Největší problém fotbalu: Match fixing. „Je beztrestný. A to je průšvih“

Před třemi a půl lety nastupoval do čela etické komise s úkolem vyřešit následky největší korupční kauzy v historii českého fotbalu. Od třaskavého případu Šváb okolo Romana Berbra, dříve nejmocnějšího muže ve fotbalové asociaci, který u soudu v létě vyvázl s podmínkou za zpronevěru.

Když se ale Jan Eisenreich postupně prokousával s kolegy případem hlouběji, uvědomil si pravou podstatu problému. Ani potenciální korupce, ovlivňování rozhodčích, zpronevěra či existence organizované zločinné skupiny nejsou podle odstupujícího šéfa etické komise původem celé věci. Tím jsou peníze. A na ně si mnozí lidé v českém fotbale měli vydělávat match fixingem, který Eisenreich označil za největší problém českého fotbalu.

V první části rozhovoru jsme se věnovali exponovaným případům Pavla Královce a tzv. „suchého hajzlu“, Slavii a „milionu pro Berbra“ či překvapení z toho, že ve spisu figurovaly jen dva kluby. Přečtete si ji zde.

Před týdnem jste jako etická komise rezignovali. Jaké to pro vás bylo dilema?

Začnu trochu zeširoka. Úplně na začátku jsme první půlrok řešili kauzu Romana Berbra, což bylo hodně vytěžující. Pak jsem se snažil se hodně bavit s předsedou i na výkonném výboru, kterému jsem dával nějaké zprávy, aby se začal řešit match fixing. Už tenkrát bylo vidět, že je to obrovský problém.

Mimochodem, je to větší problém na Moravě, nebo v Čechách?

Obecně v českém fotbale. Ale myslím, že větší problém je na Moravě, kde to opravdu vychází ze Sportradaru špatně.

Týká se to primárně asijských sázkovek a burz, nebo tam byl i Betfair?

Do toho úplně nevidíme, ale myslíme si, že jsou to spíš asijské sázkovky. A pak se samozřejmě stane, že je někdo hlupák a nechá manželku vsadit v Berouně a z Berouna nám pošlou zprávu. To se stává jednou za dva roky. Ale jinak je to poměrně sofistikované v tom, že se vsází v Asii a peníze sem proudí nějakým způsobem přes Balkán.

Než se dostaneme k tomu, co vám řekl výkonný výbor, dám vám svůj pohled. U případu Michala Patáka mě docela zarazila reakce odpovědných osob v českém fotbale. Přišlo mi až zvláštní, jak rychle se všechno „vyřešilo“ poté, co byl případ zmedializován. Že tu máme Sportradar, zachytili jsme to, a je hotovo. Slovy pana Špotáka, který ve třetí lize řídí komisi rozhodčích, to byla sóloakce a selhání jednoho člověka, není třeba se s Michalem Patákem dál bavit, jako by fotbal jinak byl čistý. Myslím, že si to přece nikdo nemůže myslet.

Ne. Je to jen vrchol ledovce, že se provalí jedna velká prasárna. Takových rozhodčích podle mě běhalo po hřištích strašná spousta. A myslím, že tyto mafie si je opravdu vybírají. Jdou do herny, vidí, že tam hráč nebo rozhodčí sedí u automatu. A už vědí, že ho mají. Vědí, že je v průseru, většinou dluží. Takže mu dají nějaké peníze, vidí, že je to člověk svolný prodat zápas. Podle mě je ten systém opravdu sofistikovaný a rozsáhlý.

Je to vina Berbra, nebo už ho tady máme zakořeněný nezávisle na něm?

Podle mě je to obojí. Je to vina Berbra, v jehož zájmu obecně nebylo cokoliv ve fotbale řešit nebo stíhat. Je to vidět i na Romanu Rogozovi, který si tím přivydělával k normální fotbalové práci. Sázel na zápasy, které nějak manipuloval. A tohle podle mě dělalo daleko víc funkcionářů, dělala to spousta rozhodčích.

Jak nebezpečné je říct, že je to v podstatě beztrestné?

No… (zamyslí se) Bez toho, aby se změnily řády nebo se k problému přistupovalo seriózně, je to na úrovni FAČR beztrestné. A je to průser.

Potřebujeme i nový zákon o sportu.

Mimo jiné.

