Známé jméno v reprezentačním triku. Kinský září ve Slavii a dohání tátu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po Petru Čechovi je druhým nejmladším brankářem, kterému se podařilo vyhrát fotbalové derby pražských rivalů. Slávista Antonín Kinský zažívá v jednadvaceti letech tuze krásné časy. Po vítězství 2:1 nad Spartou si může připsat další milník –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ první start v seniorské reprezentaci v Lize národů proti Albánii a Ukrajině.

Přiblíží se tak ještě více svému tátovi, který v národním týmu odchytal pět zápasů, jako náhradník byl na mistrovství Evropy i světa. „Říkal mi, že se nepočítají nominace, ale jenom zápasy,“ tlumočil reprezentační nováček gratulaci od otce. „Zatím je to v uvozovkách pouze jméno na papíře, ale určitě je to zároveň i něco, kvůli čemu člověk dře a pracuje. Těším se na to, co přijde.“

Trumfnout Antonína Kinského staršího, mistra ligy s Libercem a nejlepšího brankáře sezony ruské nejvyšší soutěže v týmu Ramenskoje, je pro Tondu juniora odmalička velká výzva. Táta jej v brankářském řemesle s láskou podporoval, třebaže si mezi tyče nestoupl hned. Avšak nevyhnutelné se stejně přihodilo.

Antonín mladší začínal s chytáním v pražském Tempu, pokračoval v Bohemians 1905 a Dukle. Ještě před dvěma lety hostoval v druholigovém Vyškově, aby se otrkal v dospělém fotbale. Otec byl na tribuně pravidelně i na Moravě. Synovi má co říct a cenné poznatky z praxe se hodí. Možná méně než dřív, avšak fotbal logicky zůstává hlavním tématem společných hovorů. Následovala liga na hostování v Pardubicích a od léta ve Slavii.

„Táta má radost. Taky nemá důvod být nespokojený, když teď hlavně vyhráváme,“ usmál se Kinský mladší na reprezentačním srazu při plnění mediálních povinností. „Jsem moc rád, že máme tolik společného. Fotbal spolu řešíme hodně často, rozebíráme jednotlivé zápasy.“

Naposledy derby, ve kterém se zaskvěl hlavně při kličce sparťana Birmančeviče. Dlouho zůstal na nohou a pak předvedl tygří skok, kterým v 81. minutě ucpal cestu míče do sítě a uhájil sladký triumf. Slavia tak uskočila úhlavnímu rivalovi na čele tabulky na šest bodů.

„I vzhledem k tomu, jak se vyvíjí situace v tabulce, máme ve Slavii velkou radost. Ostatně si myslím, že pozvánka pro mě je i vyústěním dosavadního průběhu sezony,“ přemítal.

Sešívaní jsou v laufu, s Kinským v bráně vyhráli z deseti zápasů v lize devět, jednou remizovali a dostali pouhé dvě branky. Výtečná vizitka, rekordní rozjezd sezony. Přitom všechno mohlo být docela jinak. Kdyby se na mistrovství Evropy nezranila slávistická jednička Jindřich Staněk, nejspíš k návratu Kinského do Edenu ani nedošlo.

Chtěl hlavně chytat a ve Slavii plné reprezentačních brankářů (Staněk, Mandous, Kolář) neviděl prostor k pravidelnému vytížení. Neměl se tak k prodloužení kontraktu. Situaci sondoval Liberec, zahraniční zájemci, ale také Sparta. Jenže fotbalový osud to vymyslel jinak, Staněk na podzim marodí, Kinský prodloužil smlouvu do prosince 2026 a šance se chopil parádně. Formu má znamenitou. V lize udržel už osm čistých kont. Když k tomu přidáte úspěšnost zákroků přes 90 procent, zjistíte, že patří statisticky k brankářské špičce napříč evropskými soutěžemi.

I když na něj nejde zdaleka tolik střel jako v Pardubicích, těžké zákroky tu a tam vytáhnout musí. A daří se mu to. Koncentraci zvládá. Stejně tak další level v pohárové Evropě.

„Vím, jak se všechno děje hrozně rychle a my hrajeme každý třetí nebo čtvrtý den, jsem nad tím takhle zatím nepřemýšlel. Člověk má čas akorát tak zhodnotit předchozí utkání a připravit se na to další,“ popisuje kariérní vzestup. „Jasně, že ve Slavii vypadají zápasy úplně jinak, než na co jsem byl zvyklý z Pardubic a předtím z Vyškova. Ale snažím se být pořád stejně nastavený, i když vím, že jsem teď mnohem víc na očích.“

Kinského zdobí zdravé sebevědomí, vyzařuje z něj klid, nebojí se riskantně rozehrávat. V sezoně se mu nepovedl jen jeden mač; v září za reprezentační jednadvacítku několikrát chyboval při porážce 0:5 v Dánsku. „Nikdo si nepřeje, aby takový zápas zažil, tím spíš v nároďáku, ale stává se to. Je důležité se z toho rychle poučit a neřešit to,“ řekl. „Pokaždé se snažím mít čistou hlavu, soustředit se na to, co bude. Koukat vpřed.“

Mimochodem i teď byl původně v nominaci lvíčat, ale o pár dní později na něj ukázal také trenér áčkové reprezentace Ivan Hašek. „Trochu jsem tušil, jak se věci mají, protože trenérem brankářů v reprezentaci i u nás ve Slavii je Radek Černý,“ podotkl Kinský. „Áčko nároďáku je logicky víc, ale jako brankář vždycky chcete chytat. Tohle ovšem záleží na trenérech. Se mnou nikdo neřešil, kde chci být, a je to tak lepší. Rozhodli se za mě a já si nemusel vybírat.“

Český tým v pátek přivítá na Letné Albánii, o tři dny později nastoupí proti Ukrajině v polské Vratislavi. Teď si bude trenér vybírat mezi Kinským, Kovářem z Leverkusenu a Jedličkou z Plzně. „Je důležité, že v takhle mladém věku nasaje Kinský atmosféru A-týmu. Máme tu v současnosti tři nejlepší gólmany,“ těší Haška.

„Každý, kdo tady je, bude chtít přesvědčit, že na hřiště patří. Moc tréninků nebude, ale připravený budu,“ ujistí Kinský, známé jméno v národním triku.