Problém Slavie v Evropě je zpět, dojíždí na zakončení. Ale Chorý se vyplácí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vypadalo to, že fotbalisté Slavie realizují ideální scénář. A konečně v Evropské lize protrhnou mizerii v zakončení. Brankář Antonín Kinský přesným výkopem našel na levé straně zadáka Jana Bořila, který prostrčil míč k Lukáši Provodovi, jenž parádní přihrávkou do vápna vybídl ke splnění úkolu volného kanonýra Tomáše Chorého. Stačilo mu jen nastavit svou obrovitou kopačku. Z prvního doteku uklidil míč, kam bylo potřeba. Sedmá minuta, Eden v euforii, lepší začátek mač s Fenerbahce Istanbul nemohl mít.

Jenže pak se všechno jaksi vrátilo do zaběhlých (ne)pořádků sešívaných na evropské půdě - velmi dobrý výkon vedoucí k šancím, nikoli gólům.

A znovu jen trpkost, lítost i naštvání nad konečným resumé.

Slavia - Fenerbahce 1:2.

Slávisté si drbali hlavu, že nepřidali druhý a klidně i třetí gól ještě do poločasu. Možnosti na to měli - Chorý hlavičkoval těsně nad bránu, David Douděra zase zblízka minul z voleje. A když se Provod trefil zpoza vápna, titěrné ofsajdové postavení Chorého, jenž stál v dráze střely, což možná více vadilo pomeznímu rozhodčímu než brankáři Livakovičovi v zákroku, radost zhatilo.

VAR potvrdil: Branka neplatí!

„Vybíhal jsem, prý jsem tam asi nechal nohu, kopačku, chybělo pár centimetrů. To jsou maličkosti, které mohou zápasy rozhodnout,“ povzdechl si Chorý.

Zapomeňte na herní převahu, intenzitu, kontrolu míče i všechny ostatní doprovodné ukazatele z vest katapult, čísel Wyscoutu či Opty, z dojmů ze sedliny z turecké kávy. Všechno má zhruba stejnou vypovídající hodnotu. Um v zakončení bude vždy rozhodovat nejvíc. Ať je trenérem kdokoli, tohle už v dospělém fotbale těžko ovlivní.

„Tohle už o trenérovi vážně není,“ říká Seznam Zprávám Václav Jílek, bývalý trenér Sparty či Sigmy, který nyní vede reprezentační osmnáctku. „Velká mužstva dělá v Evropě velkými hra na posledních dvaceti až třiceti metrech. Individuální kvalita, volba řešení a provedení.“

Slávistům dochází, jak moc si komplikují postupovou pozici. Byli lepší, až to razí do očí. Nejen bývalý fotbalista a nyní expert O2 TV Sport Zdeněk Folprecht po utkání na sociální X připomněl kyselá fakta: „Ajax, Bilbao, Frankfurt a Fenerbahce… Vzhledem k průběhům zápasů je jeden bod úplný nesmysl, ale ta produktivita. Škoda.“

A doplnil celkovou statistiku střel v oněch zápasech: „Slavia: 78, soupeři: 27.“

Pro úplnost podotýkáme, že v těchto v posledních čtyřech pohárových utkáních dala Slavia ze 78 pokusů jen dva góly. Brrr!

Je potřeba také zmínit, že ačkoli slávisté vyslali proti Fenerbahce 23 střel, z toho šest na bránu oproti třem soupeřovým pokusům, statistika xG, tedy počet očekávaných gólů, byla tentokrát jen lehce přes jeden.

I tak z Provoda, jenž odehrál první poločas ve fantastické formě, byla znát pochopitelná frustrace: „Těžko se mi hledají slova, ve třetím zápase po sobě jsme nehráli vůbec špatně, ukázali jsme náš styl fotbalu, ale musíme se z toho poučit. To už není možné, abychom nezískávali body.“

Bude se hledat viník, jak už to bývá. Pro někoho Douděra, pro jiného třeba Chorý. „Oba měli dobré možnosti. Slavia mohla dát za poločas čtyři góly a bylo hotovo, jenže špatnou produktivitou navázala na předešlé pohárové zápasy, i když je odehrála výborně. Mít z nich jen jeden bod je po takových výkonech opravdu trpké,“ povídá Jílek empaticky.

Zastavme se ještě u Chorého. S proměňováním šancí je na ráně jako první, vede útočnou řadu. Po polovině sezony se dá letní třaskavý přestup z Plzně zhodnotit jako velmi povedený. Gól Fenerbahce byl jeho desátým ve Slavii - k šesti ligovým přidal čtyři pohárové.

Solidní vizitka, jež popírá skepsi, že by devětadvacetiletý urostlý hroťák stačil jen na tuzemský level. Ostatně prosazuje se také v reprezentaci a už v Plzni dával góly Barceloně nebo AS Řím.

I díky Chorému hladová Slavia povstala, bez porážky vévodí lize, což upřímně je pro slávisty hlavní cíl sezony - titul a přímý postup do Ligy mistrů.

