Nejdražší teenager v Česku. I Trpišovský to už vzdal

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

První dotek s míčem dělá fotbalistu a nejlepší kličkou je přihrávka. El Hadji Malick Diouf má tyhle pravdy už v 19 letech velmi dobře osvojené. Viděli jste, jak po skvostné akci devatenáctiletého levého beka skóroval naposledy v Jablonci slávista Michez? Vypadalo to tak jednoduše a krásně.

Prvním dotekem vyřadil na křídle ze hry Čanturišviliho, neměl nárok dravého Senegalce zachytit. Diouf udělal čtyři rychlé kroky, druhým dotekem levou placírkou poslal přihrávku podél malého vápna tak, že vyřadil čtyři soupeře a parťákovi ke skórování stačilo nastavit nohu. „Přihrávka byla perfektní. Dobře jsem načasoval náběh a pak už bylo snadné dostat míč do sítě,“ děkoval Michez do kamery O2 TV po první trefě v české lize.

Více se však po pohledném utkání, jež Slavia vyhrála 2:1 a díky tomu natáhla vítěznou sérii na deset zápasů a na prvním místě drží šestibodový náskok na Spartu, znovu mluvilo o Dioufovi, který na tom všem má velký podíl. Z pozice wingbeka se v ligovém ročníku za deset zápasů pyšní úchvatnou bilancí pěti gólů a tří asistencí.

„Před časem jsem říkal, že nejsem moc rád, když má body. Teď si myslím, že je to už úplně jedno. Už o něm ví tolik klubů, že je to jedno,“ usmíval se slavistický trenér Jindřich Trpišovský v rozhovoru pro O2 TV. „Takže to teď otáčím a říkám, že čím víc bude mít bodů, tím líp, protože bude dražší, až odejde. Doufáme, že to bude co nejpozději, ale troufnu si odhadnout, že to bude jeden z nejdražších transferů, možná nejdražší z české ligy, pokud si tuhle formu udrží. Je to komplexní hráč a k tomu přidává obrovskou kvalitu a body.“

Mimochodem, dosud nejdražším prodejem z české soutěže byl Tomáš Souček, za kterého West Ham zaplatil Slavii přes půl miliardy korun.

Před rokem sešívání vykoupili Dioufa za 50 milionů korun z norského Tromsö, kde začal sbírat zkušenosti s dospělým a také evropským fotbalem, kulturou i chladnějším podnebím. V roce 2023 nastoupil do 19 zápasů, vstřelil tři góly a pomohl klubu k třetí příčce. Více nestihl, neboť už po roce zamířil odchovanec senegalské akademie Mawade Wadeho do Prahy. Slavii mu doporučil krajan Abdallah Sima, který v sešívaném dresu záhy vystřelil do Anglie. „Když jsi mladý, tak se můžeš ve Slavii stát velkým hráčem, posouvat se,“ poradil mu.

A tak se i děje. Cena Dioufa roste přímo raketově. Stejně jako jeho výkony v sezoně.

Cenovku šponují nejen impozantní čísla ve Slavii, ale také první starty za reprezentaci, v níž debutoval v září v kvalifikaci na Africký pohár národů proti Burundi. „Je to pro mě velmi speciální. Byl můj sen hrát za národní tým,“ svěřil se na stránkách Slavie.

S legendárním senegalským reprezentantem El Hadjim Dioufem, který působil i v Liverpoolu, není v příbuzenské přízni. Píše si svůj příběh. I teď naskočil do ligy z reprezentační akce s typickým potítkem v senegalských barvách na pravém zápěstí. „O to víc klobouk dolů, že letěl deset hodin ze středy na čtvrtek. Hrál v Malawi, přesouval se a podal takový výkon,“ ocenil Trpišovský.

Pracovitého, vnímavého, pokorného mládence s muskulaturou chlapáckého bojovníka a rychlými svalovými vlákny si oblíbil. Pro jeho vlastnosti, široký úsměv i paletu dovedností. Tak třeba střelu. Ač o své pravačce s nadhledem říká, že ji má katastrofální, levačkou kouzlí nejen centry, ale i štiplavé rány.

