé v historii Češi nepostoupí ani do čtvrtfinále. V tu chvíli se ale tým neskutečně semkl a každý další zápas bral, jako by byl tím posledním.
Odneslo to postupně Lotyšsko (3:1), Kanada (3:2), ve čtvrtfinále až po nájezdech Finsko, když rozhodoval Jan Marek. A bylo tu semifinále, kde čekali Švédové. A zrodil se další nervydrásající a nezapomenutelný zápas. Ještě devět sekund před koncem Češi prohrávali, než svou životní bombu do švédské sítě vyslal Karel Rachůnek. To to letělo… Ale sama o sobě by tahle rána nestačila. Jenže v nájezdech rozhodl znovu druhdy nenápadný šikula Marek. V prodloužení už vůbec nehrál, ale v pravý moment znovu ukázal, že má neskutečně šikovné ruce a snad ani nemá nervy.
Finále s Ruskem mělo být nad síly našeho „bezejmenného“ výběru. Však Rusku šlo o zisk třetího triumfu na mistrovství v řadě a mělo tým s Ovečkinem, Malkinem či Dacjukem. Jenže branky Klepiše a Rolinka ruské hvězdy šokovaly. Byl to boj do posledních sekund, Rusko díky Dacjukovi snížilo, ale víc nezvládlo! Tohle zlato bylo nejpřekvapivější ze všech 12 v historii šampionátů. Po prohře s Norskem ho čekali skutečně jen ti nejskalnější fanoušci. A právě to ukazuje, jak důležité je držet pohromadě.
Čekání na medaili
Ne, že by poté český hokej přestal produkovat skvělé hráče a nebyl schopen sestavit vynikající týmy. Naopak! Hned několikrát chyběl k dalšímu velkému úspěchu opravdu jen ten pověstný krůček, nebo možná i trochu víc štěstí. Nicméně každoroční medailový přísun se postupně zastavil. Od roku 2012 čekal český tým na to, až to znovu „zacinká“, dlouhých 10 let. Třeba na domácím šampionátu 2015 tým hnaný fantastickými fanoušky předváděl vynikající výkony, na rozhodující gól Jaromíra Jágra ve čtvrtfinále proti Finsku se zapomenout nedá, ale nakonec z toho byla jen „bramborová“ medaile a divácký rekord historie světových šampionátů. A podobně to dopadlo třeba i v roce 2018 na olympijských hrách v Jižní Koreji nebo v roce 2019 na světovém šampionátu na Slovensku. Nicméně schopnost i nadále bojovat s těmi nejlepšími českému hokeji rozhodně zůstala.
Však nikdo jiný nemůže říct, že nikdy nechyběl ve čtvrtfinále mistrovství světa. Tahle hra má zkrátka v historii země nezastupitelnou roli, miliony lidí ji u nás milují.
Upřesnění: v článku jsme změnili formulaci o Jágrově účasti ve čtvrtfinále MS 2015 proti Finsku na správnou „na rozhodující gól Jaromíra Jágra ve čtvrtfinále proti Finsku se zapomenout nedá“
