Co nefunguje Spartě. Posily pod kritikou, proti Baníku návrat ke kořenům

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Minus devět bodů. Propast, ze které se Sparta potřebuje vyhrabat, aby se dostala zpět do hry o titul. Obhájce doublu v lize nepřipomíná mašinu z předchozích dvou sezon, naopak je v herní i mentální křeči.

Návrat ke kořenům. V tomto duchu měl Lars Friis apelovat na hráče i přímo v kabině několik týdnů zpátky. Ať už to nazveme jako znovunalezený hlad, odolnost, nebo sebevědomí - to vše Spartě v uplynulých ligových zápasech scházelo. Po postupu do Ligy mistrů letenští nepředvedli v lize jediný přesvědčivý výkon. „Ve Spartě došlo k odchodu důležitých členů kádru, poklesu formy některých hráčů či jejich zranění,“ souhlasí v rozhovoru pro SZ trenér Martin Svědík.

Přesně o těchto chybějících aspektech před duelem s Baníkem veřejně promluvil i sportovní manažer Sparty Tomáš Sivok. „Je to o disciplíně. Ani poslední zápasy už nebyly ideální, takže Lars (Friis) apeloval na to, abychom se vrátili k principům a pravidlům, které každý v klubu má. Ať už v realizačním týmu, nebo co se týče samotných hráčů. Reset hlavy. Lars i já jsme zvýšili hlas, bylo tam hodně emocí. Myslím, že to bylo potřeba, protože si musíme uvědomit, že nemůžeme žít z minulosti,“ líčí v rozhovoru pro Sparta UNLIMITED. Tomáš Sivok.

Na silné mentální složce letenští založili základ pro své úspěchy v minulých sezonách. I když se herně nedařilo, byla schopna překulit průběh zápasu na svou stranu. Lídrovství Ladislava Krejčího se mezi fanoušky i odbornou veřejností často omílá jako klíčový faktor. Ale jeho emoce podle Svědíka Spartě zkrátka chybí. „Byl silný v kabině, dával góly ze standardních situací,“ přidává v rozhovoru pro Seznam Zprávy kouč, který dokázal letenské porazit se Slováckem ve finále českého poháru v roce 2022.

Krejčího charizma a alfa autorita v kabině jsou těžko nahraditelné aspekty. Pomoct může i impuls ze strany realizačního týmu, ale zodpovědnost na hřišti leží na samotných hráčích. A schopnost srovnat tým a pomoct mu dostat se z krizových momentů je teď třeba rozprostřít mezi celý tým. Právě to definuje výjimečné celky.

Je vidět, že se v posledních zápasech snaží do této role dorůst Martin Vitík - třeba i drobnými psychologickými hrátkami, jakými se snaží rozhodit soupeře. Qazim Laçi měl po prohraném duelu v Plzni ostrý projev v kolečku ke spoluhráčům. Veljko Birmančević zase patří možná k tichým lídrům, ale neustálým herním zaujetím vyburcuje i spoluhráče. Je však potřeba, aby celý tým držel co nejvyšší standard koncentrace.

„Neřekl bych, že jsme polevili. Ale před postupem do Ligy mistrů panoval v týmu stres, který mi tam teď trochu chybí. Aby byli hráči pod tlakem, že se potřebujeme dostat do Ligy mistrů i příští rok. Někteří hráči se musejí vrátit zpátky k tomu, aby byli hladoví,“ přiznává Sivok.

Hlavní aspekt, ve kterém momentálně Sparta zaostává za vedoucí Slavií. Počet naběhaných metrů ve sprintu patří mezi fitness data, která si kluby přísně střeží a velmi bedlivě je sledují. Už pouhým okem se ale dá vypozorovat, že ve hře Sparty byly i proti Plzni zásadní nedostatky.

„Hlavně mi u Sparty chybí pohyb bez míče, je mnohem statičtější,“ shrnuje názory expertů oslovených Seznam Zprávami někdejší hráč Sparty a spoluautor Footcastu Jakub Podaný, kterému se nelíbil mimo jiné pohárový výkon Markuse Solbakkena. Ke hře posil z posledních dvou přestupových oken má výhrady i Martin Svědík. „Jsou za očekáváním kvalitou výkonů, intenzitou hry. Tím pádem ani rotace hráčů nefunguje tak, jak by si přáli,“ myslí si Martin Svědík.

„Většina kluků byla po utkání s Plzní naštvaná sama na sebe,“ líčí Tomáš Sivok v rozhovoru pro Sparta Unlimited. „Pouštěli si zápas a kroutili hlavou. Máme dané principy hry a ty tam vůbec nebyly. Hráli jsme hru, která nám vůbec nebyla vlastní. A k tomu se musíme vrátit. Každý má post a své povinnosti a když je nebude plnit, ostatní je taky nemůžou plnit. Když hráči dostanou v určitých pozicích míč v rychlosti a jejich spoluhráč tam není, je to v prčicích,“ pojmenovává problémy Sivok.

Sparta se navíc potýká s rozsáhlou marodkou. A to nejen už prověřených klíčových opor, jako je třeba Lukáš Haraslín. Méně zmiňovanou absencí je třeba zranění Imanola Garcíi, levého wingbeka a posily z Athleticu Bilbao, od něhož si klub i realizační tým hodně slibovaly. Díky vysoké herní inteligenci, taktické variabilitě a kvalitě při hře s míčem měl letenským umožnit realizovat nová herní schémata třeba v zasouvání se doprostřed, čili invertování.

