Článek
Přestože zákeřná rakovina nedávala už valné naděje na zlepšení jeho zdravotního stavu, smutná zpráva, že usměvavý Ital skonal na svátek Tří králů, zaskočila všechny, kdo ho osobně znali.
„Nenalézám slov, třese se mi brada,“ neskrývá dojetí včetně chlapských slz bývalý československý internacionál Tomáš Skuhravý, jinak tvrďák, kterého se bály obrany všech klubových i reprezentačních týmů.
Byli vrstevníky, český útočník byl pouze o rok mladší než italská legenda. „Nedávno Siniša Mihajlović, tomu bylo jen třiapadesát,“ připomíná Skuhravý prosincový odchod srbského obránce romského původu, další velké postavy italského fotbalu včetně Sampdorie Janov.
„Je toho poslední dobou nějak moc,“ nemůže se vyrovnat s ranami osudu. „Takže hlavně zdraví,“ vzkazuje do své české vlasti z italského Janova, kde zářil rovněž Gianluca Vialli.
Rivalové, kamarádi
Prvně se potkali na světovém šampionátu 1990 v Itálii, do vzájemného utkání základní skupiny A však domácí borec nenastoupil, oba týmy už měly postup do osmifinále v kapse, trenér Azeglio Vicini svůj poklad šetřil do dalších bojů.
Jejich kariéry se však následně výrazně protnuly: Vialli prožíval báječné období v Sampdorii Janov, kde se stal miláčkem italských fanoušků tifosi, český kanonýr – s pěti góly druhý nejlepší střelec mistrovství světa – posílil rivalský FC Janov. A nesmazatelně se zapsal do klubové historie.
„Byli jsme rivalové, městská derby byla vždy vyhecovaná a dramatická,“ vzpomíná český legionář. „Ale jinak jsme byli kamarádi,“ ujišťuje. „Přestože on bydlel na druhém konci města ve čtvrti Nervi, měli jsme k sobě blízko, dokonce jsme jednou společně slavili narozeniny, třebaže já je mám až v září, “ odhaluje vyloženě přátelské vazby.
Ty byly založeny na Vialliho milé povaze. „To byl nesmírně usměvavý kluk, měl rád humor, vždycky okolo sebe šířil dobrou náladu,“ popisuje Skuhravý. „Přímo z něj sálaly lidskost, laskavost, vzorně se staral o rodinu a své dvě dcery Olivii a Sofiii,“ vyzdvihuje jeho charakterové vlastnosti. „Přitom vynikající fotbalista…“ dodává i sportovní hodnotu.
Slova však opět uváznou v hrdle. „Nemohu uvěřit, že už tu není,“ netají Skuhravý silné rozechvění.
Poslední chvíle věnoval rodině
Jejich fotbalové cesty se rozešly a janovské souznění pominulo, když Vialli zamířil nejprve do Juventusu Turín a pak na britské ostrovy, kde se stal hráčskou hvězdou londýnského klubu Chelsea FC a později i jeho trenérskou. V Anglii i našel nový domov. „Ale věděli jsme o sobě,“ ujišťuje Skuhravý.
Osobně se už nepotkávali, přesto si občas popovídali. „Gianluca i já jsme byli často hosté různých italských televizních sportovních kanálů, zvláště když se to týkalo janovských klubů, takže jsme se na dálku viděli,“ pochvaluje si Skuhravý moderní techniku, která mu umožňovala kontakt s přítelem. Aspoň na dálku přes obrazovku.
Věděl, že na tom jeho kolega není zdravotně dobře. „Měl agresivní rakovinu slinivky,“ prozrazuje, s jakým zákeřným nepřítelem se italský idol potýkal. Poprvé o něm veřejně promluvil v roce 2017, na speciální klinice londýnské nemocnice Royl Mardsen Hospital se intenzívně začal léčit v listopadu 2018.
Postupoval chemoterapii a radioterapii, zhubl o sedm kilogramů.
