Článek
Lékařských zpráv z Rigy začíná být pomalu více než gólů, které český tým vsítil svým soupeřům na hokejovém mistrovství světa.
Nejčerstvější se bohužel týká jednoho z dosavadních lídrů, útočníka Lukáše Sedláka. Lékař národního týmu oznámil, že jeho start v zápase proti Slovinsku je vyloučen a dal mu dva dny zdravotního volna (podrobnosti na sport.cz). Uvidí se, zda Sedlák ještě na turnaji nastoupí.
Kdo je vlastně Lukáš Sedlák a proč je pro Čechy důležité mít ho v jednom z útoků v dalších fázích šampionátu?
Ve svých 30 letech je 183 centimetrů vysoký hráč Dynama Pardubice ve svých nejlepších letech. Už toho zažil hodně. Otrkával se zejména v severoamerických ligách i v té ruské. Za 12 sezon mezi dospělými si zahrál AHL, NHL, KHL a teď poslední rok i českou extraligu.
Předtím jako mladík začínal v Českých Budějovicích v HC Mountfield U18 a U20 a pak odehrál dvě sezony v Quebec Major Junior Hockey League (QMJHL). Tam měl krušné začátky, protože všichni všude kolem mluvili jen francouzsky. Ty první dny skoro probrečel.
Se Sedlákem to bývalo jako na houpačce. Byly okamžiky, kdy to vypadalo na naprosto parádní kariéru. Byl vždy dobrým, až výborným hokejistou, který ale obtížně stoupal na úplně nejvyšší příčky.
Stačí připomenout jeden z vrcholů jeho kariéry.
Před sedmi lety – v roce 2016 – vybojoval s dnešními Cleveland Monsters (záloha Columbus Blue Jackets) Calder Cup pro nejlepší tým AHL. V play-off si připsal úctyhodných 16 bodů a přihrával na rozhodující gól série, na který tehdy koukala druhá největší návštěva v historii AHL. V Quicken Loans Areně fandilo skoro 6000 diváků. Byl tu sezonu jedním z klíčových hráčů a kouč Jared Bednar jej chválil za góly i poctivé bránění.
Sedlákovi bylo 23 let a měl skvěle našlápnuto do nejlepší ligy světa. Svými výkony si řekl o novou roční smlouvu s Columbusem. Jenže ty tři sezony u „modrokabátníků“ po pravdě za moc nestály. Nedostal příležitost, jakou si zasloužil? Možná. Nebo ne takovou, jakou chtěl. V Americe si ho zaškatulkovali do defenzivních lajn. I když v Columbusu odehrál 164 utkání, ve své nejlepší sezoně, té první, vybojoval pouhých 13 bodů. Pak už to bylo jen horší a horší.
Historky z historie hokeje
.
Seznam Zprávy připravily seriál článků o historii hokejových šampionátů. Kde se rodila hokejová vášeň, kdy byli Češi šampiony? Neznámé historky z dějin tohoto sportu.
- 1. díl (1911) – Češi byli šampiony dřív, než vznikl jejich stát
- 2. díl (1920) – Dali jeden gól a brali bronz, vychytal ho podvodník
- 3. díl (1933) – Svět poprvé v Praze, hokej jako rozhlasový fenomén
- 4. díl (1938) – Bronz nacistům navzdory, radost sebrala válka
- 5. díl (1947) - První titul a rekord, který ani Pastrňák nepřekoná
- 6. díl (1949) – Největší tragédie československého hokeje
- 7. díl (1954) – Den, kdy se navždy změnil světový hokej
- 8. díl (1961) – Smrt trenéra a první výhra nad rudou mašinou
- 9. díl (1969) – Rusové poraženi. A dlažební kostky létaly vzduchem
- 10. díl (1972–1977) – Mistra světa zavřeli do blázince
- 11. díl (1999–2001) – Vítej, zlatý hattricku. Neporazitelní Češi
- 12. díl (2005, 2010) – Ještě dva zlaté večírky pro český tým
A tak po třech sezonách z týmu, který si jej v draftu 2011 vybral v šestém kole, odešel pryč. Zamířil do týmu KHL Traktor Čeljabinsk. A tam se opravdu chytil.
Musel si k tomu kroku blahořečit. Tým za Uralem mu věřil a Sedlák se odvděčil parádními výkony. V každé sezoně patřil mezi nejproduktivnější hráče týmu a dvakrát se dokonce stal nejlepším střelcem. I díky němu šel Traktor v sezoně 2021/22 až do semifinále play-off KHL.
Jenže pak přišla válka a s ní velký problém, co dál.
Pro Sedláka i jeho týmové kolegy, útočníka Tomáše Hyku a brankáře Romana Willa, bylo velmi komplikované ukončit v Čeljabinsku platné smlouvy. Založili dokonce whatsappovou skupinu, kde se snažili organizovat pomoc prostřednictvím IIHF nejen pro sebe, ale i cca 130 dalších zahraničních hokejistů v Rusku. Jenže mnoho hráčů z ostatních zemí nevidělo válečný problém až tak vyhroceně jako oni.
Češi v KHL si tak museli nakonec pomoci sami. Trojici Čechů, lépe řečeno jejich agentům, se podařilo situaci vyřešit skoro až po roce.
Mezitím všichni tři podepsali smlouvu s Dynamem, ale Sedlák si to udělal ještě trochu složitější. Před samotným začátkem sezony mu přišla nabídka z NHL, konkrétně od obhájců titulu z Colorada. Samozřejmě toho využil a začal u „lavin“ jako centr čtvrté lajny. Jenže zas to, podobně jako dřív v Columbusu, nedopadlo podle jeho představ. Odehrál jen tři zápasy, než byl následně nabídnut jiným týmům.
Vytáhla si ho Philadelphia Flyers, která ho zařadila do takzvané „checking lajny“, která v NHL plní hlavně defenzivní úkoly. Sedlák si nevedl vůbec špatně, když získal osm bodů ve 27 utkáních. Jenže na ledě netrávil tolik času, kolik by chtěl. A tak – přestože si zajistil v sestavě Flyers místo – se po Vánocích rozhodl zámořské angažmá ukončit.
Zbytek už znáte. Sezonu dohrál v Pardubicích, které svými výkony (v průměru sbíral bod na zápas) dovedl po triumfu v základní části k bronzové medaili. Byl vyhlášen Hokejistou sezony, oblíbili si ho nejen pardubičtí a čeští fanoušci, ale znovu se připomněl i národnímu týmu. Poprvé tak dostal šanci reprezentovat na mistrovství světa.
Jaký je?
To vytušíte už z jeho hry. Energický, rychlý, nenechá žádnou situaci být. Útočí, vrací se, z minima vydře maximum. Ale je také emotivní, na to někdy pozor, protože příliš emocí může týmu uškodit. Zároveň ho však zdobí skromnost. Není žádná primadona.
„Jasně, jsem rád za body, že mi padají. Ale nepřeceňoval bych je. Jsou to jen první zápasy, radši se budu soustředit na svoje výkony. Myslím si, že můžu zahrát lépe,“ citoval ho po utkání s Kazachstánem Hokej.cz. „Nepůjde to samo, ani proti outsiderům nejde hrát až do prázdné brány. Jsem nakonec rád, že jsme to zvládli bez nějakých větších nervů, jenže ta druhá třetina byla velkým varováním do dalších zápasů… Dělali jsme spoustu zbytečných a složitých věcí.“
Teď je pro Lukáše Sedláka ale nejdůležitější, aby se dal dohromady po zásahu pukem v utkání s Lotyšskem.
