Gól po 13 tisících dnech a konec. Příliš krátký klokaní skok do Evropy

Fanoušci Bohemians připomenuli ve čtvrteční odvetě na Letné účast svého milovaného klubu transparentem v angličtině: Vítej, Evropo, jsme zpět!

Bohužel jejich návrat byl hodně kratičký.

Ve druhém předkole Evropské konferenční ligy Bohemka podlehla dvakrát norskému FK Bodø/Glimt, dostala celkem sedm gólů a na evropské scéně končí nejrychlejším způsobem, jaký byl možný.

Nejprve se však musel vršovický tým vypravit hodně daleko, až za polární kruh, do norského města Bodø s 50 tisíci obyvateli, dle zeměpisných souřadnic ležícího na 67° 18′ 20″ severní šířky. Většina členů výpravy tak vysoko severně ještě nikdy nebyla.

Přestože šlo o drahý výlet a hodně daleký – pražský Ďolíček a norské město dělí od sebe 1913 kilometrů vzdušnou čarou –, místa ve speciálním letadle byla rychle obsazena. „Jsem hrdý na naše fanoušky, co všechno jsou schopni obětovat,“ pochválila příznivce zelenobílých klubová legenda Antonín Panenka, mistr Evropy 1976, který z pozice čestného předsedy byl účastníkem letu.

V Norsku na středoevropské suchozemce čekal polární den, světlo po celou noc, spánek poskytly jen hutné, neprostupné závěsy. Hřiště pak s umělým povrchem. „Je poněkud jiný než umělky, na kterých se v zimě připravujeme,“ posteskl si nad nepříjemností kapitán týmu Josef Jindřišek.

A nakonec tříbrankový příděl na cestu zpět. „Dali jsme si za cíl, abychom za týden měli postup ve vlastní moci, nebo aspoň mít zápas otevřený. To se bohužel nepovedlo,“ posteskl si defenzivní záložník Lukáš Hůlka.

Klokani se však nevzdávali, i přes nelichotivý výsledek se chtěli o postup doma porvat. Doma… nehráli v Ďolíčku, ale na sparťanském stadionu na Letné, který jim poskytl městský rival. Jiné řešení ale nebylo. I kdyby se jim podařilo přemluvit přísné oko evropské fotbalové unie UEFA a dostali souhlas hrát předkolo ve Vršovicích, což reglement by ještě umožňoval, byla by to svízel.

„Bezpečností opatření by kapacitu omezila na tak malý počet míst, že bychom neuspokojili ani naše sponzory či bývalé hráče klubu, které jsme chtěli pozvat, natož fanoušky,“ odůvodnil rozhodnutí využít rozsáhlejší stadion Dariusz Jakubowicz, předseda a majoritní akcionář. „Ale alespoň si majitel stadionu uvědomí, v jakém je Ďolíček stavu,“ rýpnul si do hlavního města Prahy, jež chátrající stavbu vlastní.

Přesun na Letnou už Klokani z historie pamatují. Když jim los v ročníku 1979/1980 Poháru UEFA přisoudil slavný Bayern Mnichov, také hráli na stadionu Sparty. Přitom nemuseli. „Líp se nám hrálo v Ďolíčku,“ přiznává účastník tehdejšího zápasu záložník Přemysl Bičovský. „Ale z ekonomického hlediska byla Letná pro klub příhodnější, Bayern lákal, bylo vyprodáno (31 tisíc diváků), utržily se velké peníze,“ připouští. „A bylo to i důstojnější,“ dodává.

Nyní nebylo zbytí, Ďolíček byl z mnoha důvodů neprůchodný.

Jako tehdy i nyní prohráli Bohemians rozdílem dvou branek (s Bayernem 0:2, s Bodø/Glimt 2:4). Jenže tehdy nastoupily v bavorském týmu zářivé hvězdy, mistr světa 1974 obránce Paul Breitner, budoucí mistr světa 1990 stoper Klaus Augenthaler, dvojnásobný držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy útočník Karl-Heinz Rummenigge, mistr Evropy 1980.

