Jágr je pořád fenomén. Lidé berou lístky útokem, i když je Kladno poslední

Zápas v Pardubicích skončil před víc než hodinou. Autobus s týmem Kladna už fičel po dálnici domů. Stejně si uklízečka na chodbě arény musela s kbelíkem na kolečkách klestit cestu zhruba přes 20 lidí, kteří ucpali průchod k šatně, kde se převlékají hosté.

„S dovolením,“ nejdřív špitla.

„S dovolením,“ přidala na hlase.

Zástup udělal mezírku a dáma se dala do práce. Všichni už byli pryč. Mohla začít stírat podlahu. Tedy pardon, skoro všichni. Jaromír Jágr se stále dával do gala.

Neměl kam spěchat, na zápasy i pak zpátky domů jezdí autem, které šoféruje manažer týmu Jiří Burger. Bez něj se nejede. Po utkání, které jeho Kladno prohrálo 2:3 v prodloužení, chvíli klábosil s Alešem Hemským a Romanem Červenkou a pardubickými maséry, které zná z reprezentace.

„Je tam ještě?“ ptali se malí i velcí lovci autogramů. „Jo, Jarda tam pořád je,“ dostalo se jim odpovědi, která je uklidnila.

Dvaapadesátiletý útočník a majitel Kladna je pořád hit. Stačí se podívat do základní tabulky s návštěvností. Jágr uzavřel svoji kariéru v NHL v sezoně 2017/18 a od té doby hraje jedině za Rytíře.

Česko se ho od té doby pořád nenabažilo. S nadsázkou se dá říct, že by mu extraliga mohla posílat tantiémy ze vstupného na ostatních stadionech.

Na nikoho se nechodí v takovém počtu jak na Kladno. Pět sezon hrají Rytíři nejvyšší soutěž, pět sezon se pohybují na spodních příčkách. Pět sezon vedou tabulku návštěvnosti na cizích hřištích. Každá sezona dopadne stejně: Na Kladno se berou lístky útokem. Od chvíle, co se vrátil Jaromír Jágr, na něj přišlo v extralize už 715 512 diváků. I když byla hvězda zraněná, stejně se plnily haly. Co kdyby náhodou naskočil, u něj nikdy nevíte.

Pro srovnání se tady dobře hodí Olomouc, která má míst v hale podobně jako Kladno, takže celkové číslo není zkreslené o chybějící návštěvu v hale pro 10 tisíc fans. Olomouc taky objíždí velké arény v Pardubicích nebo na Spartě. Na její zápasy přišlo venku 550 871. A to jí ještě pomohla jedna sezona s Davidem Krejčím.

Jenže Jágr je Jágr. Někdo si na něj přijde zařvat, někdo mu zatleskat, další si zapíská, jiný ho prostě chce jen vidět. Co kdyby to bylo už fakt naposledy? Největší hokejista české historie teď teoreticky pořádá „rozlučkové turné“. Příští sezonu by už hrát neměl.

Připustit je třeba ale i variantu, že na Kladno se jde třeba z jiného důvodu. „Nalijme si čistého mléka,“ upřímně se rozesměje brankář Adam Brízgala. „On je legenda. Každý chce využít šance vidět Jardu do poslední chvíle, kdy to jenom jde,“ přidává.

Když zadáte věk Jaromíra Jágra do penzijní kalkulačky, vyhodí vám, že za 12 a třičtvrtě roku by mu měl teoreticky vzniknout nárok na starobní důchod. Přesné datum vypálí program na 15. září 2037, evidentně ví, s kým má tu čest. V danou dobu začne totiž patrně ročník 2037/2038, vždycky se začíná v půlce září.

I když na Jágra čekáte hodinu, není vám zrovna teplo, je vidět, jak se z velkých chlapů stávají znovu děti. Několikrát se odehraje scéna, kdy si muž v letech na svůj idol zkrátka chce sáhnout. „Jardo, jsi borec,“ je slyšet a spatříte i jemné poplácání po ramenou.

Jágr nemá kolem sebe žádného bodyguarda. Za ty roky ví, co má dělat. Pomalu se sune k autu, cestou se fotí, podepisuje.

„Jen jednu kartu,“ hlásí. Autogramů rozdal za kariéru desítky tisíc, dobře chápe, že kdyby podepsal pět kartiček, než dojede do Kladna, už může obrázek viset na internetu za pár stovek.

„A nezapomeň poděkovat,“ nabádá maminka hošíka, když se mu Jaromír Jágr podepsal na dres. Ne, nezapomněl… Je celkem zvláštní, když ve skupině na autogram nebo společný obrázek stojí i mladí fanoušci, kteří neměli nárok vidět útočníka v plné formě. Narodili se dávno po Naganu.

Dav pomalu obklopí i Jágrovo auto. „Máš na sobě špatnej dres. Víš o tom?“ laškuje s fanynkami, které si s ním udělají fotku venku. Jasně, na hrudi měly velké „D“, ten večer přály Pardubicím.

Nakonec se Jágrovi v šedé pletené čepici podařilo dostat do auta, odjet a nikomu nepřejet nohu. „Mějte se,“ rozloučil se.

„Pro nás budeš Bůh, vždycky!“ zvolal na něj ještě jeden pán.

Unikátní Jágrův příběh je o to působivější, že reálně stále relativně drží výkonnost na extraligu. Zrychlení nemá, tam by potřeboval půjčit něčí nohy. Číslovku 52, která značí rok narození, neoblafne už ani on. Ale pokud už tempo chytne, připomíná diesel, rychlost drží.

Pořád platí, že má tvrdou a přesnou nahrávku do nebezpečného prostoru. Těžko se mu dostává na tělo, ale to není nic objevného. Hru kolem sebe vidí, to se neztrácí. Rychlost se snaží kompenzovat zkušeností. V Pardubicích mohl dát i gól, svůj třetí v sezoně. Ale kotouč mu sjel z hokejky.

Před zápase si chvíli mezi střídačkami popovídal s pardubickým majitelem klubu Petrem Dědkem. Taková setkání se většinou při extralize odehrávají ve VIP prostorách, ale tam Jágr nemohl. Ztupil by si brusle.

Do statistik se zapsal dvěma vyloučeními. Jednou oslabil mužstvo zbytečně, kdy se rozhodl plísnit rozhodčího, že neviděl faul na jeho osobu. Sudí nejdřív mrkl, jestli to Jágr myslí vážně. Myslel. Tak dostal dvě minuty jako připomenutí, že tohle nesmí ani on.

Jaromír Jágr právě odehrál zápas číslo 2 163 v základní části napříč všemi elitními soutěžemi. Až jeho Kladno vyrazí zase ven, jedna scéna se stoprocentně zopakuje. Po zápase na Jágra bude čekat dav s prosbou o podpis nebo fotku. Tak pojede pořád, dokud bude hrát. I když… Nejspíš to neskončí ani pak.