Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pavel Bucha začal druhý rok svého amerického snu. V Cincinnati se těší z dobré pozice v týmu a především s manželkou Denisou z pětiměsíčního syna Matiase. Jen pes Molly na malého ještě trošku žárlí. „Musíme se věnovat i jemu,“ usmívá se sedmadvacetiletý záložník. Rodinný život za oceánem si užívá. I fotbal.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak soccer v zámoří popularizuje fenomenální Argentinec Lionel Messi nebo jak Američany rozděluje prezident Trump.
Jak si užíváte roli otce?
Moc. Když se odněkud vrátím, manželka si potřebuje odpočinout, tak si vezmu syna a jsem s ním, co nejvíc to jde. Hrozně mi čistí hlavu od všeho. Dřív jsem třeba neměl do čeho píchnout, vymýšlel jsem, co dělat, nebo jsem jen sledoval Netflix, teď všechen volný čas věnuju jemu. Je to skvělé, naplňuje mě to, mám z toho radost. Jenže zápasů je dost, furt cestujeme. Od začátku roku jsem moc doma nebyl a to není úplně veselé, když máme pětiměsíčního syna. Doufám, že to postupně bude lepší.
Jméno Matias jste vybrali, aby se ani v cizině neztratil?
Tak jsme nad tím přemýšleli, aby to bylo i pro Američany dobře vyslovitelné.
Narodil se v USA. Je výhoda, že má i americký pas?
Všichni říkají, že je super, že je Američan, ale vlastně nevím, jestli to má nějakou výhodu. Třeba v budoucnu to něco přinese.
Jak náročné bylo pro vás administrativní kolečko po příchodu do USA?
Papírování bylo celkem dost, ale v klubu mi s tím pomáhali dva lidé, tak to bylo jednodušší. Měl jsem všechno vyřízené přednostně - naložili mě do auta, tady to podepiš. Dopodrobna mi to vysvětlili. Neměl jsem s tím starosti. Bankovní účty, číslo sociálního zabezpečení, řidičák, víza pro ženu, všechno šlo přes ně.
A na konzulátu v Ottawě, kam jste odletěl v zimě ze soustředění na Floridě nalehko?
Na to jsme nebyli úplně připravení. Museli jsme letět mimo Ameriku, abychom si mohli víza vyřídit. A nejbližší ambasáda byla v Ottawě. Na Floridě bylo 25 stupňů, sluníčko, nikdo si nebral s sebou ani triko s dlouhým rukávem, natož kalhoty. A pak přišla zpráva, že musíme letět do Kanady na dva dny. Z Česka jsem byl vybavený zimními věcmi, já byl připravený, ale kluk z klubu si musel na letišti kupovat zimní bundu, aby tam přežil. Před ambasádou byla fronta, čekali jsme venku třicet minut v mínus pěti. Chudák trpěl. To bylo vtipný.
Jaký je rodinný život v Cincinnati?
Za ten rok máme ve městě všechno vychytané, oblíbená místa. Na psa taky nesmíme zapomínat, jak se malý narodil, žárlí. Pozornost musíme trošku dělit. V Cincinnati už je hezké počasí, dost času trávíme venku. Zvykli jsme si tady, máme i nějaké kamarády. Líbí se nám tady.
Žádný kulturní šok?
Zvyká se na to dobře. Ale dávám si bacha, co kolik stojí. Ne, že bych přepočítával ceny na koruny, to bych nebyl moc spokojený, ale spíš to myslím tak, že tady je spousta zábavy, možností jak trávit volný čas. Kdybychom se chtěli jen bavit, tak peněz moc nezbude. Rychle se v tom dá ztratit. Život je celkem drahý, ale je to vykompenzované spoustou možností. Nenudíte se.
V Cincinnati máte dvouletý kontrakt celkem na 900 tisíc dolarů. Jak berete, že v zámoří jsou platy sportovců veřejné a výkony se posuzují i podle výše smlouvy?
Má to své výhody i nevýhody. Mezi kluky v týmu víme, kdo má jakou smlouvu. Mohou pak vznikat problémy, že třeba někdo má pocit, že druhý si takové peníze nezaslouží. Za ten rok jsem se s tím setkal jen jednou v našem týmu. Není to zkrátka žádné tajemství. S tím jsem byl seznámený. Hned se se mnou o tom všichni narovinu bavili: Ty máš takovou smlouvu. A jaké to bylo v Evropě? Polepšil jsem si, ale zase ne nějak razantně. Ale když vezmu, jaké jsme teď udělali posily a jaké mají platy, tak to i západní evropské soutěže překonává.
