Nečekaný vyhazov. Talentovaný trenér přišel o místo před zápasem roku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejznámějším přistěhovalcem Humpolce, desetitisícového města v Kraji Vysočina, je bezesporu Hliník. Nejslavnějším rodákem, určitě fotbalovým, se jednou klidně může stát David Holoubek.

Trenér, který za covidových okolností dokonce už v jednom zápase vedl českou fotbalovou reprezentaci, byl nečekaně odvolán z místa kouče Mladé Boleslavi. Z pohledu pohárové Evropy, kde si Boleslav vede překvapivě nadějně, riskantní řešení. Bolka, jak se klubu z města aut přezdívá, remizovala minulý týden s maďarským Paksi 2:2, a před odvetou tedy stále uchovává naději na historický vstup do Evropské konferenční ligy.

Boleslav už si podobnou situaci natrénovala o kolo dříve. Doma také jen remizovala s Tel Avivem 1:1, ale v odvetě – tedy venku – dokázala zvítězit 4:2.

A to přitom v poločase vedl izraelský tým, po přestávce však Mladá Boleslav čtyřmi góly všechno otočila. „Skvělé střídání,“ vypichuje vydařený zásah odvolaného trenéra Holoubka zkušený trenér Zdeněk Ščasný, jenž poznal Holoubka při společném působení ve Spartě Praha.

Holoubkova mise v Boleslavi končí po osmi měsících, ačkoliv trenér je počítaný za velmi talentované a progresivní. O Holoubkových odborných schopnostech nemá pochybnosti ani Ščasný. „Především ho zdobí vynikající práce s mládeží,“ vyzdvihuje jeho největší přednost. „Může mít před sebou velkou budoucnost i u dospělých,“ odhaduje Ščasný.

Čas, kdy už by se Holoubek měl zbavit nálepky „nadějného“, „mladého“ kouče, mohl přijít bpříští týden. Nikoliv ve vysněné Spartě, ale v Boleslavi. Kdyby s ní postoupil do ligové fáze EKL, byla by to první pořádná rána v jeho kariéře s dospělými. A boleslavský klubový rozpočet by se zahojil nejméně na rok, což by z Holoubka mohlo udělat neodvolatelného trenéra na příštích mnoho měsíců. Jenže Holoubek se této šance nedočká.

Po trenérské dráze stoupal Holoubek úplně příkladně, téměř podle metodické učebnice mládežnických koučů. U juniorských týmů si vydobyl pozornost a trenérské renomé. Získal vynikající přehled o všech talentech, které prošly českými kluby. Z toho se dá vždy náramně těžit. A na lavičce Mladé Boleslavi to potvrzoval.

U mladých působil i ve Spartě Praha, což je vždy výborná škola pro ambiciózního trenéra. Holoubkovi se zadařilo u výběru do 19 let, dříve starších dorostenců, ročníku narození 1992. Svou soutěž v roce 2009 neskutečně vyspělá sparťanská generace naprosto ovládla, před druhou Olomoucí získala náskok 22 bodů, nastřílela soupeřům 112 gólů. Vytvořila těžko překonatelný rekord. „Slavii jsme porazili 8:1,“ upozorňuje vedoucí mužstva Karel Kadaně.

Mužstvo tvořily skvělé individuality – Ladislav Krejčí I., Pavel Kadeřábek, Roma Polom, Jakub Brabec, Adam Jánoš, Jiří Skalák, Martin Frýdek –, které se následně prosadily i mezi dospělými včetně reprezentace.

Kluky vedl ostravský kouč Petr Janoušek, Holoubek mu dělal asistenta. „Skvělý člověk. Lidský, milý, přátelský, spolehlivý,“ vzpomíná na něj Kadaně. „Už tehdy mi bylo jasné, že ho čeká úspěšná trenérská kariéra,“ prorokoval.

K sparťanskému A mužstvu se přesunul postupně, logicky, ovšem ne zrovna v nejvhodnější dobu. Na podzim 2016 rudí neprožívali nejšťastnější období, dva roky se marně snažili usednout znovu na trůn, střídali se trenéři. A hlavně byli krajně rozezlení „věrní“ fanoušci, kteří mužstvo oddaně drží, jen když se mu daří.

Mužstvo už druhým rokem vedl Zdeněk Ščasný, jenž je se Spartou propojený úzkou vazbou. Jako hráč, trenér, funkcionář. „Vzal jsem si Davida k sobě jako asistenta, odváděl vynikající práci u mládeže, chtěl jsem, aby tu byla návaznost,“ vysvětluje tento krok. „Znal všechny mladé hráče, bylo to prospěšné a přirozené,“ dodává.

Jenže výsledky nebyly valné. V 8. kole prohrála Sparta doma v derby se Slavií, trenér Ščasný vyklidil pozici. „Bylo to hodně stresové období, tlak od fanoušků se nedal vydržet. Nechtěl jsem pod něj dostat prvního asistenta Zdeňka Svobodu, proto jsem majiteli Danielu Křetínskému navrhl, aby mužstvo převzal David. Ten souhlasil,“ líčí Ščasný.