„Jeden z důvodů, proč jsme se pro něj rozhodli. Má skvělou biomechaniku pohybu a razanci střely,“ vyprávěl Trpišovský po utkání v Liberci, kde Diouf rachejtlí z voleje rozhodl o třech bodech. „Je to o jeho kvalitě, má výbornou střelu. Zase to krásně trefil z první. Není to náhoda, má skvělou kopací techniku a výběr místa. Pořád to trénuje, pořád to zkouší. Možná Nico Stanciu měl podobnou střelu z první nártem. To je dar.“

Dar, díky němuž je s pěti zásahy nejlepším střelcem týmu, což je vzhledem k mnoha defenzivním povinnostem ojedinělé. Více gólů v lize dal jen olomoucký útočník Jan Kliment. „Zní to skvěle a také je to dost náročné. Ani jsem o tom nepřemýšlel, že bych mohl být nejlepším střelcem Slavie,“ culil se. „Minulou sezonu jsem nehrál tak často a dal jsem dva góly. Pokud budu hrát pravidelně, mohu dát šest sedm branek,“ odhadoval po třetím zásahu, teď už by metu nejspíš zvedl.

Zvedají se i očekávání. V jeho profilu na slávistických stránkách se můžete dočíst, že typologií připomíná Davida Juráska, jenž přestoupil do Benfiky Lisabon. Také levák, také sype do vápna centry vysoké kvality bez zbytečných okolků a také šturmuje po lajně jako neúnavný atlet. Dostal se do znamenité pohody. Stal se vítězem ankety o hráče měsíce za září, také v srpnu byl mezi trojicí kandidátů.

„Jeho výkony musí svítit v radarech týmů, kombinace věku a bodů je jasná. Nás zaujal při skautingu po deseti minutách, bouchne vás přes oči,“ pravil Trpišovský.

Přitom – jak už to ve fotbale bývá – vše mohlo být úplně jinak, kdyby nepřišlo na startu ročníku zranění konkurenta a českého reprezentanta Ondřeje Zmrzlého. „Od začátku sezony jsme na levý kraj počítali spíš s Ondrou Zmrzlým,“ připustil Trpišovský. „Ten se ale zranil a nám na Slovácku levá noha chyběla. Diouf dostal šanci a chytil ji.“

Ve Slavii rozhodně nedostal místo zadarmo. Nálepka talentu nestačí. Ostatně brzy si musel v klubu projít první zatěžkávací zkouškou. Na svůj debut v pohárové Evropě v osmifinále Evropské ligy proti AC Milán by nejraději zapomenul. Ve 26. minutě po nešikovném faulu na Christiana Pulišiće dostal červenou kartu a Slavia v oslabení prohrála 2:4. Ve zbytku jarní části minulé sezony pak nastupoval sporadicky, dohromady jen do devíti utkání.

„Z červené karty na San Siru se dlouho sbíral,“ vyprávěl Trpišovský.

Mladý Senegalec chodil hrát jen za třetiligové béčko. „Prožil nešťastné období, vyloučení ho srazilo dolů a v utkáních, do kterých nastupoval, si nevěřil. Nebylo to s ním jednoduché, ale v létě se vrátil připravený. Je naběhaný, vypadá dobře,“ těší Trpišovského jeho vzorný přístup. „Musím Malicka pochválit, protože šanci si zasloužil prací v tréninku. U někoho zanechá stopy, když nehraje, ale na něm ne. Naopak. Dřel na sto procent.“

Při pohledu na urostlou postavu by vás nejspíš nenapadlo, že Diouf je až do Vánoc stále ještě teenagerem. Výkonnost může kolísat, ovšem nejvíc fascinující je prostor k dalšímu hernímu růstu. „Trochu klame tělem, protože působí hodně vyspěle, ale nezapomínejte, že je to pořád teprve devatenáctiletý kluk,“ upozornil Trpišovský. „Určitě přijdou i chyby nebo zkraty, což je u tak mladého hráče běžné. Věřím ale, že čísla bude mít Malick vždycky. Má to v sobě.“

Spoluhráč Lukáš Provod doplnil: „Malick je na svůj věk neuvěřitelný. Mám problém ho brát jako mladého, strašně v sezoně vyrostl. Je to prototyp hráče, který trenér Trpišovský potřebuje. Nemá slabinu.“

Otázka zní: Jak dlouho ho Slavia udrží?

Unáhleně prodávat díky majiteli nemusí, jenže jsou nabídky, které se neodmítají. Nejspíš po sezoně, neboť nyní mají sešívaní jasný cíl: zazářit v Evropské lize a především vrátit se po třech letech na domácí trůn. S Dioufem to půjde lépe.

„Neumím si teď představit, že by tady zůstal v příští sezoně. Ještě když se podíváte na jeho skvělá čísla, která má za pár zápasů,“ přiznal Trpišovský. „Skvěle se nám s ním pracuje, je dobře vybalancovaný, co se týče emocí a koncentrace. Určitě kolem něj bude rušno už v zimě. A v létě se uvidí, bude záležet i na něm.“