Článek
Vlastně tu kariéru brilantní a mrštný hokejový brankář s rozevlátým stylem à la „Hašek“ báječnou měl. Byl olympijským vítězem, trojnásobným mistrem světa a několikanásobným vítězem české a československé nejvyšší hokejové soutěže.
Během krátkého působení v NHL (odehrál čtyři sezony) dostal William Jennings Trophy pro brankáře s nejmenším počtem obdržených gólů, téměř sahal po Vezina Trophy, hrál v utkání hvězd NHL. To vše v dresu Philadelphia Flyers. V historické tabulce gólmanů s nejlepším brankovým průměrem je společně s Tinym Thompsonem na pátém místě (2,08 branky na zápas).
Kdyby se nehrálo to pro něj zpropadené play off, mohl vstoupit do análů nejlepší ligy světa. Jenže ono se hrálo a hraje a tam to prostě Romanovi tolik nešlo. Došlo to tak daleko, že se o něm začalo říkat, že ho play off nezajímá, že mu nedává všechno, že by se už tou dobou raději býval viděl doma v Česku. Bůh ví, jak to skutečně bylo.
Každopádně Roman byl „číslo“. Potřeboval, aby se všechno točilo kolem něj. Tvrdě si to rozdával s rozhodčími a přes média třeba i se spoluhráči z Philadelphia Flyers, protože byl přesvědčen, že nedali v play off do hry všechno, co mohli. „Byl jako spící tygr, kolikrát byl během utkání úplně v klidu a pak zničehonic vystartoval po rozhodčím. Také za to schytal spoustu desetiminutových trestů,“ říkal o něm jeho oblíbený trenér Horst Valášek před časem pro iDNES.
Čechmánek se narodil v Chrudimi ještě za hluboké éry předrevolučního Československa. S velkým hokejem začal v roce 1988 v tehdejším Gottwaldově (dnešní Zlín), hrál i v Dukle Jihlava, Olomouci, Hodoníně.
Vůbec mu to nešlo nějak brilantně. Ze Zlína odcházel jako neperspektivní. Ještě v 21 letech byl bez angažmá a živil se jako elektrikář. Pak ale restartoval svoji kariéru v Hodoníně, odkud jej v létě 1993 přetáhl do Vsetína kouč Horst Valášek. Ten chlap musel být génius, hned vytušil, co v Čechmánkovi dřímá.
Tím vlastně začala slavná vsetínská éra. Čechmánek strávil v týmu šest sezon, tam také zažil nejlepší roky. Od roku 1994 až 2000 to byla jedna velká jízda.
Pak přišel draft od Philadelphie. Už v první sezoně v NHL hrál parádně. Vytlačil z prvního místa Briana Bouchera a stal se hned jedním z nejlepších brankářů ligy. Jenže přišlo zmíněné play off. V posledním zápase prvního kola pustil při ostudné prohře 0:8 Buffalu pět gólů. Celkově prohráli 2:4 a vidina Stanley Cupu byla pryč.
Jeho další sezona byla ale opět dobrá, tentokrát i včetně prvního kola play off, zaznamenal v něm rekordně nízký počet pouhých dvou gólů v pěti zápasech proti Ottawě Senators. Jenže co to bylo platné. Týmu se nedařilo, Čechmánek dal veřejně najevo naštvání na spoluhráče a možná právě tahle přestřelka mu v budoucnu uškodila. Skončili 1:4 na zápasy.
V sezoně 2002/3 to zase nevypadalo špatně. Jenže Philadelphia nešla dál než do druhého kola, kde nepřešla znovu přes Ottawu, a Čechmánek to schytal. Na konci sezony ho bez milosti vyměnili do Los Angeles Kings.
A to byl pro Romana v Americe začátek konce. V průměrném týmu Kings přišlo zklamání. Proto přišel zákonitý návrat do České republiky, kde pak hrál se svým starým týmem HC Vsetín během zrušené sezony NHL 2004/5.
Mimořádný brankář se tehdy ocitl na sestupné trajektorii. Další roky hrál za Karlovy Vary, Hamburg Freezers, švédský Linköping a poslední tři sezony za Třinec.
Na mezinárodním poli to ovšem bylo skvělé. Mezi českými brankáři byla tehdy velká konkurence. Čechmánek musel čekat na svou příležitost. Byli tam Bříza nebo Turek, v Naganu zase Hašek. Šlo i o to, jak si sedl s trenéry. Prosadil se až pod Ivanem Hlinkou a pod vedením Josefa Augusty vyhrál titul mistra v roce 2000.
Po ukončení hráčské kariéry to nějaký čas zkoušel jako trenér, ale větších úspěchů už nedosáhl.
Kromě toho experimentoval s podnikáním, tady se mu nedařilo vůbec. Obchodoval s vínem, nemovitostmi a v roce 2013 založil ve Zlíně vlastní minipivovar. Nic se však nedařilo a v září 2014 byl na majetek Čechmánka prohlášen konkurz.
Začaly nekonečné soudní tahanice. V roce 2017 byl obviněn z podvodu. Nakonec ho loni v dubnu ve Zlíně odsoudili ke tříletému trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti let. Musela to pro něj být těžká rána.
Jeho život skončil za dosud ne zcela objasněných okolností 12. listopadu 2023 v pouhých 52 letech.
