Tým z Bundesligy, který loví v Česku. Kvarteto reprezentantů není náhoda

Příznivé hoffenheimské obzory pro české legionáře odkryl záložník Radek Špiláček, bývalý člen reprezentačního výběru do 21 let, který v červenci 2006 přestoupil ze Sigmy Olomouc.

Německý klub prožíval prudký vzestup z regionálních soutěží až mezi elitu, opavský odchovanec stál u naplnění snu, když v ročníku 2007/2008 slavně postoupil do Bundesligy. Špiláček si však v ní žádný start nezapsal, odešel do FSV Frankfurt vystupujícím v regionální lize sever.

Stal se však průkopníkem spojení TSG Hoffenheim a čeští fotbalisté.

Druhým v pořadí je pravý obránce Pavel Kadeřábek, mnohonásobný reprezentant České republiky, stříbrný medailista z mistrovství Evropy do 19 let z roku 2011, který za částku 3,5 milionů eur (asi 88 milionů korun) přestoupil ze Sparty Praha v roce 2015. „Dobře zapadl do systému, byl mladý, rychlý a rozvíjející se hráč,“ charakterizuje jeho přínos Michael Postl, fotbalový redaktor magazínu Kicker.

Původně podepsal smlouvu na čtyři roky, neustále ji však prodlužuje a v kádru je dvaatřicetiletý zadák doposud. Nastupuje pravidelně a v Hoffenheimu si ho moc považují. „Udělal pro dobré jméno českého fotbalu nesmírně mnoho, položil základ pro českou menšinu,“ vyzdvihuje jeho zásluhy hráčský agent Martin Krob.

Zastupuje dalšího reprezentanta Davida Juráska, jenž přišel do německého klubu letos v lednu na hostování s opcí z portugalské Benfiky Lisabon. I když ho nyní provázejí zdravotní potíže, svými výkony si pozici rovněž vydobyl. Proti smetánce Bundesligy si počítal zdatně, podle hodnocení odborného tisku patřil proti mistrovskému Bayeru Leverkusen (porážka 1:2) a Bayernu Mnichov (slavná výhra 4:2, kdy nastoupil na závěrečnou půlhodinu), mezi nejlepší. „Naplnil, co se od něj čekalo,“ potvrzuje Krob.

I Jurásek, který v létě prodloužil hostování, prokazuje, že český fotbal má hráče mezinárodní úrovně, a je o ně v zahraničí zájem. „Vždycky se porovnává poměr cena a výkon,“ probírá Krob. „A v tomto ohledu jsou dobří čeští hráči zajímaví, protože jejich angažování je pro německé kluby rozumné ekonomické řešení, “ připouští, že na přestupovém trhu nepatří mezi nejdražší.

Zkušenosti s českými hráči jsou v německé Bundeslize všeobecně velice dobré, po uvolnění hranic po společenských změnách v roce 1989 jich našlo uplatnění už několik desítek. „Oceňují náš charakter,“ tvrdí Pavel Kuka, vicemistr Evropy 1996. „Myslím tím odpovědnost, smysl pro kolektiv, snahu přispět k týmovým výsledkům, neohlížet se jen na sebe,“ upřesňuje útočník, jenž prošel s patřičným uznáním třemi kluby 1. FC Kaiserslautern (1994–⁠⁠1998), 1. FC Norimberk (1998–⁠⁠1999) a VfB Stuttgart (1999–⁠⁠2000).

Ví dobře, o čem mluví. A nepovažuje za náhodu, že si německé kluby vybírají i více českých hráčů k sobě. Ostatně společně s kapitánem stříbrným medailistů z Eura 1996 v Anglii stoperem Miroslavem Kadlecem výraznou měrou přispěl k dobytí mistrovského titulu Kaiserslauternu v ročníku 1997/1998.

A předkládá i další páry. „Radek Látal s Jirkou Němcem pomohli Schalke 04 k největšímu úspěchu v historii zisku Poháru UEFA v ročníku 1996/1997, v Borussii Dortmund si počínali skvěle tvůrce hry Tomáš Rosický a střelec Honza Koller, brankář Matěj Kovář a útočník Patrik Schick mají významný podíl na letošním premiérovém titulu Bayeru Leverkusen,“ vypočítá Kuka.

A to je i případ Hoffenheimu. „Čeští hráči se jako krajané navzájem podrží, přitom se nevyčleňují z kolektivu, v šatně mezi ostatní snadno zapadnou,“ říká Kuka. „Ostatně naše mentalita je německé dosti podobná,“ přihazuje přijímaný společenský poznatek.

Dvojici českých obránců doplnil v létě třetí, objev poslední sezony vysoký stoper Robin Hranáč, který z Viktorie Plzeň přestoupil za velice slušnou částku i s bonusy deseti milionů eur (asi 250 milionů korun).

České kvarteto pak uzavřel první útočník Adam Hložek, rovněž účastník letošního mistrovství Evropy v Německu. V zemi pořadatele se pohybuje už dva roky, v červnu 2022 se upsal Bayeru Leverkusen, jenž letos slavil premiérový bundesligový titul.

