Priske ve Spartě nemá zavřené dveře. Co stálo za koncem ve Feyenoordu

Ze tří velkých postav sparťanských titulů z posledních let, které v létě opustily Letnou, už ve svém novém působišti zůstal jen jeden. Možná ten, od něhož se to čekalo nejmíň - Ladislav Krejčí ve španělské Gironě.

Útočník Jan Kuchta se už z dánského Midtjyllandu vrátil do Sparty. „Zjistil, že tráva tam není zelenější,“ okomentoval jeho působení v zahraničí trenér Letenských Lars Friis. A jeho předchůdce Brian Priske v pondělí skončil na lavičce Feyenoordu.

Pro konec dánského trenéra byla rozhodující série tří těžkých porážek. Feyenoord zdolal Bayern 3:0, jenže pak přišel debakl 1:6 v Lille. Následovala porážka s úhlavním rivalem Ajaxem a konec v nizozemském poháru na půdě Feyenoordu. Ani vítězství nad městským rivalem Spartou Rotterdam Priskeho nezachránilo. Tak trochu symbolicky.

Priskeho pozice byla vratká už od samotného začátku v Rotterdamu. Po konci kouče Arneho Slota, který zamířil do Liverpoolu, by situace byla složitá pro jakéhokoliv trenéra. Míra, do jaké byl nizozemský kouč ve Feyenoordu idolizován, byla enormní nejen ze strany fanoušků, ale i klubových struktur.

Ačkoliv Slot s rotterdamským celkem za tři sezony vybojoval „jen“ jeden nizozemský titul, dovedl Feyenoord i přes Slavii do finále Konferenční ligy, kde padl s Mourinhovým AS Řím. Navíc byl velmi oblíbený za svůj otevřený, velmi osobní a komunikativní přístup k okolí. Stejně tak uměl být velmi výřečný ohledně taktických záležitostí.

Každý kouč je pyšný na svůj odkaz v klubu a střeží si ho, což někdy může mít i negativní důsledky, které pociťují jeho nástupci. A podle informací SZ to Slot v tomto ohledu Priskemu zřejmě úplně neusnadnil. Ke všemu Priskemu vedení neumožnilo příchod některých vyhlédnutých posil, jiné se dostavily až ke konci přestupového období, a tak neměly dostatečný čas na zabudování do kádru.

Priske měl po pozdním návratu opor z mistrovství Evropy těžký start do angažmá. Nemohl se opřít o ideální jedenáctku, změny se mu zaváděly obtížně a po sérii nepovedených výsledků v lize i nepřesvědčivých výsledků se prakticky ihned dostal pod tlak. Musel alespoň formálně opustit své preferované rozestavení 3-4-3 ze Sparty a zároveň pozápasové kolečko, které vzbuzovalo u řady fanoušků i novinářů despekt a odsouzení.

Dánský kouč se nicméně mnohým nepříznivým okolnostem dokázal přizpůsobit a ustálil výkonnost v lize. Hlavním pozitivem jeho angažmá bylo jednoznačně památné tažení v Lize mistrů, kde se Feyenoordu podařilo vybojovat několik vynikajících výsledků. Především remízu 3:3 na půdě Manchesteru City.

Vztahy v realizačním týmu však nebyly ideální, jak ukazovaly i rozpory s dlouholetým asistentem Feyenoordu a klubovou legendou Johnem de Wolfem. Ostatně i klub v oficiálním prohlášení uvedl, že za koncem Priskeho stály především „nevyrovnané výsledky a nedostatek chemie“.

Priskeho tým se v průběhu podzimu musel vypořádávat s rozsáhlou marodkou, kvůli které měl dánský kouč omezené možnosti v útoku. Během podzimu navíc odešli další členové sportovního úseku za Slotem do Liverpoolu. A do toho všeho v říjnu Feyenoord zničehonic opustil i klíčový Priskeho muž, kondiční trenér Leith Legger, který se vrátil do Austrálie a zaujal pozici u tamní reprezentace.

Dávalo tedy vůbec pro Priskeho smysl jít do Feyenoordu? Podmínky byly složité a je otázka, jakou měl od začátku Priske důvěru vedení. Nicméně těžko trenérovi vyčítat sebevědomí a kariérní krok do klubu, který je zkrátka v evropském potravním řetězci na vyšší úrovni než Sparta.

Když nabídka z Rotterdamu ke konci jara přišla, Priske měl o nové výzvě víceméně jasno. „Tlačil jsem na transfer, o tom není pochyb,“ prohlásil Priske před prosincovým utkáním se Spartou v Lize mistrů. A to ačkoliv ještě na své poslední tiskovce na Letné Priske rodící se vazby na Nizozemsko mírnil: „Když vyhráváte tituly, vždycky se objeví drby, spekulace. Jsem hrdý, že jsem koučem Sparty, a nemyslím si, že to byl poslední zápas ve Spartě.“

O to překvapivější bylo pro mnohé zjištění zvlášť po emotivních oslavách sparťanského doublu a vidinách na Ligu mistrů, nakolik byl Priske neoblomný ve svém rozhodnutí odejít. Tím spíš, že měl po sezoně s vedením Sparty jednat velmi stroze čistě prostřednictvím agenta.

Jedna strana to mohla vnímat jako snahu nechat nepříjemné diskuze na profesionálech, aby byznys nepřesáhl do osobní roviny. A druhá si zase věc mohla vzít s trochou pachuti.

