Tomáši Skuhravému volali kvůli Slavii. Odvahu, radí Bomber

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na evropské scéně už má pražská Slavia hodně zajímavých triumfů, třeba nad AS Řím nebo FC Sevilla. Ale AC Milán, sedminásobný vítěz Ligy mistrů či Poháru mistrů a devatenáctinásobný šampion Itálie, to je docela jiná kategorie.

Po prohře 2:4 v úvodním zápase na magickém stadionu San Siro naděje žije. Zvláště po statečném výkonu v početním oslabení, kdy se podařilo slávistům vstřelit dva góly.

Stačí v odvetě zdolat tento schod. Je však hodně vysoký.

Hráči Slavie jsou odhodláni se o historický zápis porvat. „Věřím! Doma je můžeme vyřadit,“ hřímal bezprostředně po milánském dramatu v euforii střelec prvního gólu David Douděra. „Doma jsme silní,“ přidal se trenér Jindřich Trpišovský. „Šance je padesát na padesát,“ odhadl možnosti Douděra.

Jde však o přetěžký úkol. „Já to vyrovnaně nevidím, Milán má šanci mnohem vyšší,“ krotí nadšení svých následovníků v červenobílém dresu klubová legenda Vladimír Šmicer. „Dát dva góly italským týmům, které jsou proslulé svou obranou, je hodně těžký úkol,“ probírá.

Ostatně předchozí duely Slavie s italskými protivníky na kontinentální scéně mu dávají za pravdu. Z osmi pokusů se českému zástupci podařilo zvítězit o dva góly jen dvakrát, přičemž dva přesné zásahy nyní znamenají jen prodloužení, nikoli postup, přestože se na San Siru trefili slávisté dvakrát. Zvýhodnění gólu na půdě hostí už neplatí.

Dva předchozí úspěchy se vážou k AS Řím, ke čtvrtfinále Poháru UEFA v roce 1996 a podzimní skupině v probíhajícím ročníku. „Tak jako proti AS Řím,“ vrací se Douděra k nedávnému zážitku, který přinesl týmu vítězství ve skupině a přímý postup do osmifinále.

Situace stejná ovšem nebyla. „AS Řím měl už postup rovněž zajištěný, hrálo se jen o výhru ve skupině. A tak k tomu i italský soupeř přistupoval,“ odhaluje Šmicer. „Nyní jde přímo o postup, AC Milán nic nepodcení a má docela slušný náskok,“ předpovídá Šmicer.

Bude to hodně těžký úkol. V případě, že se podaří, přepíše slávistické fotbalové dějiny.

Italský fotbal byl neprostupnou obranou proslulý. Defenzivní pojetí mnohdy přinášelo až nudu, gólů padalo poskrovnu. „Ale to je minulost,“ prohlašuje český útočník Tomáš Skuhravý, jenž si po dlouholetém angažmá v FC Janov našel v Itálii aktivity a většinu roku v této zemi přebývá.

Opírá své tvrzení o fakta. „Když se podíváte na nejvyšší soutěž, výsledky jako 3:2 či 4:2 a i mnohem vyšší nejsou ojedinělé,“ ukazuje na Serii A. Ostatně šest gólů padlo i v prvním duelu Slavie s AC Milán, hosté skórovali dvakrát i v početním oslabení.

Urputná obrana je tedy padlý mýtus. Zato v útočné fázi jsou hráči italských klubů, které si mohou koupit posily z celého světa, velice zdatní. „Góly dávat umějí,“ přikyvuje proslulý český kanonýr, druhý nejlepší střelec mistrovství světa 1990 v Itálii, který na Apeninském poloostrově získal přezdívku „Bomber“.

Stačí tedy zalistovat kádrem milánského týmu a hned vyskočí jména borců, kteří dokážou napnout síť: francouzské kladivo Olivier Giroud, portugalský kreativní nájezdník Rafael Leão, ostrou palbou z dálky vyniká nizozemský záložník Tijjani Reijnders.

Všichni se budou chtít prosadit i v odvetě. „Je třeba si na ně dávat pozor, AC Milán nebude hrát zanďoura,“ varuje Skuhravý. V italské lize, kde mu patří druhá příčka, nastřílel ve 28 zápasech 52 gólů.

Jedním dechem však Skuhravý dodává, že není třeba se bát. „Odvahu,“ burcuje krajany. Slavia si v Itálii vydobyla v poslední době slušné jméno, především zaujala vítězstvím v Edenu nad AS Řím a odstrčením týmu z věčného města na druhou pozici v základní skupině Evropské ligy.

Mluví se o ní s patřičným respektem. „Volali mi známí, bývalí hráči, kamarádi, sportovní ředitelé klubů – Tome, tam je několik velice zajímavých mladých hráčů,“ prozrazuje Skuhravý. Konkrétní však nebude, aby nepoplašil jejich agenty…

Sparťanská legenda se přidává k názoru, že rivalský tým proti slavnému AC Milán šanci má. „Proč ne, s každým se dá hrát,“ podotýká na základě vlastních bohatých zkušeností.

Česká stopa v AC Milán není moc početná, přesto poměrně významná. Do klubové kroniky se úspěšně zapsal obránce Marek Jankulovski, bronzový medailista z Eura 2004 v Portugalsku, jenž v letech 2005–2011 nastoupil v dresu s červeno-černými pruhy ke 113 zápasům v nejvyšší soutěži a vstřelil v nich čtyři góly.

A hlavně se podílel na dobytí Ligy mistrů v ročníku 2006/2007, kdy byl členem základní sestavy a pevným článkem týmu.

V ročnících 2015/2016 a 2018/2019 byl na soupisce obránce Stefan Simič, ligový start však nemá.

Nechybělo však mnoho – jen pár desítek milionů korun – a v síni slávy na San Siru se mohl vyjímat i Skuhravý. „Proti AC Milán se mi poměrně střelecky dařilo, přišla nabídka, jestli bych nepřestoupil,“ vrací se do 90. let minulého století.

Odstupné nebylo nijak levné. „Tehdy miliardy lir, já jen vím, že na přepočet to mělo být asi 15 milionů eur,“ přepočítává do dnešní měny, což by v korunách činilo asi 375 milionů korun. „Jenže ředitel Janova zvedl cenu o deset milionů eur (cca 625 milionů korun) a to už se milánskému magnátovi Silviu Berlusconimu dát nechtělo,“ odtajňuje Skuhravý, kde se všechno zadrhlo.

Mezi milánské legendy tedy nepatří.