Augustova budoucnost míří spíš k reprezentaci. Peníze pro trenéry vyskočily

Druhá medaile s juniorskou reprezentací v řadě udělala z Patrika Augusty nejžhavější jméno na trenérském trhu v Česku. Představa, že mu drnčí neustále telefon, má své opodstatnění. Extraligové kluby o něj stály už po bronzu 2024. Před rokem se ocitl na radaru Vítkovic, na podzim s ním jednaly Pardubice.

Bezprostředně po skončení šampionátu ale lze favorizovat možnost, že zůstane u národního týmu dál. Pár dní si orazí, dá si schůzku se šéfem svazu Aloisem Hadamczikem a proberou další spolupráci. Postupně se mohou nahlásit vážní zájemci z řad extraligových klubů, situace se může klidně měnit den ze dne. Stačí jeden výbuch, poslední porážka, dojde trpělivost a bohatý majitel může vyrazit na lov. Jistota je nyní jedna: Augusta zvažoval i variantu, jestli by nebylo hratelné vést klub i reprezentaci najednou, ale nakonec si vyhodnotil, že taková možnost nedává smysl.

Buď reprezentační dvacítka s tím, že je k ruce i Radimu Rulíkovi pro potřeby A týmu a podílí se na rozvoji další koncepce, nebo klub. Žádný mix.

„Věříme, že se domluvíme na pokračování celého realizačního týmu,“ sdělila Seznam Zprávám tisková mluvčí Českého hokeje Aneta Lednová. „Trenér je ten, kdo hráče vychovává pro úspěchy a nastavuje v kabině atmosféru. Toho jsme si dobře vědomi a roli trenéra se snažíme akcentovat i v komunikaci,“ přidala.

Augusta na přímý dotaz Seznam Zpráv řekl: „Dělám pro národní tým a zatím to mám postavené tak, že je to pro mě víc než práce v klubu. Je to i velká čest.“ Na druhou stranu, úspěšný trenér má i nějakou svoji cenu.

Kouč dvacítky je v první řadě spokojený s tím, že si může volit vlastní realizační tým. Platilo to před rokem, stejná věc funguje i letos. Sám vyzdvihuje podmínky, za kterých se mu práce dělá dobře. Tady není důvod, proč by měl utíkat. Mládežnické týmy mají od svazu slušnou finanční i materiální podporu.

„Co se týká podmínek členů všech realizačních týmů, byly vylepšeny,“ říká Lednová. „Právě i tímto krokem se nám podařilo přitáhnout výrazné hokejové osobnosti, jako jsou Tomáš Plekanec, Ondřej Pavelec, Robert Reichl a další. Bylo to právě angažování těchto špičkových osobností, které vedlo k úspěšným výsledkům českých reprezentací,“ zaslala Seznam Zprávám v odpovědi. Zmínila navíc, že u asistentů na plný úvazek svaz navýšil měsíční odměny o sto procent. Otázky byly původně mířeny na šéfa Českého hokeje Hadamczika, ale ujal se jich tiskový odbor svazu.

Odměna za vykonanou práci tvoří klíčovou složku, jestli ulovíte pro práci kvalitní odborníky, nebo ne. V minulosti se například pro mládežnické týmy pracovalo spíš srdcem a pro čest. Asistenti brali většinou 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠20 tisíc. Hlavní trenéři se dostávali na sumy v rozmezí 80-130 tisíc měsíčně. Existovaly i výjimky, když někoho svaz za éry Tomáše Krále opravdu chtěl, přitlačil. Ale takhle nějak vypadal standard.

U reprezentačního A týmu se odměny historicky šplhaly výš. Před érou Kariho Jalonena (v letech 2022–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2023) se bralo za běžné, že asistenti si sáhli na 60–⁠⁠⁠⁠⁠⁠80 tisíc, hlavní trenér šplhal k 200 tisícům. Odměnu bylo možné si vylepšit o různé bonusy za umístění na turnajích. Tyhle počty se dají označit za běžný stav národních týmů do roku 2023, kterou Seznam Zprávy dovedou s jistotou ověřit.

Ze světového hlediska se ovšem i tak jednalo o podprůměrné peníze. Když finský web Ilta-Sanomat pátral, kolik zaplatí italský hokejový svaz za angažování trenéra mistrů světa a olympijských vítězů Jukky Jalonena, dostalo se jim odpovědi, že se suma neliší od částky, kterou platil finský svaz. Zjistili, že podle daňových záznamů z roku 2022 kouč vydělal v přepočtu na koruny 9,8 milionu. Tím pádem se dostal na zhruba 816 tisíc měsíčně a podobnou sumu pravděpodobně fakturuje i v Itálii.

Český hokej najal po olympiádě 2022 Kariho Jalonena (s Jukkou ho pojí pouze shoda jmen a národnost). Podle informací Seznam Zpráv se jeho odměna měla pohybovat kolem 500 tisíc měsíčně. Je to jediná částka, která výrazně vybočuje, ale tady bývalé vedení svazu jinou možnost nemělo, pokud se Tomáš Král rozhodl pro finského experta. Stále se jednalo o nižší sumu, než kterou by vydělal doma, když měl převzít finský výběr do 20 let. Tehdy slyšel na to, že ho čeká práce u A týmu.