„Ptal jsem se Honzy Bořila, v čem vidí největší zlom oproti jaru. Říkal mi, že naprosto klíčovou událostí byl příchod Tomáše Chorého. Je v kabině cítit, je to obrovská autorita, válečník,“ povídal v klubovém Totálním podcastu šéf Slavie Jaroslav Tvrdík.

Chorému stačil podzim, aby otočil anebo aspoň upravil část veřejného mínění slávistických fanoušků, kteří byli z jeho příchodu rozhořčení, div nestříhali permanentky.

„Před tímhle klukem smekám klobouk až na zem. Takhle si poradit v prostředí, které není vůbec jednoduché. Okolnosti, souvislosti, které doprovázely jeho přestup, a co všechno musel dokazovat nejen v mužstvu, aby se prosadil, ale i lidem kolem, aby ho začali mít rádi, nebo ho trošku respektovali, nebo mu fandili, byly složité. Udělal maximum, co šlo,“ chválí svého klienta Jan Podroužek z agentury Nehoda Sport. „Co mi přijde ještě lepší, než že je skvělý fotbalista, tak jak je mentální silný. Má už velmi dobrou pozici v kabině Slavie i co se týče lídrovství, což je hezké slyšet.“

„Vůbec se nedivím,“ kývne Jílek, který Chorého vedl v Olomouci. „Dorostl v osobnost. Když začínal v Olomouci, měl takové ústřelky. Ale už tenkrát to byl vlčák, který chce za každou cenu vyhrát. Když odbourá občasné polehávání, což mám pocit, že si je toho vědom, tak je to lídr, persona, o kterou se můžete opírat. Chorého nevzali jen proto, že je velký. Oni vědí, že na hřišti to bude vždycky bojovník pro tým, který má ale zároveň svou kvalitu.“

Někdejší kouč Slovácka Martin Svědík v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy vypíchl přínos Chorého v širším kontextu: „Faktor Chorý je důležitý. Dokáže rozhodovat zápasy, být klíčem nejen na hřišti, ale také v kabině. Je to hecíř, nerad prohrává. Hodně lidí jeho příchod kritizovalo, ale on se vyplácí. Takového hráče Slavia neměla. Dokáže vám navázat dva hráče, vytváří prostor pro další, ale také umí otočit těžiště hry, dobře pracuje zády k bráně, těžko se na něj hraje, jsou na něj fauly.“

A to doma i v Evropě. Přesto se Jílek domnívá, že by Slavii ještě prospěl příchod ryzího kanonýra, který by zúročil její snažení a herní převahu také v evropských zápasech.

Že by takový šutér z ciziny stál balík? Ano, avšak Jílek zmíní dostupnější jméno, jež by mohlo sešívaným s góly pomoct. „Jsem přesvědčený, že kdyby Slavia měla olomouckého Jana Klimenta, tak by se jí vyplatil,“ chválí nejlepšího střelce ligy, který se v jednatřiceti vrátil nejen do zářivé formy, ale i do reprezentace. „Slavia má góly rozprostřené mezi více hráčů, jeden odskočený střelec by se jí hodil.“

Stejně jako kolega Svědík oceňuje Jílek kvalitu hry Slavie v evropském měřítku i přes patrné nedostatky ve vápně soupeře, kde se rozhoduje.

„Slavia je dnes skvělá. Ani na Bilbau nebo ve Frankfurtu nevidíte české mužstvo, které by spoléhalo jen na organizaci, defenzivu, brejky. Vidíte sebevědomé dominantní mužstvo, které se vyrovná herností a soupeře přestřílí,“ zdůrazní Jílek.

„To potvrdil i zápas s Fenerbahce,“ dodává. „Když Jindra Trpišovský přišel do Slavie, všichni obdivovali hlavně fyzickou stránku, což je základní podmínka pro úspěch. Slavia byla tehdy víc atletická než fotbalová. Dneska už ten balanc tam je - větší míra hernosti je podložená kondicí.“

Což v domácí lize přináší ovoce. I proto věří, že Slavia střeleckou nemohoucnost zlomí také v Evropské lize. V mezinárodní konfrontaci je však potřeba seřídit mířidla na maximum, neboť soupeř má mnohem větší kvalitu v zakončení. A každá nepřesná rána, jež devalvuje práci k ní vedoucí, se trestá nemilosrdně ve vápně na opačné straně hřiště. Ostatně to byl největší problém Slavie i v její zlaté éře okolo základní skupiny Ligy mistrů v sezoně 2019/20.

„Je tam také méně času na zakončení než v naší soutěží,“ podotýká Jílek. „Ale hra Slavie je postavená na dobrých základech, které vedou do šancí i proti velmi kvalitním soupeřům. Vzhledem k tomu si myslím, že se to otočí.“

Pak bude i postup do další fáze pohárů ještě reálný. „Ambice jsou pořád stejné, do každého zápasu, který nás čeká, půjdeme stejně, akorát musíme být víc produktivní a rozhodnout dřív,“ velel Douděra do kamery Nova Sport. „Předvedli jsme skvělý výkon evropského formátu. Nedali jsme šance, to je fotbal. Jsou v životě horší věci než nedat gól,“ připomíná slávista, který se vrátil k fotbalu poté, co rodinný příslušník překonal rakovinu.