Hložek však výrazný podíl na titulu neměl, nastoupil sice do 23 zápasů avšak spíše v roli střídajícího, vstřelil dva góly. Nabrat sebedůvěru se rozhodl v jiném prostředí. „Adam však z Bundesligy nechtěl, proto jsme hledali vhodného zaměstnavatele v Německu,“ odtajňuje Kuka, jenž hráče zastupuje v roli agenta společnosti International Sport Manager.s. r. o.

A nešlo o levnou záležitost, cena byla stanovena na dvanáct milionů eur (asi 300 milionů korun). Za mládí – 22 let, a pozici v mužstvu – útočník, se platí. „Byla to složitá situace,“ neskrývá Kuka. „Odstupná částka, kterou požadoval Leverkusen, byla skutečně vysoká,“ připouští.

Brněnský odchovanec, jenž si upoutal na sebe mezinárodní pozornost ve Spartě Praha, našel po delším jednání útočiště v Hoffenheimu. „Taková je i politika klubu. Brát mladé perspektivní hráče, kteří se dají následně zobchodovat,“ vysvětluje Krob.

Navíc se změnily i finanční možnosti. „Mecenáš Dietmar Hopp se z velké části stáhl z podnikání, i když faktickou moc má stále,“ rozebírá Postl. „Klub musí odpovědněji sestavovat rozpočet a už nemůže utrácet tolik peněz jako v roce 2010,“ odhaluje německý publicista. „Proto se stále častěji poohlíží po výhodnějších trzích, například v České republice,“ dodává.

Čtveřici českých legionářů v A mužstvu doplňují nadějní mladíčci, kteří se rozhodli rozvinout načínající kariéru v německém prostředí. Loni se na zahraniční angažmá vydal talentovaný odchovanec Baníku Ostrava záložník Alex Honajzer.

Najít v neznámém prostředí krajana, bylo pro něj hodně příjemné. „Pavel Kadeřábek mi hned psal, že kdybych cokoli potřeboval, můžu se mu ozvat,“ přivítal nabídku starousedlíka. „Kadeřábka tady berou jako legendu,“ vypozoroval. „Je to dobrý krok,“ chválí si Honajzer rozhodnutí jít do Hoffenheimu.

Letos jeho příkladu následoval o dva roky mladší šestnáctiletý Kryštof Čížek ze slávistické akademie. Šikovný záložník, jenž pravidelně nastupoval s o rok staršími spoluhráči.

Česká stopa jen tak v Hoffenheimu tedy nevyčichne.

Desetiletí nevýrazný klub zaznamenal na přelomu tisíciletí obrovský skok ekonomický a tím sportovní. Do klubu svého mládí se vrátil podnikatel Dietmar Hopp, jenž jako spoluzakladatelem softwarové firmy SAP vydělal miliardy eur a část svých peněz vložil do něj.

Finanční zabezpečení umožnilo prudký rozvoj, bezbřehou možnost posilování a stoupání soutěžemi až do Bundesligy.

Jde však trochu o umělý projekt. „Tradice nikdo nekoupí a ty v Hoffenheimu nejsou,“ říká Kuka. To se projevuje i v počtu fanoušků. „I na zápasy s nejslavnějšími kluby nebývá vždy vyprodáno,“ poukazuje Krob na ne zcela zaplněné ochozy stadionu PreZero Arena (dříve Rhein-Neckar-Arena) s kapacitou přes třicet tisíc návštěvníků. „Za derby považují Stuttgart, protože je nejblíže, ale historické odkazy nehledejme,“ přidává další postřeh.

Na hráče velký tlak od fanoušků při horších výkonech nedopadá. „Je tu klid,“ souhlasí Kuka. „Prostředí malého města, spíš vesnice,“ upřesňuje.

Ale i to má své limity. Po ostudné domácí prohře 1:4 s mistrovským Leverkusenem se vyvalily nahromaděné nesváry. Vedení se zmítá v chaosu, každý týden v něm sedí jiní lidé, údajně připravuje za zády amerického trenéra Pellegrina Matarazza změnu na lavičce.

Osloven byl prý dosavadní asistent reprezentačního kouče Sandro Wagner, na německém svazu přistál dotaz, zda mohou zahájit jednání.

Matarazzo v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung se nechal slyšet, že necítí téměř žádnou podporu ze strany managementu Hoffenheimu a noví hráči jsou podepisováni bez jeho přičinění. „Letní přestupové okno nás stálo hodně emocionální energie a rozhodně nedopadlo dobře. Bylo divoké, velmi neobvyklé. Posily nám daly větší šířku kádru, i když pět ze sedmi nových hráčů zatím nemá s Bundesligou žádné zkušenosti,“ podotkl Matarazzo.

A v kritice pokračoval. „Většina přestupů se odehrála na poslední chvíli, což znamená, že tým potřebuje čas, aby se sehrál. Ten bohužel nemáme,“ posteskl si. „Utratili jsme spoustu peněz, tržní ceny vzrostly a nepomohlo tomu ani pozdní načasování transferů,“ prohlásil.

To se týká i Hranáče a Hložka.