„Za to by nikdo ani na brigádu nechodil.“ I tak se Heršpice měří s velkokluby

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do značné míry je to smutné konstatování o stavu fotbalu ve druhém největším městě České republiky, avšak předseda klubu Lokomotiva Brno Horní Heršpice Radek Zeman s jistou dávkou hrdosti v hlase říká: „Jsme jediný tým v Brně, který hraje ve fotbale první ligu.“

Je to tak trochu anomálie. Zbrojovka se snaží oprášit zašlou slávu ve druhé lize, kde je také Líšeň. Oba kluby mají nové majitele a s miliardáři i smělé plány. Ale tohle je jiný příběh. Byť se Zbrojovkou úzce souvisí. Před lety se vzdala ženského týmu, který našel azyl opodál - Horní Heršpice jsou městskou částí Brna, mužský A-tým Lokomotivy hraje kraj, tedy sedmou ligu. Avšak ženský tým se v nejvyšší soutěži, ve Fortuna lize, poměřuje se Spartou či Slavií.

Souboj je to vzhledem k ekonomickým možnostem nerovný. V lize jsou časté vysoké rozdíly ve skóre, hráčky Heršpic jsou na rozdíl od profesionálek pražských S amatérky a v listopadu prohrály se Slavií 1:7. Avšak sportovní zápolení jim přináší ryzí radost. Někdy i těsnější výsledky. A také body.

„Za to by nikdo ani na brigádu nechodil. Dostávají sporadickou odměnu. Nejsou ani poloamatérky. Hrají pro radost, dostanou to tak na kafe,“ prohodí Zeman.

Posteskne si, že plně profesionální Sparta, nebo částečně profesionální Slavia, ale také Slovácko, jim přetahují nadanější hráčky už kolem patnáctého roku, kdy nastupují na střední školu. Mimochodem, o boomu ženského fotbalu v posledních letech svědčí i zvýšený zájem hráčských agentur, které podepisují už nejen současné reprezentantky nebo legionářky v cizině. Věří, že hodnota ženského fotbalu poroste, že do něj přitečou také větší peníze, ať už z fotbalové asociace, či sponzorů. K ekonomice se ještě vrátíme. Zpátky do Heršpic.

V osmičlenné tabulce ženské první ligy jsou šesté, z deseti kol urvaly jednu výhru, ale i dvě plichty se počítají. Pro zlepšení dělají maximum, co jim časové možnosti v práci a ve škole dovolí. Na hřišti trénují třikrát týdně, v pondělí mají dobrovolnou posilovnu. „Ale chceme navýšit tréninky na hřišti na čtyři týdně,“ podotýká Zeman.

Zlepšení si slibuje také od trenéra Zdeňka Matouška, jenž převzal ženy od léta. Předtím trénoval chlapy v kraji. „Není lehké sehnat trenéra, který tomu dá hlavu patu. Zkvalitňujeme i hráčský kádr, v této sezoně jsme už potrápili kdejakého favorita. Věřím tomu, že s novým trenérem se posuneme výš,“ přeje si Zeman.

Seznam Zprávám vysvětluje, jak to, že mají ženský tým ve vyšší soutěži než mužský, což je nonsens. V městské části Heršpice působí dva fotbalové oddíly. „Kromě nás ještě Sparta Brno, které je v mužské kopané dál, má větší výkonnost a všichni fotbalisti, co za něco stáli, šli tam. Nedařilo se nám vychovat vlastní hráče. Potom jeden nadšenec do ženské kopané sem přivedl tým žen ze Zbrojovky, když Zbrojovka o ně neměla zájem. Našly tady azyl a začal rozvoj ženské kopané,“ vypráví předseda klubu.

To bylo osmnáct let zpátky, tehdy ženy Heršpic hrály druhou ligu. Když byl Zeman v roce 2011 zvolen klubovým předsedou, stanovil si koncepci o třech základních bodech: za prvé mít pěkné hřiště, za druhé spravit kabiny, aby bylo pěkné i zázemí. „Protože na to pak můžete lákat hráčky, máte jim co nabídnout,“ říká Zeman.

A třetí bod - výkonnostní růst. „Na ten se soustředíme teď.“

Potenciál v ženském fotbale vidí. „Ale na prvním místě jsou vždycky peníze. I když vychováme kvalitní hráčku, není v našich možnostech ji udržet. Silnější týmy nám hráčky přetáhnou,“ zmíní Zeman ekonomickou realitu. „Musíte mít nějakého strejdu, který vám donese pytel peněz.“

Pytel by měl být aspoň takový, jaký nosí přes rameno Santa Claus. Pojďme se na ekonomickou realitu ženského fotbalu v tuzemsku podívat podrobněji. Rozpočet na ženský tým Heršpic na sezonu podle Zemana činí 2,5 až 3 miliony korun.

Přičemž příspěvky z FAČR jsou zanedbatelné a míří kvůli zákonům do mládežnické akademie klubu, je to asi třicet tisíc korun. Přitom ani tuto částku, kterou mají kluby utratit ještě letos, k prosinci nemají všude podle informací Seznam Zpráv na účtu.

