Trefuju polovinu přestupů. A to je OK, říká Minář. Šádek je manažer číslo jedna

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dva body od elitní šestky, tři od skupiny o záchranu. Fotbalová Olomouc může zimovat na sedmém místě ligové tabulky spokojená, třebaže pořadí při vyrovnanosti soutěže poněkud zkresluje.

Sigma se pod trenérským nováčkem Tomášem Janotkou vrátila ke svému DNA, omladila sestavu a znovu sází na odchovance. „V tom jsme měli jasno hned, když nevyšel útok na poháry,“ říká ve druhé části rozhovoru pro Seznam Zprávy sportovní manažer klubu Ladislav Minář. Přečíst si můžete i první část o vývoji prodeje Sigmy nebo sporech s fanoušky.

Průměrný věk základní sestavy Sigmy klesl oproti minulé sezoně o čtyři roky. Jste na tribuně trpělivější, když víte, že k mladším hráčům výkyvy patří?

I trenérovi jsem říkal, že jednou za půl sezony řádím. Když už cítím, že tomu nedáváme, co bychom měli. Ale dovedu rozeznat, jestli prohrajeme třikrát a dali jsme do toho maximum. Na podzim jsem řádit nemusel. Trošku to přisuzuji tomu, že jsem začal brát prášky na tlak. Možná mám o sebe i strach.

Člověk se prý s věkem klidní.

To bych právě neřekl. Nervozita ve mně při zápase je neskutečná. Kopu nohama. Dáme gól, vidím, že je sedmá minuta a do devadesáté je to pro mě strašně stresující. Nicméně teď jsem ten ventil ani jednou za podzim neměl, protože jsem viděl, že v mančaftu je hodně změn, kluci nemají zkušenosti. Mrzí mě, když s Libercem dostaneme gól z dvaceti metrů, ale vím, že mladej brankář si tímhle projde. Když mi to bude dělat zkušený, bude mi to vadit víc. Ale zase si musíme říct, že jen s odchovanci těžko budeme hrát o poháry. Neznám takové mužstvo. Možná Ajax Amsterdam. Abychom se pravidelně dostali do pohárů, musíme mít silného partnera a přivádět kvalitní posily.

Dvě sezony jste drželi zkušenější tým. Věděl jste hned, že s Tomášem Janotkou uděláte omlazovací řez?

Jasně. Před dvěma roky jsme udělali šesté místo, mužstvo bylo zkušené, prodloužili jsme se všemi smlouvu s vidinou, že bychom mohli další sezonu zaútočit na páté místo. Po podzimu jsme pátí byli, ale viděl jsem, že to bylo i proto, že mančafty kolem neměly formu, ať to byl Baník, Boleslav, další. Věřil jsem, že zkušení hráči jaro zvládnou, ale stalo se, co se stalo. Nejen nám, ale i Slovácku. Na jaře jsme vyhráli jen dvě utkání. Byl jsem strašně zklamaný. Někdo mi vyčítá, že skončil Venca Jílek, kterého mám moc rád. Není náhoda, že z jedenácti let, co jsem tady, trénoval Sigmu šest roků. Ale hledali jsme příčinu, jestli jsme něco nepodcenili v přípravě.

Ani pod Jílkovým dlouholetým asistentem Jiřím Saňákem změna k lepšímu nepřišla.

Cítil jsem, že by to mohlo něco přinést, že někdy by se rozhodl jinak než hlavní trenér, ale je loajální jako asistent. Byl nadržený, ligu netrénoval, ale nepovedlo se to a my si řekli, že je čas to celé překopávat. A s kým? Padala jména jako Martin Hyský, ale byl tady Tomáš Janotka, který měl senzační sezonu ve druhé lize. Nevím, jestli budu ještě na světě, než to někdo z béček zopakuje.

Jak jste přemýšlel?

Říkal jsem si, že pokud přivedu trenéra zvenku, a nebude se dařit, nebude atmosféra optimální. Viděl jsem, že tady mám trenéra, který s vlastními hráči udělal dobrou práci, ale u dospělého fotbalu byl rok. Zrálo to. Podstatné bylo, když jsem se ho zeptal, jestli se na to cítí. A nebál se toho, ani s tím spojené obměny kádru. Měl ty koule říct, koho nechce.

Risk se vyplatil?