„Tehdy šly ovšem poměrně příznivé zvěsti, že to zvládl,“ vrací se Skuhravý do období naděje. Bohužel plané, v prosinci 2021 přišla recidiva, rakovina se vrátila.
Vialli se s ortelem odmítal smířit. „Všechny své poslední chvíle naplno věnoval rodině,“ zdůrazňuje sparťanský odchovanec, jaký měl Vialli úzký vztah s dcerami i manželkou Catryn, kterou poznal v roce 2003 při anglickém angažmá. „Děkujeme všem, kteří ho vášnivě podporovali po mnoho let. Jeho památka a příklad budou navždy žít v našich srdcích,“ oznámila jeho rodina poté, co italský fotbalový svaz informoval o hráčově skonu.
„Já však pořád doufal, že to nejsou jeho poslední chvíle,“ vracejí se českému střelci do hlasu silné pohnutky.
Státní pohřeb
Podle Skuhravého ztratil nejen italský fotbal jednu z největších osobností. „A vzácného člověka,“ znovu poukazuje na Vialliho charakterové vlastnosti. „Věčně usměvavý,“ opakuje.
Vialli pocházel z dosti bohatých poměrů, otec patřil mezi multimilionáře, prožil pohodové dětství jako poslední, pátý potomek v rodinném luxusním sídle Villa Affaitati se šedesáti pokoji v rodné Cremoně. „Ale nikdy to nedával znát,“ vybavuje si Skuhravý. „Vždy si vážil především toho, čeho někdo dosáhl, nikoli co zdědil,“ odhaluje jeho životní postoj. „Na hřišti i mimo,“ připomíná.
Gianluca Vialli
- Narozen 9. 6. 1964, Cremona, zemřel 6. 1. 2023
- hráčská kariéra: AS Pizzighetton (1973-1978), US Cremonese (1978-1984), Sampdoria Janov (1984-1992), Juventus Turín (1992-1996), Chelsea FC/Anglie (1996-1999).
- Reprezentace Itálie: 1985-1992 (59/16)
- trenérská kariéra: Chelsea FC/Anglie - hrající trenér (1998-1999), Chelsea FC/Anglie (1999-2000), Watford FC/Anglie (2000-2001).
- Úspěchy: bronz na MS 1990 v Itálii, vítěz Ligy mistrů 1995/1996, vítěz Poháru vítězů 1989/1990, vítěz Poháru UEFA992/1993, dvojnásobný mistr Itálie, vítěz Anglického poháru 1997 (hráč) a 2000 (trenér), nejlepší střelec italské Serie A 1990/1991 (19 gólů)
- Státní vyznamenání: Řád zásluh o Italskou republiku (Ordine al merito della Repubblica Italiana) 5. stupně (1991) a 3. stupně (2021)
Přichází velice smutná fáze loučení. „Pro Chelsea je to strašný den. Gianlucův odkaz hráče, trenéra a především osobnosti bude navždy zapsán v klubové historii, na Stamford Bridge bude žít dál. Jeho rodině a přátelům posíláme upřímnou a hlubokou soustrast,“ uvedli krátce po smutném oznámení šéfové Chelsea Todd Boehly a Behdad Eghbali ve společném prohlášení na twitteru. Sociální sítě klubu se zbarvily do černa.
Skuhravý je přesvědčen, že by mu měla italská vláda vystrojit státní pohřeb. „Záleží samozřejmě, jak si to bude přát rodina, určitě si své řeknou i zástupci italských klubů, jimiž prošel, ale kdo jiný by si to měl zasloužit, když ne on,“ opět připomíná Vialliho nesporné fotbalové umění.
„On a Roberto Mancini,“ přidává další výraznou tvář, trenéra mistrů Evropy 2021, která se prosadila rovněž v anglické Premier League. Narodil se ve stejném roce jako Vialli a prožili v italském reprezentačním dresu mnoho společného.