Hokeji 200 milionů od státu zůstane. Pohlídáme si, kam půjdou, hlásí šéf NSA

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dotace od Národní sportovní agentury pro pořádání loňského MS v hokeji vzbudila v jednu chvíli dost emocí. Český hokejový svaz uspěl ve dvou výzvách a inkasoval celkem 200 milionů. Nejprve obdržel 50, pak 150. Největší rozruch pak způsobila informace, že hokej nemusí ani korunu vracet, i když mu na účtu zůstal čistý zisk 540 milionů.

„Je to věc pohledu, ale za nás je tahle cesta správná,“ pouští se do vysvětlení celé problematiky šéf Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.

„Základní princip spočívá v tom, že pokud bychom se měli shodnout, že podporujeme pouze ztrátové akce, povede to ke dvěma výsledkům, které nechceme. Buď akce vůbec nebudou, nebo to pořadatel nakonec udělá tak, aby ve ztrátě byl,“ říká Šebek. K tomu lze podle něj dojít například tak, že místo shánění dobrovolníků najmete agenturu.

V principu tahle politika NSA platí podle něj pro každou akci: „Pokud ji sem organizátor přivede, vezme na sebe riziko, že může projekt skončit ve ztrátě, uspořádá akci dobře, přijdou lidi a bude o ni zájem? Je v pořádku něco takového podpořit.“

Ze státních peněz mířilo na uspořádání hokejového MS v roce 2024 celkem 275 milionů, jak pak na tiskové konferenci prozradil hokejový svaz. Zbylá částka nad rámec sumy od NSA dorazila od Moravskoslezského kraje a měst Prahy s Ostravou.

Když se konalo hokejové MS v Česku naposledy v roce 2015, svaz tehdy obdržel z veřejných peněz 158,3 milionu a před zdaněním vydělal 450 milionů. Přesnou částku už pak tehdejší šéf hokeje Tomáš Král nespecifikoval.

Nyní činí čistý zisk z akce 540 milionů, do kterého jsou započítány ovšem i státní peníze (tedy zmíněných 275 milionů). „Pokud organizátor dojde ke kladnému hospodářskému výsledku, který použije dál k rozvoji sportu, NSA s tím nemá problém,“ přidává dál Šebek.

Tady se nachází klíčový bod celé dotace.

Je vázaná, na co ji musí hokejový svaz použít dál. Teoreticky se může stát, že by NSA mohla po hokeji chtít peníze zpátky, ale to by musel udělat závažnou chybu. Peníze jsou totiž při zisku vázané na konkrétní účel, tedy pro rozvoj sportu.

„To nám musí doložit. Ohlídáme si, aby nejen dotace ve výši 200 milionů, ale celý finanční profit byl využit na podporu mládeže, rozvoj reprezentace a talentů a staly se uznatelným nákladem v dotačních procesech, které máme,“ doplňuje Šebek.

Významnou linií celého příběhu taky je, že podle zjištění iDnes svaz při žádostech o dotace operoval s velmi nízkou částkou, kterou očekával při výběru na vstupném. Dokonce měl v dokumentech sumu o 246 milionů nižší než v roce 2015.

„Ano, předpoklad, že v zisku skončíte, tady je,“ připouští Šebek. „Obhájce hokejovému svazu dělat nechci, ale pravdou je, že Česko MS dostalo v éře covidu (rozhodnuto o pořadatelství bylo ještě v roce 2019 – pozn. SZ), následně přišla energetická krize, stoupala inflace a Rusko začalo válčit na Ukrajině,“ vypočítává předseda NSA rizikové faktory.

Hokejový svaz chystal podklady na dotace v roce 2022. Tedy v době nejvyšší míry inflace v Česku, v době dojezdu pandemie covidu a v počáteční fázi ruské invaze na Ukrajinu. Tento souběh faktorů nesliboval příznivé ekonomické prognózy. První dotaci Národní sportovní agentura přiznala v roce 2023 a další v roce 2024.

Přesto NSA celou záležitost s dotací minimálně komunikovala velmi nešikovně. V dopisu pro redakci iDnes z března 2024 agentura původně uvedla, že „v případě, že budou celkové příjmy vyšší než ‚výdaje‘ (uhrazené způsobilé náklady související s touto akcí), pak musí příjemce dotace poměrnou část dotace vrátit“.

„Jednoduše řečeno, pokud si je žadatel vědom, že v rámci akce vytvoří zisk, pak by neměl žádat o dotaci ze státního rozpočtu, neboť dotace jsou prostředky z veřejných zdrojů, které poskytuje stát výhradně na podporu dané sportovní akce, která by bez podpory státu nemohla být uspořádána, právě z důvodu nedostatečných příjmů na úhradu způsobilých nákladů souvisejících s touto akcí,“ uvedla Národní sportovní agentura.

