Slavia by v Holandsku hrála v TOP 5, hodnotí po roce Ondřej Lingr

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

V neděli 21. dubna získal Ondřej Lingr svoji první trofej, jeho Feyenoord porazil ve finále Nizozemského poháru tým z Nijmegenu 1:0. Pětadvacetiletý rodák z Havířova je ale připraven druhý klub nizozemské Eredivisie opustit, pokud by mu nedával více šancí než dosud.

„Kdybych mohl ve Feyenoordu hrát, tak bych tu chtěl stoprocentně zůstat, protože klub je fantastický a jsem tu jinak moc spokojený. Pokud by to bylo Holandsko, moc si nedokážu představit, kam bych tady šel na hostování, spíš bych to viděl na jinou zemi,“ hodnotí své budoucí vyhlídky.

V online rozhovoru mluví i o tom, s kým si nejvíc rozuměl v pražské Slavii, co od něj očekává trenér jako od žolíka a jak si užil historicky nejvyšší vítězství Feyenoordu nad Ajaxem Amsterdam.

Jaké byly oslavy zisku poháru, jak jste si je užil?

Užil jsem si to moc, bylo to po sedmi letech, kdy Feyenoord vyhrál pohár. Vítězství v poháru je tady pokládáno za cennější, než když v Česku vyhrajete MOL Cup. Oslavy byly velké, druhý den ve městě na ně přišlo asi 40 tisíc lidí. Byla tu i celá moje rodina, klub zařídil oslavy i pro rodiny, vyšlo to skvěle a jsem rád, že tu mám první trofej.

Jak přesně oslavy probíhaly? Byla i jízda městem v otevřeném autobuse?

Tohle bývá jen u titulu. Přijeli jsme na radnici, poté jsme šli na pódium, před ním bylo těch 40 tisíc lidí, byl to zážitek.

Vaše herní vytížení není asi takové, jak byste si představoval. Řešíte teď nějak svoji budoucnost s agentem?

Jak říkáte, není to optimální. To angažmá je pro mě obrovská zkušenost, přišel jsem, zahrál si Ligu mistrů, byl to velký skok, naučil jsem se i jinak pracovat na hřišti. Bohužel šanci jsem ale skoro žádnou nedostal. To mě mrzí, protože jak město, tak i klub jsou skvělé… budeme to ale muset řešit. Nevíme, co se bude dít, přijde asi nový trenér. Fotbal je ale krátká záležitost a nerad bych ztratil další rok. S agentem už novou budoucnost řešíme a nebráním se nové výzvě. Samozřejmě ale bude záležet na Feyenoordu, zda si mě bude chtít nechat, nebo mě pustí.

Zatím se nevyjádřili?

Zatím jsme to s klubem neřešili, ale agent si dá schůzku se sportovním ředitelem po sezoně.

Ve velkých holandských klubech se hráči hodně točí. Je na vaší pozici někdo, kdo by mohl odejít a otevřít vám tak větší šanci na základní sestavu?

Kluků, co by mohlo odejít, je tady hodně, je o ně zájem z nejlepších klubů světa, třeba z Liverpoolu nebo Atlétika Madrid. Nevím ale, jestli by mi to mohlo pomoct, protože také někdo může přijít. Jak se k tomu klub postaví, nevím.

V českých médiích se spekuluje, že by nový majitel Slavie Pavel Tykač mohl zopakovat „akci Zima“, ale tentokrát přivést zpátky vás. Trenér Trpišovský vás má ostatně rád, vždy vás chválil. Jak byste viděl tuto variantu?

To teď nemůžu říct, v tuhle chvíli mám smlouvu ve Feyenoordu a bude záležet na něm. Je hezké, že by mě Slavia chtěla zpátky, abych jim pomohl, ale na mně to teď nezáleží.

Jedním z kandidátů na nového trenéra Feyenoordu je i Alex Pastoor, který krátce působil ve Slavii. Bavil jste se o tom s někým? Třeba Milan Škoda si na něj určitě pamatuje…

Ano, bavil jsem se s kluky ze Slavie, kteří ho měli. Ohlas nebyl optimální, protože tam vydržel jen chvíli. Co jsem ale mluvil s lidmi v Holandsku, tak tady je hodně respektovaný. Variant je hodně a Feyenoord si vyhodnotí, co pro něj bude nejlepší, v hledáčku mají určitě více trenérů.

Jak moc jste ve styku se Slavií? Ke komu jste tam měl nejblíž?

Ve styku jsem s většinou kluků, nejvíc ale s Vencou Jurečkou, s tím si píšu denně, to byl můj největší parťák. Potkávám se s kluky i v reprezentaci, vždy si něco povíme, to ale už není na denní bázi.

Kdybyste měl Slavii zařadit do Eredivisie, kde by se podle vás pohybovala?

Myslím, že by se určitě pohybovala v TOP 5.

Jak jste si za ten rok v Nizozemsku zvykl? Je něco, co vás na zahraničním angažmá překvapilo?