Podpora rozvoje sportu, kultury či jiných dobročinných oblastí už dnes patří mezi samozřejmé součásti fungování velkých společností. Firmy skrze činnost vlastních iniciativ a nadací naplňují své principy CSR či ESG, vykazují tak svou sociální či environmentální odpovědnost vůči společnosti.

Právě skrze CSR (corporate social responsibility, tedy korporátní sociální odpovědnost) vyhlíží boom ženského fotbalu třeba majitel libereckého Slovanu Ondřej Kania. A nahrává mu další vývoj, o který usiluje sportovní prostředí.

V rámci vyjednávání o zákoně o sportu probíhají diskuze o možnostech přímé podpory ženského a mládežnického sportu tak, aby se firmám vyplatila. Společnosti by například mohly část odvodů na daních odvést adresně na kulturu nebo podporu sportu, a tedy právě i na mládež nebo ženský fotbal - podobně jako ve Francii či ve státech Beneluxu.

Sportovní prostředí si od podobného kroku slibuje velký přísun financí. Firmy by takto mohly na sport či kulturu odvádět zhruba půl procenta obratu. Tento krok by se jim zhodnotil na bodech, které by následně mohly zužitkovat v soutěžích o veřejné zakázky. Celou záležitost v současnosti diskutuje sportovní prostředí v rámci jednotlivých modulů o zákoně o sportu, důležité slovo v celé záležitosti bude mít i Svaz průmyslu a obchodu.

Už teď ale poprvé klubům s ženským týmem v první lize přitečou finance od partnerů - titulární sponzorství s Fortunou, která figuruje ve jméně celé soutěže, má vynést řádově několik stovek tisíc pro každý klub, Celkem do ženské ligy přinese 5 milionů korun a ještě se prostředky budou v dalších sezonách navyšovat.

Ženský fotbal nově od letoška podporují i firmy Signum, Václavínek s.r.o. či FGP Studio. Dohromady podle informací Seznam Zpráv uvolní částku přesahující dva miliony korun.

„Sponzorů moc není, doba je těžká, a kdo vám dá nějaké peníze. Jsme jediný tým, který nemá za sebou prvoligové mužstvo,“ připomíná Zeman.

Oceňuje pomoc sportovní agentury, kraje, města Brna i městské část. „Ale není to na to, abychom mohli konkurovat silným týmům, které mají rozpočet na ženy jako my celý klub na sezonu,“ srovnává. A s nádechem naděje dodává: „Teď se zřejmě bude do ženské kopané něco investovat.“

Pomoc pro kluby v ženské lize je také příspěvek z projektu UEFA Solidarity payments, který poslední dva roky činí pro každý klub 16 tisíc eur.

Že by se však měl ženský fotbal v Česku časem plně profesionalizovat, lidé z branže reálně v nejbližších letech nevidí.

„Nemyslím si, že by se mělo v blízké budoucnosti stát, že bude plně profesionální liga. Kluby do toho musí dát peníze, aby ženský tým zezačátku podpořily. Pak by se to dalo možná nabalovat, ale dokud to nebude, tak FAČR na to nestačí, aby to mohl zaštítit. A žádné sponzory bohužel nemáme,“ řekla nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy reprezentantka Kateřina Svitková, záložnice Slavie a čtyřnásobná Fotbalistka roku.

Přitom ve světě jde ženský fotbal nahoru rychlejším tempem, ať už v číslech sledovanosti na stadionu, ale i u televize. Ostatně kvalifikační zápas Češek o mistrovství Evropy s Portugalskem sledovalo na zaplněném stadionu v Portu 40 tisíc diváků. Po velkém boji se české fotbalistky na své první Euro neprobojovaly. „Strašně mě to mrzí, znovu se ukázala krutost baráže i těžký los s Portugalskem. Lvice ale jednoznačně potvrdily vzestup ženského fotbalu i reprezentace v Česku,“ uvedl předseda FAČR Petr Fousek.

Zápasy z nejvyšší domácí ženské soutěže vysílá Česká televize. „V Anglie jsou zápasy v televizi, za kterou ale platí každý člověk spoustu peněz, potom snadno přichází peníze do asociace i do klubů. Tady je to nastavené úplně jinak. Nemůžeme se porovnávat s takovými zeměmi, protože ani na mužský fotbal tady nechodí tolik lidí,“ přemítá Svitková, která vyhrála anglický titul s londýnskou Chelsea.

Přístupné jsou v Česku i streamy ze všech utkání, kluby jsou povinny natáčet každý duel včetně juniorské soutěže žen. I tu v Heršpicích mají.

Stejně jako sny. Ačkoli všichni v klubu májí také své zaměstnání, tedy kromě paní správcové, ta je tady furt, jak říká Zeman.

A ten sen? „Snažíme se klub rozvíjet. Jednou bych taky chtěl hrát Evropu,“ usměje se předseda Lokomotiva Brno Horní Heršpice.

Zatím do Evropy postupují z české ligy dva kluby, ale UEFA chce zavést další pohárovou soutěž, a tak by se mohlo dostat i na třetího. „Těžké, ale není to možné,“ věří Zeman.