Pomohly by nám mechanismy ze Slovenska, které je v evropském prostředí vnímáno jako jeden z nejlepších případů? Mají tam dobrou osvětu v rámci fotbalového prostředí, když se případy zachytí, lze je dobře navázat na fotbalové řády a policejní vyšetřování. Měli bychom se tím inspirovat v Česku?

Ano. A tady je nejhorší, že se match fixing nevnímá jako problém. Respektive že ho fotbalová asociace takto nevnímá. Myslel bych si, že když se dozví, že je v něčem třetí nejhorší na světě, začne to aktivně řešit. Přišel nový integrity officer Kamil Javůrek, což je super a je to podle mě člověk úplně na svém místě a je dobrý. Ale přišel po třech letech.

Ale chápu to správně, že jeho předchůdci Jiřímu Hendrichovi, toho moc nevyčítáte?

Ten měl spoustu další agendy a dělal ji dobře, ale to by tam museli být tři Jirkové Hendrichové. To je bohužel o prioritách. A podle mě se mělo udělat daleko víc věcí co do akcentování problému vůči NSA, vůbec zákonodárcům, co do nějaké komunikace vůči médiím, školení pro rozhodčí, hráče, opravdu bych šel i cestou jednoduché aplikace, kde to může člověk rychle nahlásit ve spolupráci s nějakým školením.

Proč se toho podle vás tak málo aktivně řešilo? Mocenský cynik by si to spočítal snadno. Moc v českém fotbale pochází z okresů a malých klubů, které volí vedení. A jestli říkáte, že to tu jelo ve velkém, nedokážu si představit, z čeho všeho se tady výkonnostní fotbal financoval. Není v tom zataženo prostě až moc lidí, které si někdo nechce naštvat?

Já doufám, že ne. Ale do hospodaření například třetiligových klubů nevidím.

Někdo říká, že by se mělo zakázat sázení na nižší soutěže. Ale jen tím, že se zakáže v Česku, se v zahraničí nic nezmění.

Nezmění. I kdybyste chtěl sledovat peníze, nepodaří se vám to, protože prostředky do Asie ani nejdou z Česka. Na Betfair nebo asijské sázkovky se stejně z Česka vsázet nesmí.

Jsou tam tedy bílí koně?

Ano. Je to sofistikovaný systém, se kterým fotbal nic moc neudělá. Fotbal se musí postarat o to, o co může. A sice aby tu byly způsoby, jak tyto případy odstíhat. A když už se něco takového povede, tak aby ty tresty byly co největší.

Pídil jste se po tom, proč se nedělá větší osvěta?

Ano. Podle mě není moc voňavé říkat, že jsme v něčem strašně špatní. Možná to souvisí i s tím, že fotbal, respektive asociace, pořád neumí dobře komunikovat. Máte problém v tom, že asociace potřebuje peníze na to, aby fungovala. A ty peníze pocházejí od UEFA, státu a od sponzorů. A sponzoři, třeba banky a podobně, si říkají: „Ten fotbal je pořád takové šmé a kapříci,“ pořád to rezonuje. Takže fotbal tento problém nechce akcentovat, protože nechce upozorňovat na špatné věci. Kdyby ale měl dobré PR, mohl by říct - teď přišel nový předseda, bojujeme s tím, je to priorita, fotbal pro 21. století, kapříci už odpluli.

Přijde mi to absurdní. Když má někdo bohatý zájem vložit peníze do fotbalu, přece si zjistí od dobře informovaných lidí, co všechno se tam děje, a tak do toho stejně peníze nevloží. A zůstaneme v bludném kruhu.

Souhlasím a absolutně to nechápu. Podle mě máte dva přístupy. Buď můžete fotbal řídit nějak státnicky, anebo - a je to hrozné klišé - to řídit jako nějakou firmu.

A už jsme u toho (úsměv).

Můžete fotbal řídit jako nějaký produkt, který má být co nejlepší. Potřebujete ho prodat lidem i sponzorům. A tak musíme řešit match fixing i sportovní koncepci tak, aby reprezentace měla nějakou cestu, která prosakuje níž.

Řešil jste třeba s obchodním oddělením, jaký má na věc názor?