Až dodatečně agentura sdělila, že v případě zisku lze podmínit ponechání výnosů ve formě adresné dotace. Stejný princip podle NSA ostatně uplatnilo i Ministerstvo školství při dotaci na MS v roce 2015. „Poskytovatel dotace jednak musí respektovat podmínky výzvy, ale také má právo v rámci rozhodnutí stanovit další podmínky, které některé povinnosti a podmínky definované výzvou dále upřesní.“

Šebek dnes situaci vidí následovně: „Všechny akce jsou velkým rizikem pro pořadatele. V lednu se měl na Dolní Moravě konat třeba Světový pohár ve snowboardingu, kde byl předpoklad státní dotace poměrně velkorysý. Ale stejně se to pořadatelům zorganizovat nepovedlo. Všechno není zalité sluncem.“

Velká světová akce ve snowboardcrossu se plánovala na Dolní Moravě o uplynulém víkendu. Jenže svaz lyžařů byl nucen akci škrtnout už na začátku prosince. Nenašel poskytovatele ubytování pro závodníky, členy realizačních týmů a další účastníky a už neměl podle zákona o zadávání veřejných zakázek čas vypsat nové kolo.

Podle Šebka mají peníze pro MS ještě další aspekt: „Investiční pobídka 200 milionů za akci, která se koná ve dvou městech a trvá 17 dní, není špatná. Přes celou tuhle dobu tady lidi utrácejí peníze za hotely, za jídlo, za vstupenky, to všechno se pak promítá i do daní. Podpora takových sportovních věcí generuje státu peníze, což prokazatelně víme. Investoval 200 milionů do hokeje, ale efekt se projevil i z makroekonomické analýzy. Přijeli sem turisté z ciziny, kteří by sem jinak nedorazili.“

Co se ale týká nakládání se státními dotacemi, hokejový svaz v tuto chvíli neřeší žádné soudní tahanice. A Šebek ani nevidí problém, že svaz dostal na pořádání MS vysokou sumu 200 milionů: „V součtu tahle částka někoho dráždí. Ale pokud se podpoří třídenní akce sumou v řádech desítek milionů, tak sedmnáctidenní akce s podporou 200 milionů nevyznívá s plnými hotely i arénami problematicky.“

Krátkých víkendových akcí s podporou desítek milionů není tolik. Ale v principu sem spadá třeba jednodenní Zlatá tretra v Ostravě s dotací 18 milionů. Pokud rozpočítáte hokejových 200 milionů na dny, tak organizátoři MS obdrželi za každý den turnaje 11,8 milionu. Třídenní MS v cyklokrosu bylo dotováno částkou 9,3 milionu na den. Stejně dlouhé MS superbiků v Mostu si připočítalo 6,2 milionu denně.

Když prezident svazu Alois Hadamczik komentoval na konci minulého roku účetní výsledek svazu, zavázal se, že peníze rozdělí hokejovým klubům.

Tentokrát byl ale už výrazně opatrnější než před hokejovými volbami. Na jaře minulého roku totiž jeho svaz rozdával klubům desítky milionů z kasy a měly sloužit na propagaci mistrovství světa. Každý si je v tu chvíli ale mohl využít, jak chtěl. Klidně na platy trenérů u mládeže nebo na nákup prvního centra do extraligy.

„Zavazuju se k tomu, že dáme do klubů na rozvoj mládeže za čtyři roky 400 až 500 milionů korun. Žádám však s každým klubem smlouvu na tyto čtyři roky, aby ty kluby věděly, jak mohou s penězi a mládeží pracovat. Na to budu tvrdě apelovat,“ řekl Hadamczik tentokrát.

Tím pádem byl mělo být následně i vše z pohledu NSA v pořádku, pokud se slova prezidenta svazu naplní.

Hokejový svaz je nyní ve fázi, kdy běží trestní oznámení na jeho hospodaření do roku 2022, které podal majitel Pardubic Petr Dědek. Policie tak vyšetřuje podnět na éru vlády Tomáše Krále a kvůli tomu si vyžádala i audit o svazovém hospodaření, který zpracovávala společnost KPMG.

Od té chvíle přestal Alois Hadamczik veškeré podrobnosti z dokumentu komentovat. Z mlhy vystupuje jediná oficiální konkrétní informace, že podle auditu nenastal v hokeji žádný problém kolem nakládání se státními dotacemi. Tedy i těmi za MS z roku 2015. „Ty naštěstí zneužity nebyly. Všechny státní dotace se povedlo řádně vyúčtovat i vyplatit,“ pronesl v prosinci 2022 Hadamczik.