Změnu navíc zastřešoval patřičnou trenérskou licencí sportovní ředitel Tomáš Požár. Holoubek ji získal o rok později.

Nenávist fanoušků k šestatřicetiletému perspektivnímu trenérovi, který se dosud vzorně staral v klubu o mládež, nebyla tak tíživá. V roli hlavního vydržel ovšem jen dvanáct zápasů s bilancí 7-2-3, 20:10. Po další blamáži, porážce v Mladé Boleslavi ve 20. kole, kdy Sparta ztrácela na vedoucí Slavii už devět bodů, převzal odpovědnost ostřílený Petr Rada.

„Věřím, že se může na Letnou ještě někdy vrátit,“ neláme Ščasný hůl nad bývalým dlouholetým Holoubkovým spojením s pražským klubem. „Předpoklady k tomu má,“ praví pevně.

Další prvoligovou štaci zažil Holoubek ve Slovanu Liberec, kde mu v zimě v ročníku 2017/2018 uvolnil místo Jindřich Trpišovský, jehož zlákala stále více sportovně i ekonomicky prosperující Slavia Praha.

Čtrnáct jarních zápasů odkoučoval s bilancí 4-4-6, 29:34. Liberec skončil na šesté příčce s dvacetibodovým odstupem na mistrovskou Viktorii Plzeň. „Zpočátku to šlo docela dobře, ale pak se to zadrhlo,“ vybavuje si člen představenstva Zbyněk Štiller.

V severních Čechách na Holoubka nevzpomínají ovšem ve zlém. „Po lidské stránce byl skvělý. Chytrý, vzdělaný, milý, vstřícný, upřímný,“ vypočítává Štiller jeho kladné vlastnosti, kterými v Liberci zaujal.

Nejinak tomu bylo při jediném „zahraničním“ angažmá ve slovenském Ružomberoku v následujícím ročníku 2018/2019. „Velice rád jsem se s ním setkával a bavili jsme se nejen o fotbale. Vždycky navodil velice přátelskou atmosféru,“ odhaluje místní novinář Pavol Svrček.

Oblíbený byl i u fanoušků. „Od mistrovského titulu 2005/2006 jsou hodně nároční, žádný vidiek (slovensky venkov – pozn. red.),“ vyvrací Svrček představy o pohodičce v menším klubu. „Ale on obstál,“ připomíná.

Vést A reprezentační mužstvo je snem každého kouče. Holoubkovi se vyplnil, byť na jediný zápas a za velice podivných okolností. Státní hymnu na nejvyšší úrovni si vyposlechl v září 2020 (ve věku čtyřiceti let) v Lize národů v Olomouci proti Skotsku.

Luxusní zápis mu přihrála covidová pandemie. Jelikož A mužstvo včetně realizačního týmu, v jehož čele stál Jaroslav Šilhavý, muselo při pozitivním nálezu do izolace – taková byla tehdy opatření, bylo nutné na oficiální střetnutí s ostrovním soupeřem sestavit zcela nové. Včetně realizačního týmu.

Důvěru vést mužstvo dostal Holoubek, toho času zaměstnanec asociace, kde vedl mládežnické výběry. Povoláni byli vesměs nováčci, výjimkou byl zkušený stoper Roman Hubník, jenž oslavil jubilejní 30. start. „Na klub, tedy Sigmu Olomouc, přišla žádost na mé uvolnění, sebral jsem se a šel. Měl jsem na stadion pět minut pěšky,“ přibližuje okolnosti řízný obránce.

Jako na jediného hráče s reprezentačními zkušenostmi na něj pověřený kouč spoléhal. „Probírali jsme v roušce spolu taktiku, jak mohu pomoci ostatním nováčkům, kteří byli mezinárodními duely neposkvrnění,“ stal se Hubník přirozeným vůdcem. „Energie z něj jen čišela,“ odkrývá významný prvek Holoubkova temperamentu.

Situace nebyla jednoduchá. „Všichni nám předvídali, jaký dostaneme klepec, ale my padli se ctí nejtěsnějším rozdílem 1:2, rozhodující gól přišel z penalty,“ podotýká Hubník s hrdostí.

Nebyla to jediná jeho zkušenost s trenérem Holoubkem. „Jako mentor jsem rok a půl působil u devatenáctky, poznal jsem ho jako odborníka i člověka,“ svěřuje se Hubník. „Asistenta mu dělal Tomáš Janotka, jenž nyní vede Olomouc. Moc se mi to líbilo,“ pochvaluje si.

Na nejvyšší reprezentační úrovni má Holoubek jediný zápis. Nikdo však nemůže vyloučit, že by v budoucnu mohl přidat další, potřebné renomé už nasbíral. „Dovedl bych si to představit,“ souhlasí Hubník s touto vizí.