Nepostradatelný Oscar. Africká perla sešívaných jde ve stopách Weaha

Jeho fotbalové schopnosti neunikly pozornosti zahraničních (bohatších) klubů a nahlas se mluvilo o jeho odchodu z pražského klubu. Zájem dle informací v médiích projevily španělská FC Sevilla a turecký Galatasaray Istanbul, kam ho doporučil český internacionál Tomáš Ujfaluši, rovněž AC Milán a AS Řím.

Vše nasvědčovalo tomu, že Slavia svou africkou perlu neudrží. Ale po zabouchnutí přestupového okna podzimní sezonu odehraje v červenobílém dresu a bude mužstvo táhnout za bojem o mistrovský titul a v Evropské lize.

Probírané letní přestupové tahanice byly tak silné, že se proslechly i rozkoly mezi ním a klubem. Údajně požádal o uvolnění. „Tak horké to zase není,“ vyvrací tyto třenice jeho hráčský agent Daniel Smejkal. „Je přirozené, že se Oscar chce dostat do lepší ligy, než je česká, získat lukrativnější angažmá,“ nerozporuje. „Ale mezi ním a Slavií panují normální profesionální vztahy založené na dohodě,“ zdůrazňuje.

A ani letní ataky na Oscarův přestup nebyly tak úderné. „Zájem byl, Galatasaray i Sevilla zjišťovaly podmínky, ptali se v Anglii a v Německu, ale konkrétní nabídka na stole neležela,“ prohlašuje Smejkal.

Podle odborného webového portálu Transfermarkt.com má Oscar nyní cenu 8,5 milionu eur, což je asi 213 milionů korun. Za hráče pod smlouvou do srpna 2027 by určitě prodávající požadoval víc. Ale to jsou alespoň do ledna příštího roku jen další spekulace.

V české lize se poprvé představil v únoru 2018 v dresu Slovanu Liberec v utkání se Spartou Praha na Letné (0:2). „Hledali jsme někoho na místo podhrotového hráče, vyprofilovala nám ho v litevském klubu FK Riteriai analytická skupina Kuby Dobiáše,“ vysvětluje jeho objevení tehdejší trenér David Holoubek.

Sledování sestřihů na videokazetách nestačilo, vybraná liberijská posila přišla na dvoutýdenní test. „Mráz, deset centimetrů sněhu, umělka,“ přibližuje Holoubek zimní počasí pod Ještědem. A do takových podmínek se bořily útlé nožky Afričana. „Všechno zvládl, s přehledem a úsměvem,“ domnívá se Holoubek, že předchozí litevské angažmá mu výrazně pomohlo v adaptaci.

K tomu vynikající technické schopnosti, přehled, čtení hry, smysl pro kombinaci. „Jen jsem se trochu bál jeho soubojovosti, česká liga je v tomto ohledu hodně náročná,“ přiznává Holoubek. „Ale i tohle zvládl,“ zmizely pochybnosti velice rychle.

V lednu 2020 se Oscar přesunul za trenérem Jindřichem Trpišovským do mistrovské Slavie Praha. „Posunul se v kariéře logicky výš,“ schvaluje Holoubek tento krok.

Velice rychle si získal přízeň slávistických fanoušků, v sestavě si vydobyl pevné místo. „Obstát v tak kvalitní konkurenci nebylo jednoduché,“ upozorňuje Holoubek. Slávističtí příznivci brzy začali skandovat jméno Oscar s nadšením.

Potíž je v tom, že Oscarem není. „Začal mu tak říkat jeho první trenér v Libérii,“ odhaluje nedorozumění agent Smejkal. V oficiálních dokumentech má uvedeno jen Murphy Dorley. Kde přezdívka či fotbalové jméno vznikly, ani on neví. Zda šlo o filmovou hollywoodskou sošku, kultovní francouzský film s Louisem de Funèsem, za Brazílii nastupoval na místě stopera José Oscar Bernardi, bronzový medailista z mistrovství světa 1978 v Argentině, mladší kolega Oscar dos Santos Emboaba Júnior působí v Číně. „Při vhodné příležitosti se zeptám,“ slibuje Smejkal.