Ačkoliv na stole byla delší dobu gentlemanská dohoda, že by Priske měl pokračovat na Letné ještě jednu sezonu, klub podle zdrojů SZ registroval na kouče celou řadu nabídek. Vedení počítalo s tím, že by se Priske mohl posunout o krok dál a měl připravenou variantu s Larsem Friisem jakožto hlavním trenérem. Odchod by byl z pohledu Sparty méně těžkopádný, kdyby situace byla z Priskeho strany vyřešena o něco lidštěji.

Odchod dánského kouče do Nizozemska byla každopádně pro Spartu první velká letní rána, kterou klub musel intenzivně řešit. Nešlo zdaleka jen o samotného trenéra, jak jej nahradit, či výši kompenzace s Feyenoordem. Ale i o to, kdo všechno bude Priskeho ze Sparty následovat. Ať už z hráčů, nebo ještě spíš z realizačního týmu.

Nejdřív k hráčům, tam byla situace poměrně jednoduchá. Ačkoliv se během léta řešilo jméno Asgera Sörensena, u stopera Sparty Priske podle informací SZ vnímal rychlostní limity pro vyšší evropskou úroveň. Z hráčů si uměl představit jen příchod Kaana Kairinena, se kterým měl na Letné nadstandardní vztah. Nabídka z Feyenoordu ale na finského záložníka nepřišla.

U realizačního týmu to bylo komplikovanější. Evropské velkokluby už dnes stále více fungují jako korporace, do kterých je hlavní trenér dosazen prakticky jako dílek skládačky do zaběhnutého mechanismu. Je stále méně obvyklé, že by si kouč přivedl kompletní realizační tým včetně podpůrných složek jako analytiky, fyzioterapeuty či kondiční trenéry.

Priske však tuto strukturu společně se sportovním vedením Sparty pomohl vybudovat na Strahově, potažmo na Letné, a obklopil se spřízněnými spolupracovníky, povětšinou z Dánska. Sparta si chtěla z logických důvodů řadu z nich ponechat tak, aby nemusela stavět celý tým nanovo.

Sparta primárně stála o setrvání šéfa fyzické přípravy Christiana Clarupa. Právě jeho práci vnímal klub jako zásadní ve vzestupu Sparty a schopnosti vyrovnat se Slavii po kondiční a běžecké stránce. Jenže pro Priskeho šlo dlouhodobě ve všech angažmá o jednoho z nejbližších spolupracovníků a důvěrníků. Leckdo by tedy očekával, že bude Priske na Clarupově příchodu do Rotterdamu trvat.

Ani Feyenoord ale vyloženě nestál o to, aby si Priske do Rotterdamu s sebou přiváděl četný zástup spolupracovníků. Nizozemský klub cítil, že má pozice obsazeny dostatečně dobře. Třeba v rámci kondiční přípravy Hancko před utkáním se Spartou úroveň Feyenoordu vyzdvihoval jako jednu z nejlepších v Evropě - i jako důvod, proč už prakticky nebyl zraněný.

V každém případě se Clarup zachoval maximálně profesionálně a nedal najevo, že by měl problém ve Spartě zůstat. Nicméně každý podobný rozchod do určité míry nabourá důvěru i předchozí dohody všech stran. A tak byly vztahy mezi Priskem a Spartou poměrně křehké, i když dánský kouč uspořádal se zaměstnanci klubu srdečnou rozlučku.

V každém případě bylo oběma stranám zřejmé, že kdyby měl v určitou chvíli Brian Priske odejít, Sparta byla připravená dát šanci Larsi Friisovi - a ten by zase preferoval pozici hlavního trenéra před asistentem. A to se taky stalo. Jediným členem realizačního týmu, který odešel společně s Brianem Priskem, tedy byl asistent Lucas Babalola.

V prosinci se Priske i Sparta potkali znovu, když Sparta vyrazila do Rotterdamu na zápas Ligy mistrů. A i běžného pozorovatele mohlo trknout, nakolik strohé a bezemoční, až chladné setkání to navenek bylo.

Došlo ke zdvořilostním pozdravům, ale nic srdceryvného, ani od sociálních sítí Sparty. Klub evidentně nechtěl mezi fanoušky příliš budit sentiment vůči bývalému koučovi a přisypávat sůl do ran polorozbitému týmu ve špatné formě. Po utkání se ale Priske se sparťany potkal a došlo k přátelskému povídání.

Vztahy mezi Priskem a Spartou tedy nejsou narušené zásadním způsobem, že by nebyl vítanou osobou na Letné. Přece jen ale letní přetahovaná určité šrámy zanechala.

Pokud by jednou v delší budoucnosti Sparta přemýšlela o trenérovi, Priske dveře rozhodně zavřené nemá. Za současných podmínek v brzké době k tomu ale není důvod a neuzrál ještě čas. A je otázka, jestli by se i sám Priske chtěl vrátit do Prahy.

Zdá se, že Lars Friis přestál podzimní krizi a na jaře se jeho tým rozjel v lize velmi slušně. I kdyby došlo k sérii nepříznivých výsledků a Sparta se poohlížela po náhradě, demontovat Friise do pozice Priskeho asistenta je extrémně těžko představitelná varianta.

Ale jednou? Nikdy neříkej nikdy.