Nejméně nápadná hvězda českého fotbalu už oficiálně patří mezi elitu

Když jubilejní 100. gól, tak parádní. Tímto mottem se řídil třiatřicetiletý český útočník Tomáš Pekhart, když se v polské Ekstraklase prosadil v dresu nejpopulárnějšího klubu Legie Varšava nádhernou hlavičkou po centru z levé strany a přispěl k výhře nad rivalem Stalem Mielec 2:0.

Jeho trefu slavil i český fotbal, neboť se díky ní stal členem prominentního Klubu ligových kanonýrů týdeníku Gól a těší se na odznak s pořadovým číslem 77.

Nejen tím vstoupil sušický rodák navždy do historie.

Narostl do úctyhodných 194 centimetrů, ostatně měl výšku zdědit po kom. „Jeho rodiče František a Václava hráli závodně volejbal,“ sděluje Jan Říčka, bývalý sportovní ředitel Slavie Praha, který pochází rovněž ze Sušice. „Jsou to téměř moji sousedé,“ prozrazuje, že zná rodinu od Pekhartova mládí. „Otec se mu po sportovní stránce dosti věnoval,“ připomíná.

Velmi důležitý byl ovšem rozvoj nevybroušeného talentu pod odborným fotbalovým dohledem. „Na jeho růstu měl velkou zásluhu Jan Staněk, jenž v Sušici vedl mládež, ale i dospělé, dlouhá léta nyní vykonává funkci předsedy,“ chválí Říčka „pěstitele“, jenž pečoval o nadaného mladíčka.

A věděl rovněž, co je pro jeho kariéru nejlepší cesta. „Poskytl mi na Tomáše výborné reference, bylo jasné, že musí jít do velkého klubu, aby se nadále zlepšoval,“ rozpoznali, co je zapotřebí.

Ještě v žákovských letech vytáhlého mladíčka, který byl zván do všech okresních a krajských výběrů, přesunuli do Slavie Praha.

Na jeho přístup k fotbalovým povinnostem vyhlášený odborník na mládež, jehož služby nyní využívá při vyhledávání posil slavný anglický Manchester City, dosud pěje jen libá slova. „Tomáš byl velice snaživý a poctivý, ale rovněž šikovný a vzhledem ke své výšce a fyzickým parametrům vždycky vyčníval postavou i výkonnostně,“ probírá Říčka.

Zapadl rychle do žákovského družstva, které nemělo konkurenci. Nejen v Praze. „Měl okolo sebe výborné spoluhráče, spolu s Tomášem Necidem tvořili údernou dvojku, za nimi všechno oběhal Lukáš Vácha,“ připomíná aspoň některé Pekhartovy vrstevníky.

Slavii Praha tehdy vlastnila britská společnost ENIC, která měla většinový podíl akcií i v londýnském Tottenhamu Hotspur. Pro talentované mladíky z české strany uspořádala stáž s cílem vybrat si posily s výhledem na A mužstvo v Premier League. „Jelo tam osm kluků, mezi nimi například stoper Marek Suchý,“ upozorňuje Říčka na další zajímavé odchovance slávistické líhně.

Britský majitel ukázal na Pekharta. V patnácti letech nastartoval svou legionářskou kariéru, která byla dosti obsáhlá. „Poznal kus světa,“ souhlasí Říčka.

Najde se jen málo útočníků, kteří by měli gólové zápisy rozesety do tolika koutů Evropy. A zeměpisně i v asijském kontinentu. V prestižní anglické Premier League přesný zásah, který by byl ozdobou jeho statistik, sice nemá, ale jinde se trefoval velice umně.

Nejvíce v polském klubovém skvostu Legii Varšava. Není divu, že se ve městě nad Vislou stal miláčkem místních fanoušků – kibiců. „Fanoušci Legie ho mají moc rádi,“ připomíná přední polský publicista Dariusz Kurowski, že nenechají dopustit na borce, který v ročníku 2020/2021 vystřílel klubu titul.

