Rubeme nad plán, říká Brabec. Ligu mistrů se majitel Baníku ošívá vyslovit

Arktický vítr otravně zalézal pod bundy, majitel fotbalového Baníku Václav Brabec si nasadil kulicha se sloganem DEM RUBAT a prodíral se z parkoviště Ridera vedle Městského stadionu. Měl co dělat, aby stihl výkop ligového šlágru se Spartou (1:1) o druhé místo v tabulce včas a užil si připravené choreo. Fanoušci spasitele ostravského fotbalu nechtěli pustit. Brabec se s nimi ochotně fotil, vřele objímal. Seznam Zprávy byly u toho.

Snadno jste poznali, co pro místní znamená. Rozehřál je už odpověďmi na pódiu v panelové diskuzi s Armádou České republiky, kterou klub připravil jako připomínku oslav 80. výročí Ostravské operace, největšího střetu ve druhé světové válce na českém území.

Současná Ostravská operace probíhá na trávníku a výsledkem může být kvalifikace Ligy mistrů, nejprestižnější fotbalové soutěže.

„Jsem spokojený,“ pronesl Brabec do mikrofonu. „Ty cíle jsme nevyhlašovali, na začátku sezony jsme říkali, že kdybychom byli ve finálové šestce, rozdáme si to pak v nadstavbě. Nikdo už nás z ní nevykopne, máme dostatečného fóra na Jablonec. Chceme se porvat o druhé, nebo třetí místo a uvidíme, jak to dopadne,“ přemítal.

Načež šéfa Baníku přerušil výkřik pod pódiem: „O druhé!“

Pokud Liga mistrů není v Ostravě téma, pak snem rozhodně.

„Doufám, že když skončí tato sezona, tak si moc neodpočinu a budu sledovat, jaké protivníky dostaneme v pohárech. A hlavně v jakých pohárech –⁠⁠⁠⁠ jestli to bude Konferenční, Evropská anebo ta liga, kterou ani nebudu vyslovovat,“ ošíval se Brabec.

A další fanoušek jej hlasitě nabádal: „Můžeš, pojďme do toho!“

Brabec se znovu chopil mikrofonu, avšak nátlaku nepodlehl: „Já to neřeknu, budu pokorný. Buďme rádi tam, kde jsme, buďme rádi, že budeme druhý rok v pohárech. I kdyby to byla Evropská liga a nebyla to ta LM, tak budu rád.“

Brabec je pro baníkovce spasitelem, neboť zadlužený klub zázračně vyléčil, vyvedl ho z druhé ligy až do evropských pohárů. Navíc s vizí a rozvahou. Investoval nejen do A-týmu, nýbrž i do akademie a infrastruktury.

Baník vletěl mezi dlouhodobě etablovanou silnou trojku Slavii, Spartu a Plzeň se sezonním rozpočtem toho čtvrtého vzadu.

„Baník je silný, tradiční klub, zasloužil by si hrát v Evropě,“ řekl na dotaz Seznam Zpráv sparťanský trenér Lars Friis. „Pro nás je to složitější, že vpředu jsou čtyři kluby, nutí nás to dělat věci ještě lépe, tlačíme na sebe. Jeden dva dominantní kluby vytváří nezdravé prostředí. Českými brýlemi je to dobře, sparťanskými to tak dobře zase není,“ připustil.

Slavia s majitelem Pavlem Tykačem překonala hranici rozpočtu jedné miliardy korun, Letenští s Danielem Křetínským navýšili budget na asi 950 milionů korun. Plzeň má rozpočet 300 milionů korun, Baník zhruba o sto milionů méně.

„Majitelů fotbalových klubů velikosti Baníku zase tolik není. Větší kluby jsou Slavia a Sparta, ale majitelé to nevedou, spíš to sledují, vnímají. Já se věnuji Baníku čtyři dny v týdnu,“ odpovídal Brabec na dotaz, jak řídí tak velký klub. „Máme schopný management počínaje ředitelem Michalem Bělákem, sportovním ředitelem Luďkem Mikloškem nebo šéfem marketingu Matějem Šturalou,“ vyzdvihl.

Ocenil také skutečnost, že souboj se Spartou byl v nehostinném vítkovickém azylu, stadionu s atletickou dráhou, bleskově vyprodaný. Patnáct tisíc vášnivých fanoušků vytvořilo znovu báječnou kulisu, jež prostupuje Ostravou.

„Není jednoduché zorganizovat na tomto stadionu, který je zkolaudovaný jako atletický, který se neumí chovat k fotbalu, takovou akci, že tři týdny dopředu máme vyprodáno. Doufám, že budeme mít vyprodáno až do konce sezony,“ přeje si Brabec.

Všichni baníkovci vyhlíží velkorysý projekt Nové Bazaly, jak dali najevo také úvodním choreem, které pomohli ze střechy stadionu spustit vojáci.

Přelet Gripenů podtrhl Ostravskou fotbalovou operaci, kterou žije celé město.

