Článek
Bilance 23 bodů v 26 zápasech Tomáše Hertla v týmu jinak bídně hrajících San Jose Sharks vůbec není špatná. Ještě lepší je pak z posledních zápasů, kdy Hertl vdechl týmu z Kalifornie, který se potácí na konci statistik, novou energii.
Nekompromisně se tím hlásí i o místo v sestavě českého týmu pro nadcházející MS 2024, které se uskuteční doma v Česku. Čekat od Sharks postup do play off je bláhové.
Hertl, centr s mimořádnými ofenzivními instinkty, mohl být druhým Jágrem. Tak ho aspoň označovali odborníci i novináři. 191 cm vysoký pořízek nebyl až tak rychlý, ale uměl se postavit, bránit, přihrát a nakonec i ze skrumáže vypálit přesnou ránu na branku.
První hráč v NHL, který se už narodil v samostatném Česku, se tím Jágrem nakonec nestal. Ani nemohl. V okamžiku raketového vzestupu českého mladíčka nevybíravě sestřelil obránce Los Angeles Kings Dustin Brown. Při útoku, možná cíleném, na nadějnou hvězdu mu doslova urval koleno.
19. prosince to bude přesně 10 let. Když trochu spadl otok, šel Hertl 31. prosince na operaci postranních a zkřížených vazů v pravém koleni. V polovině dubna, ani ne za čtyři měsíce, už zase hrál. Propásl 45 utkání ligy a za šest dní, znovu proti Kings, dal svůj první gól v play off. Byla to malá pomsta za to, co mu udělali. I když pomsta, jak se to vezme. Tomáš už nikdy nebyl tím mladým „Jágrem“ jako před zraněním.
Kdyby byl býval Tomáš Hertl nadějným Kanaďanem nebo Američanem, asi by to tak lehce Brownovi a Kings neprošlo. Jenže NHL se o osud českého kluka tolik nezajímala. Lépe řečeno, mladičký Tomáš tehdy ležel týmům bojujícím proti Sharks spíš pěkně v žaludku. Góly jim sázel levou zadní, vysvětlovaly si to, „citlivky“, dokonce jako neúctu.
Třeba čtvrtý gól v památném utkání první Hertlovy sezony v NHL proti New York Rangers. Ten gól byl ekvilibristický, prostrčil si hokejku mezi nohama a vstřelil puk do víka do protipohybu gólmana Martina Birona. Fantastický gól, jenže v zámoří rozdělil hokejový svět. Někdo Tomáše oslavoval, ale někteří to prostě neunesli a poukazovali na údajnou „nekorektnost“ gólu. Pochopíte to? Prý kvůli zesměšnění soupeře. Zdá se to být k smíchu, ale nebylo.
A tak si na něj prostě počíhali. To je zas interpretace znalců z českého hokejového prostředí. A podle všeho přesnější. Jsou si totiž jisti, že nešlo jen o pouhý nešťastný střet dvou hokejistů, jak to zaznamenali v Severní Americe. Hertl tím mimo jiné přišel i o olympijské hry v Soči.
Mimochodem Dustin Brown nebyl žádný nazdárek. Již první sezonu v NHL se usadil v hlavním kádru a po ní odjel na premiérový seniorský šampionát 2004. Vrátil se s bronzovou medailí. Těmi hity byl pověstný. V sezoně 2007/2008 se stal hráčem s největším počtem hitů za sezonu, celkově jich rozdal 311. Pak se stal kapitánem Los Angeles Kings a céčko na hrudi nosil až do roku 2016. Za tu dobu stihl svůj tým dovést ke dvěma Stanley Cupům a jednou se objevil také na NHL All-Star Game. K tomu stříbro ze ZOH 2010 ve Vancouveru, kde v roli kapitána dovedl svou vlast až do finále.
Po play off v sezoně 2021/2022 Brown ukončil bohatou hokejovou kariéru. Načež Kings oznámili, že na jeho počest vyřadí číslo 23 a postaví sochu před Crypto.com Arenou.
Píšeme to proto, aby bylo jasné, kým vlastně Dustin Brown byl a za koho byl při tom úderu na Hertla považován. Brown byl celebrita, úctyhodný a respektovaný hráč.