A oceňují nejen sportovní výsledky. „Mají ho rádi i proto, že se po zahraniční štaci, kde si vydělával víc, vrátil zpátky,“ vysvětluje vzájemný vztah. „Oceňují jeho věrnost, připoutanost ke klubu,“ zdůrazňuje.

Právě odchod do Gaziantepu, dvoumilionového města na břehu řeky Eufrat u hranice se Sýrií, mnozí moc nechápali. A ještě podivnější byl jeho rychlý návrat do Varšavy, když si během tureckého angažmá připsal jen jediný gól do své kanonýrské vizitky.

Příčinou nebylo však nedávné zemětřesení, které rozvrátilo společenský život v zemi včetně fotbalu. „Měl dobré podmínky, ale nebyl spokojen v osobním životě a to se odrazilo na jeho výkonech,“ odkrývá Gökmen Kore, bývalý prvoligový hráč Brna a Drnovic, který jako rodák z Istanbulu pomáhá v roli agenta českým hráčům v adaptaci.

Občas se však něco nepovede. „Když jde český fotbalista do Turecka, většinou vyžaduje, nebo spíše jeho partnerka, pobyt u moře a příjemné počasí,“ podotýká. „A to Gaziantep nesplňoval,“ přiznává. Řešení se nabízelo jediné – předčasné rozvázání smlouvy. „Shodly se obě strany,“ potvrzuje Kore.

Naopak v Athénách, kde střílel góly za populární AEK, žádné podobné starosti nevyskočily. „Klub byl s jeho výkony spokojený,“ přikyvuje hráčský agent Ryan Kapagiannidis. Ale hráč tehdy měl před sebou ještě větší výzvu – izraelskou ligu.

Samozřejmě i štace v německé Bundeslize nebo španělské La Lize na ostrovu Gran Canaria se řadí mezi úctyhodné, kterými se nemůže pochlubit mnoho českých legionářů.

Poměrně solidní zápis vnesl Pekhart i do reprezentační kroniky. Startoval na Euru 2012, kdy přišel na hřiště třikrát jako střídající včetně čtvrtfinále proti Portugalsku, na Euru 2020 (hrálo se v roce 2021) byl součástí kádru a vyběhl na patnáct minut v posledním duelu základní skupiny proti Anglii.

Nejvíce je však spojován se stříbrnou partou z mistrovství světa do 20 let v roce 2007 v Kanadě. Byť ani tam nepatřil do základní sestavy. „Ve velké formě tehdy hrál Martin Fenin, to byl pro mě útočník číslo jedna,“ vzpomíná trenér Miroslav Soukup. „Potřebujete mít ovšem i jiného, rozdílného typu, což Tomáš splňoval,“ vrací se na šampionát v severní části amerického kontinentu. „Martin byl více do kombinace a ‚brejkový‘ hráč, Tomáš byl velice platný ve vápně,“ objasňuje jejich odlišnost.

Pekhartův vývoj pečlivě sledoval, věděl, že už v patnácti se vydal do velkého světa. „Měl výhodu ve své postavě, ostatní převyšoval v síle i výkonnosti,“ potvrzuje slova svých předchůdců o hráčově vyspělosti v mladistvém věku. „Ale pak ho ostatní doháněli,“ poukazuje Soukup na přirozený vývoj.

Navíc měl Pekhart na místo středního koncového útočníka silnou konkurenci: jeho vrstevníky jsou Tomáš Necid či Libor Kozák a ač o tři roky starší nabral později nevídanou gólovou formu Milan Škoda. Nyní se hlásí o slovo mladší jako Jan Kuchta.

Přesto se sušický rodák nesmazatelně zapsal do análů českého fotbalu. Už jen tím, že vstřelil sto ligových gólů a zajistil si i členství v luxusní společnosti kanonýrů.