Útočník Kévin Denkey přestoupil do Cincinnati z Cercle Bruggy za 15,3 milionu eur, což z něj udělalo nejdražší posilu v historii Major League Soccer.
Většina klubů MLS se čím dál víc nebojí investovat a nabídnout hráčům takové podmínky, že je zlákají. Tenhle kluk byl nejlepší střelec belgické ligy. Říkal mi, že měl nabídky z Monaka, z Bundesligy, z Premier League a on si vybere na základě čistě finančních podmínek MLS. Topové hráče jsou tady schopní hezky zaplatit.
To dokazuje, že jde MLS nahoru ekonomicky i sportovně.
Kévinovi je 24 let, přemýšlí tak, že bude nejlepší střelec a zase se ukáže. Za dva roky se může vrátit kamkoli do Evropy. Hráči už sem nechodí jen dohrát kariéry a žít pohodlný život.
Jaké má Cincinnati ambice? V minulé sezoně jste hráli semifinále MLS.
Je strašně ambiciózní, má největší cíle, o čemž svědčí investice klubu, nákupy. Přivedli devítku, která nám chyběla. Je to komplexní útočník. Od začátku ukazuje, že bude hrozně platný. Za hvězdu Lucu Acostu, který odešel po neshodách, sehnali šikovného Brazilce. Posílili jsme i do obrany. Tým je silný. Největší výzva a meta je MLS Cup. Play off je však strašně specifické. Minulý rok byl Inter Miami nedosažitelný, udělal bodový rekord, a pak vypadl v prvním kole play off s osmou Atlantou, která se tam probojovala jen tak tak. My jsme taky vypadli s hůř postaveným New York City. Play off je jiné. Možná nespravedlivé, ale zajímavé.
Vaše kabina je kosmopolitní. Jak se dává dohromady týmová chemie? Společná kafíčka jako v Česku se v zahraničí moc nekonají.
Na kafíčka se po tréninku nechodí, ani po zápase restaurace, nic takového. Ale společný čas se tráví jinak. Třeba o víkendu spoluhráč slavil druhé narozeniny dcery a automaticky jsme byli všichni zvaní. Je to vlastně trošku divné, když někteří tu dceru ani nikdy neviděli, ale na oslavu dojdou. Takhle se tady buduje chemie. Nebo se udělá velké grilování v tréninkovém centru. Pozvou se celé rodiny, udělá se společný den.
Nechybí vám babičky?
Chybí hodně. Teď jsem byl přes měsíc pryč na soustředění na Floridě, s malým jsme nechtěli cestovat do Česka, tak tady musela žena zůstat sama. To je na palici. Rodina a kamarádi nám chybí. Manželka je dennodenně v jednom a tom samém kole. Nemůže si vyčistit hlavu s kamarádkami. Z tohoto pohledu je to těžké, ale máme už naplánované návštěvy, tím se utěšujeme, že za námi někdo přijede na tři týdny. Do Česka se dostaneme až po sezoně na konci roku. Sbalíme se, abychom byli nablízku rodině.

Buchovi si na život v Americe rychle zvykli. Včetně psa Molly.

Pavel Bucha se ženou Denisou.

Pavel Bucha s paní Denisou poznávají kouzla Cincinnati.

Americký sen. Pavel Bucha s manželkou Denisou se těší z narození syna Matiase.
Jak Američany rozděluje volba prezidenta Trumpa?
Jde to mimo mě, ale kluci v kabině to dost řešili. Jak se blížily volby, skákalo to na vás ze všech stran. Snažil jsem se o tom něco zjišťovat, poslouchal jsem různé podcasty, abych nebyl pozadu a mohl se taky s nimi bavit. Překvapilo mě, jakou jsou volby v Americe vyhrocené a kolikrát radikální. Lidi jsou k sobě nemilosrdní, nepříjemní. O politiku jsem se nikdy nezajímal, ale tohle mě docela zasáhlo.
Jak se ta radikálnost projevuje?