Vstoupili jsme do toho dobře, pomohl nám Honza Kliment, který měl nadstandardní produktivitu. Pak přišlo jeho vyloučení, do toho i Breiteho, a dostali jsme se do pasáže zápasů, kdy to nebylo ono. Je jasné, že kluci, co přišli z druhé ligy, to budou těžko zvedat, že výkyv u nich bude. Jsem rád, že jsme to přibrzdili v Boleslavi. Ale zase začínáme těžkým losem - doma Plzeň, jedeme do Ostravy. Musíme výkonnost ustálit, ale k tomu bylo potřeba mužstvo doplnit.

To se vám povedlo.

Udělali jsme posty a hráče, které si trenéři vybrali. Musí se během jara ukázat, proto to řešíme i půlročními smlouvami s opcí. Dovednosti mají, ale naše liga je devátá v Evropě v intenzitě, je to náročná soutěž. Něco jiného by bylo, kdybychom si mohli vybrat hráče za pět set tisíc eur.

Roste z Tomáše Janotky další trenérská osobnost z Olomouce?

Může být. Viděl jsem tu jeho poctivost v dorostu, žere to, dává tomu maximum. Také to nebylo jednoduché, dva tři asistenti se kolem něj vytočili. Měl své nároky. Říkal jsem mu: Hele, asi to budeš muset dělat sám. Mám rád, když je trenér na hráče přísný a tvrdý, je to potřeba, abyste z jejich umu vytlačil disciplínou ještě víc. To si myslím, že jsme v posledních sezonách tolik neměli. Tomáš Janotka má nakročeno k tomu být dobrý trenér, ale potřebuje také štěstí. Jak chybují mladí hráči, chybují začínající trenéři. Já dělám fotbal 25 let a také chybuji.

Nechtěl jste proto, aby měl Janotka zkušenější realizační tým? Asistenti Michal Vepřek s Ivem Gregovským v lize také začínají.

I Venca Jílek dostal zelenou, že si mohl udělat svůj realizační tým. Nevyužil toho. Tomáš to udělal komplet. Musel si ty lidi přivést, dělal to postupně až k masérům. Všichni začínají. Pustili jsme se do toho a chtěl jsem, aby se Tomáš cítil dobře.

Tématem byl také výběr kondičního trenéra. Patrik Kmínek vypadá jako dobrá volba, na podzim to sigmákům běhalo.

Potřebovali jsme to celé zkvalitnit. Patrik je mladý chlapec, na fakultě za ním chodili Daněk, Zmrzlý. Věděli jsme, že je odborně zdatný. Tomáš Janotka si s ním sednul, zjistil, že to bude ono, a věříme, že to k lepšímu je. Realizační tým Tomáše je daleko větší, než měli předešlí trenéři Jílek nebo Látal. Tomáš dostal finanční mantinely a ty kluky do nich narouboval.

Je to také o přístupu hráčů, jak makají, když se trenér otočí?

Dnes už naměřená data z tréninku neošidíte. Pár minut po tréninku vidíte, jestli se hráč pohyboval ve správných zónách, a v jaké intenzitě. Samozřejmě tam furt musí být přísnost. Když poslouchám, jak Tomáš Janotka hodnotí zápasy u videa, mám kancelář vedle, tak hlas je tam zvýšený několikrát. I to mě utvrzuje v tom, že tam nemusím vlítnout, protože je to dobře pod kontrolou.

Je vaše oponentura trenérům o to větší, že máte nejvyšší trenérskou licenci?

Oponent může být trenérovi i ten, kdo trénuje třetí ligu a nemusí mít profesionální licenci. Souhlasím s tím, že budu přivádět hráče, které chtějí trenéři. Nedokáži si představit, že by mi jako trenérovi někdo řekl: Tohle je Tonda Vranka, je to křídlo a bude tady. Někteří majitelé říkají, že to není správné, že trenéři jsou od trénování, za půl roku tady nemusí být, a co mají pak dělat s hráči.

Takže Tomáš Janotka řekl: Dolžnikova i Kreidu mám nasledované, udělejme je?

Ano. A v ten moment pro to děláme s Adamem Košařem maximum. A když to nevyjde, řeknu: Kluci, neumím to, stojí to moc. Potřebuji dalšího hráče.

Konkrétně na tyto hráče jste přišli na doporučení skautů, agentů?

Máme analytika Černého, vidíme čísla, jaké má Dolžnikov přihrávky, dribling, rychlost a tak dále. Pak to prověřujeme. Jsou možnosti, Wyscout a další.

To je velká změna od dob, kdy jste začal s funkcionařinou, což?

