Trable hvězdy Ševčenka. Proč šéf ukrajinského fotbalu ve volbě UEFA propadl

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro šéfa ukrajinského fotbalu Andreje Ševčenka, někdejší hvězdu AC Milán a vítěze Zlatého míče z roku 2004, to byl funkcionářský výprask. Minulý týden neuspěl ve volbách do výkonného výboru UEFA v Bělehradě. V den, kdy Rusko formálně postoupilo své místo v rozhodovacím orgánu evropského fotbalu, jako nejznámější kandidát doslova propadl.

Následně to označil za politické rozhodnutí. „Bohužel jsme v posledních dnech dostali jasné signály, že – kvůli politickým faktorům – jak Ukrajina, tak já osobně jsme nebyli ve vedení UEFA vítáni. Tyto obavy potvrdily události, které následovaly během samotného kongresu,“ uvedl Ševčenko v prohlášení ukrajinské asociace.

Ševčenko získal pouhých patnáct hlasů od 55 národních federací – což agentura AP nazvala jako „šokující nízký počet na tak vysoce postaveného kandidáta“, jednoho z pěti na dvě volná místa do roku 2027 ve vládnoucí komisi UEFA.

Tato dvě místa dříve zastávali funkcionáři zvolení z Ukrajiny a Španělska – Ševčenkův předchůdce v čele národní federace Andrej Pavelko a bývalý viceprezident UEFA Luis Rubiales. Španělsko udrželo své křeslo, Rafael Louzán získal 32 hlasů, staré křeslo Ukrajiny však připadlo Izraeli, jehož prezident federace Moshe Zuares dostal 31 hlasů.

Ševčenko navzdory své báječné hráčské kariéře top světového útočníka je na Ukrajině přijímán rozdílně. Má i řadu hlasitých kritiků, kteří před volbou UEFA upozorňovali na problémy ukrajinského fotbalu související se Ševčenkem. Kongres UEFA a jeho členové dostali zprávu obsahující Ševčenkovy kauzy. Text měli údajně sepsat nezávislí ukrajinští novináři, kteří chtějí zůstat v anonymitě, protože se bojí následků.

Je otázkou, nakolik to mohlo ovlivnit Ševčenkovo jasné nezvolení.

Dokument má redakce Seznam Zpráv k dispozici. Uvádí se v něm například, že „Ševčenko využívá jméno země k prosazování svých zájmů, které jsou na hony vzdálené zájmům Ukrajiny“.

Ševčenko se stal šéfem Ukrajinské fotbalové asociace v lednu 2024. Dokument připomíná, že jeho zvolení do čela asociace proběhlo v době, kdy jeho předchůdce Andrej Pavelko byl držen ve vazbě kvůli podezření z korupce a nikdo jiný nemohl kandidovat. Pavelko se později domohl očištění u Evropského soudu pro lidská práva.

Kritici Ševčenkovi, který žije a podniká také v Londýně, rovněž vyčítají rekordní plat 70 tisíc eur měsíčně v době války s Ruskem, blízký i obchodní vztah s ruským oligarchou Romanem Abramovičem v době anexe Krymu, napojení na další kontroverzní postavy, nebo že po konci kariéry vstoupil do „proruské strany Kupředu, Ukrajino!“. Zpráva zmiňuje i to, že se ještě jako hráč Dynama Kyjev měl vyhýbat placení daní.

Ševčenko si po konci hráčské kariéry vybudoval silné zákulisní postavení. Podle jeho kritiků i za pomoci ruských peněz, což je v těchto těžkých časech ukrajinského národa nepřijatelné. Už před dvěma lety měl dle ukrajinských médií volat Ševčenkovi šéf evropského fotbalu (UEFA) Alexander Čeferin a varovat ho, že pokud se dostane do funkce díky obcházení stanov, navždy mu budou zapovězeny vrcholné struktury UEFA.

Ševčenko kritiku odmítá.

„Během svého života a kariéry jsem se řídil jedním základním principem – tím sportovním. Věřím ve spravedlivou, otevřenou a transparentní soutěž. Pocházím z fotbalu a za fotbalem si stojím,“ zdůraznil nyní po neúspěšné volbě do UEFA.