Bydlíme v menší čtvrti, se sousedy se známe. A také mezi sousedy to vřelo. Většina ulice byli Trumpovi voliči, pár jich chtělo Kamalu Harrisovou. Domy byly posázené transparenty s různými hesly. I doteď to má ještě dozvuky. Ani v kabině to nebylo jednohlasné. Někteří kluci volili Kamalu, jiní Trumpa. Kolikrát docházelo k výměně názorů i v šatně. Cítil jsem, že je to pro ně citlivé téma, které nechtějí moc tahat do kabiny.
Takže jste byl takovým mediátorem?
Přesně tak, byl jsem mezi nimi. Doteď nevím, k jaké straně bych se přiklonil. Bylo zajímavé ty diskuze poslouchat. Někdy máte pocit, že je to cílené, že nějaká televize fandí tomu a další zase té, že se snaží druhého kandidáta poškodit, že je to taková propaganda. Z hodně věcí jsem byl dost překvapený.
Čeho se vaši sousedé obávají? Stavu americké ekonomiky po zavedení různých cel?
Takhle nepřemýšlí. Když už je po všem a Trump je prezidentem, tak jsou s tím všichni smíření a spíš sledují, co se děje. Trošku si zanadávají. A když je něco pozitivního, tak zase naopak. Pořád se to řeší.
Až jde sport trošku bokem, ale vaše forma stojí za zmínku. V americké Lize mistrů CONCACAF jste dal tři góly, dvakrát jste byl vyhlášený hráčem zápasu. Cítíte se na hřišti dobře?
Cítím se super. Začátek se celkem povedl, až na výbuch ve Philadelphii. Ze třech zápasů máme šest bodů. Za góly v Lize mistrů jsem rád, ale určitě bych rád přidal i nějaké v MLS. Mužstvo jsme dobře vyladili, máme silný kádr, může docházet k rotaci. Bohužel v Lize mistrů jsme přes Tigres dál nepostoupili.
Hrál jste i topovou Ligu mistrů v Evropě, to jsou nesrovnatelné soutěže. I americká Liga mistrů má své kouzlo?
Má to své kouzlo, ale je to nesrovnatelné s Champions League v Evropě. To je jiný level. I Evropská liga je kvalitnější soutěž. Panuje tady velká rivalita mezi americkými a mexickými týmy, to je dost cítit. Má to náboj. Narazíte i na zajímavé soupeře a země - minulý rok jsme byli na Jamajce, letos v Hondurasu. Jsou tu týmy z Kostariky a dalších státu Střední Ameriky, ale jak postoupíte dál, tak narazíte na fakt kvalitní týmy z mexické ligy - Tigres, Monterrey, Club América, Pumas, Guadalajara. To jsou obrovské kluby s obrovskými fanouškovskými základnami. Je vidět, že Mexičani fotbal milují. Ta soutěž má něco do sebe. Jsou to kvalitní a zajímavé zápasy.
Buchova americká cesta | Sport SZ
Bylo složitější přestoupit ze Slavie do Plzně, nebo do Cincinnati hrající Major League Soccer (MLS)? „Těžší bylo odejít do Ameriky,“ srovnává fotbalový záložník Pavel Bucha svá rozhodnutí. „Byl to krok do neznáma. Druhá strana světa, daleko od rodiny.“
Do Cincinnati odešel loni v únoru. Podepsal dvouletou smlouvu s opcí na další rok. Případné prodloužení kontraktu dosud neřešil. „Na to je ještě brzy. Budeme to řešit nejspíš v následujícím roce,“ přemítá.
V minulé sezoně došel s týmem až do semifinále play off. Odehrál 36 zápasů, připsal si čtyři góly a čtyři asistence. Letos se mu dařilo střelecky v Lize mistrů CONCACAF. V osmifinále však Cincinnati vypadlo. Český fotbalista se v odvetě s mexickým týmem Tigres - na rozdíl od předchozích zápasů - neprosadil a tým zámořské MLS po úvodní domácí remíze 1:1 druhý zápas prohrál 1:3. Bucha pomohl mužstvu v 1. kole k postupu přes honduraský tým Motagua dvěma brankami. Před týdnem v úvodním duelu s Tigres zařídil remízu a s třemi brankami se dělil o vedení v tabulce střelců.
Teď se bude soustředit na boj o titul v MLS.
Jak soccer, evropský fotbal, milují Američané? V Cincinnati se fandí hlavně NFL?