To se nedá srovnat. Začínal jsem v Synotu jako vedoucí mužstva a manažer. Když jsme registrovali hráče, vzal jsem do Prahy čtyři průkazky. Abych na Strahově nestál dlouhou frontu, vyjížděl jsem ve čtyři ráno, protože paní Červenková začínala v osm a já chtěl být první. O půl dvanácté jsem se už hlásil v práci. To vás musí bavit. Když je repre pauza nebo jsou Vánoce, je po mně. Nehraje se a já nemám ten svůj grif.

Jakou chybovost u přestupů si můžete dovolit jako sportovní manažer v klubu velkém jako Olomouc?

Všichni zkušení manažeři říkají: Když přivedete čtyři hráče a povedou se dva, jste spokojení. Padesátiprocentní úspěšnost je OK. Souhlasím s tím. Ale pak je otázka i to, co si můžete dovolit. Je rozdíl, jestli nakupujete, nebo musíte hledat hráče po konci smluv. Když nakupujete za pět set tisíc eur výš, říkám si, že tam byste se měl trefit aspoň ze 70 procent. Za ty prachy je ta kvalita daná, hráč hraje pravidelně. Ale ani to neznamená, že to vyjde, stačí se podívat jinam, nebudu jmenovat. Vzali jsme Syllu z Vyškova, je šikovný, patří ke třem nejlépe hodnoceným hráčům ve druhé lize, ale první liga je jinde, proto ho máme na hostování s opcí. Těch padesát procent by však mělo být.

Máte tuhle úspěšnost v Olomouci?

Zpočátku to nebylo optimální, než jsem našel cestu, jak tady působit. Když jsem přišel z Boleslavi, myslel jsem si, že to tady vytrhnu. Vsadil jsem i na velká jména, která se podařilo udělat, ale už byla za zenitem výkonnosti. Ze začátku jsem měl skluz, ovšem když to spočítám za těch jedenáct roků, tak si myslím, že na těch padesáti procentech jsem.

V létě jste se trefil s Janem Klimentem, třebaže jste si zase musel vyslechnout, že taháte starší hráče po konci smlouvy. Jak to snášíte?

To bude vždycky. Když vezmu zkušeného hráče, tak poslouchám, proč nehrají naši mladí hráči. Když hrají naši mladí, tak poslouchám, že zase budeme hrát jen prostředek tabulky. Ale jen s mladými neuděláme poháry, to se povede jednou za čas jako s ročníkem 93' s Vencou Jílkem. Olomouc je v tomto specifická. Ať přivedete třicátníka Klimenta, nebo mladého Syllu, nejde v tomhle zvítězit.

Proč to nevyšlo s Martinem Pospíšilem, šikovným záložníkem, který ale odchází do Líšně za Pavlem Vrbou?

Bylo strašně těžké změnit způsob hry, na který byl zvyklý. Fotbalista je velmi dobrý, bez debat, ale bylo mu vyčítáno, že není přímočarý. Trenéři to do něj tlačili, tlačili ho do desítky. V tom věku se to už těžko předělává.

Je přestup, kterého litujete, že jste ho neměl dělat?

Po finanční stránce ne. Náročný byl transfer Tondy Růska, ale to nemůžu hodnotit. Zasáhlo něco zvenku, kdyby byl zdravý, už by tady nebyl. Pokud se hráči nepovedli, tak za nízké náklady. I když lituji i toho, když se hráč nepovede, byť za podprůměrné náklady. Kluci, kteří se pohybovali kolem čtyř milionů, všichni své odehráli.

Je pro vás majstrštyk přivést do Olomouce dobrého hráče, nebo ho dobře prodat?

Kdybych měl možnost nakupovat za větší peníze, tak bych si řekl, že byl majstrštyk, že jsem někoho někomu vyfoukl. Ale v této fázi jsou větší majstrštyky dobré prodeje.

Který nejvíc?

Kdy jsem se už trošku bál, že se to šprajcne, bylo se Zimou. Valil jsem to přes závit, nechtěl jsem z toho uhnout, i když se mohlo stát, že Slavia od toho půjde.

Lze přínos sportovního manažera měřit financemi, které přivede do klubu?

Záleží, jak to máte postavené. U nás je to postavené tak, že sportovní úsek se musí podílet na zabezpečení rozpočtu. Vím číslo, co nám chybí do konce června. Letos jsme to ještě neudělali. Co se bavím s Jiřím Ficnerem (ekonomickým ředitelem), tak to zvládneme, i když nikdo neodejde, byť je to našponované. Až budeme silní tři čtyři roky, ať mě pak hodnotí jenom podle sportovních výsledků. Vždycky prodáte to nejlepší, co vyskočí. A najdete za hráče jako Jemelka náhradu? Nenajdeme, najdeme jiného hráče.

