Nemravně bohatí proti Spartě. Jakou šanci má letenský klub

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nenechte se plést. Po osmi kolech anglické nejvyšší soutěže sice vede tabulku Liverpool FC s 21 body, obhájce titulu Manchester City za ním zaostává o jediný bodík. Zatím v lize neprohrál. Boj je otevřený, City mají reálnou šanci přidat další lesklý korálek do síně slávy.

Tým je z českého pohledu nezastavitelný.

Jestliže Sparta v dubnu letošního roku v osmifinále Evropské ligy sklidila na slavném Anfield Road od Liverpoolu výprask 1:6, jak asi dopadne na stadionu Etihad o 56 kilometrů dále?

Obavy o další tvrdý dopad do rudé kroniky jsou značné.

Klub je především bohatý. Neskutečně, až nemravně. A jeho hodnota neustále stoupá. Nebývalo ovšem tomu tak. Klub z města se 2,8 miliony obyvatel ze severozápadní části země stál léta nejen ve stínu místního rivala United, ale nebyl nijak výrazný v celém britském království.

Vše se změnilo přílivem arabského kapitálu v roce 2008. Akcie společnosti Manchester City Football Club Limited jsou zcela vlastněny City Football Group. Skupinu vlastní tři organizace, z nichž většinově 81 procent vlastní Abu Dhabi United Group, 18 procent americká private equity Silver Lake a jedno společně čínské společnosti China Media Capital a CITIC Group.

Skupinu Abu Dhabi United Group vlastní šejk Mansúr bin Zájid Ál Nahján, člen královské rodiny Abú Zabí a viceprezident Spojených arabských emirátů. „Klub má neomezené finanční možnosti,“ sděluje český fotbalový odborník Jan Říčka. Poměry anglického klubu zná dobře, léta pro něj pracoval jako vyhledávač talentů po celé Evropě.

Jenže dlouhé peníze a movité vlastníky mají i jiné anglické klub. „Určitě Liverpool, Manchester United, Chelsea, Tottenham či Arsenal. Ty mají také neomezené možnosti,“ prohlašuje Říčka.

Přesto Manchester City rukou až despotickou nade všemi v poslední době vládne. Jenom v penězích to není, byť pro vybudování světového týmu tvoří nezbytný základ.

Arabský kapitál vstoupil do klubu už v roce 2008, léta ovšem trvalo, než se Citizens, jak zní jeho přezdívka, vyškrábali na vrchol. Anglický trůn dobyli navzdory obrovským investicím až v roce 2012, evropský dokonce 2023.

Skutečný sportovní rozkvět a hromadění trofejí přišůy s nástupem španělského mága Pepe Guardioly v roce 2016. Hned následující ročník vyhrál tým Premier League a pouze v ročníku 2019/2020 (Liverpool) ho přepustil jinému konkurentovi.

Vláda Manchesteru City je až tísnivá. „Výborně funguje spolupráce mezi Guardiolou a Txiki Begiristainem,“ odkrývá tajemství Říčka, když přidává dalšího famózního Španěla, který má na starosti sportovní úsek. A výborně se zná s Guardiolou ještě ze společného hráčského působení v FC Barcelona. „Rozumějí si, mají stejné myšlení na fotbal, doplňují se,“ charakterizuje Říčka jejich vzájemné propojení.

Teprve se uvidí, jak bude Guardiola fungovat bez svého krajana, protože Begiristain oznámil odchod ze City ke konci sezony.

Baskického bojovníka Begiristaina zná český objevitel vzácných talentů velice dobře, mnoho let pod ním pracovat při získávání mladých posil. „Rovněž výborně funguje akademie, která dokáže vychovat hráče i pro A mužstvo, čehož je důkazem Phil Foden,“ ukazuje Říčka na vlastní líheň.

Přestupová politika je však zásadní, klub loví po celém světě. „Podařilo se mu najít a přivést skutečné poklady,“ tvrdí rodák ze západočeské Sušice.

Klasickým případem byl norský zabiják Erling Haaland, který Manchester City posílil před dvěma lety, když přestoupil z Borussie Dortmund. „Německou Bundesligu už přerostl, musel výš,“ vrací se Říčka k jeho přemístění do Anglie.

