Doživotní kontrakt pro Crosbyho. Věrný kápo Sid se Pittsburghu vyplácí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě teď se Lukáši Krajíčkovi, finalistovi Stanley Cupu, svraští čelo, když si vybaví tu šichtu, jak naháněl zázračné hokejové dítko Sidneyho Crosbyho v jeho první sezoně v NHL.

„Vzpomínám, když přišel do ligy. Všude se mluvilo jen o Crosbym. Byl strašně rychlý. Odcouval jsem mezi kruhy, aby mě neobjel na modré čáře, to trenéři nesnášeli, protože nechtěli pouštět pásmo. Ale bylo to těžké, ten frajer udělal čtyři kroky a byl za vámi. Jako McDavid, který dominuje teď. Tehdy byl v NHL bruslařsky odskočený jako on.“

Do nejlepší hokejové soutěže planety vletěl Crosby jako uragán. V premiérové sezoně 2005/06 se stal nejmladším hráčem v historii ligy, kterému se podařilo překonat stobodovou hranici. Nejen Krajíček, jenž patřil k velmi dobře bruslícím zadákům, si při plnění složitého úkolu zoufal.

Střih o dvacet let, do současnosti.

Pittsburgh se dohodl se svou hokejovou modlou na novém kontraktu do konce sezony 2026/27, to Crosbymu potáhne na čtyřicet. Podepsal dvouletou smlouvu na 17,4 milionu, tedy s obvyklým ročním příjmem 8,7 milionu dolarů. Mohl si přitom přijít i na mnohem větší gáži, avšak nabízených milionů se vzdal, aby ušetřil organizaci prostředky pod platovým stropem na další hráče.

„Nejdůležitější jsou pro mě vítězství a snaha dát týmu šanci na úspěch. Více se soustředím na to, abych dělal svou práci nejlépe, jak dokážu, než na čísla,“ řekl Crosby po podpisu zámořským novinářům. A sklidil obdiv ze všech stran.

„Neexistují žádná slova, která by správně popsala, co Sidney Crosby znamená pro hokej, město Pittsburgh a organizaci Penguins,“ uvedl pro klubový web Kyle Dubas, generální manažer Pittsburghu. „Sidney je nejlepší hráč své generace a jeden z nejlepších hráčů v historii hry. Přináší obrovskou osobní oběť ve snaze pomoci Penguins vyhrát jak nyní, tak i v budoucnu, jako to dělal po celou svou kariéru.“

Crosby v uplynulém ročníku přepisoval milníky. Když v souboji o odražený kotouč přetlačil útočníka Red Wings Comphera, prostrčil puk do slotu, jak se moderně říká prostoru mezi kruhy, ze kterého padají v hokeji nejčastěji branky, a bek Erik Karlsson přesnou trefou v prodloužení zápas rozhodl na stranu Pittsburghu, měl kapitán Penguins z asistence velkou radost, neboť díky výhře Tučňáci ještě drželi šance na play-off ve svých rukou a sám v rukou svíral malý kousek černé gumy, jenž mu připomínal další velký počin báječné kariéry: 1000. asistence v NHL.

„Milníky, které překonává, mluví samy za sebe. Není příliš mnoho kluků, kteří mají 1000 asistencí,“ gratuloval svému tahounovi trenér Mike Sullivan.

Těchto udatných kluků není v hokejové říši vskutku mnoho, i se sedmatřicetiletým Crosbym jen čtrnáct. V utkání si připsal asistence celkem dvě, k tomu také jednu trefu a s 1591 kanadskými body předskočil legendárního Phila Esposita. Stal se tak desátým nejproduktivnějším hráčem v historii ligy. Do Top 10 se naposledy dostal Jaromír Jágr v roce 2008.

Leč radost nevydržela v Pittsburghu dlouho, neboť tým nezvládl napínavý finiš základní části, o Stanley Cup si nezahrál.

Avšak Crosby stále zůstává hvězdou první velikosti, která odmítá stárnout. V sezoně odehrál kompletní porci zápasů, nasbíral 92 bodů (42 + 50). Přitom právě křehké zdraví, především četné otřesy mozku, mu pochybovači často předhazovali.

Když v roce 2012 podepsal s Pittsburghem „doživotní kontrakt“ do roku 2025, mnozí se ušklíbli nad vyhozenou více než miliardou korun, neboť proti předčasnému konci kariéry kvůli otřesu mozku nebyla smlouva pojištěná. Klub by musel vyplácet dolary v plné výši.

Riskantní byznys se však vyplatil, v roce 2017 dovedl Crosby jako kapitán Penguins potřetí ke Stanley Cupu. A válí dál. V základní části má na kontě celkem 1272 zápasů a 1596 bodů (592 + 1004). Stal se sedmým hráčem ligové historie, jenž ve 36 letech nastřílel aspoň 40 branek a také v 19. sezoně udržel průměr minimálně bod na zápas, což v dějinách NHL dokázal kromě něj jen Wayne Gretzky.

„Nejvíc na něm obdivuji, s jakou pokorou a poctivostí se připravuje. Je představitelem všeho, co je v hokeji správné,“ chválí ho kouč Sullivan.

Sidovy příkladné lídrovské vlastnosti vyzdvihují i spoluhráči. „Dává do toho emoce. Hraje srdcem. To musí vidět každý,“ říká Bryan Rust, kumpán z elitní formace. „Když ho vidíme, každý se snažíme dělat to samé.“

Crosby by však raději týmové úspěchy, ostatně i po překonání milníků v zápase s Detroitem kajícně prohodil: „Jen jsem chtěl připomenout, že jsem byl asi u čtyř inkasovaných gólů. V tomto směru bych měl být o dost lepší.“

V hokeji už dosáhl na všechny týmové trofeje. Po triumfu na mistrovství světa v Praze před devíti lety se stal členem prestižního Triple Gold Clubu pro vítěze olympiády (2×), Stanley Cupu (3×) i mistrovství světa.

Na svém prvním šampionátu v roce 2006 v Rize vyhrál v 19 letech bodování turnaje s osmi góly a osmi nahrávkami v devíti zápasech.

Sid pořád nezpomaluje. A když, tak jen nepatrně. To po 37. narozeninách zvládlo jen málo borců v nejlepší lize planety jako Mario Lemieux nebo Joe Sakic. „Na těchto hráčích jsem vyrostl. Je mi ctí být v jejich společnosti,“ považuje si.

Pyšní jsou hlavně rodiče. Troy Crosby to jako brankář do NHL nedotáhl, i když byl draftován Montrealem. Možná i proto jeho syn si na Canadiens doma v Halifaxu hrál, když střílel puky do sušičky na prádlo. Bruslit začal ve třech letech. A bruslařský skluz i šikovné ruce jej pořád zdobí.

Jak dlouho ještě bude roznášet hokejovou radost a ujíždět couvajícím bekům na modré?

„Tak dlouho, jak jen to bude možné. Momentálně se cítím opravdu dobře. Mám stejnou vášeň, jakou jsem měl, když jsem přišel do ligy, takže doufám, že mi to pomůže hrát i nadále na vysoké úrovni,“ řekl Crosby nedávno na Media Tour hráčů NHL v Las Vegas.