Jako Bud Spencer na ledě. Odkud se vzalo největší překvapení hokejové nominace

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jáchym Kondelík? Ředitel komunikace hokejových Českých Budějovic Tomáš Kučera nejprve odkáže na své vyjádření na stránkách klubu: „Víc ze mě asi nedostanete.“

Tak tedy začněme nejprve oficiálně: „V Motoru má platný kontrakt na další sezonu a žádnou nabídku na vykoupení ze smlouvy jsme neobdrželi. Naopak před čtrnácti dny nabídl Motor Jáchymovi nový vylepšený kontrakt na následující čtyři sezony, klub splnil veškeré podmínky, které Jáchymovi agenti požadovali. Jednalo by se o nejvyšší a nejdelší smlouvu v historii novodobého Motoru. Tento návrh smlouvy zatím Jáchym nepodepsal.“

Už z klubového komuniké je patrné, jak průlomovou sezonu čtyřiadvacetiletý útočník zažívá. A pořád nekončí. Vrchol se blíží. Kondelík patří mezi nejpřekvapivější volby národního trenéra Radima Rulíka pro domácí mistrovství světa, do něhož český tým vstoupí v pátek (20.20) proti Finsku.

V reprezentačním áčku je nováčkem, třebaže v osmnáctkách i dvacítkách hrál na světovém šampionátu. Ani během roku ovšem na srazy nejezdil. Dostal se až na kemp před očekávaným turnajem. Stihl pět zápasů, zapsal čtyři kanadské body za gól a tři asistence a zlomil tři hokejky.

„Ještě mám čtyři nové, snad to jeden dva zápasy, nebo kolik se tady udržím, vydrží,“ líčil pro reprezentační televizi.

Překvapil i sám sebe. Zatímco útočníci z NHL Nosek nebo Vrána se do Rulíkova seznamu vyvolených nedostali, jihočeský čahoun vyhlíží životní událost. „To je naprosto fantastické,“ září Kučera. „Trošku mě to překvapilo. Český hokej má spoustu skvělých hráčů, a že tam pronikl kluk z Motoru, je pecka.“

Už po přípravném utkání s Rakouskem doma v Českých Budějovicích se Kondelík rozplýval: „Splněný sen. Rozdal jsem 23 lístků, kluci mi dali svoje, pak už mi bylo blbé si říkat o další. Děkuju jim.“

Tak ještě jednou. Jáchym Kondelík. Co o něm víte, pokud nejste pravidelným divákem české extraligy?

Nepřehlédnete ho. O centimetr se vyhoupl přes dva metry.

„Ale když máte dva metry a sto kilo, je to normální váha. Není to kolos, je dostatečně pohyblivý,“ upozorňuje Kučera, který je rovněž sportovním historikem a členem návrhové komise Síně slávy českého hokeje. „Když se povede takový vysoký hráč rozhýbat, ať to byl ve fotbale Koller, nebo v hokeji Chára, tak má obrovskou výhodu. Centimetry mu vždycky pomohou.“

Platí to hlavně při krytí kotouče na obou stranách kluziště. Kučeru baví pozorovat, jak lopotně se soupeři snaží dlouhána obrat o hračku. „Strašně se mi líbí, jak mu nikdo nemůže dosáhnout na puk. Odstoupí od mantinelu, natáhne ty své neuvěřitelně dlouhé nohy, ruce. Připomíná mi to filmy s Budem Spencerem, jak rukou drží protivníka za hlavu a ten se snaží máchat pěstičkami,“ usmívá se. „Je atypický a tohle má jako velkou výhodu.“

Stylem hry Kučerovi připomíná jiného slavného odchovance Motoru Martina Hanzala, rovněž urostlého centra, jenž se prosadil v NHL, než mu kariéru ukončily potíže se zády. Podobné trable měl také Kondelík.

Na ledě mu pomáhá nejen velký rozsah, ale i zdravě sebevědomá a cílevědomá povaha říznutá několika národy. V Německu se narodil, v Česku vyrůstal, v USA dospíval. Na svět přišel v Hannoveru, kde jeho otec Roman Kondelík chytal. Mimochodem, také synka to do hokejové branky tuze lákalo, avšak táta jej z ní doslova vyháněl. „Jeho táta chytával za Motor, v Německu byl hodně uznávaný gólman. Kdyby byl brankářem po něm, tak se dvěma metry nevím, kudy by střely mohly procházet. Ale i v útoku to dotáhl docela daleko,“ podotýká Kučera.

Když Kondelík starší ukončil kariéru, vrátil se do Českých Budějovic, kde kluk prošel mládežnickými týmy. Do zámoří se vydal už v šestnácti. Sám. Škola života.

Podívejte se, jak se Praha a Ostrava chystají na nadcházející šampionát:

První dvě sezony strávil v týmu Muskegon Lumberjacks v juniorské soutěži USHL. Na univerzitě v Connecticut hrál NCAA a studoval komunikaci, ale po draftu Nashvillem jako 111. volba školu nedokončil, což jej pálí doteď a hodlá to napravit. Mrzí ho i to, že slovutná NHL zatím nevyšla. Na farmě v Milwaukee další sezonu nepřidal a loni v říjnu se raději vrátil na jih Čech, kde jej přivítali s otevřenou náručí. Nebral to jako krok zpátky.

„Trénoval s námi v létě už v dobách první ligy, než odletěl do Ameriky. Vedení s ním bylo v kontaktu, o každého odchovance, který se vrací ze zámoří, máme zájem. Jsme regionální klub a na jihočeským srdíčku si zakládáme. Byl to dobrý tah jak pro něj, tak pro nás,“ líčí Kučera.

Kondelík si rychle získal přízeň obecenstva. I studium komunikace v tomto prospělo. „Hodně se o fanoušky zajímá. Má zámořskou školu, neodmítá akce s příznivci ani rozhovory,“ kvituje Kučera. „Můžete být borec, odkud chcete, ale pokud jste odkojený Vltavou a Malší, tak vás tady prostě milují automaticky.“

Bitvu o NHL neuzavřel, restart kariéry probíhá doma nad očekávání. Ve 41 zápasech základní části si připsal 37 kanadských bodů (11+26), v deseti utkáních play off deset (4+6). V elitní brázdě si vyhověl se zkušeným kanonýrem Milanem Gulašem. „První na mysli mám nahrávku,“ říká.

„Milan Gulaš od centra potřebuje svůj servis, nemůže hrát s každým a s Jáchymem mu to sedělo. Ještě je mladej kluk, ne každý dokáže v tomto věku převzít roli lídra, klobouk dolů,“ smeká Kučera.

S Motorem byl Kondelík jeden mač od vyřazení třineckých šampionů ve čtvrtfinále. Těžko to kousal, avšak reprezentační pozvánka se jeví jako stále silnější náplast na hokejové šrámy po těle i duši. V národním triku se bude snažit na mistrovství zanechat podobně silnou rýhu jako slavní Jihočeši Václav Prospal, Radek Dvořák nebo Roman Turek, i když ten byl brankářem. Jáchym lapačku pod nátlakem táty odložil a neučinil věru špatně.