Ne, řešil jsem celou záležitost vůči vedení asociace. Ale přijde mi, že vnímání fotbalového prostředí se vůbec nestřetává s tím mým, možná modernějším. Což není nevyhnutelně špatně, jen prostě jde o jiný přístup.

Cítil jste ve funkci podporu?

(dlouze se zamyslí) Určitě jsem necítil, že by mi někdo z vedení házel klacky pod nohy. Určitě jsem cítil ze strany předsedy důraz na to, abychom byli nezávislí. Do jisté míry jsem podporu cítil.

Necítil jste spíš tlak než podporu, třeba ze strany klubů a některých jejich prohlášení?

Tlak jsem ani moc necítil. Přišli jsme jako F-evoluce a nikdo si na nás moc tlačit nedovolil, protože by si stejně myslel, že ten nátlak je nemožný a obrátilo by se to proti nim.

Takže v tomto směru jste měli volnost?

V tomto bylo vše v pořádku.

Takže nepadala žádná slova o tom, že nějaký případ nemáte řešit?

Vůbec.

Ale před chvílí jste složitě hledal slova. Dovedete si představit, že podpora od vedení měla být větší? A pokud ano, tak v čem?

Je to těžké. Reálně tohle nejde dávat za vinu vedení FAČR. Vždy musí vyvažovat to, aby komise byly nezávislé, ale zároveň aby měly zároveň nějakou míru podpory. Podpora vždy může být větší, ale mohlo by to být někdy i na štíru s nevměšováním se.

Každopádně vaše spory s odvolací komisí vyústily v to, že jste odešli, protože jste se neshodli v interpretaci disciplinárního řádu a toho, jak ty případy interpretovat. V prohlášení tvrdíte, že jste si nechali dělat posudek od právnické fakulty v Olomouci. Vyplynulo z něj, že princip nepravé retroaktivity lze aplikovat i na případy před 1. 7. 2022. Jak to vlastně funguje, že můžete retroaktivně uplatňovat řády na případy, které se staly před tímto datem?

Ten složitý právní problém se pokusím trochu zjednodušit. V právu máte dvě kategorie předpisů. Hmotně právní a procesně právní. A procesně právní předpisy obecně mohou být retroaktivní.

Můžete jmenovat příklad, na kterém si to umím představit?

Aby to bylo představitelné, v trestním řádu jsou u procesního předpisu například stanoveny nějaké podmínky pro výkon vazby. Jste ve vazbě a dnes vám trestní řád říká, že vazba může trvat maximálně dva roky. Ale trestní řád se například změní a prodlouží se tak, že se může jednat o dva a půl roku. Přestože jste tedy spáchal čin před novým procesním předpisem, můžete ve vazbě strávit dva a půl roku.

Jak to lze aplikovat na fotbal?

V rámci právního procesu se změnilo důkazní břemeno. Přesně v duchu řádů v Evropě nám nový řád dává trochu nižší míru důkazního břemene, kterou musíte nést. Máte v podstatě tři míry důkazního břemene. Ve starém disciplinárním řádu jsme měli tu nejtěžší, a v tom novém je to ta střední.

Tedy důvodná pochybnost?

Ano. Tohle se změnilo a od té chvíle jsme si mysleli, že s novou platností účinnosti disciplinárního řádu můžeme na případy nahlížet prizmatem tohoto důkazního břemene. Odvolací komise nám to ovšem vrátila s tím, že si to nemyslí. Proto jsme řekli - dobře, pojďme tedy nechat jako fotbalová asociace vypracovat nezávislý znalecký posudek z oboru práva na to, jak to má být. Bylo nám jedno, ať už se pojede podle nového nebo starého řádu. Řekli jsme generálnímu sekretáři, ať posudek zadá v Olomouci na právnické fakultě, zadal ho za FAČR, přišel posudek a řekl, že máme pravdu my.

Co se dělo dál?

Poslali jsme posudek na odvolací komisi a na základě toho jsme měli společné sezení. Na společném sezení došlo k tomu, že jsme odvolací komisi řekli, jestli se podívali na posudek, abychom o věci začali mluvit. A odvolačka nám řekla, že se na posudek nedívala, že je nezajímá. Že si zkrátka myslí, že to je nesmysl a bude dál postupovat tak, jak postupovala.

Co vy na to?