Oficiální údaje svého klienta ale už důsledně vnímá. „Jednou jsem mu koupil letenku na jméno Oscar. Smál se, že by ho do letadla nepustili,“ naštěstí se pochybení odhalilo včas.

Liberijský legionář má velice úzký a vřelý vztah k rodině. „Protelefonoval celé hodiny,“ vrací se do libereckého období Holoubek. „Při každém prodloužení či vylepšení kontraktu následoval dlouhý videohovor s matkou,“ potvrzuje Smejkal. Podobné vazby má i se sourozenci, jeden bratr žije v USA.

A samozřejmě rodinu vydatně finančně podporuje.

V rodné Libérii je nesmírně oblíbený a uznávaný. „Kapitán reprezentačního týmu,“ stručně vysvětluje Smejkal důvod. „Je tam obdivovaný jako Pelé,“ nachází příměr.

Lépe by však znělo George Weah, krajan, který získal v roce 1995 Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu světa jako útočník italského AC Milán. Po skončení kariéry se stal nejen nejvyšším mužem fotbalového svazu, ale dokonce prezidentem republiky (od ledna 2018 do ledna 2024).

Půjde Oscar v jeho stopách? „Nic se nedá vyloučit,“ nezavrhuje Smejkal politickou angažovanost svého svěřence.

Svůj vztah k rodné zemi dává Oscar i náležitě najevo. Po nedávné remíze na půdě Toga v kvalifikaci Afrického poháru národů věnoval spoluhráčům, kteří většinou působí v domácí soutěži, pět tisíc amerických dolarů, v přepočtu 113 tisíc korun. „Mají ho nesmírně rádi,“ opakuje Smejkal.

Kdo Oscara zná, oceňuje i jeho lidské vlastnosti. „Přátelský, usměvavý, pořád dobře naladěný,“ charakterizuje ho Holoubek. „A jazykově vybavený, anglicky mluví výborně, neměl žádný problém s komunikací,“ přidává další hodnotu.

Poznal ho jako docela výrazného introverta. „Pobývali jsme v Liberci spolu na hotelu, moc si pohovořit nechtěl. Se mnou ani s jinými,“ vzpomíná. „Ale tehdy to byl vyjukaný mladík, který sotva přišel,“ chápe jeho rozpoložení.

V kolektivu, kam už zapadl a vydobyl si patřičné místo, umí být totiž velice vtipný a zábavný. „V africké slávistické komunitě, kterou tvořili Tijani, Traoré, Usor a další, často měl hlavní slovo,“ rozkrývá Smejkal. „Až jsem se divil, jaký má smysl pro humor,“ dodává.

Fotbalem doslova žije, nic neošidí, požadavky na profesionalismus plní vzorně a příkladně. Ovšem i v tomto ohledu vyzrál. „V Liberci na hotelu chodil na snídaně, nandal si talíř plný párků a klobás. Jinak se nešetřil,“ předkládá Holoubek osobní svědectví.

Ale to už je dávno pryč. Pochopil i v tomto ohledu, co je nutné konat, či dokonce obětovat.

Jeho fotbalové schopnosti jsou rozsáhlé, udivující. Dokáže zastat i různá místa v sestavě. Jeden čas ho ve Slavii stavěli na levého obránce. „I když i to zvládl, jeho pravé místo to není,“ rozebírá Holoubek. Volnost v roli středového či spíše defenzivního záložníka mu nejvíce vyhovuje.

Jeden nedostatek se však najde – nízká gólová produktivita. Ve 169 zápasech české nejvyšší soutěže vstřelil jen osm gólů (tři v Liberci, pět ve Slavii), přestože se do nadějných situací dostává. „Střelba mu nikdy nešla,“ přitakává Holoubek.

Ale i na tom se snaží pracovat. „Dobře ví, jak jsou statistické údaje sledovány,“ říká Smejkal. „Kdyby dával i góly, jeho obzory pro bohaté zahraniční kluby by se velmi rozšířily,“ naznačuje cestu dalšího kariérního vzestupu pro kapitána liberijské reprezentace.