Nyní pro globální fotbalový svět bezejmenní Norové a další legionáři. Kteří přesto měli hru jasně v moci a nasázeli domácím čtyři góly.

Čekala se vyprodaná Letná, nějaká místa zbyla, přesto fanoušci vytvořili báječnou atmosféru. Tradiční kotel s bubnovým doprovodem se přesunul na jižní ochozy, povzbuzoval po celou dobu, i když bylo jasné, že Klokani nedosáhnou ani na bod.

Své následovníky podporovali i bývalí hráči, kteří psali historii klubu. „Volali mi ze sekretariátu, že mám nárok na dvě vstupenky,“ prozrazuje bývalý brankář Jan Poštulka. „Bylo to velmi milé,“ přivítal pozvánku.

V Bohemians strávil deset let (1980–1990), nejprve jako brankář. „Ještě v mistrovském ročníku 1982/1983 jsem dělal trojku za dvojicí Zdeněk Hruška a Vladimír Borovička,“ připomíná. Pak se přesunul na trenérskou lavičku, měl na starosti přípravu brankářů. Je tedy i pamětníkem posledního předchozího vystoupení Bohemians proti belgickému Beverenu na podzim 1987. „Chytal tehdy můj svěřenec Pavel Herda,“ vybavuje si.

Ne všichni nabídku klubu využili. „Začátek v 19:05, to už je pro mě pozdě,“ doznává Bičovský. „Než se dostanu domů, do severních Čech, je už tma a pro mě starého pána už to není,“ připomíná ročník narození 1950. Držel palce na dálku.

Posledním střelcem, který se zapsal do listiny UEFA autorů gólu, byl v roce 1987 Pavel Chaloupka. Proti Beverenu skóroval v odvetě hlavou, jak bylo u něj typické. Od té doby marně vyhlížel někoho, kdo by se k jeho trefě připojil. „Moc si přeju, aby mě konečně už někdo z tohoto smutného zápisu odstranil,“ vyzýval nejlepší střelec ligy s 19 zásahy z mistrovského ročníku.

V Norsku se nikdo nenašel, zůstávala odveta. Dočkal se ve 27. minutě, kdy po přízemním centru Hály skluzem dopravil míč do sítě útočník Jan Matoušek. Stalo se tak přesně po 13 090 dnech.

O přestávce Chaloupka přímo na stadionu burcoval, aby hráči ještě zvrátili nepříznivý stav. Nestalo se, jen se mezi střelce zapsal ještě obránce Antonín Křapka.

Zajímavého rekordu dosáhl doyen vršovického týmu Josef Jindřišek. Vystřídal v 90. minutě Berana, ve věku 42 let, pěti měsíců a 20 dnů drží pozici druhého nejstaršího hráče Evropské konferenční ligy, před ním stojí jen Ildefons Lima z andorrského Interu Escaldes, jenž byl o dva měsíce starší. Těžko ho Jindřišek po vyřazení ze soutěže překoná.

Dlouholetá opora však jeden rekord patrně vytvořila. Ve věku 42 let, pěti měsíců a 13 dnů, kdy se hrálo v Norsku, se stal nejstarším debutantem soutěže. Nad tímto zápisem však visí otazník. „Ptal jsem se přímo na UEFA, ale nedokážou nám garantovat, že to tak skutečně je. Nemají totiž kompletní elektronické statistiky a správná data narození hráčů ze všech zápasů,“ nenechává tiskový mluvčí Petr Koukal tento rekord v pozici doložení.

Po vysoké prohře v Norsku byla jen malá pravděpodobnost, že pražský tým vymaže manko a postoupí do dalšího kola.

Doufalo se však, že v odvetě vybojuje příznivější výsledek.

Ale ani to nevyšlo, což je z pohledu českého klubového koeficientu značně nepříjemné. Česko si po menším propadu zajistilo pro příští ročník opět pět účastníků, z toho dva se mohou ucházet o Ligu mistrů. Ale pozice je třeba držet.

A právě Norsko je velkým konkurentem. Tím, že Bohemians přepustili soupeři všechny body a nechali ho postoupit, posilnili přímého soka.