Ale zpátky k českému talentu, kterému Brown málem ukončil kariéru. Tomáš Hertl byl také někdo. Pořádně na sebe upozornil už jako junior. V letech 2011–2012 jako 18letý nastřílel 12 gólů za Slavii Praha v české extralize a byl vyhlášen nováčkem roku.
Není divu, že si kluka, který uměl dávat góly i v šílených skrumážích, vybrali San Jose Sharks hned v prvním kole draftu NHL 2012. Ještě před příjezdem do San Jose v roce 2013, hrál na dvou MS juniorů IIHF a jednom MS seniorů.
A pak začal řádit v NHL. Nutno říct, že to byl fofr. Hertlovu startu v NHL se vyrovnalo jen málo hráčů. Při debutu 3. října 2013 proti Vancouver Canucks zaznamenal asistenci. O dvě noci později proti Phoenix Coyotes vstřelil už své první dva góly v NHL, včetně vítězného v zápasu. Ve třetím utkání NHL proti New York Rangers 8. října se Hertl stal čtvrtým nejmladším hráčem v historii ligy, který vstřelil čtyři góly (bylo mu 19 let a 331 dní). Čtvrtý gól jsme už zmínili výše. Hertl byl zároveň prvním hráčem v historii Sharks, který ve svých prvních třech zápasech NHL vstřelil šest gólů. A prvním hráčem NHL, od sezony 1979–1980, který v prvních pěti zápasech zaznamenal sedm gólů. Vyneslo mu to ocenění nováčka měsíce října. Ve 13 zápasech vstřelil osm branek a zaznamenal 11 bodů.
V další sezoně odehrál za Sharks všech 82 zápasů a se čtyřmi vítěznými góly byl v sestavě týmu, kde hrál převážně v top lajně s Joem Thorntonem a Joem Pavelskim, na děleném druhém místě. Zaznamenal 31 bodů (13 gólů, 18 asistencí).
Sezonu 2015–2016 zakončil 21 góly (17 v posledních 44 zápasech) a vedl Sharks v procentech vhazování. Ve 20 zápasech play off zaznamenal šest gólů a 11 bodů, čímž pomohl San Jose poprvé až do finále Stanley Cupu.
Jenže radost netrvala dlouho. V sezoně 2016–2017 přišlo další zranění kolene. Odehrál jen 49 zápasů a zaznamenal 22 bodů. Ale zase se vzpamatoval a lepšil se. Sezona 2018–2019 pak byla naprosto průlomová. Hertl dosáhl kariérního maxima v NHL – v gólech (35), asistencích (39) i bodech (74). Pomohl tím San Jose ke druhému místu v Pacifické divizi.
V lednu 2020 se pak Hertl zúčastnil All-Star Game 2020 NHL. A v semifinálovém vítězství Pacifické divize nad Centrální divizí se stal prvním hráčem Sharks, který vstřelil čtyři góly v utkání hvězd.
Jenže vzápětí přišlo proti Canucks další zranění a další operace kolenních vazů. Tím i konec sezony.
Jeho jméno je pevně spojeno s reprezentací Česka. Tomáš si toho vždy vážil. Reprezentuje už od roku 2008, premiéru mezi seniory si odbyl v listopadu 2012, když ho trenér Hadamczik pozval na turnaj Karjala Cup 2012. V letech 2013 a 2014 se pak zúčastnil MS, kde patřil k oporám. Na MS v Minsku si zahrál v první útočné formaci s Jaromírem Jágrem a Vladimírem Sobotkou. Dlouho trvalo, než s týmem opravdu uspěl. Stalo se to až v roce 2022, kdy pomohl reprezentaci k bronzu.
Nemá smysl se podrobně rýpat v jeho zraněních. Vždy to snášel statečně. Před třemi lety si navíc poškodil i druhé koleno – levé. Odborníci soudí, že má nyní obě nohy minimálně o 20 % slabší.
Ale podívejte se, co teď zase provádí. Ve 30 letech. Zdá se to neuvěřitelné. Skoro se vám nechce pomyslet na to, jak by dnes hrál a kde by byl, kdyby ho tehdy ten mizera Brown nesundal. Ale to nemá smysl, neexistuje žádné kdyby.
Tomáš Hertl je vlastně hrdina. Bez velkých slov, vždycky povstal z popela a znovu udeřil. Jako teď.