Musím říct, že jsem z toho měl strach, protože to je moje první zahraniční zkušenost a celý život jsem byl v Česku. Holandsko je ale skvělá země, hodně mi pomohla i přítelkyně, která je tu se mnou. Zabydleli jsme se a zvykli si, v tom není žádný problém, cítíme se tu jako doma.

Jak jste na tom s jazykem, učíte se i holandštinu? Předpokládám, že v kabině frčí spíš angličtina…

Přesně tak, v kabině máme opravdu mix, jsou tu hráči z Mexika, Peru, kluci z Evropy i Holanďané… takže se mluví anglicky. Kdybych se měl učit holandštinu, tak nevím, je to strašně těžký jazyk.

Kdybyste si teď měl vybrat, zůstal byste raději v této zemi v jiném klubu, nebo šel do jiné země?

Napoví až léto. Kdybych mohl ve Feyenoordu hrát, tak bych tu chtěl stoprocentně zůstat, protože klub je fantastický a jsem tu jinak moc spokojený. Pokud by to bylo Holandsko, moc si nedokážu představit, kam bych tady šel na hostování, spíš bych to viděl na jinou zemi.

Jak byste srovnal holandskou a českou ligu?

Tady je to víc ofenzivní a fotbalovější, v Česku se hodně dbá na výsledek a boj, proto jsem se tady musel trochu přenastavit, což v takovém klubu není jednoduché. Jsem rád, že jsem si to mohl zkusit a hodně mi to dalo. Hraje se tu útočný fotbal, na defenzivu se moc nedbá.

Ve Slavii jste často naskakoval jako žolík a rozhodoval zápasy. Liší se teď pokyny z lavičky, když tam jdete na deset dvacet minut?

Máte pravdu, že jsem ve Slavii často střídal, to mi vadilo, i proto jsem chtěl odejít. Změnilo se hodně, trenér Trpišovský hodně rotoval s hráči. Já jsem třeba hrál 70 minut v české lize a potom 30 minut v Evropské lize, takže nějaké vytížení bylo a všichni byli spokojení. Tady to trenér hraje s 11 nebo 12 hráči, což musíte respektovat. Jde o výsledky a ne náhodou se trenér dostal do Liverpoolu. Jsem profík, skousl jsem to a každodenně pracuji. Když jdu na hřiště, trenér ví, co ode mě má očekávat – že přinesu energii a můžu rozhodnout zápas, což jsem dvakrát dokázal, když jsem dostal náš tým do finále poháru a pak proti Vitesse Arnhem.

Jak vidíte své šance před blížící se nominací na Euro? Hráčů národního týmu, kteří moc nenastupují, je teď více…

Doufám, že se do ní dostanu. Prošel jsem celým kvalifikačním cyklem a hraju ve velkoklubu. Myslím, že mám týmu co dát. Samozřejmě asi ne ze základní jedenáctky, to by nebylo fér, protože nehraju a nemám minutáž. Trenér a realizační tým ale myslím vědí, že mám týmu co dát i z lavičky, což jsem i minulý sraz ukázal. Doufám, že v posledních třech zápasech budu hrát, abych si nominaci zasloužil, za což bych byl moc rád. Jet na Euro je sen každého. Hrát v základu reprezentace je můj cíl do další sezony.

Na posledním reprezentačním srazu se objevilo hned několik nových hráčů. Očekáváte pod trenérem Ivanem Haškem větší změnu stylu oproti tomu, co se hrávalo za jeho předchůdce Jaroslava Šilhavého?

Ano, očekávám, že se bude hrát jinak. Už tomu napověděl minulý sraz, kdy jsme zkusili dva různé styly – v Norsku jsme hráli 4-5-1, doma pak 3-5-2. Bude to hodně flexibilní, myslím, že se budeme orientovat i podle soupeře a zároveň si budeme chtít zachovat naši tvář. Pro trenéry je samozřejmě těžké něco nacvičit během dvou tří týdnů, musíme jet na výsledek a překvapit. První zápas máme s Portugalskem, a pokud uděláme třeba bod, můžeme být překvapením ve skupině, ne-li v celém turnaji.

Jak hodnotíte skupinu na Euro?

Portugalci jsou naprostá špička, to bude těžký zápas, můžeme jen překvapit. Pak máme Turky, to je 50 na 50 a nevíte, co očekávat. A Gruzie ukázala, že má skvělé fotbalisty, žádný zápas nebude jednoduchý. Hodně napoví první zápas.

Nedávno jste si zahrál asi 20 minut v ligovém zápase proti Ajaxu, který jste rozdrtili 6:0. Jaký to byl zážitek, takto potupit největšího rivala?

Takové zápasy se zapíšou do historie a já jsem byl toho součástí… bylo to skvělé. Byl to největší debakl Ajaxu v historii zápasů proti Feyenoordu. V Rotterdamu je Amsterdam skoro zakázané slovo, rivalita je obrovská. První zápas jsme vyhráli 4:0 venku, tři týdny zpátky pak 6:0. Nechtěl bych být v kůži Ajaxu, je to ale fotbal, musejí se z toho oklepat a třeba příští rok už budou lepší.