Nového fotbalového krále kdysi vyhodili z klubu, protože byl moc slabý

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pořadí nejlépe vydělávajících fotbalistů planety se nemění: Podle magazínu Forbes je stejně jako před rokem první Portugalec Cristiano Ronaldo. Devětatřicetiletý útočník vydělá ročně 285 milionů dolarů (6,6 miliardy korun), z toho 220 milionů dolarů díky lukrativní smlouvě v saúdskoarabském klubu Al-Nassr.

Druhý zůstává jeho věčný rival Argentinec Lionel Messi z Interu Miami se 135 miliony dolarů (3,1 miliardy korun). Sedmatřicetiletý kapitán úřadujících mistrů světa má větší část příjmů z reklamy a obchodní činnosti - 75 milionů dolarů.

Avšak dlouholetá nadvláda fantastické dvojky ve fotbale skončila.

Poprvé od roku 2003 se neucházel o Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu světa ani jeden z velikánů. Osminásobný laureát a loňský držitel prestižní trofeje Messi, jenž letos ovládl s Argentinou jihoamerický šampionát, ani pětinásobný vítěz Ronaldo nefigurovali ve třicetičlenné nominaci v anketě časopisu France Football.

V pondělí večer v Paříži dostala kopaná jiného krále, do značné míry revolučního: Rodriho, osmadvacetiletého španělského záložníka Manchesteru City, který nevyniká ofenzivními manévry, ale výstavbou hry a také kupou defenzivních povinností.

Mimochodem v desítce fotbalových boháčů byste jej hledali marně.

Na trávníku je už však číslo jedna, což může být ocenění pro všechny fotbalové dříče, již v týmové hře za všech okolností myslí v první řadě na tým. Opak egoisty.

Vybraní novináři štítového středopolaře upřednostnili před ofenzivními esy, jež měla mimořádně povedený rok. Zejména Viníciusem z Realu Madrid, vítězem španělské ligy a Ligy mistrů, jehož triumf v anketě se měl takřka za hotovou věc.

Před norským kanonýrem a spoluhráčem z mistrovského Manchesteru City Erlingem Haalandem či anglickým útočníkem Harrym Kanem, jenž za uplynulou sezonu získal Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce evropských fotbalových lig.

Mezi kandidáty se dostala řada dalších španělských mistrů Evropy - Dani Carvajal, Alejandro Grimaldo, Dani Olmo, Nico Williams či Lamine Yamal.

Proč všechny trumfl poctivec Rodri, jenž ve světě nevyvolává mezi fanoušky takové zanícení jako výše jmenovaní?

„Jsem fanouškem Realu Madrid a Vinícius si Zlatý míč zaslouží, je nejlepším hráčem na světě, ale myslím si, že je to ocenění, které odměňuje pouze střelce a fotbal je mnohem víc než to. To je důvod, proč je vítězství Rodriho fér. On nebo Toni Kroos jsou hráči, díky kterým týmy fungují,“ řekl Seznam Zprávám španělský záložník Pablo González, odchovanec Atlétika Madrid, jenž s Rodrim hrával v B-týmu Villarrealu. „Jsem rád, že to vyhrál, protože týmovým hráčům se nikdy nedostává uznání a Rodri je hráč, díky kterému funguje Manchester City ve všech směrech. Je to normální člověk, bez sociálních sítí, velmi inteligentní a především nejlepší hráč široko daleko na své pozici na světě.“

Vybavuje si setkání v kabině Villarrealu. Třebaže Rodri byl plachý, introvertní chlapec, vynikal oblečením. „Měl velmi špatný vkus,“ směje se González, parťák ze záložní řady. „Nikdy jsem si nepředstavoval, že dosáhne takové úrovně, ale jsem za něj velmi šťastný, protože je to velmi dobrý člověk.“

A velmi dobrý fotbalista, který letos výrazně pomohl Španělsku k prvenství na mistrovství Evropy. Jak hlavně? Bezchybností, precizností, prostorovým vnímáním, inteligencí, přesnými pasy. Jeho úspěšnost přihrávek na šampionátu dosahovala téměř 93 procent.

„Vždy ví, kde je prostor a volný spoluhráč. Hraje jednoduše, ale nikdy neselže a dělá své spoluhráče lepšími. Oči má i vzadu,“ smeká González, který se z Villerrealu k tak hvězdné kariéře neodrazil, kopal i v Česku za Duklu, Olomouc nebo Zlín a nyní hraje za kyperský Achnas.

To Rodri převzal na mistrovství Evropy cenu pro nejlepšího hráče turnaje. „Individuální ocenění je příjemné, ale hlavní je tým. Tohle je pravděpodobně můj největší den kariéry,“ pronesl. „Zapsali jsme se do historie, na turnaji jsme porazili čtyři bývalé světové šampiony (Itálii, Německo, Francii a Anglii). Prošli jsme přes nejtěžší los a to mluví o psychické síle tohoto týmu.“

To ještě neměl tušení, jakou trofej vyfoukne hvězdám na konci října v Paříži, kam po zářijové operaci zpřetrhaných vazů a poškozeného menisku v pravém koleni dorazil o berlích, když pro něj aktuální sezona předčasně skončila. Ještě chvíli před vyhlášením na červeném koberci pravil: „Nic nevím, uvidíme, co bude večer.“

Večer se zapsal do fotbalových dějin jako třetí španělský vítěz Zlatého míče, před ním uspěli pouze Alfredo Di Stéfano v letech 1957 a 1959 a Luis Suárez v roce 1960.

Dějin, o kterých leckdy rozhodují detaily a netřeba hledat sveřepě spravedlnost. Ostatně, kdo by vyhrál Zlatý míč, pokud by ve čtvrtfinále mistrovství Evropy neupřel sudí Německu penaltu proti Španělům?

Toni Kroos, další fotbalový poctivec a mistr pasů?

Jistě by to nebyla špatná volba. Tou by nebyl ani drzoun Vini Jr. A rozhodně jí není madridský rodák Rodrigo Hernández Cascante, který byl v roce 2013 vyhozen z Atlétika Madrid kvůli nedostatku fyzické síly. Následně podepsal smlouvu s Villarrealem a do Atletika se vrátil v roce 2018, ale za 20 milionů eur. Rok nato jej koupilo City za 62,6 milionu liber.

Rodri od té doby odehrál za manchesterský celek 174 zápasů a jen 19 z nich tým prohrál. Navíc má na své pozici i působivá čísla - v minulé sezoně dal v Premier League osm gólů, připsal si devět asistencí a oslavil čtvrtý anglický titul.

Podle kouče Guardioly je pro City nenahraditelný. „Žádného podobného hráče nemáme. Musí ho zastoupit celý tým.“

Jak příznačné pro nového panovníka fotbalové říše.