Moderní stánek na Bazalech by měl vyjít asi na 2,5 miliardy korun, počítá se s kapacitou kolem 20 tisíc míst. Většinovým investorem je město. Stát by mohl do pěti let.

Není pochyb o tom, že Baník nechce mezi domácí smetánku jen nakouknout, ale hodlá se v ní usadit.

Ani pamětníci si nedokáží vzpomenout, kdy šel do bitvy se Spartou jako favorit s menším kurzem. Forma hrála jasně pro moravskoslezský mančaft. Pět zápasů v řadě sbíral samé výhry. Sebevědomí pumpuje i podzimní triumf na Letné. Výběr trenéra Pavla Hapala hraje nejzábavnější fotbal v lize. Z toho pak lezou i jednotlivci jako Ewerton, Šín, Boula, Rigo, Pojezný a další, o které je zájem.

Zatímco Sparta dorazila po porážkách v Liberci a s Plzní, jež stvrdily, že tentokrát obhajoba titulu nevyjde.

Avšak ve Vítkovicích mají nakonec Pražané ke třem bodům blíž. Plichta 1:1 znamená, že nadále ztrácí na Baník dva body. A na druhé místo se o bod před Ostravu vyhoupla Plzeň.

Za titulem chvátá Slavia, boj o druhý flek nabízí napínavou zápletku.

Když Baník posílá po půlhodině do vedení fantastickou střelou odchovanec Matěj Šín, Městský stadion se otřásá. Útočník Prekop si na hrotu počíná jako tank, vyhraje souboj se stoperem Panákem, Šín odražený míč sbírá, špičkou kopačky přehodí hlavu skloněného zadáka Sörensena a z voleje levačkou napálí balon do sítě tak, že na to bude celá Ostrava léta vzpomínat. Kdyby ještě žil Matějův děda, určitě by o tom pár řádek hrdě napsal do Zemědělských novin.

„Úžasný pocit, splněný sen. Užíval jsem si to plnými doušky,“ vyznal se ostravský klenot Šín.

Nejen sparťanský brankář Vindahl marně u sudího Černého reklamoval vysokou nohu. Bylo to tak na hraně a Šín si po utkání do rivala ještě kurážně rýpl: „Jak znám Spartu, divil jsem se, že mi to uznali. Ale nohu jsem stahoval, nedotkl jsem se ho. Regulérní gól.“

Projev neúcty? Sebevědomí? Ostravského naturelu? Na tom nesejde, Šín několikrát prohlásil, že si přestup do pražských S nedokáže představit, že to by ho doma hnali. Takového lídra baníkovci zbožňují.

V prvním poločase ještě bouřlivým potleskem oceňují informaci od hlasatele, že starší dorostenci právě vyhráli v Mladé Boleslavi a upevnili si vedení v celostátní soutěži. I to je příslib světlé budoucnosti černého města havířů.

Ve druhém poločase se ovšem tým trenéra Pavla Hapala nechá i nepřesností zatlačit do hlubšího bloku, sparťané na něj píchali útočným trojzubcem, více než srovnat po centru Ryneše a hlavičce Panáka však nestihli.

Tenhle bod těší víc domácí. Jediným kazem zdařilé reklamy na stále lepší tuzemskou ligu byla bohužel dohra po zápase. Na autobus, který převážel hostující fanoušky, zaútočili výtržníci Baníku. Sedm jich policie zajistila.

„Výborný fotbal nahoru dolů, divák si přišel na své. Asi jsme více zklamaní než domácí, měli jsme více šancí, měli jsme hodně zblokovaných střel. Ukázali jsme, že stále umíme hrát fotbal, i když nás už někteří odepisovali,“ pronesl sparťanský křídelník Lukáš Haraslín.

„Bod je dobrý. Před zápasem bylo velké haló, byli jsme postaveni do role, kdy se počítalo s jasnou výhrou Baníku, ale kdybyste nám rok a půl zpátky řekli, že budeme bodovat se Spartou, berou to všichni všemi deseti,“ pravil Šín. „Sparta je za námi, snad ji tam udržíme do konce sezony. Je to rival. Motivace byla největší.“

Rovněž kouč Hapal na procházkách městem pociťuje, že by si fanoušci rádi broukali slavnou znělku Ligy mistrů. „Lidé jsou úžasní. Přejeme si to všichni, dnes jsme blízko. Ale zápasů je dost, v nadstavbě to bude velice náročné,“ uvědomuje si.

A pak dodává: „Jo, budeme si dál žít sen a dělat pro něj maximum. Bojujeme se Slavií, Spartou a Plzní, což je velká kvalita české ligy. Jsme rádi, že jsme mezi nimi, že se s nimi dokážeme porvat a se Spartou máme lepší vzájemný zápas.“

Šín doplní: „V hlavách to možná někdo má. Já chci skončit lépe než v minulé sezoně.“

To byl Baník čtvrtý. Ale teď rube nad plán. A ještě nemá fajront.

„Sestavu netočíme, nemáme proč, jsme fit. Jedeme nadoraz. O žádné únavě není v kabině řeč,“ mobilizuje Hapal síly svého komanda před závěrečnou fází Ostravské operace.