Ve smlouvě měl klauzuli o přestupové částce ve výši 60 milionů liber, v přepočtu asi 1,680 miliardy korun. Pro českého daňového poplatníka suma závratná, až infarktová, pro bohaté evropské fotbalové kluby ovšem nikoli. „Bylo ovšem i štěstí, že se o Haalanda nestrhla bitva,“ upozorňuje Říčka. „Bohaté kluby, které byly schopny ho vykoupit, už měly místo hrotového útočníka obsazené,“ dodává.

Vítěz Ligy mistrů královský Real Madrid si hýčkal francouzského mušketýra Karima Benzemu a k němu chtěl přivábit krajana Kyliana Mbappého. Paris Saint-Germain ho však udržel v útočném trojzubci s Neymarem a Messim.

Barcelona prahla po polském vojvodovi Robertu Lewandowském, díru po něm v Bayernu Mnichov ucpal už předem dohodnutý senegalský nájezdník Sadio Mané, který přišel z Liverpoolu.

Konkurenční Manchester United spoléhal na Cristiana Ronalda, pro Liverpool byl letní přestupovou jedničkou uruguayský reprezentant Gabriel Núñez, v Chelsea věřili, že novou mízu nalezne belgický obr Romelu Lukaku, do Arsenalu se z Manchesteru City přesunul brazilský útočník Gabriel Jesus a uvolnil vlastně Haalandovi místo.

Naskočila však otázka, jak se norský mladík začlení do sestavy. „Manchester City nevyznával systém s klasickým hrotem, góly se rozprostíraly mezi více hráčů,“ rozebírá Říčka tehdejší situaci. A najednou se měl o zakončení starat zejména jeden vlčák. „Hráči se však přizpůsobili a poskytují nové tváři náramný servis,“ upozorňuje český odborník.

A Haalandovo okolí je skutečně výjimečné. Belgický tvůrce hry Kevin De Bryune, urostlý chorvatský stoper Joško Gvardiol, argentinský mistr světa Julián Álvarez, portugalští běhaví technici Bernardo Silva, Matheus Nunes a Rubén Dias, anglický bijec Kyle Walker.

Otázkou jen zůstává, jak bude chybět nejlepší hráč letošního Eura, lídr španělského evropského šampiona záložník Rodri, jenž je po operaci kolene. „Oslabení to je,“ připouští Říčka.

V utkání se Spartou se to nejspíš moc neprojeví, po jejím skalpu budou lační další válečníci. Na stadionu Etihad ji nečekají zrovna příjemné chvíle, bude čelit obrovské kvalitě.

I když klasický rozpálený kotel ji nečeká. „Není to tak bouřlivé jako na jiných anglických stadionech, ochozy nejdou tak strmě nahoru,“ připomíná Pavel Horváth, bývalý záložník Sparty Praha, který stadion Manchesteru City poznal v základní skupině Ligy mistrů v listopadu 2013 v dresu Viktorie Plzeň (porážka českého týmu 2:4). „Ale zážitek to je,“ nepopírá.

Stadion byl v roce 2002 původně postaven jako atletický, když se město Manchester pokoušelo – neúspěšně – o přidělení olympijských her. O rok později byl přebudovaný na fotbalový. „Není ani moc poznat, že byl původně atletický,“ přemítá Říčka.

A fanoušci se rozpálit dovedou, mužstvo nakopnout. „V dubnu, kdy se hrálo o titul a rozhodoval každý bod, tu Aston Villa vedla už 2:0,“ vzpomíná Říčka. „Během pěti minut byl stav obrácený, fans hnali své miláčky na zteč fantasticky,“ předkládá osobní zážitek.

Pohled na rozvržení sil naznačuje, že je Sparta proti světovému gigantovi na jeho rozžhavené půdě bez sebemenší šance. „Bude to mít hodně těžké,“ souhlasí Horváth.

Ale ve fotbale platí, že se může přihodit cokoli, nic není předem ztraceného. „Ale muselo by se sejít hodně příznivých okolností,“ hledá majitel pěti českých mistrovských titulů (tři s Plzní, dva se Spartou) šanci, jak se z drtivých kleští vysmeknout.

Před jedenácti lety Plzeň ostudu neudělala, dvakrát dokázala vyrovnat, dosáhla přijatelného výsledku. „Už tehdy hrály za klub velké hvězdy, ale ne tak oslňující jako nyní,“ ukazuje Horváth na jména jako Sergio Agüero, Samir Nasri nebo bosenský útočník Edin Džeko, který prošel i českou ligou.

Sparta narazí na světovou kvalitu.