Řekli jsme, že jsme to tedy opravdu nečekali a ptali se jich, proč si to myslí. A odvolací komise své stanovisko vůbec nedovedla obhájit. Pořád říkala, že na tom trvá a jde o nadřízený orgán. Chtě nechtě jsme tedy přistoupili na jejich míru dokazování. Do našich případů jsme napsali, že si myslíme, že se použije míra dokazování podle nového řádu, ale že ty případy by podle nás byly odstíhatelné i podle starého. Poslali jsme jim tedy tyto případy, a na základě toho odvolačka zamítla Slavii, Bílka, Mynáře a snížila i Hladíka. A to už pro nás bylo ultimátně dost.

Stupňovaly se rozpory s odovlačkou během posledních měsíců? Protože mi nepřišlo, že by to předtím byl takový problém.

Vůbec to nebyl problém. Kauzy do té doby šly v pohodě, někde se projevil odlišný právní názor, což je úplně normální. Jak v odvolačce, tak u nás byla řada advokátů. Dva advokáti, tři názory, to je normální.

Takže vy jste měli shodu jako etická komise a oni měli shodu jako odvolací komise?

Na této záležitosti ano. Ale měli jsme i shodu mezi sebou u spousty případů. Jenže pak došlo ke Slavii, Dukle a tak dále, kde se to vlastně rozštěpilo úplně okatě.

A u Hladíka taky.

Tam odvolačka snížila trest bez odůvodnění jen s odkazem na to, že se odehrál v nižších soutěžích.

Přišlo vám jednání Odvolací komise nekonzistentní v porovnání s tím, jak řešila předchozí případy?

Těžko říct.

Ale byla opatrnější než dřív?

Určitě. Ale tam šlo opravdu hlavně o tu jednu věc, tedy jakým řádem se řídit. Snažili jsme se to vyřešit co nejprofesionálněji, tedy vzít nezávislého znalce. Čekali jsme, že si odvolací komise své stanovisko buď odůvodní, nebo si udělá jiný znalecký posudek. A to se nestalo.

O vašem konci se spekulovalo už krátce poté, co odvolací komise zamítla vaše stanovisko u případu Slavie a Jiřího Bílka. Už tehdy jste opravdu zvažovali odchod?

Poslední kapka byl případ Hladík. Potřebovali jsme uzavřít poslední kauzu, kterou byla Slavia a Nezmar. A potřebovali jsme odejít s čistým stolem. Takže jsme odstoupili později.

Máte tedy pocit čistého stolu?

(zamyslí se) Ano. U kauzy Šváb ano. Tam už nic víc není a už nebylo moc dalšího, co udělat.

Jakou práci jste podle vás jako etická komise za tři roky odvedli?

(zamyslí se) Myslím, že jsme nějaký svůj účel splnili.

Čekali jste, že toho zvládnete víc?

Čekali jsme, že toho zvládneme víc. Odstíhali jsme desítky lidí, ale spousta lidí v kauze Šváb vystoupila z FAČR a nedalo se na ně dosáhnout.

To jste nečekali?

No… Čekali. Ale čekali jsme, že se celá věc dotkne trochu víc lidí a že třeba nevystoupí všichni. Asi se víc udělat nedalo.

Cítíte pocit neuspokojení, že jste nevyřešili samotného Romana Berbra?

Ten se vyřešil sám. Zkrátka vystoupil, ukončil členství, má určitě jiné starosti. Spousta lidí byla v té kauze chycena jen morálně a ne tak, že by se dali potrestat. Ti, co byli chyceni morálně, většinou ve fotbale působí dál a nic moc se jim nestalo.

Za půl roku jsou volby. Může se Berbrova klika vrátit?

Určitě. Tito lidé jsou podle mě specifičtí tím, že velmi dobře vycítí nějakou slabost. A ta slabost mimo jiné spočívá v tom, že lidé, kteří fotbalovou práci dělají na okresech a krajích, ji dělají z nějakého přesvědčení bez nároku na odměnu. A nutně inklinují k tomu se nechat utahat třeba různými trestními oznámeními, procesními tahanicemi. Strategie spočívá v tom hodně ostatní unavit a postupně je nahradit.

K čemu je vůbec potřeba ovládat fotbal, když lze match fixing dělat i v čistších podmínkách?

Lze, ale máte k celé věci lepší přístup například tím, že obsadíte komisi rozhodčích.