I tak má Sparta na krajích hřiště kvalitní varianty, jenže Angelo Preciado má obrovské výkonnostní výkyvy a Matěj Ryneš neplní některé herní principy, které fungovaly Spartě s Jaroslavem Zeleným. Ten už nastupuje primárně ve stoperské trojici.

„Největší problém je podle mě součinnost křídel a wingbeků. Nejsou schopni tak dobře pracovat s prostorem, aby jeden druhému vytvořili metr navíc. Když hrál Zelený vysoko na kraji a trhal obranu, zaujal pozornost obránce, který se staral o Haraslína, protože někdo mu nabíhal za záda, a kdyby přišla dobrá přihrávka za obranu a záložník Zeleného nezachytil, obránce má obrovský problém. Ryneš tyto prvotní náběhy tolik nedělá,“ všímá si Podaný.

Z taktického pohledu je nejvíc do očí bijící způsob, jakým Sparta zakládá útok. Zatímco ještě na začátku sezony i v Lize mistrů byli letenští ve vířivém pohybu, záložníci se nabízeli pro balony, stopeři vyváželi míče a útočící hráči falešnými náběhy trhali obrany soupeřů, teď je Sparta při hře s míčem těžkopádná a lopotná.

Začíná to od útočníků. Je dobře vidět, nakolik klíčovou postavou byl pro hru Sparty Jan Kuchta, který si sbíhal k záložníkům pro míče a skvělými pasy za obrany soupeřů startoval křídla Veljka Birmančeviće s Lukášem Haraslínem. Ti přejímali balony v plném běhu a soupeř byl v obrovských nesnázích. „Kuchta dával také góly, navíc přinášel takovou nechutnost pro soupeře,“ přidává Martin Svědík.

Teď je útočná trojice až příliš nevýrazná, vysunutá, neseskakuje si pro rozehrávku. Je to jednak jinou typologií hrotových útočníků. Albion Rrahmani má zajímavé záblesky, ale ještě se plně nesžil s herními schématy Sparty, Victor Olatunji sice umí vybojovat těžké hlavičkové souboje, ale v mezihře nezaznamenává potřebné pokroky.

Výkonnostní problém je pak na krajích hřiště, a to zvlášť při absenci Lukáše Haraslína. Lars Friis zkouší Indrita Tuciho, Ermala Krasniqiho i Kryštofa Daňka, ani jeden z nich však zatím dostatečně nezaujal. Kritika se z různých stran snáší i na Veljka Birmančeviće. Byť čísla má, kvůli nefunkčnosti okolo něj se nedostává do oblíbených pozic.

Realizační tým proto zkouší najít jiná herní schémata a být přímočařejší při zakládání útoků, což byl herní plán Sparty třeba proti Olomouci. Dvakrát díky tomu skórovala, z toho jednou z ofsajdu. Jenže to vyplodilo i vedlejší efekty, kvůli kterým letenští duel se Sigmou prohráli a některé problémy se se Spartou táhnou doteď.

Expertům osloveným Seznam Zprávami chybí větší kompaktnost a vyčítají letenským velké vzdálenosti mezi jednotlivými řadami. Dva střední záložníci tak musejí v obranné fázi pokrýt daleko větší množství prostoru, a na druhé straně do útoku nemají tolik možností pro přihrávku.

To vše vede k velkému množství ztrát míčů. Sparta jich za minulou sezonu nakumulovala nejméně ze všech týmů v lize, zatímco teď jí stouply o 11 %. Slavii naopak klesly o pět procentních bodů. A po ztrátách vznikají díry, které záložníci mnohdy špatně hasí. Třeba před týdnem jeden propad v obraně a pozdní návrat potrestala Plzeň rozhodujícím gólem Prince Adua.

Po drtivé porážce v derby 0:4 před dvěma lety se Brian Priske obrátil k rozestavení 3-4-3, se kterým hned nato uspěl v Plzni a zachránil své angažmá. Sparta od té doby prakticky bez výjimky drží základní systém, se kterým poté vyhrála dva ligové tituly, pohár a dostala se do Ligy mistrů.

Při každém klopýtnutí se objeví otázky, jestli by pro Spartu dávalo smysl změnit rozestavení a nebýt pro soupeře tak čitelná. Experti v této záležitosti poskytují různé náhledy. Opakují se názory, že když herní šablona funguje dobře, soupeř ji může mít načtenou, jak chce, ale stejně proti individuální či týmové kvalitě nic nesvede. Mnozí z nich míní, že výchozí rozestavení není tak podstatné jako způsob a styl hry.

Na druhé straně i Podaný podobně jako řada odborníků připouští, že Spartě chybí jiné možnosti, které by jí v určitých fázích zápasu, anebo proti některým celkům pomohly. „Sparta určitě potřebuje plán B, aby učinila chaos v týmu soupeře a hůř se mu na ni připravovalo. Proto by s tímto plánem měla někdy i v zápase začít. Kdyby Spartě skvěle klapalo 3-4-3, nemá důvod něco vysloveně měnit. Ale momentálně vidíme, že jí chybí rytmus, navíc má zraněné klíčové hráče, kteří jsou schopni něco zlomit. Je načase zlomit špatnou fázi i něčím jiným než svým ideálem,“ soudí.

„Není to nic složitého, dával by smysl přechod k 3-5-2,“ navrhuje Podaný jedno z řešení. „Dva střední záložníci jsou momentálně podčíslení a pokud tým nemá rytmus, je třeba přečíslit střed o jednoho hráče, ubrat jedno křídlo a být trochu variabilnější,“ dodává.