Váš úkol je dostat za opory co největší možnou cenu.

Za ty roky se s lidmi z ostatních klubů známe. Někdo řekne: S Minářem, to zase bude, s ním je to těžké. Tohle nenahradíte něčím jiným. Víte, co si můžete u koho dovolit, kam to ještě natlačíte.

I když jde o peníze, vztahy hrají velkou roli?

Na kamarádství nikdo nedá, ale známe se dobře. Každý hájí svoje. Ale víme, kam se dostaneme.

Jaký má Sigma vztah se Spartou, Slavií?

Myslím, že velmi dobrý. Tyhle velké kluby musíte respektovat, ale oni respektují nás. To neznamená, že máte nadstandardní vztah, že od nich přivedete hráče. Ten pak řekne, že nechce od Prahy, že má tam přítelkyni a dalších x faktorů, které hrají roli. Když řeknu, že někoho chci, dostanu od klubu zelenou, tak to ještě neznamená, že to dopadne. Hráč má také svou představu.

Zatímco trenérský talent občas vyskočí, moc nových sportovních manažerů v lize není. Čím to?

Je to těžké. Někdo řekne, že to je dobrý trenér a to špatný, ale já neznám dobrého a špatného, jen úspěšného a neúspěšného. Co je úspěch? Když udělá nějaké trofeje, ale úspěch je i to, že Johna Uličného chce někdo patnáct let v lize. I kdyby na konec kariéry ten pohár nevyhrál. Trenér Rada je pro mě také úspěšný. A tak si myslím, že je to i s manažery. Byl jsem v klubu, kde jsme vyhráli pohár, ale také v klubu, kde jsme sestoupili. Pořád v lize funguji, protože mě v klubu respektují a fotbalové okolí vnímá, jak pracuji, a co mám za sebou. Už mám něco nahrkaného. Je to 25 roků a nevím, jak dlouho to potrvá. Třeba půl roku, nebo ještě pět let.

Kdo je pro vás sportovní manažer v lize číslo jedna?

Adolf Šádek. Udělat tituly, Ligu mistrů, zariskovat takovým způsobem!

Co musí mít dobrý sportovní manažer?

Pracujete s lidmi. Musí být respektovaná autorita, i když někdy zamagoříte. Mít čich na hráče, i když dneska máte skautské oddělení, jsou tam data a další věci s tím spojené. V Sigmě jsou vždycky hráči, které chtěli trenéři. Zatím se nám daří ve sportovním úseku přivádět takové hráče, kteří jsou v našich možnostech. Je to také o zkušenostech. Žiju jen tím. Mé heslo je: Na prvním místě je zdraví, na druhém o víkendu tři body. Nic víc nepotřebuji. Nepotřebuji jezdit v drahém autě pro nějaký pocit, nebo mít dovolené. Chci být zdravý a chci, abychom vyhrávali.

Protože?

Protože chci se Sigmou udělat sakra úspěch, něco vyhrát, být v předkole poháru. Věřím, že to, co tomu vnitřně dávám, se vrátí. Proto možná někdy řádím. Nechci si připustit, že nám to uteče, že vždycky, když máme nějaký zápas, ať je to s kýmkoli, že když vyhrajeme, tak vím, že se další tři kola v tom postavení udržíme, ale my ho nezvládneme. Tohle mě normálně ničí.

Užil jste si aspoň výhru na Spartě po dvanácti letech?

Jen vnitřně. Všichni skákali, ale já si už říkal: No dobrý, ale teď bude chybět ten a ten a musíme zvládnout Bohemku. Oni mi říkají: Ty ses zbláznil! Proč si to aspoň chvilku neužiješ? Protože vím, že když neporazíme Bohemku, tak je to k ničemu. Přece nebudu skákat do středy. Jak to dopadlo? Nezvládli jsme to! Měli jsme pak špatnou sérii zápasů. K čemu nám to bylo? Kolik zápasů jsme ztratili v posledních minutách?

Dost.

V Hradci Králové, v Teplicích, v Pardubicích… My jsme to ztráceli až v nastavení. To už máte body v kapse. V Teplicích náš výkon nebyl dobrej, říkám: Zaplať pánbůh za ten bod. Jen jsem to dořekl, bum! Mohli jsme mít o tři body víc.