Článek
Norové tuto zimu válcovali světovou konkurenci prakticky ve všech sportech, v nichž se nasazují lyže. Snad nejmarkantnější to bylo v mužském biatlonu, kterému nebývale dominoval novodobý fenomén této disciplíny Johannes Thingnes Boe. Suverénně vyhrál další Světový pohár.
Za jeho úspěchem stojí tři faktory - fantastické předpoklady, skvělý norský systém vrcholového sportu a muž v pozadí.
Pětačtyřicetiletý střelecký trenér Francouz Siegfried Mazet.
Tento pozoruhodný muž má zásluhu na nejméně 11 celkových vítězstvích v mužském Světovém poháru, 7 zlatých olympijských medailích a 27 titulech mistrů světa.
Předkové Siegfrieda Mazeta museli snad školit střelbu u regimentů Napoleonovy armády. On sám pochází z La Chapelle-en-Vercors v departementu Drôme, jednoho z prvních alpských hřebenů na jih od Lyonu. V mládí tam trénoval i s fenomenálním biatlonistou Raphaëlem Poiréem a jeho bratrem Gaëlem, kteří stáli u zrodu slavné francouzské biatlonové školy.
I Mazet zkoušel biatlonovou kariéru. Na konci 90. let byl tři roky součástí francouzského týmu Evropského poháru. Ale moc se mu nedařilo, předčasně ukončil aktivní kariéru, převzal funkci supervizora a mezitím absolvoval čtyřleté specializované školení trenérů. Na národní úrovni vedl od roku 2007 rok francouzský juniorský tým kolem Vincenta Jaye a Marie Dorinové, než byl v roce 2008 jmenován do podpůrného štábu národního týmu. Tam Mazet převzal střeleckou přípravu mužů. Za těch 15 let biatlon pomohl pořádně změnit.
Brzy „získal“ první olympijské zlato. Na zimních olympijských hrách 2010 se jeho svěřenec Jay stal olympijským vítězem ve sprintu. To už měl ale Mazet na starost i jeho kolegu, nesmírně talentovaného Martina Fourcada. Ten se pod jeho vedením stal od zimy 2011/12 sedmkrát za sebou vítězem celkového hodnocení Světového poháru, získal několik titulů mistra světa a olympijských vítězství. Jeho dlouholetý trenér a mentor na tom nesl významnou roli.
Z Francouze se stal Nor
Jenže v nejlepším přišel pro Francouze naprostý šok. Na jaře 2016 dostal Mazet laso od norského týmu. Byly v tom určitě peníze, ale nejenom ony. Podle sportovního listu L'Équipe se Mazetův plat v Norsku ztrojnásobil. Ale zároveň musel výborného trenéra lákat skvělý propracovaný norský systém vrcholového sportu. Také to sám říkal, že toužil po změně a nové výzvě.
„Po osmi letech chci novou výzvu. Bylo to krásné, ale potřebuju něco nového. Když jsem dostal tuhle nabídku, dva dny jsem se rozmýšlel a pak na ni kývl,“ prohlásil Mazet. Později řekl, že se mu líbí norský způsob, že jeho šéf není nad ním, ale vedle něj. Viděl v tom jasný rozdíl ve srovnání s tím, jak věci fungují ve Francii. Že Norové chtějí vybudovat dobré přátelství se sportovci a vytvořit důvěru.
Francouzi to vzali jako zradu a dlouho mezi nimi panovala zlá krev. Fourcade Mazeta nijak nešetřil ani ve své autobiografii z roku 2017. Teprve na konci své kariéry v roce 2020 se vyjádřil smířlivě s tím, že už necítí žádný hněv.
Šéf norské střelby
V norském mužském týmu to bylo jasně postavené. Hlavním trenérem byl Egil Kristiansen, Mazet se stal šéfem přes střelbu. Hned to začalo fungovat a jeho hlavní svěřenec Johannes Thingnes Boe se lepšil. V první společné ostré sezoně skončil 3., pak 2. a zimu 2019 naprosto ovládl. Vyhrál všechny disciplíny včetně celkového prvenství, kde nadobro vystřídal do té doby fenomenálního Fourcada.
Mazet na tom měl evidentně obří zásluhu. Společně překonali i složité covidové období, kdy byl nějaký čas uzavřen ve Francii. Jenže pak se vrátil a Boe už tak dobrou střelbu ještě výrazně zlepšil. Dnes je přesnější i rychlejší. Když jste ho viděli střílet o víkendu ve finále Světového poháru v norském Holmenkolenu, předváděl fantastickou rychlopalbu.
Abychom byli spravedliví. Skvělé výsledky předvádí celá letka norských biatlonistů. Vždyť druhý celkově letos skončil Sturla Holm Lagreid a třetí Vetle Sjaastad Christiansen. Další Norové jsou 6. a 7.
„Chci, aby si osvojili různé přístupy ke střelbě, aby to zvládli někdy rychle a někdy pomalu,“ říkal před časem Mazet pro Wintersport news. Prý přemýšlí i o nejmenších detailech. „Závod vleže nevyhrajete, ale můžete ho prohrát. Jak vždy říkám, cílem je dostat se do čtvrtfinále, pak do semifinále a nakonec je finále vestoje. Ve finále musíte být při střelbě rychlí a vytrvalí, chcete-li dohnat náskok nebo se uklidnit, když už jste vepředu. Chci, aby se rozhodovali jako v pokeru. Také se musíte rozhodnout v posledním kole, tak to je,“ vysvětloval Mazet svou strategii.
Je ženatý, má dvě děti. Když netrénuje střelbu se svými svěřenci, v létě ho nejčastěji vidíte na silničním kole, v zimě si ve volnu rád zkusí i freeride v hlubokém prašanu.
Mazet byl úspěšný takřka v každé fázi kariéry, protože nikdy neusnul na vavřínech, ale neustále se učil, přizpůsoboval se a zlepšoval. „Za ta léta jsem se toho hodně naučil, protože bez všech těch sportovců, se kterými jsem mnoho let spolupracoval, bych nebyl trenérem, kterým jsem dnes. Jsou to vztahy, z nichž těží každý. Je to sdílená cesta. Když budete sdílet zkušenosti, můžete je později čerpat. Je to jako studie, která není nikdy dokončena. Nikdy jsi neskončil. Co je pro mě nejdůležitější, je vztah mezi trenérem a sportovcem.“