Ať už na profesionální úrovni, nebo od třetí ligy dolů?

Ano.

Je to hlavní důvod, proč by se tato stará klika měla vrátit?

Hlavní důvod je moc. A ta se projevuje i tímto způsobem. Když máte moc nad rozhodčími, máte moc i nad týmy. Tak, jak tomu rozumím, dělali za Berbra tito lokální šíbrové handly, kterými si přivydělávali. Ať už se jednalo o jízdné, zařízení nominace, že bude pískat ten který rozhodčí… Jednak se cítili důležití v rámci systému a pak si podle mě přivydělávali nějaké peníze prodejem zápasů.

Mluvíme hodně o match fixingu. Je jeho potírání nejdůležitější cesta k čistšímu fotbalu v Česku?

Myslím, že ano. Nevypadá to, ale je to hodně rozšířený fenomén a pro spoustu lidí jde o dobrý přivýdělek. Je to zdroj peněz, které nejsou nikde vidět, ale pro řadu lidí, kteří jsou v exekucích, závislí na hraní a automatech, tedy stojí trochu mimo systém, je to super.

Šedá ekonomika.

Ano.

Věříte každopádně, že převládne revoluční duch, který jste měli před třemi a půl lety?

Doufám v to, ale jsem trochu skeptický.

Proč?

Ať řeknu cokoliv, bude to znít jako strašné klišé. Spousta lidí by musela upřednostnit zájem fotbalu nad tím svým. Ať už to jsou i profesionální kluby, které hodně často hledají řešení, které je nejvýhodnější pro ně, na kterém si demonstrují moc. Místo toho, aby řešily, co je nejvýhodnější pro fotbal.

Myslíte, že se fotbal přece jen trochu vyčistil?

Určitě. Bylo to dno, které bylo kamenité a od toho se to muselo odrazit. Je hrozně důležité, že předtím byl vykloubený celý systém, protože Berbr na tom měl zájem. Systém je dnes relativně v pořádku, i když by mohl být daleko lepší, ale je fajn. A lidé, kteří uplácejí zápasy a podobně, jsou mimo něj a jdou proti systému.

Myslíte si jako členové EK, že jste to prostředí trochu zklamali, když jste vystoupili ještě před volbami? Na jednu stranu pojmenováváte problémy. Na druhou stranu ale ukazujete, kdo může mít ve fotbale sílu.

Řešíme to, ale chtěli jsme tím opravdu poukázat na to, že ten problém je tady velký a neřeší se dostatečně. Odstoupili jsme tak, abych tam zůstal ještě do konce ledna, jmenoval za sebe členy etické komise a pak odstoupil. A naši nástupci normálně dodělají naši práci a kauzy, které přijdou.

Budete nástupce jmenovat vy?

Ano, na můj návrh je jmenuje výkonný výbor.

Jaký je ale váš konec signál důvěry pro další etickou komisi?

Etická komise by měla řešit svůj normální denní chléb, což jsou například pokuty za zpožděné platby. Je to součást agendy. Pak by měla řešit další kauzy, které jí přijdou do konce volebního období. Myslím, že to může fungovat jako standardní úřednická vláda, mohou operativně fungovat.

Myslíte, že se po volbách můžete vrátit jako předseda etické komise, když k tomu bude příhodná situace?

Zatím jsem o tom popravdě nepřemýšlel. Záleží, co se bude dít na okresech, krajích i v profi fotbalu. Jaké zájmy bude zase kdo sledovat a co se vůbec stane se svazem.

Postupoval byste s tou tříletou zkušeností v něčem jinak?

(zamyslí se) Asi ano, určitě. Jenže to je zkušeností. Kdybych tam šel čerstvě, asi bych postupoval stejně, ale se současnou zkušeností bylo spoustu kauz možné vyřídit dřív. Myslím, že jsme měli dvě kauzy, které bylo možné odstíhat, ale tenkrát jsme si řekli, že je to vlastně málo. Myslím, že se dalo i lépe komunikovat a ještě víc tlačit na vedení s tím, že match fixing je problém. Ale to vidíme vše zpětně. Když jsme přišli na začátku, první měsíce byly strašně vytěžující tím, že jsme dostali ten spis a ten jsme museli projít.

S tou zkušeností byste tedy postupovali lépe?

Asi ano.