V Česku trenéři nejsou zaplaceni nijak výjimečně ani v extralize. Hráčům platy vyrostly, často se blíží milionu měsíčně, u velkých hvězd jdou nad magickou hranici. Běžná praxe za poslední roky hovoří, že najdete kluby, které nabízí i méně než 100 tisíc měsíčně. Standard je kolem 150 tisíc. Elita dokáže kouče ohodnotit částkou nad 200 tisíc. Výjimku tvořil základní plat Václava Varadi v Pardubicích, který odkryl krajský soud při sporu mezi trenérem a klubem. Tam kouč měl podle kontraktu dostávat 500 tisíc měsíčně. K tomu pak pravděpodobně náležely ještě nespecifikované prémie.

Odměna reprezentačního kouče ale po Jalonenově konci klesla, byť patrně ne do starých hodnot. Určitě není na 500 tisících, současně by ale měla být vyšší, než je extraligový standard. Tím pádem by měla být vyšší než 250 tisíc.

Z logiky dál tedy plyne, že Patrik Augusta by měl pobírat u dvacítky o něco méně. Nicméně pokud by extraligový klub o něj stál, jeho cena po úspěšných reprezentačních turnajích pod 200 tisíc mířit nemůže. V první řadě totiž musíte výrazně přeplatit svazovou nabídku, už proto, že Augusta je u reprezentace spokojený. Svaz při jednání s trenérem taky nejspíš přitlačí, nicméně nelze čekat, že by se pustil do platových závodů.

Podle informací Seznam Zpráv aktuálně kouč dvacítky nemá od nejbohatších českých klubů na stole kontrakt, který by stačilo jen podepsat. Kontakty byly spíš neformální. Ani Pardubice nešlapaly před čtvrteční porážkou v Hradci nijak na plyn.

Pro Augustu může být i lákadlem vyhrát s týmem do dvaceti let zlatou medaili. Protože v příštích dvou letech by Česko mělo disponovat silnými ročníky. „Ano, máme je,“ přikývl Augusta. „Ale pokud se z nich nevybuduje tým?“ dodal.

Jako kdyby narážel na to, že ani teď na MS do Kanady nebral hráče, kteří mají nejvyšší dovednosti a největší potenciál směrem k další kariéře. Nezapsal například Dominika Badinku, Adama Benáka, Jaromíra Péreze nebo Radima Mrtku, měl jiné plány.

Stejně přivezl bronzovou medaili, když jeho tým porazil Kanadu a Švédsko, které před zápasem vždy platily za favorita. Zmíněný tým tedy evidentně vybudovat umí nehledě na tlak, kterému před a při nominaci čelí. „Nám se to dvakrát povedlo, ano. Něco málo jsem tomu dal a hlavně je to zásluha hráčů. Nepovažuju se za někoho, kdo…“ větu v tu chvíli nedokončil. „Dostáváme od svazu podporu pro věci, které chceme dělat. Snažím se to vracet,“ přepnul jinam.

Celkově je Augusta důležitým mužem pro celý trenérský žebříček, který zastřešuje šéf A týmu Radim Rulík a patří do něj trenéři všem mládežnických reprezentací. Pravidelně se setkávají a řeší detaily ve hře, trendy, nápady. „To je součást práce. Ani Radim, ani Bogan Čermák (trenér osmnáctky a Kladna), ani já, ani další kluci nemáme patent na rozum. Máme svoje vize a diskutujeme je. Vím, že takhle to bývalo dřív.“

Nastavený směr se mu líbí i proto, že podobně ho vnímal u otce Josefa Augusty, bývalého reprezentačního útočníka a později asistenta Ivana Hlinky u národního týmu. Po něm taky úřad přebral a Augusta starší vyhrál s reprezentací dvě zlata na MS (2000 a 2001). „Těch nocí, kolik jich táta prodiskutoval s Ivanem Hlinkou a s panem Martincem? Do pozdních hodin řešili hokej, jako malý kluk si to pamatuju,“ usmívá se Augusta.

Tuhle linii vidí jako hodně důležitou: „Jedině, když se hodně bavíte a diskutujete, přicházejí malé věci, které mohou způsobit velké výsledky. S Radimem se bavím taky hodně, říká mi svoje postřehy. Někdy jen malá věc stačí, aby pomohla. Podobné to bylo, když jsme s Pavlem Grossem působili u áčka při mistrovství světa. Nic jsme nevnucovali.“ Při MS v Praze Augusta a Gross, trenér Sparty fungovali jako konzultanti, kteří sledovali každý český trénink i zápas z tribuny.

Na základě těchto slov cítíte, že se rozhodně nedá mluvit o přesycení z práce v reprezentačním úseku. Navíc Radim Rulík nyní spřádá nové plány, které se chystá trenérům představit. „Nosím v hlavě takový vývoj, co dělat dál a jak. Ale to řeknu nejdřív jim,“ prozradil kouč reprezentačního áčka Seznam Zprávám.

Augusta tuší, co Rulík plánuje spustit: „Bavíme se, budeme mít další schůzky, ale necháme na něm, aby to řekl.“ Na dotaz, jestli se jedná o věc, která bude stát za to, roztáhl tvář k úsměvu a přikývl: „Věřím, že ano.“

Tím pádem se zdá, že pokud nikdo v extralize nepřijde s gáží na úrovni Varaďovy smlouvy v Pardubicích? Bude těžké Augustu zlomit, aby momentálně opustil reprezentační palubu. Když se vrátíme ale zpátky, pikantní je, že třeba italský svaz by tím pádem za trenéra, kterého opravdu chce, dokázal zaplatit i víc. To samé Finsko.