„Ve světle toho chci vyjádřit hlubokou vděčnost těm národním sdružením, která hlasovala pro mě a pro Ukrajinu. Protože toto hlasování nebylo jen o mně jako kandidátovi – bylo to hlasování o podpoře celé naší země. Svou pozici nezměníme. Budeme pokračovat v našich reformách v ukrajinském fotbale a zůstaneme oddáni silné mezinárodní komunikaci v zájmu našeho národa a celé fotbalové komunity.“

Ukrajinský fotbal řeší mnoho problémů, které krutý válečný konflikt přináší. Podle zprávy ministerstva sportu a mládeže okupanti zničili téměř čtyři stovky sportovních zařízení už po prvním roce války.

Válečnému stavu odpovídá i stav ukrajinské Premier League. Kluby z východní části země se přesunuly na západ nebo do Kyjeva, ani tam ale není bezpečno. Liga se po roční pauze způsobené invazí sice rozběhla, zápasy však probíhají za zavřenými dveřmi. Pokud zazní sirény před leteckými útoky, fotbalisté musí běžet do krytu.

Byla to opravdu silná reakce ukrajinského fotbalu, který pokračoval v zápasech navzdory válce. Věřili, že fotbal může pomoci odvrátit pozornost od dramatické situace země.

Logistika a další problémy se však objevují každý den. Navíc nyní existuje obrovský tlak na návrat ruských týmů do pohárových soutěží UEFA.

Obavy o směrování ukrajinského fotbalu pod Ševčenkem projevil loni v rozhovoru pro Seznam Zprávy také Francesco Baranca, expert na boj proti match fixingu ze Sport Integrity Team. Italský právník od roku 2010 hledá „cinknuté“ mače po celém světě.

Poslední roky působil jako prezident etické komise Ukrajinské fotbalové asociace. Dohlížel i na rozsáhlé vyšetřování v roce 2018, kdy bezpečnostní složky učinily kvůli podezření z ovlivňování utkání ojedinělý zátah ve 35 ukrajinských klubech a zatkly jednoho rozhodčího.

Po zvolení Ševčenka do čela ukrajinského fotbalu však musel skončit.

„Na Ukrajině byla moje práce opravdu úspěšná, ovlivňování zápasů kleslo ze sta na nulu. Vyhráli jsme jako jediná asociace v posledním období třikrát u Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), včetně jednoho doživotního zákazu pro trenéra. A navíc asociace dříve a teď i kluby dostaly pěkný zisk z prodeje sázkařských dat,“ řekl Baranca loni Seznam Zprávám.

„Takže si myslím, že moje chyba byla hájit předchozího prezidenta. Když se pan Ševčenko stal prezidentem, tak mi řekl, že určitě budeme pokračovat nějakou formou konzultací, a od té doby jsem ho neviděl. Mám obavy, že se na Ukrajině může vrátit ovlivňování zápasů.“

Na kongresu UEFA v Paříži v roce 2024 byla Ukrajina mezi hrstkou členských federací, které nepodpořily hlasování umožňující prezidentovi UEFA Aleksanderu Čeferinovi prodloužit jeho dobu ve funkci do roku 2027. Čeferin na otázku, zda dodrží svůj předchozí závazek odejít v roce 2027 po deseti letech, odpověděl: „Není čas o tom mluvit.“

Klíčovým problémem pro UEFA je, kdy a jak znovu začlenit ruské týmy do mezinárodních soutěží, jako je mistrovství světa a Liga mistrů, a ukončit zákaz uložený během několika dní po vojenské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

V roce 2022 UEFA a FIFA úspěšně argumentovaly u Arbitrážního soudu pro sport, že další ponechání ruských týmů ve hře by vyvolalo chaos v jejich soutěžích, když některé země v Evropě odmítly hrát se soupeři ze země.

„Až válka skončí, budou (Rusko) přijaty zpět,“ řekl Čeferin a zopakoval pozici UEFA k ruským seniorským týmům. Neúspěšná snaha UEFA v roce 2023 o návrat ruských týmů do 17 let vyvolala roztržku ve výkonném výboru UEFA.

Před posledním hlasováním sdělil prezident FIFA Gianni Infantino evropským fotbalovým představitelům v hlavním projevu, že doufá, že se Rusko brzy vrátí do mezinárodního fotbalu. „Protože by to znamenalo, že vše je vyřešeno mírem ve válce,“ podotkl Infantino.