Zrovna u nás je soccer brán vysoko. Samozřejmě Bengals je velký pojem a když je sezona amerického fotbalu, je to číslo jedna. Ale to se hezky rozmělní. Návštěvy máme zajímavé. Dost zápasů je vyprodaných. Fanouškovská základna se tady buduje. Lidi čím dal víc přichází na chuť socceru. Mám z toho dobrý pocit. Pro fanoušky se dělá spoustu věcí. I fanoušci dělají pochody po městě, snaží se budovat komunitu a své tradice.
Jak moc popularizaci fotbalu v Americe pomáhá Lionel Messi, hráč Interu Miami?
Je to ikona. Lidi, co nesledují fotbal v zámoří detailně, to mají tak, že MLS rovná se Messi. Pro MLS je Messi teď všechno, když to přeženu. Je strašně důležitý pro růst soutěže. Je ve všech možných reklamách. Snaží se z toho vytřískat maximum, aby k fotbalu přitáhli co nejvíc lidí. Je to fenomén. Kde hraje Inter Miami, jsou plné stadiony. Když má přijet Messi, používají kluby větší stadiony na americký fotbal, aby prodaly víc lístků.
Což nese i úskalí.
Teď tady byla kauza. Inter Miami hrál v Houstonu, každý klub lístky na Miami napálí, aby na Messim taky něco vydělal, jenže se stalo, že Messi neodcestoval do Houstonu. Byl kolem toho rozruch. Houston si stěžoval, že nechtěně podvedl své fanoušky, že jim prodal drahé lístky a že teď chtějí po Houstonu vrátit peníze. Messi je používaný jako velké lákadlo.
Na zápas proti Messimu také čekáte, dvakrát chyběl v sestavě i proti vám.
Bohužel jsem se s ním na hřišti nepotkal. Poprvé byl na Copa Americe a po ní byl zraněný. Hrozně rád bych si proti němu zahrál a zkusil si to na vlastní kůži, jak je vlastně doopravdy rychlý, jak pracuje s míčem. Teď zase má zdravotní trable. Snad se poštěstí.
A zdálky je to nejlepší hráč soutěže, anebo už v MLS běhají lepší, mladší?
Těžká otázka… Já jsem jeho velký fanda. Vyrůstal jsem na Barceloně, sledoval jsem tu éru, kdy byli tihle hráči - Xavi, Iniesta, Busquets, Messi. Do tiki taka jsem se zamiloval. Ale už bych řekl, že se Messimu dost mladých talentovaných hráčů v MLS vyrovnává. Je otázka času, kdy půjdou do velkých evropských klubů. Asi nikdy nedokáží to samé co Messi, ale mají před sebou pěknou kariéru.
Vnímáte, že se jako fotbalista v nejlepším věku v MLS posouváte i vy?
Jo, cítím na sobě, že rok, co jsem tady, jsem odvedl dobrou práci. Nechyběl jsem minutu ani v tréninku. O tom, jak je hráč na hřišti dobrý, rozhoduje z největší části sebevědomí. Já ho buduju tréninkem, zápasy a prací, kterou do toho vložím. Cítím se za poslední roky nejlíp. S přesunem jsem se dobře vyrovnal, zapadl jsem do cizí kabiny. Do fotbalového života jsem zařadil spoustu novinek - v Cincinnati detailněji pracujeme s kondičním trenérem, s výživovým poradcem. Máme trenéra čistě pro záložníky, dělá nám individuální videa. Zákonitě se musím zlepšovat. Dělám dost práce. Jsem v nejlepších letech kariéry a tak se i cítím - zdravotně i fotbalově.
A co reprezentace? Máte zprávy, že vaše výkony trenéři sledují?
Zpětnou vazbu nemám. Ptá se mě na to dost lidí a nedokáži moc odpovědět. Cílem každého hráče je reprezentovat. Jediné, co mohu mít pod kontrolou, jsou mé výkony. Pak už není na mně, jestli se tam někdy podívám, nebo ne.
Mistrovství světa v Americe musí být pro vás krásná motivace.
To by bylo skvělé. Vychází to pěkně. Je to pro mě dobrý hnací motor. Fotbal v Americe roste, věřím, že šampionát vyšperkují do posledního detailu. Bude to super turnaj. I pro fanoušky je to skvělá země s krásnými stadiony.